Bias z Priény

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Bias z Priény
Bias Pio-Clementino Inv279.jpg
Narození 600 př. n. l.
Priéné
Úmrtí 530 př. n. l. (ve věku 69–70 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bias (také Biás) (asi 620 př. n. l. — asi 550 př. n. l.) byl řecký právník a filozof, žijící v iónském městě Priéné. Je řazen mezi sedm mudrců archaického Řecka, Satyros z Kallátidy ho dokonce označil za nejvýznamnějšího z nich.

Život[editovat | editovat zdroj]

Působil jako soudce a politik, díky němu dával Hippónax z Efezu priénskou spravedlnost za vzor ostatnímu Řecku. Pro radu se k němu obracel i sardský samovládce Kroisos, údajně právě na Biantovu přímluvu uzavřel mír s řeckými městy na maloasijském pobřeží. Bias po sobě nezanechal žádné písemné památky, o jeho názorech podávají informace Démétrios z Faléru a Díogenés Laertios. Byl skeptický (prohlásil, že „Většina lidí je špatná“), jinak je ale typickým představitelem myslitele své doby s důrazem na zbožnost, vlastenectví, dobré mravy, zdrženlivost a rozvahu. Byl známý svou dobročinností: vykoupil z otroctví zajaté dívky z Messiny, poskytl jim výchovu se svými dcerami i věno a pak je poslal zpátky k rodičům. Marcus Tullius Cicero vypravuje, že když Peršané dobyli Priénu, prchající obyvatelé zachraňovali vše ze svých domů, jen Bias opouštěl město bez zavazadel, se slovy „Vše své si nosím s sebou“ (tím myslel, že vědomosti jsou jeho nejcennějším majetkem).

Výroky[editovat | editovat zdroj]

Bias byl ve starověku pravidelně řazen mezi sedm mudrců;[1] za mudrce ho označil již Platón v dialogu Prótagoras.[2] Je mu připisována řada mravních naučení, životních rad a moudrých výroků:

  • Většina lidí je špatná.[3]
  • Nebuď ani dobromyslný, ani zlomyslný.[4]
  • Mysli na to, co děláš.[4]
  • Nerozvážný jazyk stíhá trest.[5]
  • Mnoho poslouchej, mluv včas[4] (ve správnou dobu a na správném místě).[6]
  • Měj v nenávisti rychlé mluvení, abys nepochybil, neboť pak následuje lítost.[7]
  • Je nešťastný, kdo nedovede snášet neštěstí.[8]
  • O bozích říkej, že jsou.[9]
  • Nehodného muže nechval pro jeho bohatství.[8]
  • Pomalu se do něčeho pouštěj, ale co začneš, při tom setrvávej![3]
  • Neschvaluj nerozumnost.[6]
  • Miluj rozvážnost.[9]
  • V mládí si osvoj dobré vychování, ve stáří moudrost.[6]
  • Svévolné chování často vzněcuje záhubnou zkázu.[8]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 40.
  2. Platón. Prótagoras. Překlad František Novotný. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1992. 85 s. Oikúmené. ISBN 80-85241-16-1. S. 55.
  3. a b SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 5.
  4. a b c SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 6.
  5. VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 305
  6. a b c VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 319.
  7. SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 5–6.
  8. a b c VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5. S. 323.
  9. a b Diogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0. S. 65.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Díogenés Laertios. Životy, názory a výroky proslulých filosofů. Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. ISBN 80-901916-3-0.
  • FREL, Jiří. Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549.
  • LÖWE, Gerhard a STOLL, Heinrich Alexander. ABC antiky: [2 457 hesel: mytologie, dějiny, umění]. Překlad Dalibor Plichta. 3., přeprac. vyd. Praha: Ivo Železný, 2005. 467 s. ISBN 80-237-3938-7.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 4. díl. V Praze: J. Otto, 1891. 1026 s. cnb000277218. S. 2–3. Dostupné online
  • SVOBODA, Karel, ed. Zlomky předsokratovských myslitelů. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151.
  • VÍTEK, Tomáš. Sedm mudrců a jejich výroky. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. ISBN 978-80-87054-21-5.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]