Zobrazení zdroje stránky Berlín

{{Různé významy|tento=hlavním městě [[Německo|Německa]]}}{{Infobox - sídlo světa
| koláž = {{Koláž|position=center
       | photo1a = Cityscape Berlin.jpg
       | photo2a = Bikinihaus_Berlin-1210760.jpg
       | photo2b = Brandenburger_Tor_Nachts.JPG
       | photo3a = .00 0847 Berliner Dom.jpg
       | photo3b = Berlin by Mohammad Hijjawi 86.jpg
       | photo4a = Strandbad Wannsee Sommer 2021.jpeg
       | photo4b = Bundesarchiv B 145 Bild-F088809-0038, Berlin, East Side Gallery.jpg
       | photo5a = Oberbaumbrücke mit U-Bahn.jpg
       | size = 270
       | spacing = 2
       | color =
       | border = 0
       | text = Odshora: 1)&nbsp;panorama s [[Berliner Fernsehturm|televizní věží]], 2)&nbsp;část City West s&nbsp;[[Pamětní kostel císaře Viléma|Pamětním kostelem císaře Viléma]], 3)&nbsp;[[Braniborská brána]], 4)&nbsp;[[Berlínská katedrála]], 5)&nbsp;[[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Budova Spolkového sněmu]], 6)&nbsp;pláž u Wannsee, 7)&nbsp;[[East Side Gallery]] ([[Berlínská zeď]]), 8)&nbsp;most [[Oberbaumbrücke]] přes [[Spréva|Sprévu]]}}
| jméno = Berlín
| originální jméno = Berlin
| znak = DEU Berlin COA.svg
| vlajka = Flag of Berlin.svg
| stát = Německo
| pojem vyššího celku = [[Německé spolkové země|Spolková země]]
| název vyššího celku = Berlín
| pojem nižšího celku = 
| název nižšího celku = 
| administrativní dělení = 12 obvodů
| etnické složení = [[Němci]], [[Turci]], [[Srbové]], [[Arabové]], [[Poláci]]
| náboženské složení = [[Protestantismus|Protestantské křesťanství]], [[Římskokatolická církev|Římskokatolické křesťanství]], [[Judaismus]], [[Sunnité|Sunnitský]] [[islám]]
| psč = 10001–14199
| označení vozidel = B
| web = http://www.berlin.de
| počet obyvatel = 3667472
| časové pásmo = +1
| nadmořská výška = 34
| obyvatelé aktuální k = 2021
| starosta = [[Kai Wegner]] ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]])
}}'''Berlín''' ([[Němčina|německy]] ''Berlin'', [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]]: [{{IPA|bɛʁˈliːn}}], {{audio|De-Berlin2.ogg}}) je [[Hlavní město|hlavní]] a [[Seznam měst v Německu|největší město Německa]] a zároveň [[Městský stát#Městské země ve federacích|městskou]] [[Německé spolkové země|spolkovou zemí]] [[Německo|Spolkové republiky Německo]]. Hlavním městem Německa se stal roku [[1991]] a od [[znovusjednocení Německa]] [[3. říjen|3.&nbsp;října]] [[1990]], a tím i obou částí města – [[Západní Berlín|západní]] a [[Východní Berlín|východní]], patří Berlín mezi [[Seznam největších měst v Evropě|největší města v Evropě]] a je [[Seznam největších měst v Evropské unii|největším městem Evropské unie]]. Zcela jej obklopuje spolkový stát [[Braniborsko]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} [[Obyvatelstvo Německa|obyvatel]]. V [[Metropolitní oblast|metropolitní oblasti]] Berlína žije přibližně 4,5 milionu obyvatel, takže je po [[Porúří]] druhou nejlidnatější oblastí v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Germany: Urban Areas - Population Statistics, Charts and Map
| periodikum = citypopulation.de
| url = https://citypopulation.de/en/germany/urbanareas/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200603133151/https://citypopulation.de/en/germany/urbanareas/
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> Ve [[1920–1929|20. letech 20. století]] byl Berlín třetím [[Seznam největších měst světa|největším městem na světě]]. Metropolitní region Berlín-Braniborsko je třetí největší metropolitní oblastí po Porýní-Porúří a Porýní-Pomohaní.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Daten und Fakten zur Hauptstadtregion
| periodikum = www.berlin-brandenburg.de
| url = https://www.berlin-brandenburg.de/hauptstadtregion/daten-und-fakten/
| datum vydání = 2022-01-31
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190321175940/https://www.berlin-brandenburg.de/metropolregion/daten-und-fakten/
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref>

Berlín leží v [[Rovina (geomorfologie)|rovině]], na břehu [[Řeka|řeky]] [[Spréva|Sprévy]], která se vlévá do [[Havola|Havoly]] – pravostranného [[Přítok|přítoku]] [[Labe]], v západní čtvrti [[Špandava]]. Mezi hlavní [[Topografie|topografické]] rysy města patří mnoho [[Jezero|jezer]] v západních a jihovýchodních čtvrtích, z nichž největší je jezero [[Müggelsee]]. Jezera jsou tvořena výše zmíněnými řekami. Asi jednu třetinu rozlohy města tvoří [[Les|lesy]], [[Park|parky]], [[Zahrada|zahrady]], řeky, [[Vodní kanál|vodní kanály]] a jezera.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Senatsverwaltung für Umwelt, Mobilität, Verbraucher- und Klimaschutz
| periodikum = www.berlin.de
| url = https://www.berlin.de/sen/uvk/
| datum vydání = 2023-01-09
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210225003118/https://www.berlin.de/senuvk/umwelt/stadtgruen/gruenanlagen/de/daten_fakten/downloads/ausw_5.pdf
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> Město leží v oblasti [[Středoněmecká nářečí|středoněmeckých dialektů]], konkrétně existuje přímo [[Berlínské nářečí|berlínský]], který je podskupinou [[Lužická nářečí|lužických dialektů]].

Existence města je prvně doložena ze [[13. století]]. Tehdy se zde křížily dvě důležité [[Obchodní cesty|obchodní stezky]].<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-12">{{Citace elektronického periodika
| titul = Niederlagsrecht - Die Geschichte Berlins - Verein für die Geschichte Berlins e.V. - gegr. 1865
| periodikum = www.diegeschichteberlins.de
| url = https://www.diegeschichteberlins.de/geschichteberlins/berlin-abc/stichwortehn/599-niederlagsrecht.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20151122025717/https://www.diegeschichteberlins.de/geschichteberlins/berlin-abc/stichwortehn/599-niederlagsrecht.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> V [[15. století]] se stalo hlavním městem [[Braniborské markrabství|Braniborského markrabství]] (1417–1701) a [[Pruské království|Pruského království]] (1701–1918), jeho důležitost však vzrostla zejména roku [[1871]], kdy se stalo hlavním městem [[Německá říše|Německé říše]] (1871–1918). Od té doby si pozici nejdůležitějšího německého města Berlín podržel i za [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] (1918–1933) a [[Nacistické Německo|Třetí říše]] (1933–1945).

Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] bylo válkou poničené město rozděleno na [[Rozdělení Berlína|čtyři sektory]] patřící vítězům druhé světové války. [[Sovětský svaz|Sovětský]] sektor ([[Východní Berlín]]) se stal hlavním městem menšího [[Německá demokratická republika|východního Německa]], kdežto metropolí [[Západní Německo|západního Německa]] se stal [[Bonn]]. V té době část města, tzv. [[Západní Berlín]], který vznikl z [[Rozdělení Berlína|francouzské, britské a americké části]], měla status nezávislého státu, byť v zásadě kulturně i politicky přináležela k západnímu Německu. Obě části města byly od roku [[1961]] odděleny [[Berlínská zeď|Berlínskou zdí]], která se stala symbolem [[Studená válka|studené války]] a její [[Pád Berlínské zdi|pád roku 1989]] pak symbolem [[Pád komunismu v Evropě|pádu komunismu v Evropě]]. Po znovusjednocení Německa 3. října 1990 se sjednotilo znovu i město a stalo se opět celoněmeckou metropolí. Přesídlil sem i parlament – [[Německý spolkový sněm]] ({{Vjazyce2|de|''Deutscher Bundestag''}}), pro nějž byla rekonstruována [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|budova Říšského sněmu]] ({{Jazyk|de|''Reichstag''}}).

Berlín je světovým centrem kultury, politiky, médií a vědy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Revealed: Cities that rule the world -- and those on the rise - CNN.com
| periodikum = www.cnn.com
| url = http://www.cnn.com/2010/BUSINESS/04/10/cities.dominate.world/index.html
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110604014630/https://edition.cnn.com/2010/BUSINESS/04/10/cities.dominate.world/?hpt=C2
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> Ekonomika města je založena [[high-tech]] firmách a [[Terciární sektor|sektoru služeb]], který zahrnuje širokou škálu společností. Berlín je také evropským [[Dopravní uzel|dopravním uzlem]] [[Uzlové letiště|letecké]] a [[Železniční uzel|železniční]] [[Doprava v Berlíně|dopravy]]. Sám má velmi složitou síť [[Veřejná doprava|veřejné dopravy]].

Berlín je domovem světově uznávaných [[Univerzita|univerzit]], jako je [[Humboldtova univerzita]], [[Svobodná univerzita Berlín]], [[Universität der Künste v Berlíně|Univerzita umění v Berlíně]] nebo [[Technická univerzita Berlín]]. [[Zoo Berlín|Berlínská zoologická zahrada]] je nejnavštěvovanější zoologickou zahradou v Evropě. Proslulým je každoroční filmový festival obvykle nazývaný zkráceně [[Berlínský mezinárodní filmový festival|Berlinale]]. Filmy se natáčí například ve [[Studio Babelsberg|studiích Babelsberg]]. Celkově je město stále oblíbenějším cílem [[Kinematografie|filmařů]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Hollywood in Berlin – DW – 08/09/2008
| periodikum = dw.com
| url = https://www.dw.com/en/hollywood-helps-revive-berlins-former-movie-glory/a-3549403
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080813010550/https://www.dw-world.de/dw/article/0,2144,3549403,00.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref>

Známou lokalitou je [[Ostrov muzeí]], kde se krom pěti slavných muzeí nachází i [[Berlínská katedrála]]. Ostrov patří ke třem berlínským položkám zapsaným na seznam [[Světové dědictví|Světového dědictví]] [[UNESCO]]. Dalšími dvěma jsou [[paláce a parky v Postupimi a Berlíně]] a [[Sídliště berlínské moderny|skupina modernistických budov z let 1913–1934]]. K dalším symbolům města patří [[Braniborská brána]], třída [[Unter den Linden]], [[Postupimské náměstí]], [[Židovský památník (Berlín)|Židovský památník]], [[Vítězný sloup (Berlín)|Vítězný sloup]], [[East Side Gallery]], [[Alexanderplatz]] a nedaleko stojící [[Berliner Fernsehturm|berlínský televizní vysílač]] ({{Jazyk|de|''Berliner Fernsehturm''}}), [[Seznam nejvyšších budov v Německu|nejvyšší stavba v Německu]] s výškou 368 metrů.

