Blahotice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Tento článek je o městské části Slaného. O městské části Těšína pojednává článek Blahotice (Těšín).
Blahotice
Kaplička a zámek v Blahoticích
Kaplička a zámek v Blahoticích
Základní informace
Charakter sídla malá vesnice
Počet obyvatel 23 (2011)
Domů 8 (SLDB 2001)
Nadmořská výška 248 m
Lokalita
PSČ 274 01
Obec Slaný
Okres Kladno
Historická země Čechy
Katastrální území Blahotice (2,69 km²)
Zeměpisné souřadnice
Blahotice
Blahotice
Další údaje
Kód části obce 149519
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Blahotice jsou vesnička (dnes spíše osada) v okrese Kladno, jedna z deseti částí města Slaný. Leží v údolí Červeného potoka asi 2,5 km východně od Slaného; prochází jimi silnice I/16, která spojuje Slaný a Velvary. V roce 2011 zde trvale žilo 23 obyvatel.[1] V Blahoticích se na Červeném potoce nachází Blahotický rybník, ve skutečnosti rozdělený hrází s polní cestou na rybníky dva – malý (plocha 5,3 ha, objem 80 tisíc m³) a velký (plocha 16,2 ha, objem 483 tisíc m³). Blahotice jsou významným ovocnářským střediskem – téměř celé jejich okolí mezi Slaným, Vítovem a Knovízí pokrývají jabloňové sady.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší zmínka o vsi pochází z roku 1088, kdy měla v Blahoticích (Blagoticih) majetek vyšehradská kapitula. Ve 14. a počátkem 15. století byla ves v držení vladyk z Blahotic erbu dvou plamenných kruhů, kteří zde měli tvrz. Roku 1316 se jmenuje Dobrohost, syn Vícemila z Blahotic v dědické při s Vícemilem z Kvíce, Václav z Blahotic († 1414) byl kanovníkem mělnickým, později farářem v Ústí nad Labem a děkanem v Litoměřicích. V 15. století se na Blahoticích usadili vladykové z Kutrovic, později Doupovcové z Doupova. Roku 1532 koupil Blahotice Jan Luníkovský z Vraného, ale za jeho dědiců tvrz na čas zpustla. Od roku 1563 byl majitelem Blahotic Václav Pětipeský z Chyš a Egrberka, který tvrz přestavěl v renesančním slohu. V roce 1590 však toto sídlo vyhořelo. Václav Pětipeský sice získal laskavostí císaře Rudolfa II. za 50 kop grošů dřevo na opravu pohořelé tvrze přímo z císařských křivoklátských lesů, panstvo však od té doby sídlilo více na Neprobylicích a blahotickou tvrz ani po jejím obnovení příliš nevyužívalo. Václavovu vnukovi Odolenu Pětipeskému byl majetek pro účast na stavovském odboji konfiskován a Blahotice dostal roku 1623 nejprve do zástavy a roku 1638 koupí (tehdy se naposledy připomíná blahotická tvrz) Jaroslav Bořita z Martinic. Až do zrušení feudálního zřízení pak ves náležela ke slánskému panství. Po roce 1850 tvořily Blahotice nejprve součást obce Luníkov, později patřily k Vítovu, nyní spadají pod město Slaný.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

  • Zámek Blahotice – nevýrazná mohutná dvoupatrová budova novorenesenčního slohu. Postaven roku v sousedství zaniklé tvrze roku 1870 baronem Wernerem Friedrichem z Riese Stallburku, dnes sídlo firmy Ekofrukt, oplocený a nepřístupný.
  • Kaplička Panny Marie a svatého Kryštofa – po poškození autonehodou obnovena roku 2004

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 97. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]