Kroisos

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kroisos
lýdský král
Croesus portrait.jpg
Doba vlády595 př. n. l.547 př. n. l.
Narození596 př. n. l.
Úmrtí546 př. n. l. (ve věku 49–50 let)
Sardy
PředchůdceAlyattés II.
PotomciAtys
OtecAlyattés II.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kroisos na attické amfoře nalezené ve Vulci (mezi lety 500490 př. n. l.)

Kroisos (řecky Κροῖσος, latinsky Croesus) byl lýdský král z rodu Mermnovců, panující asi v letech 560547 př. n. l. Byl synem krále Alyatta II. a blíže neznámé ženy z kárského rodu. Podle antických pramenů měl několik nevlastních bratrů a sester.

Byl prvním panovníkem, který nechal razit mince jako platidlo. Byly z elektra (slitina zlata a stříbra). Jeho mincovny však postupem času přišly se separací (oddělení) a za jeho vlády se již razily první mince z ryzího zlata. Dnes jsou to nejstarší zlaté mince na světě. Londýnské muzeum jich několik vlastní.

O Kroisově životě prakticky chybí soudobé prameny a řada informací je pololegendárního rázu. Není dokonce ani známo, jak znělo jeho jméno v lýdštině, dochovala se jen řecká varianta. U současníků byl tento král, jehož říše se rozprostírala nad celou západní částí Malé Asie, proslulý především svým bohatstvím. V Hérodotových Dějinách se popisují jeho štědré dary delfské věštírně a takových příkladů je více. Ještě dnes se používá přirovnání "bohatý jako Krésus".

Známý je Kroisos také svým dotazem delfské věštírně, zda má zahájit válku se svým soupeřem, perským králem Kýrem II. Dvojznačná odpověď: "Překročíš-li [pohraniční] řeku Halys, zničíš velkou říši", ho přiměla k útoku na perské pozice, ale bitva u Pterie v Kappadokii rozhodla, že Kroisos zničil svou vlastní říši. Podle Hérodota mu vítězný Kýros daroval život, existují však náznaky, že ve skutečnosti při obraně své země zahynul. Po jeho smrti se Lýdie stala součástí perského impéria.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Kroisos nebo Krézus (starogr. Κροῖσος – Kroisos, lat. Croesus; * kolem 595 př. Kr. – † cca 547 př. Kr.) byl od roku 560 př. Kr. poslední lýdský král. Po Alyattově smrti se posledním králem Lýdie stal jeho syn Kroisos.[1] Byl to muž nesmírně ctižádostivý. Po otci zdědil rozsáhlou prosperující říši. I on podnikl celou řadu vítězných výprav proti řeckým městům na západě Malé Asie a s výjimkou Lýkie a Kilíki si podrobil celou západní Malou Asii až po řeku Halys.[2] V Lýdii se těžilo hodně zlata ai proto země oplývala bohatstvím. Poklady, poplatky, daně a prodej občanů do otroctví na ovládaném území byly zdrojem jeho velkého majetku. Nashromáždil tolik pokladů, až se jeho jméno již ve starověku stalo synonymem označení velmi bohatého člověka. Ve svém hlavním městě v Sardách dal postavit nádherné paláce, velké prostředky poskytl k přilákání umělců, básníků a filozofů. Velkoryse poskytoval peníze a dary se záměrem zvýšit svou popularitu.[1] Sloupy postavené v Artemidině chrámu v Efezu, který byl jedním ze sedmi divů světa, byly z větší části darem lýdského krále Kroise. Zlaté mince z dob Kroisovy vlády s vyobrazením lva a býka se staly nejsilnější měnou a rozšířily se všude po tehdy známém světě. Po čtrnácti letech vládnutí následoval jeho pád. Na východě se výboji perského krále Kýra po dobytí Médie kolem roku 553 př. Kr. Perská říše rozrostla až k hranicím Lýdie a ta nyní stála Peršanům v cestě k podrobení si celé západní části Malé Asie. Téměř vše, co víme o Kroisovi, máme z Herodotových dějin. Podle Herodota válku vyvolali Peršané, neboť usilovali na jihu Malé Asie ovládnout Milet a Efez. Kroisos váhal, jestli má s Kýrem jednat, nebo bojovat. Nakonec se šel řadit do věštírny v Delfách, ale věštba Pytí byla dvojsmyslná, protože mluvila o porážce mocné říše. Ale které? Kroisos si myslel, že tou říší je Perská a zaútočil. Krátce po prvních bojích Peršané (v roce 547 př. Kr.) obklíčili Sardy a Kroise zajali[3]. Tak jako jeho život, i konec jeho vládnutí je opředen legendami. Podle jedné byl odsouzen k trestu smrti upálením a zemřel v Sardách.[4] Ta optimističtější je, že se stal Kýrovým rádcem a přítelem a doprovázel ho na jeho taženích až do Kýrovy smrti.
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Kroisos na Wikimedia Commons