Na území města se nacházejí tři lokality [[Světové dědictví|světového kulturního dědictví]] [[UNESCO]]: [[Ostrov muzeí]], [[Paláce a parky v Postupimi a Berlíně]] a [[Sídliště berlínské moderny|Moderní berlínské bytové stavby]].

== Název ==
Berlín leží východně od řeky [[Labe]], které tvořilo historickou hranici [[Franská říše|Franské říše]], kde žili například [[Frankové]] či [[Sasové]], a území obývanými [[Slovanské kmeny|slovanskými kmeny]]. To je také důvod, proč velká část obcí v severovýchodním Německu nese slovanská jména s [[Germanizace|poněmčenými]] [[Seznam slovanských přípon v němčině|příponami]] (''-ow, -itz, -vitz, -witz, -itzsch'' nebo ''-in''). Právě i název Berlína má kořeny v jazycích [[Západní Slované|západních Slovanů]], může souviset se [[Polabští Slované|staropolabským]] kmenem berl-, který označoval [[Bažina|bažinu]] či s praslovanským bьrlogъ neboli doupě.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Berger
| jméno = Dieter
| titul = Duden, Geographische Namen in Deutschland Herkunft und Bedeutung der Namen von Ländern, Städten, Bergen und Gewässern
| url = https://www.worldcat.org/oclc/231790731
| vydání = 2., überarb. Aufl
| místo = Mannheim
| počet stran = 318 S
| isbn = 978-3-411-06252-2
| isbn2 = 3-411-06252-5
| oclc = 231790731
}}</ref> Začátek Ber- zní jako německé slovo {{Jazyk|de|''Bär''}} označující [[Medvědovití|medvěda]], který se také objevuje v erbu města. I pět z dvanácti berlínských obvodů nese částečně slovanský název ([[Pankow]], [[Steglitz-Zehlendorf]], [[Marzahn-Hellersdorf]], [[Treptow-Köpenick]] a [[Špandava|Spandau]] – dříve Spandow).

== Historie ==
{{Viz též|Dějiny Berlína|Rozdělení Berlína}}

=== 12. až 16. století ===
[[Soubor:Dom_und_Stadtschloss,_Berlin_1900.png|náhled|Královský palác v roce 1900 (napravo)]]
Nejstarší doklady o osídlení dnešního území Berlína jsou zbytky základů domu datovaného do roku 1174 nalezené pří archeologických pracích v [[Berlin-Mitte]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Aktuelles aus Berlin
| periodikum = berlin.de
| url = https://www.berlin.de/aktuelles/
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120824212016/https://www.berlin.de/aktuelles/berlin/2674414-958092-berlin-ist-aelter-als-gedacht-hausreste-.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> První písemné záznamy pocházejí z konce 12. století. [[Špandava]] byla poprvé zmíněna v roce 1197 a Köpenick v roce 1209. Tyto oblasti se však k Berlínu připojily až v roce 1920. [[Nikolaiviertel]], jenž leží v samotném srdci dnešního Berlína, byl zmíněn v listině v roce 1244.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin dig finds city older than thought
| periodikum = NBC News
| url = https://www.nbcnews.com/id/wbna22920517
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180102013454/https://www.nbcnews.com/id/22920517/ns/technology_and_science-science/t/berlin-dig-finds-city-older-thought/
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> Za rok založení se považuje 1237, kdy vznikl Kölln ležící na opačném břehu [[Spréva|Sprévy]]. Ve skutečnosti zde původně nebylo jedno město, ale dvě: Kölln (Kolín) a Berlín. Podle kroniky byla postavena askánskými bratry Janem I. a Otou III. Na smlouvě, uzavřené 28. října 1237 biskupem Gernandem z Braniboře a oběma markrabaty, je uveden jako svědek köllnský farář Simeon. Jméno Berlín se objevuje o více než šest let později než Kölln. Původní město je tedy dvojměstím ležícím proti sobě. Kölln, ležící na málem ostrově na řece Sprévě, neměl možnost se zvětšovat. Proto vzniká nové město na pravém břehu Sprévy, Berlín.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Buffet
| jméno = Cyril
| titul = Berlín
| vydavatel = Nakladatelství Lidové noviny
| místo = Praha
| rok vydání = 1999
| isbn = 80-7106-314-2
}}</ref> Obě města si postupem času vybudovala rozsáhlé hospodářské vazby a těžila z [[Právo skladu|práva skladu]], neboť ležela na stezce Via Imperii ze [[Štětín|Štětína]] do [[Řím|Říma]] a stezce spojující [[Bruggy]] a [[Veliký Novgorod]].<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-12" /> V roce 1307 uzavřely spojenectví v oblasti vnější politiky. Vnitřní správy byly však stále nezávislé.<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-22">{{Citace monografie
| příjmení = Stöver
| jméno = Bernd
| titul = Geschichte Berlins
| url = https://www.worldcat.org/oclc/560410211
| vydání = Orig.-Ausg
| místo = München
| počet stran = 136 S
| isbn = 978-3-406-60067-8
| isbn2 = 3-406-60067-0
| oclc = 560410211
}} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/560410211|date=20230330162231}}</ref>

V roce 1415 se stal [[Fridrich I. Pruský]] kurfiřtem braniborského knížectví, kterému vládl až do roku 1440. V průběhu 15. století ustanovili jeho nástupci Berlín-Kölln jako hlavní město. V roce 1443 zahájil [[Fridrich II. Braniborský]] stavbu městského paláce. Proti stavbě se konaly protesty, které vyvrcholily v roce 1448. Nebyly úspěšné a občané ztratili mnoho politických a ekonomických privilegií.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berliner Unwillen - Die Geschichte Berlins - Verein für die Geschichte Berlins e.V. - gegr. 1865
| periodikum = www.diegeschichteberlins.de
| url = https://www.diegeschichteberlins.de/geschichteberlins/berlinabc/stichworteag/555-berliner-unwillen.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130919215632/https://www.diegeschichteberlins.de/geschichteberlins/berlinabc/stichworteag/555-berliner-unwillen.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> V roce 1451 se stal trvalým sídlem [[Seznam braniborských panovníků|braniborských kurfiřtů]] z rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]], kteří vládli z Berlína až do vzniku [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] v roce 1918. Toto však potvrdil až v roce 1486 Jan Cicero Braniborský.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The electors’ residence
| periodikum = www.berlin.de
| url = https://www.berlin.de/berlin-im-ueberblick/en/history/the-electors-residence/
| datum vydání = 2018-12-06
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170421214734/https://www.berlin.de/berlin-im-ueberblick/en/history/the-electors-residence/
| datum přístupu = 2023-02-27
}}</ref> Město se však muselo vzdát svého [[Hanza|hanzovního statusu]]. V roce 1539 se město oficiálně stalo [[Luteránství|luteránským]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 
| periodikum = ww25.smp-protein.de
| url = http://ww25.smp-protein.de/SMPConference/berlin.htm?subid1=20230111-0427-45f1-be53-539f9bd75698
| url archivu = https://web.archive.org/web/20060818100934/https://www.smp-protein.de/SMPConference/berlin.htm
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref>

=== 17. až 19. století ===
[[Soubor:Berlin_Unter_den_Linden_Victoria_Hotel_um_1900.jpg|náhled|Třída Unter den Linden a hotel Victoria v roce 1900]]
[[Třicetiletá válka]] Berlín zpustošila. Třetina domů byla poškozena nebo zničena a polovina populace zemřela.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = WHKMLA : Brandenburg in the 30 Years War
| periodikum = www.zum.de
| url = https://www.zum.de/whkmla/region/germany/bra30.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080928213849/https://www.zum.de/whkmla/region/germany/bra30.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> [[Fridrich Vilém I. Braniborský]] známý jako Velký kurfiřt zahájil politiku podpory imigrace a náboženské tolerance.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Thomas Carlyle
| titul = Fraser's magazine
| url = http://archive.org/details/frasersmagazine03carlgoog
| vydavatel = London J. Fraser
| počet stran = 740
| strany = 63
}}</ref> [[Edikt postupimský|Postupimským ediktem]] vydaným roku 1685 nabídl azyl francouzským [[Hugenoti|hugenotům]].

