Přeskočit na obsah

Bukovice (Bžany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bukovice
Kaple
Kaple
Lokalita
Charaktermalá vesnice
ObecBžany
OkresTeplice
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel69 (2021)[1]
Katastrální územíLhenice u Bžan (3,78 km²)
Nadmořská výška270 m n. m.
PSČ415 01
Počet domů27 (2021)[2]
Bukovice
Bukovice
Další údaje
Kód části obce17337
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bukovice (německy Bukowit) jsou malá vesnice, část obce Bžany v okrese Teplice. Nachází se asi 1,5 kilometru jižně od Bžan. Bukovice leží v katastrálním území Lhenice u Bžan o výměře 3,78 km².[3]

Název vesnice je odvozen z přídavného jména buková ve významu buková hora, stráň či paseka.[4]historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Bukewiecz (1398),[5] v Bukovici (1401), von Buckawicz (1403), Bukewicz (1404), in Bukowiczi (1475), Bukowiczy (1578), Bukowicze (1609), Bukowicz (1787) a Bukowitz (1833).[4]

První písemná zmínka o Bukovici pochází z roku 1398, kdy vesnice byla součástí panství hradu Rýzmburk.[5] Z roku 1401 (nebo 1404[6]) je první zmínka o bukovické tvrzi, která patřila k manské soustavě mosteckého hradu. Tehdy na ní sídlil Žibřid ze Šenfeldu. Brzy poté se majitel tvrze změnil, protože v roce 1405 ji vlastnil Beneš z Dubé a tvořila příslušenství hradu Kostomlaty. Místo, kde tvrz stávala, je neznámé, ale předpokládá se, že to bylo v prostoru pozdějšího hospodářského dvora a areálu státního statku.[7]

V roce 1453 patřil bukovický statek Matouši Dobrmanovi z Vlastislavi, po němž jej zdědila dcera Dorota. Ta roku 1500 Bukovici prodala bratrům Janovi a Vojtěchovi Osterským ze Sulevic. Dalším majitelem byl v roce 1521 Zikmund Chlum z Chlumu a po jeho smrti vdova Anna, která statek prodala kostomlatské větvi rodu pánů z Vřesovic. V roce 1533 tak na tvrzi sídlil Václav Kostomlatský z Vřesovic, ale zápis do zemských desek nechala Anna zhotovit až v roce 1536 ve prospěch Mikuláše Kostomlatského z Vřesovic. Václav však na tvrzi bydlel ještě v roce 1544. Někdy poté Bukovici koupil Hynek Rausendorf ze Špremberka a od něj jeho příbuzný Kryštof. Roku 1562 se o statek dělili tři bratři Rausendorfové, z nichž připadl Šebestiánovi.[6]

V blíže neznámé době vesnici získal Šebestián Hruška z Března. Po něm patřila Bernartovi a Karlovi, ale časem zůstal jediným majitelem Karel, který Bukovici roku 1549 prodal Jiřímu Kaplířovi ze Sulevic.[6] Jeho synové[6] vesnici s tvrzí a dvorem prodali za čtrnáct tisíc kop míšeňských grošů Anně Vřesovcové z Míliny a na Křemýži.[7] Jejím dětem[7] statek patřil do dvacátých let sedmnáctého století, kdy jej získala Lidmila Vřesovcová a prodala ho Černínům z Chudenic.[6] Poslední zmínka o bukovické tvrzi je z roku 1631, kdy patřila jako součást kostomlatského panství Humprechtu Černínovi.[7]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 243 obyvatel (z toho 121 mužů), z nichž bylo 35 Čechoslováků a 208 Němců. Kromě šesti členů církve československé a deseti lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[8] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 222 obyvatel: 57 Čechoslováků a 165 Němců. Většina jich byla římskými katolíky, ale pět lidí patřilo k církvi československé a osmnáct jich bylo bez vyznání.[9]

Vývoj počtu obyvatel a domů[10][11][12]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 194 209 205 218 240 243 222 124 110 94 57 37 47 60 69
Domy 35 35 36 36 38 38 37 38 28 21 24 27 27 27
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Bžany.

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v roce 1869 Lhenice byly osadou obce Kostomlaty pod Milešovkou v okrese Teplice, v letech 1880–1950 byly osadou obce Lhenice, se kterým patřily nejprve do okresu Teplice, ale v letech 1900–1930 v okrese Duchcov a v roce 1950 v okrese Bílina. Od roku 1960 jsou částí obce Bžany v okrese Teplice.[13]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Kaplička
  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  4. a b PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Bukovice, s. 237. 
  5. a b SVOBODA, Jan; ŠMILAUER, Vladimír. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek V. Dodatky. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960. 676 s. Heslo Bukovice, s. 140. 
  6. a b c d e SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze okolo Kostomlat, s. 209. 
  7. a b c d Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Bukovice – tvrz, s. 63. 
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 205. 
  9. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 57. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 410, 411.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  11. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 313.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  12. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. 
  13. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Abecední přehled obcí a částí obcí [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2023-11-10]. S. 50. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]