CASA C-101 Aviojet

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
CASA C-101 Aviojet
CASA C-101BB Aviojet, letectvo Hondurasu
CASA C-101BB Aviojet, letectvo Hondurasu
Určení cvičný letoun
Výrobce CASA
První let 27. června 1977
Zařazeno 17. března 1980
Charakter Ve službě
Uživatel Španělské letectvo
Jordánské královské letectvo
Chile
Honduras
Vyrobeno kusů 166 ks
Některá data mohou pocházet z datové položky.

CASA C-101 Aviojet je španělský jednomotorový proudový dvoumístný cvičný letoun, řešený jako celokovový dolnoplošník.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

Akrobatický team španělského letectva Patrulla Águila vybavený C-101
CASA C-101 Aviojet akrobatické skupiny Patrulla Aguila

16. září 1975 uzavřelo španělské ministerstvo letectví kontrakt s firmou CASA na vývoj a stavbu prototypů nového proudového letounu pro základní a pokračovací výcvik, který by nahradil ve vojenském letectvu dosluhující stroje Hispano Aviación HA-200 Saetta a Lockheed T-33 Shooting Star. Na vývoji se podílela firma Northrop z USA, která řešila vstupy vzduchu k motoru a profil křídla a společnost MBB z NSR.

Výsledkem smlouvy byly čtyři prototypy pro letové testy a další dva pro statické a únavové zkoušky. První prototyp C-101 (XE-25-01) vzlétl 27. června 1977, poslední čtvrtý (XE-25-04) pak 17. dubna 1978.[zdroj?]

Výroba prvních deseti sériových Aviojetů byla zahájena roku 1978, 8. listopadu 1979 byl zalétán první z nich. Celý letoun se vyrábí ve Španělsku, produkce je rozdělena na výrobu křídla v Getafe a trup v Seville. Výjimku tvoří pouze americká pohonná jednotka a příďový podvozek britské firmy Dowty Rotol.

Jordánský C-101 Aviojet

CASA nejdříve dodala 60 kusů neozbrojené verze C-101EB-01 Aviojet s turbodmychadlovou pohonnou jednotkou Garrett TFE731-2-2J o tahu 15,6 kN. Ve španělském letectvu obdržely označení E.25 Mirlo. Druhý kontrakt pokryl dodávku dalších 28 letounů.

Ozbrojená varianta kanónem DEFA ráže 30 mm C-101BB Aviojet, určená na export, měla instalovaný motor Garrett TFE731-3-1J s tahem zvýšeným o 0,9 kN. 23 kusů odebralo Chile (T-36 Halcón), kde se Aviojet také licenčně vyráběl a 4 Honduras.

16. listopadu 1983 poprvé vzlétla bitevní verze C-101CC Aviojet[zdroj?] s motorem TFE731-5-1J s tahem zvýšeným na 21 kN. 16 kusů zakoupilo Jordánsko, další stroje převzalo pod označením A-36 Toqui Chile.

25. května 1985 byl zalétán modernizovaný letoun C-101DD s ovládacími prvky na plynové a řídící páce (HOTAS) a průhledovým displejem. Tato cvičná varianta, kterou je možné používat jako lehký bitevník, může být vyzbrojena řízenou střelou AGM-65 Maverick.

Všechny letouny E.25 Mirlo, které zůstaly ve výzbroji, byly v letech 1990-1992 vybaveny moderním zbraňovým a navigačním systémem. Později po zástavbě radaru tato verze sloužila pod označením A-36BB pro výcvik s taktickými zbraněmi.

Uživatelé[editovat | editovat zdroj]

Honduraský C-101 Aviojet
ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
ChileChile Chile
HondurasHonduras Honduras
  • Honduraské letectvo (4 C-101BB) – tyto letouny zaznamenaly několik sestřelů pašeráckých letadel
JordánskoJordánsko Jordánsko

Specifikace (C-101EB)[editovat | editovat zdroj]

A-36 Toqui, Chilské letectvo (FACh)

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Osádka:
  • Rozpětí: 10,60 m[1]
  • Délka: 12,25 m[1]
  • Výška: 4,25 m[1]
  • Nosná plocha: 20 m²[1]
  • Hmotnost prázdného letounu: 3350 kg[1]
  • Maximální vzletová hmotnost: 4 850-5 600 kg[1]

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost v hladině 7620 m: 793 km/h[1]
  • Ekonomická cestovní rychlost v hladině 9145 m: 656 km/h[1]
  • Maximální stoupavost: 19,2 m/s[1]
  • Délka vzletu přes překážku 15 m: 850 m
  • Délka přistání přes překážku 15 m: 900 m
  • Dostup: 12 200 m[1]
  • Dolet: 3600 km

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j Hyan, Tomáš. CASA C-101 Aviojet. Letectví a kosmonautika. 1983, roč. LIX, čís. 4, s. 137.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GENF, S. A. Encyklopedie letadel. 1. vyd. Ivanka pri Dunaji: Slovo, 1998. ISBN 80-85711-35-4. S. 271. 
  • NICCOLI, Riccardo. Letadla Nejvýznamnější současné i historické typy. Praha: Ikar, 2001. 224 s. ISBN 80-242-0651-x. 
  • DONALD, David. Kapesní encyklopedie Vojenská letadla. 1. vyd. Praha: Ottovo nakladatelství, 2002. ISBN 80-7181-701-5. S. 50. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu CASA C-101 Aviojet ve Wikimedia Commons