V roce 1700 bylo přibližně 30 procent berlínských obyvatel francouzského původu právě kvůli imigraci hugenotů.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Plaut
| jméno = W. Gunther
| titul = Asylum : a moral dilemma
| url = https://www.worldcat.org/oclc/31971135
| vydavatel = Praeger
| místo = Westport, Conn.
| počet stran = 176 pages
| isbn = 0-275-95195-2
| isbn2 = 978-0-275-95195-5
| oclc = 31971135
}} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/31971135|date=20230330162228}}</ref> Mnoho dalších přistěhovalců přišlo z [[Polsko|Polska]], [[Salcbursko|Salcburska]] a [[Čechy|Čech]], jejichž někteří potomci, žijící v tzv. [[Český Rixdorf|Českém Rixdorfu]] (''Böhmisch-Rixdorf''), až do druhé poloviny 20. století ještě hovořili česky.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Adámek
| jméno = Martin
| titul = Berlínská čtvrť Český Rixdorf: po stopách Čechů v Německu
| periodikum = Radynacestu.cz
| url = https://www.radynacestu.cz/magazin/berlinska-ctvrt-cesky-rixdorf/
| datum vydání = 19. 2. 2018
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211005085907/https://www.radynacestu.cz/magazin/berlinska-ctvrt-cesky-rixdorf/
| datum archivace = 2021-10-05
| datum přístupu = 2021-10-05
}}</ref>

Od roku 1618 bylo [[Braniborské markrabství]] v personální unii s [[Pruské vévodství|Pruským vévodstvím]]. V roce 1701 došlo ke sjednocení do [[Pruské království|Pruského království]]. Hlavním městem nového království se stal Berlín, který nahradil [[Kaliningrad|Královec]]. V roce 1709 se Berlín sloučil se čtyřmi městy: Cölln, Friedrichswerder, Friedrichstadt a Dorotheenstadt pod názvem Berlín.<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-22" />

V roce 1740 se k moci dostal [[Fridrich II. Veliký]], známý jako Fridrich Veliký (1740–1786). Za jeho vlády se Berlín stal centrem [[osvícenství]], ale také byl během [[Sedmiletá válka|sedmileté války]] krátce obsazen ruskou armádou.<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-32">{{Citace monografie
| příjmení = Strassmann
| jméno = W. Paul
| titul = The Strassmanns : science, politics, and migration in turbulent times, 1793-1993
| url = https://www.worldcat.org/oclc/145396526
| vydání = English-language edition
| vydavatel = Berghahn Books
| místo = New York
| počet stran = xv, 262 pages, 34 unnumbered pages of plates
| isbn = 978-1-84545-416-6
| isbn2 = 1-84545-416-2
| oclc = 145396526
}} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/145396526|date=20230330162223}}</ref> V roce 1806 po francouzském vítězství ve válce čtvrté koalice vpochodoval do města [[Napoleon Bonaparte]], ale městu zůstala samospráva. V roce 1815 se město stalo součástí nové pruské provincie Braniborsko.<ref>{{Citace monografie
| titul = Let's go Berlin, Prague & Budapest : the student travel guide.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/854853965
| vydavatel = Let's Go Publications
| místo = Cambridge, MA
| počet stran = 1 online resource (x, 270 pages)
| strany = 83
| isbn = 978-1-59880-914-5
| isbn2 = 1-59880-914-8
| oclc = 854853965
}}</ref>

Během [[Průmyslová revoluce|průmyslové revoluce]] vyrostla ekonomika a populace města se dramaticky zvýšila. Berlín se stal hlavním železničním uzlem a hospodářským centrem Německa. Brzy se rozvinula další předměstí a zvýšila se rozloha i populace Berlína. Mnohá z nich byla pod Berlín začleněna.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Schulte-Peevers
| jméno = Andrea
| titul = Berlin
| url = https://www.worldcat.org/oclc/784981646
| vydání = 6th ed
| vydavatel = Lonely Planet
| místo = Footscray, Vic.
| počet stran = 1 online resource
| isbn = 978-1-74220-407-9
| isbn2 = 1-74220-407-4
| oclc = 784981646
}}</ref> V roce 1871 se Berlín stal hlavním městem nově založené [[Německá říše|Německé říše]]. V roce 1881 došlo k oddělení od Braniborska.<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-32" />

=== 20. a 21. století ===
[[Soubor:Potsdamer_Platz_1945.jpg|náhled|Postupimské náměstí v roce 1945]]
[[Soubor:West_and_East_Germans_at_the_Brandenburg_Gate_in_1989.jpg|náhled|[[Pád Berlínské zdi]], 1989]]
Na počátku 20. století se v Berlíně začalo rozvíjet německé [[Expresionismus|expresionistické hnutí]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Holland
| jméno = Jack
| titul = The rough guide to Berlin
| url = https://www.worldcat.org/oclc/59581891
| vydání = 6th ed.
| vydavatel = Rough Guides
| místo = London
| počet stran = xiv, 370, [8] pages of plates
| isbn = 1-85828-682-4
| isbn2 = 978-1-85828-682-2
| oclc = 59581891
}}</ref> Na konci [[První světová válka|první světové války]] v roce 1918 vyhlásil [[Philipp Scheidemann]] v [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|budově Reichstagu]] republiku. V roce 1920 zákon o Velkém Berlíně začlenil desítky předměstských obcí do Berlína. Počet obyvatel se téměř zdvojnásobil na čtyři miliony. Během [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] Berlín prošel politickými nepokoji kvůli ekonomickým nejistotám. Metropole zažila rozkvět v mnoha vědeckých oborech, například [[Albert Einstein]] se během let působení v Berlíně dostal do povědomí veřejnosti.

V roce 1933 se k moci dostal [[Adolf Hitler]] a [[Národně socialistická německá dělnická strana|NSDAP]]. Národně-socialistický režim začal plánovat [[Welthauptstadt Germania|monumentální stavební proměny]], aby se mohl Berlín stát hlavním městem [[Velkogermánská říše|Velkogermánské říše]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Donath
| jméno = Matthias
| titul = Architecture in Berlin 1933-1945 : a guide through Nazi Berlin
| url = https://www.worldcat.org/oclc/77077589
| vydání = 1st English ed
| vydavatel = Lukas
| místo = Berlin
| počet stran = 81 pages
| isbn = 978-3-936872-93-4
| isbn2 = 3-936872-93-7
| oclc = 77077589
}}</ref> Do roku 1939 opustila Berlín a Německo polovina z původního počtu 160 tisíc [[Židé|Židů]]. Po [[Křišťálová noc|Křišťálové noci]] jich bylo mnoho uvězněno v nedalekém [[Koncentrační tábor Sachsenhausen|Sachsenhausenu]]. Po roce 1943 bylo mnoho z nich posláno do koncentračních táborů. Během druhé světové války byla velká část města zničena (až 40% obytných ploch). Přibližně 125 000 civilistů bylo zabito. Po vítězství spojenců v [[Bitva o Berlín|bitvě o Berlín]] bylo město rozděleno do [[Rozdělení Berlína|čtyř sektorů]] (sovětský, francouzský, britský a americký).<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Benz
| jméno = Wolfgang
| titul = Berlin - auf dem Weg zur geteilten Stadt
| periodikum = bpb.de
| url = https://www.bpb.de/themen/nationalsozialismus-zweiter-weltkrieg/dossier-nationalsozialismus/39619/berlin-auf-dem-weg-zur-geteilten-stadt/
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20181110120432/https://www.bpb.de/geschichte/nationalsozialismus/dossier-nationalsozialismus/39619/das-geteilte-berlin?p=all
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref>

V červnu 1948 po měnové reformě ve třech západních sektorech Berlína uvalil [[Sovětský svaz]] [[Berlínská blokáda|blokádu]] na přístupové cesty do [[Západní Berlín|Západního Berlína]], které vedly přes sovětský sektor. Spojenci zareagovali leteckým mostem. V květnu 1949 byla blokáda zrušena.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin Airlift / Blockade
| periodikum = www.western-allies-berlin.com
| url = http://www.western-allies-berlin.com/historic-events/detail/airlift-blockade.php
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150318232831/https://www.western-allies-berlin.com/historic-events/detail/airlift-blockade
| datum přístupu = 2023-01-10
}}</ref> Po vzniku [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republiky]] se [[východní Berlín]] stal hlavním městem státu. Západní Berlín byl politicky spojen se [[Západní Německo|Spolkovou republikou Německo]], ačkoliv oficiálně byl stále okupovaný spojenci. Letecké spojení s městem tedy poskytovaly jen americké, francouzské a britské aerolinky.

Rozdělení Německa na dva samostatné státy eskalovalo [[Studená válka|studenou válku]]. Západní Berlín byl obklopen Německou demokratickou republikou. Ta prohlásila východní část, která zahrnovala většinu historického jádra, za své hlavní město, což západní mocnosti neuznávaly. Metropolí Západního Německa se stal [[Bonn]]. V roce 1961 začala Německá demokratická republika stavět [[Berlínská zeď|Berlínskou zeď]] kolem Západního Berlína, která měla zabránit emigraci východních Němců do západního Německa právě přes Berlín. 26. června 1963 pronesl prezident USA [[John Fitzgerald Kennedy]] slavný projev [[Ich bin ein Berliner]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Daum
| jméno = Andreas W.
| titul = Kennedy in Berlin
| url = https://www.worldcat.org/oclc/76901946
| vydání = English ed
| vydavatel = German Historical Institute
| místo = Washington, D.C.
| počet stran = xxii, 294 pages
| isbn = 0-521-85824-0
| isbn2 = 978-0-521-85824-3
| oclc = 76901946
}}</ref> Pro většinu obyvatel Východu byla cesta do Západního Berlína nebo Západního Německa zapovězena. V roce 1971 zaručila dohoda vítězů druhé světové války pozemní přístup do Západního Berlína přes území NDR.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Ostpolitik:The Quadripartite Agreement. September 3, 1971.
| periodikum = usa.usembassy.de
| url = https://usa.usembassy.de/etexts/ga5-710903.htm
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210225042306/https://usa.usembassy.de/etexts/ga5-710903.htm
| datum přístupu = 2023-02-27
}}</ref>

9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď a následně byla z větší části zbořena. 3. října 1990 se obě části Německa [[Znovusjednocení Německa|znovusjednotily]]. V červnu 1991 odhlasoval [[Německý spolkový sněm]] přesun hlavního města z [[Bonn|Bonnu]] do Berlína. Tento proces byl dokončen v roce 1999. Prvním starostou sjednoceného města se stal Walter Momper, který do tohoto okamžiku vedl pouze západní část. Ve volbách v prosinci 1990 zvítězil Eberhard Diepgen ([[Křesťanskodemokratická unie|CDU]]) a stal se tak prvním zvoleným v celém městě.

Ve městě se konalo finále [[Mistrovství světa ve fotbale 2006]].

