Bledské jezero

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Bledské jezero
Blejsko jezero.jpg
Poloha
Světadíl Evropa
Státy SlovinskoSlovinsko Slovinsko
Region Gorenjska regija
Pokrajina Gorenjska
Občina Bled
Naselje Bled
Bledské jezero (Slovinsko)
Red pog.svg

Souřadnice:
Rozměry
Rozloha 1,45 km²
Délka max 2120 m
Šířka max 1380 m
Max. hloubka 30,6 m
Ostatní
Typ ledovcovo-tektonické jezero
Ostrovy Blejski otok

Bledské jezero (slovinsky Blejsko jezero) je jezero, které leží na severozápadě Slovinska. Vzniklo na konci poslední doby ledové roztáním Bohinjského ledovce. Jezero nemá žádný významný přítok, zásobují jej především podzemní zřídla. Tektonický původ prozrazují termální prameny v jeho severovýchodní části. Ty způsobují fakt, že voda v jezeře je příjemně teplá - až 26 °C (jedno z nejteplejších alpských jezer), takže umožňuje koupání přes celé léto až do září.

Okolí[editovat | editovat zdroj]

Blejski otok

Okolí jezera tvoří lesnaté stráně pohoří Pokljuka a Jelovica, za nimiž vystupují Karavanky a hřebeny Julských Alp. Fotogeničnost místa umocňuje ostrov pojmenovaný „Blejski Otok“ s poutním kostelem panny Marie se staroslovanským hřbitovem. Kostel se nalézá takřka uprostřed jezera. Na ostrov jezdí loď v programu jedenapůlhodinového výletu, kdy půlhodina je věnována právě tomuto poutnímu místu. Dalším místem, které upoutá návštěvníkovu pozornost, je skalní ostroh s hradem na vrcholu (Blejski grad, nachází se 140 m nad hladinou). Část hradu je dnes upravena jako stylová restaurace, zbytek slouží jako městské muzeum.

Sportovní středisko[editovat | editovat zdroj]

Bledské jezero je vyhledávaným střediskem vodních i zimních sportů. Pravidelně se zde pořádají veslařské regaty a několikrát se zde konalo mistrovství světa ve veslování. Mezi sportovci je jezero velice oblíbeno, pro kouzlo zdejší krajiny, jež převyšuje uměle vybudované kanály.
Na západním břehu jezera se nachází přístav sportovních lodí a kemp.

Panorama Bledského jezera

Jezero[editovat | editovat zdroj]

Jezero vzniklo před 14 tisíci lety při ústupu Bohinjského ledovce. Na délku měří 2,12 kilometru a na šířku 1,38 km. Maximální hloubka činí 30 metrů. Termální prameny v severovýchodní části vedou do tří plaveckých bazénů ve zdejších hotelech. Jezero je chráněno horami od chladných severních větrů. Mírné klima (a termální prameny) zajišťuje dlouhou letní sezonu. Voda má v létě až 26oC a žije v ní na 19 druhů ryb. Voda jezera je průzračná do hloubky několika metrů. Kolem jezera vede 5.5 kilometru dlouhá pěší stezka [1] Jezero se využívá pro koupání. Některá místa na pobřeží jezera nejsou pro veřejnost přístupná, ale mohou je navštívit jen hotelový nebo lázeňští hosté.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První lidé se u jezera usadili již v době kamenné. Byly zde objeveny i hroby z pozdní doby železné. Prrvní slovanské osídlení se zde obejvuje v 7. století, druhá vlna slovanského osídlení je datována do 9. a 10. století. V roce 782 připadl Bled a okolí Frankům. Roku 1011 věnoval císař Jindřich II. zdejší hrad biskupům z Brixenu. Ti zde vydrželi až do 19. století. Roku 1858 se hrad dostal do majetku Viktora Ruarda, majitele železáren v Jesenici. V roce 1919 koupil hrad s jezerem místní hoteliér Ivan Kenda. Před 2. světovou válkou ho získal stát. Již dříve zde švýcarský lékař Arnold Rikli zřídil léčebný institut a roku 1895 nechal postavit dřevěné lázně a chaty. Roku 1899 vybudoval větší lázně. Mezi světovými válkami jezero fungovalo jako letní sídlo jugoslávské královské rodiny. Po roce 1945 sloužilo komunistickým funkcionářům včetně J. B. Tita. [1]

Bledský hrad[editovat | editovat zdroj]

Hrad se vyvinul z někdejší románské věže, která zde patrně stála na přelomu 10. a 11. století. V pozdním středověku přibyly další věže a opevnění. Další budovy vyrostly v barokní době. hrad má dvě nádvoří. Nejcenější dochovanou stavbou je kaple ze 16. století, barokně upravená kolem roku 1700, kdy vznikly iluzionistické fresky. [1]

Kostel svatého Martina[editovat | editovat zdroj]

Pod hradním vrchem leží kostel svatého Martina z roku 1905, který nahradil původní kostel z 15. století. Na úpravě kostela se podílel i architekt Jože Plečnik.

Bledský ostrov[editovat | editovat zdroj]

V jezeře leží ostrov s kostelem Nanebevzetí Panny Marie. Archeologové na ostrově objevili stopy osady z 11. až 8. století před Kristem a slovanská kultovní místa z 9. a 10. století po Kristu se základy předrománské kaple. Trojlodní románská bazilika zde byla založena roku 1142. V 15. století byla goticky upravena a 1509 ji poničilo zemětřesení. Současný vzhled kostela je barokní ze 17. století. Uvnitř se nachází zbytky gotických maleb a gotická soška Panny Marie, Hlavní oltář je z roku 1747. Tři boční oltáře z černého mramoru jsou z roku 1700. Nad kostelní lodí je instalován i tzv. zvon přání (dle tradice nutno třikrát zazvonit pro splnění přání). Zvonice vedle kostela pochází z 15. století a má výšku 54 metrů. [1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d DRAŽAN, Jan. Slovinsko. 1. vyd. Praha : Freytag & Berndt, 2009.