Budatínský zámek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Budatínský zámek

Budatínský zámek se nachází na Slovensku v žilinské městské části Budatín na soutoku řek Váh a Kysuca. Je zachovalý a zpřístupněný pro veřejnost.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně vznikl jako strážní hrad v druhé polovině 13. století. Postaven je na strategicky významném místě, stojí při brodu na soutoku řeky Váhu a řeky Kysuca, kde byla celnice a vybíralo se zde clo. Význam hradu zvýrazňovalo í jeho mohutné opevnění. Základem hradu byla mohutná kruhová obytná věž v kamenném opevnění, která se ve svém půdorysu zachovala dodnes a vytváří charakteristickou siluetu Budatínskeho zámku. Původně královskou pevnost získal počátkem 14. století do svého majetku Matúš Čák. S jeho výboji a koncepcí obrany souvisí i opevnění věže obrannou zdí a výstavbou obytného paláce v prostoru opevnění. S výjimkou jižní strany obranná zeď tvoří dodnes obvod zámku.

V roce 1487 se stal novým majitelem zámku Gašpar Suňog, který naznačil směr, jakým se posléze ubíral stavební vývoj hradu spjatý s jeho rodem po několik století. Renesanční úprava stavby pocházející z roku 1551 spojila jednotlivé budovy podle jednotné architektonické koncepce, scelujíce tak různorodé funkce do jednoho harmonického celku zdůrazněného i navenek řešením fasád. Jsou v nich zvýrazněny především rytmicky členěná průčelí a nádvoří s arkádovou chodbou.

Hrozba nejen tureckého nebezpečí, ale hlavně vnitřních rozbrojů a interních stavovských povstání, přispěla v první polovině 17. století k výstavbě nového renesančního opevnění, které zpevnily bastiony a zabezpečily příkopem v severovýchodním předhradí. V té době už původně gotická pevnost, jež byla postupně přebudována na pohodlné renesanční šlechtické sídlo, splňovala požadavky pohodlného bydlení a střediska hospodářského života i moderní vojenské techniky.

V období baroka se stavitelé zámku v roce 1745 soustředili na výstavbu kapličky; současně dostavěli i budovy letohrádku (kaštieľa) a celek obklopili parkem navazujícím svojí kompozicí na průčelí zámku.

Vzhledem k tomu, že Suňogové vymřeli, se v roce 1798 majiteli hradu stali Csákyové, kteří zde bydleli až do roku 1945. Za revoluce v letech 1848/1849 císařští vojáci v lednu 1849 hrad podpálili. Ničivý požár vážně poškodil stavební konstrukce a vnitřní vybavení hradu. V roce 1870 hrad částečně opravili a využívali jej jako kasárna. Z těch dob se podnes zachovaly hlavně budovy předhradí s výraznými dobovými fasádami. Poslední a nejvýznamnější stavební úprava, která dala hradu jeho dnešní vzhled, pochází z let 19221923. Vycházela z historizujících romantických motivů a uplatnila se hlavně v jihozápadním křídle, kde vznikl velký reprezentační sál a vstupní prostory. Csákyové čerpali ze starších vzorů goticko-renesančních feudálních staveb, což se projevilo především při úpravě stropů a obložení místností.

Památková obnova hradu byla uskutečněna na přelomu 50. let 20. století a respektovala stavební úpravy pocházející z 20. let téhož století. Přilehlý zámecký park byl zmenšen výstavbou Košicko-bohumínské železnice koncem 19. století jakož i rozparcelováním významné části parku krátce po druhé světové válce. V současnosti je park víceméně neudržovaný.

Dne 1. ledna 2007 byl zámek pro veřejnost uzavřen. Drotárská expozice byla dočasně přemístěna do nově zrekonstruované bývalé konírny. Připravována je rekonstrukce zámku, která by měla proběhnout v letech 2008 až 2013.[1]

Expozice Považského muzea[editovat | editovat zdroj]

  • Dobový interiér
  • Sakrální sbírky 18. a 19. století
  • Rozsáhlá sbírka drotárských výrobků (místní specialita)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Budatínsky zámok na slovenské Wikipedii.

  1. "Budatínsky zámok opravia, múzeum zatiaľ nemá sídlo", www.sme.sk

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 49°14′11″ s. š., 18°44′2″ v. d.