Při [[Útok kamionem na vánočních trzích v Berlíně|teroristickém útoku v roce 2016]] nákladní auto úmyslně vjelo na vánoční trh na náměstí [[Breitscheidplatz]] známé [[Pamětní kostel císaře Viléma|Pamětním kostelem císaře Viléma]], načež 13 lidí zemřelo a 55 dalších bylo zraněno.<ref>{{Citace periodika
| titul = Nach Anschlag in Berlin: IS reklamiert Attacke auf Weihnachtsmarkt für sich
| periodikum = FAZ.NET
| issn = 0174-4909
| jazyk = de
| url = https://www.faz.net/aktuell/politik/nach-anschlag-in-berlin-is-reklamiert-attentat-fuer-sich-14585337.html
| datum přístupu = 2023-01-10
}} {{Wayback|url=https://www.faz.net/aktuell/politik/nach-anschlag-in-berlin-is-reklamiert-attentat-fuer-sich-14585337.html|date=20190321175944}}</ref>

== Geografie ==
=== Poloha ===
{{Geografické okolí|Střed=Berlín|Sever={{flagicon|Germany}} [[Neubrandenburg]] (~115 km)|Severovýchod={{flagicon|Poland}} [[Štětín]] (~128 km)|Východ={{flagicon|Poland}} [[Poznaň]] (~240 km)|Jihovýchod={{flagicon|Germany}} [[Chotěbuz]] (~106 km)|Jih={{flagicon|Germany}} [[Drážďany]] (~165 km)|Jihozápad={{flagicon|Germany}} [[Lipsko]] (~148 km)|Západ={{flagicon|Germany}} [[Magdeburg]] (~127 km)|Severozápad={{flagicon|Germany}} [[Schwerin]] (~180 km)}}
[[Soubor:Funkturm_Berlin_View_13.jpg|náhled|Pohled na Teufelsberg s ruinami odposlouchávací základny]]
[[Soubor:Berlin_-_Aerial_view_-_2016.jpg|náhled|Pohled na město]]
[[Soubor:Karte_der_Berliner_Wasserstraßen.png|náhled|Mapa vodních ploch v Berlíně]]
Berlín leží v severovýchodním [[Německo|Německu]] v rozsáhlé ploché [[Středoevropská nížina|Středoevropské nížině]], která se táhne od severní [[Francie]] po západní [[Rusko]]. ''Berliner Urstromtal'' (ledovcové údolí z doby ledové) bylo vytvořeno proudícím roztátým ledem na konci posledního weichselského zalednění. Nyní tímto údolím protéká [[Spréva]]. Ve [[Špandava|Špandavě]] se Spréva vlévá [[Havola|Havoly]], která protéká od severu k jihu západním Berlínem. Tok řeky Havoly připomíná spíše řadu jezer, z nichž největší je Tegeler See. Řada jezer leží i na Sprévě, jako například [[Großer Müggelsee]] ve východním Berlíně.

Důležité části dnešního Berlína se rozkládají na nízkých plošinách po obou stranách údolí Sprévy. Například [[Pankow]] či Reinickendorf leží na Barninmské plošině na severu, tak Charlottenburg-Wilmersdorf, Steglitz-Zehlendorf, Tempelhof-Schöneberg a Neukölln leží na Teltowské plošině na jih od řehy.

Nejvyšším bodem je vrch [[Arkenberge]] v obvodu Pankow s nadmořskou výškou 122 metrů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Der höchste Berg von Berlin liegt nun in Pankow-Arkenberge
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.qiez.de/pankow/wohnen-und-leben/gruenes-berlin/der-hoechste-berg-von-berlin-liegt-nun-in-pankow-arkenberge/169588800
| datum vydání = 2016-07-22
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160722225809/https://www.qiez.de/pankow/wohnen-und-leben/gruenes-berlin/der-hoechste-berg-von-berlin-liegt-nun-in-pankow-arkenberge/169588800
| datum archivace = 2016-07-22
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> Díky návozu stavební suti překonal [[Teufelsberg]] (120,1 m), který je tvořen z trosek domů zbořených během druhé světové války. Großer Müggelberge s nadmořskou výškou 114,7 m je nejvyšším přirozeným bodem města. Tím nejnižším je jezero Spektesee ve Špandavě s nadmořskou výškou 28,1 metrů. Průměrná nadmořská výška činí 34 m n. m.

Vodní plochy (především jezera) tvoří 6,6 % celkové plochy; mimo mnoha parků a obdobných zelených ploch se na území města nachází i lesní porosty (17,9 % celkové plochy).

Vzdálenost Berlín–[[Praha]] činí kolem 350 km. Cesta [[Vlak|vlakem]] trvá necelých pět hodin, cesta [[Letadlo|letadlem]] kolem 40 minut.

=== Aglomerace ===
{{Viz též|Braniborsko}}[[Město]] Berlín s přilehlou oblastí tvoří [[Aglomerace|aglomeraci]] označovanou jako metropolitní region Berlín-Braniborsko (Metropolregion Berlin-Brandenburg).

Braniborsko (Brandenburg) je jedna ze [[Německé spolkové země|16 spolkových zemí]] Německa. Jejím hlavním městem je [[Postupim]] (Potsdam). V současných hranicích existuje od 1992.

Braniborsko je součástí rozsáhlé [[Severoněmecká nížina|Severoněmecké nížiny]], která je v jeho okrajových částech přerušována pahorkatinami. Moderní Braniborsko se rozkládá mezi řekami Labem na západě, a Odrou a Nisou na východě.

Mimo velká města jako je na západě [[Brandenburg an der Havel]] nebo na východě [[Frankfurt nad Odrou]] je Braniborsko řídce osídlenou zemí.

Územím Braniborska protékají řeky [[Havola]] (Havel), [[Černý Halštrov]] (Schwarze Elster) a [[Spréva]] (Spree), Ukra (Ucker), [[Labe]] (Elbe), na hranici s [[Polsko|Polskem]] [[Odra]] a [[Lužická Nisa]], a další menší řeky. Na severu při hranici se spolkovou zemí [[Meklenbursko-Přední Pomořansko|Meklenburskem-Předním Pomořanskem]] se nachází i řada jezer.

=== Klima ===
Berlín se dle [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace]] nachází v oblasti mírného [[Oceánické podnebí|oceánického podnebí]] (Cfb), ale ve východní části lze hovořit i o vlhkém [[Kontinentální podnebí|kontinentálním podnebí]] s teplými léty (Dfb).<ref name=":02">{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin, Germany Köppen Climate Classification (Weatherbase)
| periodikum = Weatherbase
| url = http://www.weatherbase.com/weather/weather-summary.php3?s=58301&cityname=Berlin,+Germany
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190130184209/https://www.weatherbase.com/weather/weather-summary.php3?s=58301&cityname=Berlin,+Germany
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> Berlínské klima se vyznačuje mírnými lety a studenými zimami, ale většinou ne příliš tuhými. Vzhledem k přechodnému klimatu jsou v zimě běžné mrazy a mezi ročními obdobími jsou větší teplotní rozdíly, než je typické pro čisté oceánské podnebí. Dle Trewarthova schématu je Berlín klasifikován jako mírné kontinentální klima (Dc).<ref name=":02" />

