Buddhistický anarchismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Anarchismus
Černá vlajka - anarchistický symbol

Směry:

Agorismus
Anarchokapitalismus
Anarchokomunismus
Anarchoprimitivismus
Anarchosyndikalismus
Bez přívlastků
Buddhistický
Feministický
Filosofický
Kolektivistický
Individualistický
Infoanarchismus
Křesťanský
Mutualismus
Pacifistický
Povstalecký
Sociální
Zelený anarchismus


Buddhistický anarchismus či anarchistický buddhismus může být konkrétním příkladem náboženského anarchismu. Někteří jedinci jsou názoru, že kořeny anarchismu lze najít v buddhistickém učení. Mezi takové patří např. britský spisovatel Peter Marshall, který obhajuje tezi, že předchůdce anarchismu lze najít již v buddhismu, respektive buddhismu a taoismu.[1]

Buddhismus jako předchůdce anarchismu[editovat | editovat zdroj]

V buddhismu se pojmem trilakšana (původem ze sanskrtu; v páli tilakhana) označují následující tři skutečnosti:

  1. Vše (kromě nirvány) se neustále mění, nic není věčné ani stálé. (aničča)
  2. Utrpení je po celé samsáře. (dukkha)
  3. Vše je zbaveno individuálního „já“. (anattá)

Tedy nic není věčné, a to jak materiální bohatství, tak postavení člověka ve společnosti či člověk sám. Ideální stav není možný, ale je možné se k němu přiblížit. V určitých ohledech lze najít spojitost těchto myšlenek s anarchismem. Podle buddhistického učení je bódhisattva bytost, která provází jiné bytosti přes mnoho životů a snaží se vymýtit veškeré utrpení. Podle sociálního anarchismu člověka utiskuje stát i kapitalismus, čímž de facto dává podnět ke vzniku utrpení. U státu převládá touha po moci, naopak u kapitalismu touha po materiálním bohatství. Zkoušet ovládat ostatní bytosti je z pohledu „buddhistických anarchistů“ jen způsob, jak jim způsobit utrpení, což nakonec přivodí utrpení i těm, kteří se ostatní pokusili ovládnout.

Podle buddhismu soucit pramení z nezištnosti. Soucit s ostatními bytostmi lze považovat za to, co některé buddhisty žene k aktivismu. Jelikož anarchismus není přesněji koncipován, může být některými buddhisty považován za vhodný prostředek, jak aktivně vystupovat s buddhistickými cíli. Příkladem jakési anarchie v buddhistickém učení by mohl být zenový buddhismus.[2] V tomto kontextu může být na jeho vznik nahlíženo jako na učení, které nabouralo tehdejší „tradiční“ učení buddhismu. Zenový buddhismus je velmi variabilní a může se stát, že jeho stoupenci vědomě porušují některé základní prvky buddhistického učení. Dalším příkladem mohou být krátké básničky (kóany), které dostávají zenoví žáci za úkol řešit a které zcela postrádají racionální řešení.

„Dharmoví tuláci“[editovat | editovat zdroj]

V padesátých letech 20. století se začala rozmáhat generace, která se brzy začala označovat jako beat generation. Z této generace vzrostli četní spisovatelé jako je překladatel, ekologický aktivista a básník Gary Snyder či americká básnířka Diane di Prima. Byl to právě Gary Snyder, který se stal předlohou pro postavu Jephy Rydera v kultovním románu Jacka Kerouaca Dharmoví tuláci.[3] Snyder strávil delší dobu v Japonsku, kde studoval zenový buddhismus a roku 1961 publikoval Buddhist Anarchism (v překladu Buddhistický anarchismus).[4] V této práci Snyder popsal spojení, které podle něj existuje mezi anarchismem a buddhismem, které mají svůj původ v odlišných částech světa. Podle Snydera[5] „byla milosrdenstvím Západu sociální revoluce; milosrdenstvím Východu byl vhled do sama sebe/prázdnoty“. Podobně argumentuje i již zmíněný Peter Marshal, podle kterého v buddhistickém učení není autorit, je rovnostářské a jedinec je roven jinému jedinci.[6] Snyder dále obhajuje pacifismus, dobrovolnou chudobu, občanskou neposlušnost, otevřenou kritiku či právo jedince kouřit konopí a praktikovat polygamii či polyandrii.[5] Snyder tak ve svých textech kloubí mnoho věcí dohromady včetně právě anarchismu a zenu.[7]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Buddhist anarchism na anglické Wikipedii.

  1. TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus:Svoboda proti moci. Praha : Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2. S. 30.  
  2. CAFARD, Max. Zen Anarchy [online]. R. A. Forum, [cit. 2008-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. LUŽNÝ, Dušan. Zelení bódhisattvové: Sociálně a ekologicky angažovaný buddhismus. Brno : Masarykova univerzita, 2000. ISBN 80-210-2464-X. S. 65.  
  4. Práce je v anglickém jazyce dostupná na http://www.zenunbound.com/anarchism.html
  5. a b SNYDER, Gary. Buddhist Anarchism [online]. [cit. 2008-04-22]. Dostupné online.  
  6. TOMEK, Václav; SLAČÁLEK, Ondřej. Anarchismus:Svoboda proti moci. Praha : Vyšehrad, 2006. ISBN 80-7021-781-2. S. 32.  
  7. HOKEŠ, Jan. Díky Snyderovi se učím česky [online]. Literárky v síti, [cit. 2008-04-22]. Dostupné online.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]