Brníčko (Uničov)
| Brníčko | |
|---|---|
 Kaple na návsi | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Uničov |
| Okres | Olomouc |
| Kraj | Olomoucký kraj |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°46′20″ s. š., 17°8′31″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 338 (2021)[1] |
| Katastrální území | Brníčko (4,87 km²) |
| PSČ | 783 91 |
| Počet domů | 112 (2021)[2] |
  Brníčko | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 174599 |
| Kód k. ú. | 774596 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Brníčko (německy Pirnik[3]) je vesnice, část města Uničov v okrese Olomouc v Olomouckém kraji. Leží východně od Uničova. Brníčko je odděleno od města Uničova řekou Oskavou, východní část sousedí s katastrem obce Újezd.
Název[editovat | editovat zdroj]
Nejstarší písemný doklad z roku 1358 mající podobu Pernik byl německou hláskovou úpravou staršího českého Brnník odvozeného od obecného brní - "místo, kde je brn/brnné místo", tedy místo hliněné, bahnité (staročeské brn znamenalo "hlína, kal, špína"). K roku 1371 je poprvé doložena podoba Brniečko, což byla zdrobnělina staršího (zde písemně nedoloženého) Brníce (Brniece) a to zase zdrobnělina ještě staršího Brní (Brnie) popsaného výše. Vedle tvaru Brníčko se v češtině od konce 14. století používala i upravená podoba německého jména Perník, případně jeho zdrobnělina Perníček. Od stejného základu vzniklo i pojmenování Brna, ale jinak mezi touto vesnicí a městem Brnem nebyl žádný historický vztah.[4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1397.[5]
V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí bylo i Brníčko.[6] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[7]
Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]
Brníčko bylo původně osídleno německojazyčným obyvatelstvem, které bylo po druhé světové válce odsunuto.
Počet obyvatel[editovat | editovat zdroj]
Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Brníčko včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily.
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 310 | 280 | 293 | 315 | 340 | 322 | 397 | 496 | 309 | 277 | 305 | 324 | 316 | 349 | 338 |
| Počet domů | 43 | 44 | 44 | 45 | 44 | 45 | 60 | 79 | 73 | 71 | 80 | 81 | 88 | 111 | 112 |
Obecní správa[editovat | editovat zdroj]
Při sčítání lidu v letech 1869–1950 Brníčko bylo samostatnou obcí, se kterým patřilo nejprve do okresu Litovel, ale v letech 1910–1950 v okrese Šternberk. Od roku 1964 je částí města Uničov v okrese Olomouc.[10]
Průmysl[editovat | editovat zdroj]
V katastru obce se nachází velký strojírenský podnik UNEX, a. s., který vyrábí produkty těžkého strojírenství. V dřívějších dobách to byly přístavní jeřáby, korečková rypadla nebo technologické celky hliníkáren. V blízkosti zmíněného strojírenského podniku se nachází areál bývalé cihelny, jejíž provoz byl ukončen v sedmdesátých letech 20. století.
Doprava[editovat | editovat zdroj]
Vsí prochází silnice druhé třídy číslo II/444 z Města Libavá přes Šternberk do Uničova a dále do Úsova a Mohelnice, kde se napojuje na dálnici D35. Ve vsi je zastávka železniční tratě číslo 290 z Olomouce do Šumperka.
Životní prostředí[editovat | editovat zdroj]
Na katastru obce se nacházela bývalá kalová pole, dnes již zrušeného a zbouraného Cukrovaru Uničov, a. s. Od října roku 2011 do září následujícího roku byly tyto kalová pole proměněny na další část parku. Tímto se městský park rozšířil o dalších bezmála 5 hektarů, na kterých bylo vysázeno 121 mladých stromků a krom toho na této ploše rostou rostliny, které se nevyskytují v jiných částech parku.
Jáma, která vznikla po vytěžení hlíny pro cihelnu, sloužila jako skládka odpadků pro oblast města Uničova. V současnosti je tato již zavezena a nenarušuje tudíž ráz krajiny. V blízkosti obce se nacházejí prameny pitné vody.
Sport[editovat | editovat zdroj]
V Brníčku se nachází dětské hřiště, hned u autobusové zastávky. Dále je tu fotbalové hřiště cihelna, tam chodí nejvíce lidé, právě z Brníčka. Dále je u fotbalového hřiště, betonová plocha, kde se dá hrát basketbal, florbal, tenis, nohejbal nebo volejbal. V sousedství strojírenského podniku UNEX, a. s., se nachází letiště pro modeláře.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 598.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek I. Praha: Academia, 1970. 964 s. Kapitola Brníčko, s. 109.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Díl 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 660.
- ↑ KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
- ↑ TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iROZHLAS [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2015-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2022-04-18]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 37.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PINKAVA, Viktor. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Unčovský a rýmařovský okres.. Brno: Musejní spolek v Brně, 1922. 393 s.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Brníčko na Wikimedia Commons - Brníčko v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