Léta jsou teplá s průměrnými vysokými teplotami 22–25&nbsp;°C a minimy 12–14&nbsp;°C. Zimy jsou chladné s průměrnými teplotami okolo 3&nbsp;°C a minimy −2 až 0&nbsp;°C. Jaro a podzim jsou chladné až mírné. Berlínská zástavba vytváří mikroklima s teplem zadržovaným budovami a dlažbou. Teploty mohou být ve městě až o 4&nbsp;°C vyšší než v okolních oblastech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = PR Předpověď počasí a povětrnostní podmínky – Weather Channel {{!}} Weather.com
| periodikum = The Weather Channel
| url = https://weather.com/cs-CZ/weather/today/l/Praha+Praha?canonicalCityId=5d7fbf6f3326789c2eaac10536296bbdc780431e38ab95a343f457d8f168b496
| jazyk = cs-CZ
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070323015551/https://www.weather.com/
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> [[Srážky|Průměrné roční srážky]] jsou 530 milimetrů s mírnými srážkami po celý rok. Oblast Berlína a Braniborska je nejteplejší a nejsušší v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berlin
| jméno = Berliner Morgenpost-
| titul = Berlin ist das wärmste und trockenste Bundesland
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/berlin/article207136607/Berlin-ist-das-waermste-und-trockenste-Bundesland.html
| datum vydání = 2016-03-08
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211023193643/https://www.morgenpost.de/berlin/article207136607/Berlin-ist-das-waermste-und-trockenste-Bundesland.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> [[Sníh|Sněžení]] se vyskytuje zejména od prosince do března. Nejteplejším měsícem v Berlíně byl červenec 1834 s průměrnou teplotou 23,0&nbsp;°C a nejchladnějším měsícem byl leden 1709 s průměrnou teplotou −13,2&nbsp;°C.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Temperaturmonatsmittel BERLIN-TEMPELHOF 1701- 1993
| periodikum = web.archive.org
| url = https://old.wetterzentrale.de/klima/tberlintem.html
| datum vydání = 2019-07-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190702031754/https://old.wetterzentrale.de/klima/tberlintem.html
| datum archivace = 2019-07-02
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> Měsícem s nejvyšším množstvím srážek byl červenec 1907 s 230 milimetry, zatímco nejsušší byly měsíce říjen 1866, listopad 1902, říjen 1908 a září 1928. Během nich napadlo jen okolo 1 mm.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Niederschlagsmonatssummen BERLIN-DAHLEM 1848- 1990
| periodikum = web.archive.org
| url = https://old.wetterzentrale.de/klima/pberlinda.html
| datum vydání = 2019-07-07
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190707182905/https://old.wetterzentrale.de/klima/pberlinda.html
| datum archivace = 2019-07-07
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref>
{{Podnebí|nejvyšší teplota C leden=15,1|nejvyšší teplota C únor=19,2|nejvyšší teplota C březen=25,8|nejvyšší teplota C duben=30,8|nejvyšší teplota C květen=32,7|nejvyšší teplota C červen=38,4|nejvyšší teplota C červenec=38,3|nejvyšší teplota C srpen=38,0|nejvyšší teplota C září=32,3|nejvyšší teplota C říjen=27,7|nejvyšší teplota C listopad=20,9|nejvyšší teplota C prosinec=15,6|průměrné denní maximum C leden=3,2|průměrné denní maximum C únor=4,9|průměrné denní maximum C březen=9,0|průměrné denní maximum C duben=15,1|průměrné denní maximum C květen=19,6|průměrné denní maximum C červen=22,9|průměrné denní maximum C červenec=25,0|průměrné denní maximum C srpen=24,8|průměrné denní maximum C září=19,8|průměrné denní maximum C říjen=13,9|průměrné denní maximum C listopad=7,7|průměrné denní maximum C prosinec=4,1|průměrná teplota C leden=0,7|průměrná teplota C únor=1,6|průměrná teplota C březen=4,6|průměrná teplota C duben=9,7|průměrná teplota C květen=14,2|průměrná teplota C červen=17,6|průměrná teplota C červenec=19,6|průměrná teplota C srpen=19,2|průměrná teplota C září=14,7|průměrná teplota C říjen=9,6|průměrná teplota C listopad=4,9|průměrná teplota C prosinec=1,8|místo=Berlín 1991-2020, rekordy 1957-2021|průměrné denní minimum C leden=-2,2|průměrné denní minimum C únor=-1,8|průměrné denní minimum C březen=0,4|průměrné denní minimum C duben=4,0|průměrné denní minimum C květen=8,2|průměrné denní minimum C červen=11,7|průměrné denní minimum C červenec=14,0|průměrné denní minimum C srpen=13,5|průměrné denní minimum C září=9,8|průměrné denní minimum C říjen=5,6|průměrné denní minimum C listopad=1,9|průměrné denní minimum C prosinec=-0,9|nejnižší teplota C leden=-25,3|nejnižší teplota C únor=-22|nejnižší teplota C březen=-19,1|nejnižší teplota C duben=-7,4|nejnižší teplota C květen=-2,8|nejnižší teplota C červen=1,3|nejnižší teplota C červenec=4,9|nejnižší teplota C srpen=4,6|nejnižší teplota C září=-0,9|nejnižší teplota C říjen=-7,7|nejnižší teplota C listopad=-17,8|nejnižší teplota C prosinec=-24,0|průměrné srážky mm leden=41,5|průměrné srážky mm únor=30,0|průměrné srážky mm březen=35,9|průměrné srážky mm duben=27,7|průměrné srážky mm květen=52,8|průměrné srážky mm červen=60,2|průměrné srážky mm červenec=70,0|průměrné srážky mm srpen=52,4|průměrné srážky mm září=43,6|průměrné srážky mm říjen=40,3|průměrné srážky mm listopad=38,8|průměrné srážky mm prosinec=39,1|slunečných hodin leden=53|slunečných hodin únor=78|slunečných hodin březen=127|slunečných hodin duben=196|slunečných hodin květen=231|slunečných hodin červen=233|slunečných hodin červenec=234|slunečných hodin srpen=222|slunečných hodin září=169|slunečných hodin říjen=114|slunečných hodin listopad=57|slunečných hodin prosinec=45|zdroj=https://www.dwd.de/DE/klimaumwelt/cdc/cdc_node.html}}

== Obyvatelstvo ==
{{Podrobně|Seznam největších měst v Evropské unii}}<timeline>

Colors=
  id:lightgrey value:gray(0.9)
  id:darkgrey  value:gray(0.7)
  id:sfondo value:rgb(1,1,1)
  id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8)

ImageSize = width:900 height:350
PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30
DateFormat = x.y
Period = from:0 till:4500
TimeAxis = orientation:vertical
AlignBars = justify
ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0
ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0
BackgroundColors = canvas:sfondo

BarData=
  bar:1721 text:1721
  bar:1750 text:1750
  bar:1800 text:1800
  bar:1815 text:1815
  bar:1825 text:1825
  bar:1840 text:1840
  bar:1852 text:1852
  bar:1861 text:1861
  bar:1871 text:1871
  bar:1880 text:1880
  bar:1890 text:1890
  bar:1900 text:1900
  bar:1910 text:1910
  bar:1920 text:1920
  bar:1925 text:1925
  bar:1933 text:1933
  bar:1939 text:1939
  bar:1945 text:1945
  bar:1950 text:1950
  bar:1960 text:1960
  bar:1970 text:1970
  bar:1980 text:1980
  bar:1990 text:1990
  bar:2000 text:2000
  bar:2010 text:2010
  bar:2020 text:2020

PlotData=
  color:barra width:13 align:left

  bar:1721 from:0 till: 65
  bar:1750 from:0 till: 113
  bar:1800 from:0 till: 172
  bar:1815 from:0 till: 198
  bar:1825 from:0 till: 220
  bar:1840 from:0 till: 330
  bar:1852 from:0 till: 439
  bar:1861 from:0 till: 548
  bar:1871 from:0 till: 826
  bar:1880 from:0 till: 1122
  bar:1890 from:0 till: 1579
  bar:1900 from:0 till: 1889
  bar:1910 from:0 till: 2071
  bar:1920 from:0 till: 3879
  bar:1925 from:0 till: 4083
  bar:1933 from:0 till: 4221
  bar:1939 from:0 till: 4331
  bar:1945 from:0 till: 3065
  bar:1950 from:0 till: 3336
  bar:1960 from:0 till: 3274
  bar:1970 from:0 till: 3209
  bar:1980 from:0 till: 3049
  bar:1990 from:0 till: 3434
  bar:2000 from:0 till: 3382
  bar:2010 from:0 till: 3461
  bar:2020 from:0 till: 3664
PlotData=

  bar:1721 at: 65   fontsize:S text:  65  shift:(-6)
  bar:1750 at: 113  fontsize:S text:  113 shift:(-9)
  bar:1800 at: 172  fontsize:S text:  172 shift:(-9)
  bar:1815 at: 198  fontsize:S text:  198 shift:(-9)
  bar:1825 at: 220  fontsize:S text:  220 shift:(-9)
  bar:1840 at: 330  fontsize:S text:  330 shift:(-9)
  bar:1852 at: 439  fontsize:S text:  439 shift:(-9)
  bar:1861 at: 548  fontsize:S text:  548 shift:(-9)
  bar:1871 at: 826  fontsize:S text:  826 shift:(-9)
  bar:1880 at: 1122 fontsize:S text: 1122 shift:(-9)
  bar:1890 at: 1579 fontsize:S text: 1579 shift:(-9)
  bar:1900 at: 1889 fontsize:S text: 1889 shift:(-9)
  bar:1910 at: 2071 fontsize:S text: 2071 shift:(-9)
  bar:1920 at: 3879 fontsize:S text: 3879 shift:(-9)
  bar:1925 at: 4083 fontsize:S text: 4083 shift:(-9)
  bar:1933 at: 4221 fontsize:S text: 4221 shift:(-9)
  bar:1939 at: 4331 fontsize:S text: 4331 shift:(-9)
  bar:1945 at: 3065 fontsize:S text: 3065 shift:(-9)
  bar:1950 at: 3336 fontsize:S text: 3336 shift:(-9)
  bar:1960 at: 3274 fontsize:S text: 3274 shift:(-9)
  bar:1970 at: 3209 fontsize:S text: 3209 shift:(-9)
  bar:1980 at: 3049 fontsize:S text: 3049 shift:(-9)
  bar:1990 at: 3434 fontsize:S text: 3434 shift:(-9)
  bar:2000 at: 3382 fontsize:S text: 3382 shift:(-9)
  bar:2010 at: 3461 fontsize:S text: 3461 shift:(-9)
  bar:2020 at: 3664 fontsize:S text: 3664 shift:(-9)
TextData=
  fontsize:M pos:(20,20)
  text:"Vývoj počtu obyvatel Berlína (v tisících)"

</timeline>
[[Soubor:AltersstrukturBerlin2020.png|náhled|Věková struktura obyvatel obce Berlín roku 2020]]
Na konci roku 2018 měl městský stát Berlín 3,75 milionu registrovaných obyvatel na 891,1 km<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2019h02_BE.pdf
| datum vydání = 2020-02-23
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200223110544/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2019h02_BE.pdf
| datum archivace = 2020-02-23
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> [[Hustota zalidnění]] města byla 4 206 obyvatel na km<sup>2</sup>. Berlín je nejlidnatější město v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Celá metropolitní oblast hlavního města Berlín-Braniborsko má více než 6 milionů obyvatel na ploše 30 546 km<sup>2</sup>.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Berlin-Brandenburg {{!}} IKM
| url = https://deutsche-metropolregionen.org/metropolregion/berlin-brandenburg/
| datum vydání = 2020-08-31
| datum přístupu = 2023-01-11
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190817083458/https://www.deutsche-metropolregionen.org/mitglieder/berlin-brandenburg/
}}</ref>

V roce 2014 se v Berlíně narodilo 37 368 dětí (+6,6 %), což je rekordní počet od roku 1991. Počet zemřelých byl 32 314, takže město zaznamenalo přirozený populační přírůstek. Ve městě jsou téměř 2 miliony domácností. 54 procent z nich jsou jednočlenné. V Berlíně žije více než 337 000 rodin s dětmi do 18 let. V roce 2014 zaznamenala německá metropole migrační přebytek přibližně 40 000 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Initiativkreis Europäische Metropolregionen in Deutschland: Berlin-Brandenburg
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.deutsche-metropolregionen.org/mitglieder/berlin-brandenburg/
| datum vydání = 2019-08-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190817083458/https://www.deutsche-metropolregionen.org/mitglieder/berlin-brandenburg/
| datum archivace = 2019-08-17
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> [[Věková pyramida|Věková struktura]] se po sjednocení Berlína normalizovala. Ve struktuře obyvatelstva podle zaměstnání je v popředí výrazně [[Terciární sektor|sektor služeb]].

=== Migrace a národnosti ===
Národní a mezinárodní migrace do města má dlouhou historii. V roce 1685, po odvolání [[Edikt nantský|Nantského ediktu]] ve Francii, město vydalo edikt Postupimský, který na deset let zaručoval [[Náboženská svoboda|náboženskou svobodu]] a osvobození od daní francouzským [[Hugenoti|hugenotům]]. Zákon o Velkém Berlíně v roce 1920 začlenil mnoho okolních měst a vesnic. Po tomto kroku se zvýšil počet obyvatel z 1,9 milionu na 4 miliony.

Aktivní imigrační a azylová politika [[Západní Berlín|Západního Berlína]] napomohla [[Imigrace|imigraci]] v 60. a 70. letech. Berlín je nyní domovem nejméně 180 000 [[Turci|tureckých]] a turecko-německých obyvatel, což berlínskou komunitu činí největší mimo [[Turecko]].<ref name=":12">{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2019h02_BE.pdf
| datum vydání = 2020-02-23
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200223110544/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2019h02_BE.pdf
| datum archivace = 2020-02-23
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> Již v roce 1989 bydlelo v západní části města 128.000 obyvatel turecké národnosti (43,2 % všech cizinců). Dnes lze ve městě najít již třetí i čtvrtou generaci přistěhovalců z této země.

V 90. letech 20. století byla umožněna imigrace do Německa některým obyvatelům bývalého [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]], kteří jakýmkoliv způsobem prokázali svůj německý původ a získali tím německé občanství. I když jejich znalosti [[Němčina|němčiny]] jsou v mnoha případech mizivé, nejsou v číslech zachyceni. Etničtí Němci z této země dnes tvoří největší část rusky mluvící komunity.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin is speaking Russians’ language {{!}} The Russia Journal
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.russiajournal.com/node/4653
| datum vydání = 2013-04-06
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130406142034/https://www.russiajournal.com/node/4653
| datum archivace = 2013-04-06
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref>
{| class="infobox"
| colspan="2" align="center" |'''Obyvatel Berlína (2020)'''<ref>[https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2020h01_BE.pdf Statistischer Bericht A I 5 – hj 1 / 20 Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2020] {{Wayback|url=https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2020/SB_A01-05-00_2020h01_BE.pdf|date=20210627144306}}, Amt für Statistik Berlin-Brandenburg</ref>
|-
! align="left" |národnost
!obyvatel
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Německo}}
|2.984.036
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Turecko}}
|98.814
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Polsko}}
|55.593
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Sýrie}}
|40.574
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Itálie}}
|31.355
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Bulharsko}}
|30.645
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Rusko}}
|26.913
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Rumunsko}}
|24.463
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Spojené státy americké}}
|22.175
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Srbsko}}
|20.154
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Francie}}
|19.590
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Vietnam}}
|19.475
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Spojené království}}
|16.092
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Španělsko}}
|14.840
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Řecko}}
|14.458
|-
| align="left" |{{Vlajka a název|Indie}}
|14.161
|}
Během poslední dekády zažilo město příliv imigrantů z různých západních zemí a některých [[Afrika|afrických]] regionů. Problematické je právě posouzení počtu a podílu občanů arabské národnosti, kde se jedná zejména o uprchlíky z občanské války v [[Libanon|Libanonu]], kde největší skupinu tvoří kategorie „národnost nevyjasněna“.

V prosinci 2019 bylo 777 345 (21,1%) registrovaných obyvatel cizí státní příslušnosti, kteří pocházeli ze 190 různých států, a dalších 542 975 (14,8%) mělo německé občanství s migračním pozadím, což znamená, že oni nebo alespoň jeden z jejich rodičů se přistěhovali do Německa po roce 1955.<ref name=":12" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berlin
| jméno = Berliner Morgenpost-
| titul = 457 000 Ausländer aus 190 Staaten in Berlin gemeldet
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/printarchiv/berlin/article104791484/457-000-Auslaender-aus-190-Staaten-in-Berlin-gemeldet.html
| datum vydání = 2011-02-05
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190428201553/https://www.morgenpost.de/printarchiv/berlin/article104791484/457-000-Auslaender-aus-190-Staaten-in-Berlin-gemeldet.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> 48 procent obyvatel mladších 15 let má alespoň jednoho neněmeckého rodiče. V roce 2009 žilo v metropoli navíc 100 000 až 250 000 neregistrovaných obyvatel.<ref>{{Citace periodika
| titul = Migration: Berlin will illegalen Einwanderern helfen
| periodikum = Der Tagesspiegel Online
| issn = 1865-2263
| jazyk = de-DE
| url = https://www.tagesspiegel.de/politik/berlin-will-illegalen-einwanderern-helfen-6541234.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}} {{Wayback|url=https://www.tagesspiegel.de/politik/berlin-will-illegalen-einwanderern-helfen-6541234.html|date=20230111213011}}</ref> Nejvíce osob s migračním rodinným zázemím žije v obvodech [[Berlin-Mitte|Mitte]], Neukölln a Friedrichshain-Kreuzberg.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Zahl der Ausländer in Berlin steigt auf Rekordhoch
| url = https://jungefreiheit.de/politik/deutschland/2016/zahl-der-auslaender-in-berlin-steigt-auf-rekordhoch/
| datum vydání = 2016-09-08
| datum přístupu = 2023-01-11
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170804053354/https://jungefreiheit.de/politik/deutschland/2016/zahl-der-auslaender-in-berlin-steigt-auf-rekordhoch/
}}</ref>

=== Náboženství ===
[[Soubor:Berlin_Bebelplatz_asv2018-05_img1.jpg|vlevo|náhled|[[Katedrála svaté Hedviky Slezské]]]]
Podle sčítání lidu v roce 2011 přibližně 37 procent obyvatel (téměř 1 360 000) uvedlo, že jsou členy právně uznané církve nebo náboženské organizace. Zbytek k takové organizaci buď nepatřil, nebo se o příslušnosti nezmínili.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/zensus/gdb/bev/be/11_Berlin_bev.pdf
| datum vydání = 2016-03-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160303193809/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/zensus/gdb/bev/be/11_Berlin_bev.pdf
| datum archivace = 2016-03-03
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref>
[[Soubor:Neue Synagoge, Berlin-Mitte, 160328, ako.jpg|vlevo|náhled|Pohled na [[Nová synagoga v Berlíně|Velkou synagogu]], jednu z největších v Evropě]]
Nejrozšířenějším náboženským vyznáním zaznamenaným v roce 2010 byl protestantský církevní orgán — Evangelická církev Berlín-Braniborsko-Slezsko-Slezská Horní Lužice (EKBO) — sjednocená církev. EKBO je členem [[Evangelická církev v Německu|Evangelické církve v Německu]] (EKD). Členem bylo evangelické církve 18,7% populace, zatímco 9,1% bylo členem církve [[Katolická církev|římskokatolické]]. Asi 2,7 % populace se identifikovalo s jinými křesťanskými denominacemi (většinou východní ortodoxní, ale také další odnože protestantů). Jiní čísla poskytuje registr obyvatel Berlína. Podle něj bylo v roce 2018 14,9 procenta členů evangelické církve a 8,5 procenta římskokatolické církve. Vláda vede evidenci členů těchto církví pro daňové účely, protože vybírá církevní daň.<ref name=":12" />

V roce 2009 uvedl statistický úřad, že ve městě žije přibližně 249 000 [[Muslim|muslimů]]. V roce 2016 noviny ''[[Der Tagesspiegel]]'' odhadovaly, že [[ramadán]] v Berlíně dodržovalo asi 350 000 muslimů.<ref>{{Citace periodika
| titul = Muslime im Fastenmonat: Ramadan in Flüchtlingsheimen und Schulen in Berlin
| periodikum = Der Tagesspiegel Online
| issn = 1865-2263
| jazyk = de-DE
| url = https://www.tagesspiegel.de/berlin/ramadan-in-fluchtlingsheimen-und-schulen-in-berlin-6618856.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}} {{Wayback|url=https://www.tagesspiegel.de/berlin/ramadan-in-fluchtlingsheimen-und-schulen-in-berlin-6618856.html|date=20230111213013}}</ref> V roce 2019 také přibližně 437 000 registrovaných obyvatel (11,6 %) uvedlo, že má migrační pozadí z jednoho z členských států [[Organizace islámské spolupráce]].<ref name=":12" /> Mezi lety 1992 a 2011 se muslimská populace téměř zdvojnásobila.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wird der Islam künftig die stärkste Religion in Berlin sein? - B.Z. – Die Stimme Berlins
| periodikum = www.bz-berlin.de
| url = https://www.bz-berlin.de/archiv-artikel/wird-der-islam-kuenftig-die-staerkste-religion-in-berlin-sein
| datum vydání = 2015-05-28
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170603092248/https://www.bz-berlin.de/berlin/kolumne/wird-der-islam-kuenftig-die-staerkste-religion-in-berlin-sein
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> Ve městě stojí přes 80 [[Mešita|mešit]].

Asi 0,9 % Berlíňanů se hlásí k jinému náboženství. Z odhadované populace 30 000–45 000 židovských obyvatel je přibližně 12 000 registrovanými členy náboženské organizace.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Ross
| jméno = Mike
| příjmení2 = November 2
| příjmení3 = 2014
| titul = In Germany, a Jewish community now thrives - The Boston Globe
| periodikum = BostonGlobe.com
| url = https://www.bostonglobe.com/opinion/2014/11/01/germany-jewish-community-now-thrives/fcPnmnfpbLQ0hM1A6zDyNN/story.html
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20161222235631/https://www.bostonglobe.com/opinion/2014/11/01/germany-jewish-community-now-thrives/fcPnmnfpbLQ0hM1A6zDyNN/story.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref> V tom je obsaženo ovšem přibližně 8000 vystěhovalců z bývalého SSSR počátkem devadesátých let. Před [[Druhá světová válka|válkou]] v Berlíně žilo asi 170 000 Židů, z nichž asi 90 000 emigrovalo. Ze zbylých jich jen asi 800 přežilo holocaust. Ve městě stojí deset synagog.

Berlín má v současnosti také jednu z největších izraelských diaspor na světě. Mnoho Izraelců bylo s to získat v posledních dvou desetiletích německé občanství, jelikož jejich prarodiče byli před druhou světovou válkou a [[Holokaust|holokaustem]] německými státními příslušníky. V r. 2017 se jednalo o více než 33 tisíce osob<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 33,000 Israelis have taken German citizenship since 2000
| url = http://www.timesofisrael.com/over-33000-israelis-have-taken-german-citizenship-since-2000/Over
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230330162219/https://www.timesofisrael.com/liveblog_entry/over-1-25-million-votes-counted-raam-currently-above-threshold/
| datum archivace = 2023-03-30
| datum přístupu = 2022-05-15
}}</ref>; počet Izraelců žijící a pracující v Německu je však ještě daleko větší. V souvislosti s tímto fenoménem je Berlín často v poslední době nazýván jako „izraelské hlavní město Evropy“.

=== Jazyky ===
[[Němčina]] je oficiálním a převládajícím mluveným jazykem v Berlíně. Jde o [[Západogermánské jazyky|západogermánský jazyk]], který většinu své slovní zásoby odvozuje z germánské větve [[Indoevropské jazyky|indoevropské jazykové rodiny]]. Němčina je jedním z 24 jazyků [[Evropská unie|Evropské unie]] a jedním ze tří pracovních jazyků [[Evropská komise|Evropské komise]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| autor = European Commission
| titul = Official Languages
| url = http://ec.europa.eu/languages/policy/linguistic-diversity/official-languages-eu_en.htm
| datum přístupu = 29 July 2014
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140926004848/http://ec.europa.eu/languages/policy/linguistic-diversity/official-languages-eu_en.htm
| datum archivace = 2014-09-26
| nedostupné = ne
}}</ref> V rámci EU je němčina také nejrozšířenějším mateřským jazykem se zhruba 100 miliony rodilými mluvčími.<ref name="Marten2">{{cite book|editor1-first=Thomas|editor1-last=Marten|editor2-first=Fritz Joachim|editor2-last=Sauer|title=Länderkunde – Deutschland, Österreich, Schweiz und Liechtenstein im Querschnitt|trans_title=Regional Geography – An Overview of Germany, Austria, Switzerland and Liechtenstein|year=2005|publisher=Inform-Verlag|language=German|isbn=3-9805843-1-3|page=7}}</ref>

V Berlíně a okolní metropolitní oblasti se používá speciální varianta němčiny zvaná Berlinisch nebo Berlinerisch. Pochází z braniborské varianty. Díky zvýšené imigraci a trendům mezi vzdělanou populací mluvit standardní němčinou v každodenním životě postupně mizí.

Nejčastěji používanými cizími jazyky v Berlíně jsou [[turečtina]], [[polština]], [[angličtina]], [[perština]], [[arabština]], [[italština]], [[bulharština]], [[ruština]], [[rumunština]], [[kurdština]], [[srbochorvatština]], [[francouzština]], [[španělština]] a [[vietnamština]]. Turečtina, arabština, kurdština a srbochorvatština jsou častěji slyšet v západní části města, zatímco polština, angličtina, ruština a vietnamština mají ve východním Berlíně více rodilých mluvčích.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fahrun
| jméno = Joachim
| titul = Zwei Millionen Berliner sprechen mindestens zwei Sprachen
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/printarchiv/wirtschaft/article104168858/Zwei-Millionen-Berliner-sprechen-mindestens-zwei-Sprachen.html
| datum vydání = 2010-05-18
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110522160634/https://www.morgenpost.de/printarchiv/wirtschaft/article1309952/Zwei-Millionen-Berliner-sprechen-mindestens-zwei-Sprachen.html
| datum přístupu = 2023-01-11
}}</ref>

== Správa ==
{{viz též|Volby v Berlíně|Primátor Berlína}}

=== Spolková země ===
[[Soubor:Rotes_Rathaus.jpg|alt=|náhled|[[Rotes Rathaus|Rudá radnice]] v Berlíně]]
Od znovusjednocení dne 3. října 1990 je Berlín jedním ze tří městských států v Německu a jednou ze 16 současných spolkových států Německa. Poslanecká sněmovna funguje jako městský a státní parlament. Během současného volebního období má 147 členů. Výkonným orgánem je Senát Berlína. Senát se skládá z vládnoucího starosty a až deseti senátorů zastávajících ministerské funkce. Celkový roční státní rozpočet Berlína v roce 2015 přesáhl 24,5 miliardy eur, včetně rozpočtového přebytku ve výši 205 milionů eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berliner Haushalt: Finanzsenator Kollatz-Ahnen bleibt trotz sprudelnder Steuereinnahmen vorsichtig
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.berliner-zeitung.de/sport-leidenschaft/berliner-haushalt-finanzsenator-kollatz-ahnen-bleibt-trotz-sprudelnder-steuereinnahmen-vorsichtig-li.6132?pid=true
| datum vydání = 2022-02-18
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220218131248/https://www.berliner-zeitung.de/sport-leidenschaft/berliner-haushalt-finanzsenator-kollatz-ahnen-bleibt-trotz-sprudelnder-steuereinnahmen-vorsichtig-li.6132?pid=true
| datum archivace = 2022-02-18
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> Stát disponuje rozsáhlým majetkem, včetně administrativních a vládních budov, realitních společností, ale má i podíly v olympijském stadionu, bazénech, bytových společnostech a dalších společnostech.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Beteiligungen des Landes Berlin
| periodikum = www.berlin.de
| url = https://www.berlin.de/sen/finanzen/vermoegen/beteiligungen/artikel.7208.php
| datum vydání = 2022-11-04
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191219070001/https://www.berlin.de/sen/finanzen/vermoegen/beteiligungen/artikel.7208.php
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

Vládnoucí starosta je současně primátorem města Berlín a ministerským premiérem státu Berlín. Kancelář vládnoucího starosty je v [[Rotes Rathaus|Červené radnici]] (Rotes Rathaus). Od roku 2023 tento úřad zastává [[Kai Wegner]] ze [[Křesťanskodemokratická unie|Křesťanskodemokratické unie]] (CDU). Významným primátorem byl také [[Klaus Wowereit]] ze [[Sociálnědemokratická strana Německa|Sociálnědemokratické strany Německa]] (SPD), který jako první německý politik v roce 2001 veřejně přiznal svoji homosexualitu. Primátorem byl mezi lety 2001 a 2014.

=== Administrativní dělení ===
[[Soubor:Berlin,_administrative_divisions_(+districts_-boroughs_-pop)_-_de_-_colored.svg|náhled|12 berlínských městských obvodů]]
Berlín je rozdělen do 12 obvodů (''Bezirk''). Původně jich bylo 23, zákonem o územní reformě z roku 1998 byl však jejich počet k 1. lednu 2001 snížen na 12, přičemž v některých případech došlo ke sloučení bývalých západních a východních obvodů. Cílem bylo dosáhnout obvodů s minimálně 200 tisíci obyvateli. Tuto podmínku již splňovaly Neukölln, Špandava a Reinickendorf.

Obvody se dále dělí na menší území (''Ortsteile''), které odpovídají mnohem starším obcím, které existovaly do vytvoření Velkého Berlína. Ty se později urbanizovaly a začlenily do města. Mnoho obyvatel se silně identifikuje se svými čtvrtěmi, hovorově nazývanými ''Kiez'', naopak se příliš neidentifikují se svým obvodem.
[[Soubor:The_12_Berlin_Bezirke.jpg|náhled|Erby městských obvodů]]
Každý obvod je řízen radou (''Bezirksamt)'' sestávající z pěti členů včetně starosty obvodu (''Bezirksbürgermeister''). Rada je volena zastupitelstvem městské části (''Bezirksverordnetenversammlung''). Jednotlivé městské části však nejsou samostatnými obcemi, ale jdou podřízeny městu Berlínu. Míra jejich samosprávy není tudíž srovnatelná se [[Zemský okres|zemskými okresy]].
{| class="wikitable sortable"
!číslo
!název
!rozloha
(km²)
!počet obyvatel
(30.6.2018)<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Einwohnerinnen und Einwohner im Land Berlin am 30. Juni 2018
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2018/SB_A01-05-00_2018h01_BE.pdf
| vydavatel = www.statistik-berlin-brandenburg.de
| datum přístupu = 2019-05-23
| jazyk = německy
| url archivu = https://web.archive.org/web/20181006035222/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/publikationen/stat_berichte/2018/SB_A01-05-00_2018h01_BE.pdf
| datum archivace = 2018-10-06
| nedostupné = ne
}}</ref>
!hustota zalidnění
(obyv./km²)
|-
|1
|[[Berlin-Mitte]]
|39,47
|{{Nts|379610}}
|{{Nts|9618}}
|-
|2
|[[Friedrichshain-Kreuzberg]]
|20,16
|{{Nts|285963}}
|{{Nts|14185}}
|-
|3
|[[Pankow]]
|103,01
|{{Nts|404534}}
|{{Nts|3927}}
|-
|4
|[[Charlottenburg-Wilmersdorf]]
|64,72
|{{Nts|338923}}
|{{Nts|5237}}
|-
|5
|[[Špandava|Spandau]]
|91,91
|{{Nts|241905}}
|{{Nts|2632}}
|-
|6
|Steglitz-Zehlendorf
|102,50
|{{Nts|307088}}
|{{Nts|2996}}
|-
|7
|Tempelhof-Schöneberg
|53,09
|{{Nts|349265}}
|{{Nts|6579}}
|-
|8
|Neukölln
|44,93
|{{Nts|329767}}
|{{Nts|7340}}
|-
|9
|[[Treptow-Köpenick]]
|168,42
|{{Nts|267167}}
|{{Nts|1586}}
|-
|10
|Marzahn-Hellersdorf
|61,74
|{{Nts|267452}}
|{{Nts|4332}}
|-
|11
|Lichtenberg
|52,29
|{{Nts|288320}}
|{{Nts|5514}}
|-
|12
|Reinickendorf
|89,46
|{{Nts|263920}}
|{{Nts|2950}}
|}

=== Potenciální sloučení s Braniborskem ===
[[Soubor:DEU_Berlin-Brandenburg_COA.svg|náhled|Možný erb po sloučení]]
Již dlouhou dobu se uvažuje o sloučení Berlína s [[Braniborsko|Braniborskem]]. Obě země sdílejí dlouhou společnou historii, dialekt a kulturu. Roku 2020 dojíždělo do Berlína 225 tisíc obyvatel Braniborska. Článek 29 [[Grundgesetz|základního zákona]] stanovuje, že spojení spolkových zemí vyžaduje federální zákon, avšak dodatek přidaný v roce 1994 umožňuje Berlínu a Braniborsku sjednotit se bez federálního souhlasu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Art 29 GG - Einzelnorm
| periodikum = www.gesetze-im-internet.de
| url = https://www.gesetze-im-internet.de/gg/art_29.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20221208004305/http://www.gesetze-im-internet.de/gg/art_29.html
| datum archivace = 2022-12-08
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> Nutná je jen ratifikace oběma federálními vládami a schválení v [[Referendum|referendu]].

Referendum se již uskutečnilo roku 1996. Návrh byl nicméně zamítnut. Spojení mělo širokou podporu obou státních vlád, politických stran, médií, podnikatelských sdružení, odborů a církví. Zatímco obyvatelé západního Berlína byli většinově pro (58,7%), obyvatelé východní části města návrh nepodporovali (44,5%). Celkově v Berlíně zvítězily souhlasné hlasy (53,4%), ale braniborští voliči návrh zamítli, pro hlasovalo jen 36,6% voličů. Obávali se ztráty vlivu a identity na úkor Berlína. Nesouhlasili ani s převzetím vysokého dluhu Berlína.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Länderfusions/Fusionsvertrag (1995)
| periodikum = berlingeschichte.de
| url = https://berlingeschichte.de/stadtentwicklung/texte/5_33_laefuver.htm
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230305230614/https://berlingeschichte.de/stadtentwicklung/texte/5_33_laefuver.htm
| datum archivace = 2023-03-05
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> V březnu roku 2022 předsedové obou vlád odmítli plány na sjednocení.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = dpa
| titul = Giffey: Fusion zwischen Berlin und Brandenburg kein Thema
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/berlin/article234949349/Giffey-Fusion-zwischen-Berlin-und-Brandenburg-kein-Thema.html
| datum vydání = 2022-03-29
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230112190702/https://www.morgenpost.de/berlin/article234949349/Giffey-Fusion-zwischen-Berlin-und-Brandenburg-kein-Thema.html
| datum archivace = 2023-01-12
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

=== Partnerská města ===
Berlín udržuje oficiální partnerství se 17 městy. Partnerství měst mezi Berlínem a ostatními městy začalo dohodou s [[Los Angeles]] v roce 1967. Partnerství navázaná východním Berlínem byla zrušena po [[znovusjednocení Německa]], ale později byla částečně obnovena. Partnerská města Západního Berlína byla dříve omezena na úroveň městských částí. Během studené války tato partnerství odrážela mocenské bloky, přičemž Západní Berlín spolupracoval s hlavními městy západního světa a Východní Berlín většinou s městy z [[Varšavská smlouva|Varšavské smlouvy]] a dalších socialistických zemí.

Níže uvedená partnerství uzavřelo město Berlín jako celek (stav k 16. prosinci 2006<ref>Podle [http://www.berlin.de/rbmskzl/staedteverbindungen/index.html www.berlin.de] {{Wayback|url=http://www.berlin.de/rbmskzl/staedteverbindungen/index.html|date=20070206022040}}.</ref>); jednotlivé obvody mají další partnerská města.
{|
|
* {{partnerské město|Brusel|rok=1992}}
* {{partnerské město|Budapešť|rok=1991}}
* {{partnerské město|Buenos Aires|rok=1994}}
* {{partnerské město|Ciudad de México|rok=1993}}
* {{partnerské město|Istanbul|rok=1988}}
* {{partnerské město|Jakarta|rok=1993}}
* {{partnerské město|Kyjev|rok=2023}}
* {{partnerské město|Londýn|rok=2000}}
* {{partnerské město|Los Angeles|rok=1967}}
* {{partnerské město|Madrid|rok=1988}}
|
* {{Partnerské město|Ciudad de México|rok=1993}}
* {{partnerské město|Moskva|rok=1991}}
* {{partnerské město|Paříž|rok=1987}}
* {{partnerské město|Peking|rok=1994}}
* {{partnerské město|Praha|rok=1995}}
* {{partnerské město|Taškent|rok=1993}}
* {{partnerské město|Tokio|rok=1994}}
* {{partnerské město|Varšava|rok=1991}}
* {{partnerské město|Windhoek|rok=2000}}
|}

=== Hlavní město ===
Berlín je [[Hlavní město|hlavním městem]] [[Německo|Spolkové republiky Německo]]. [[Prezident Německa]], jehož funkce jsou podle [[Grundgesetz|německé ústavy]] hlavně slavnostní, má oficiální sídlo v [[Palác Bellevue|paláci Bellevue]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = www.bundespraesident.de: Der Bundespräsident / Startseite
| periodikum = www.bundespraesident.de
| url = https://www.bundespraesident.de/DE/Home/home_node.html
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200323221516/https://www.bundespraesident.de/DE/Home/home_node.html
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> Berlín je sídlem [[Německý kancléř|Německého kancléře]] (předsedy vlády), který sídlí v budově kancléřství. Před kancléřstvím stojí opravená [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|budova Reichstagu (Říšského sněmu)]], v níž sídlí [[Německý spolkový sněm]], dolní komora německého parlamentu. Do této budovy se přestěhoval v roce 1998 z [[Bonn|Bonnu]], hlavního města [[Západní Německo|západního Německa]]. [[Spolková rada (Německo)|Spolková rada]] (horní komora) se zastoupením 16 [[Německé spolkové země|spolkových zemí]] má své sídlo v bývalé pruské Sněmovně lordů. Spolková ministerstva mají většinou dvě sídla, jedno v Berlíně a druhé v Bonnu.

V Berlíně sídlí celkem 158 zahraničních zastupitelských úřadů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Germany - Embassies and Consulates
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.embassypages.com/germany
| datum vydání = 2014-03-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140326142148/https://www.embassypages.com/germany
| datum archivace = 2014-03-26
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> [[Velvyslanectví České republiky v Berlíně]] sídlí v [[Brutalismus|brutalistické]] budově na ulici Mohrenstrasse v bývalé východní části města. Původně se jednalo o sídlo Velvyslanectví [[Československá socialistická republika|Československé socialistické republiky]] v [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]].<gallery mode="packed">
Soubor:0_3494_Berlin_-_Schloss_Bellevue.jpg|Palác Bellevue, sídlo [[Prezident Německa|prezidenta]]
Soubor:Bundeskanzleramt_Berlin-Tiergarten.jpg|Spolkové kancléřství, sídlo [[Německý kancléř|kancléře]]
Soubor:Berlin_reichstag_west_panorama.jpg|[[Budova Říšského sněmu v Berlíně|Reichstag]], sídlo Německého [[Německý spolkový sněm|spolkového sněmu]]
Soubor:Prussian_House_of_Lords_in_Berlin.jpg|Pruská sněmovna lordů, sídlo [[Spolková rada (Německo)|Spolkové rady]]
Soubor:Berlin,_Mitte,_Wilhelmstrasse,_Tschechische_Botschaft_01.jpg|[[Velvyslanectví České republiky v Berlíně]]
</gallery>

== Ekonomika ==
[[Soubor:Potsdamer_Platz,_Berlin,_160606,_ako_(1).jpg|náhled|[[Postupimské náměstí]]]]
{{Viz též|Finance a hospodářství v Berlíně}}
[[Soubor:Siemensturm_04.jpg|náhled|[[Siemens]]]]
V roce 2021 Berlín vytvořil [[Hrubý domácí produkt|HDP]] ve výši 163 miliard eur, což je nárůst o 3,3 % oproti předchozímu roku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Economic Development
| periodikum = www.berlin.de
| url = https://www.berlin.de/wirtschaft/en/business-location/economic-development/
| datum vydání = 2022-12-13
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230112190659/https://www.berlin.de/wirtschaft/en/business-location/economic-development/
| datum archivace = 2023-01-12
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> Ve městě existovalo 167 057 průmyslových a živnostenských podniků (roku 2002 jen 111 039). Situace je charakterizována především pozitivními tendencemi.<ref>[https://de.statista.com/statistik/daten/studie/592547/umfrage/anzahl-der-unternehmen-in-berlin/ Anzahl der umsatzsteuerpflichtigen Unternehmen in Berlin] {{Wayback|url=https://de.statista.com/statistik/daten/studie/592547/umfrage/anzahl-der-unternehmen-in-berlin/|date=20220513232917}}, Statista, 29.04.2022</ref> Berlínské ekonomice dominuje [[Terciární sektor|sektor služeb]], přičemž asi 84% všech společností podniká právě v tomto sektoru. V roce 2015 činila celková pracovní síla v Berlíně 1,85 milionu lidí. [[Nezaměstnanost|Míra nezaměstnanosti]] dosáhla v listopadu 2019 28letého minima 7,8%. Od roku 2012 do roku 2015 zaznamenal Berlín nejvyšší roční růst zaměstnanosti ze všech spolkových zemí. V tomto období bylo vytvořeno kolem 130 000 [[Pracovní místo|pracovních míst]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rekord in der Hauptstadt: In Berlin gibt es so viele Beschäftigte wie nie zuvor {{!}} Berlin - Berliner Zeitung
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.berliner-zeitung.de/berlin/rekord-in-der-hauptstadt-in-berlin-gibt-es-so-viele-beschaeftigte-wie-nie-zuvor,10809148,33634676.html
| datum vydání = 2016-02-24
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160224010722/https://www.berliner-zeitung.de/berlin/rekord-in-der-hauptstadt-in-berlin-gibt-es-so-viele-beschaeftigte-wie-nie-zuvor,10809148,33634676.html
| datum archivace = 2016-02-24
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

Mezi důležité ekonomické sektory v Berlíně patří [[doprava]], [[informační a komunikační technologie]], [[média]], [[hudba]], [[reklama]] a [[design]], [[biotechnologie]], ekologické služby, [[stavebnictví]], [[Elektronické obchodování|e-commerce]], [[maloobchod]], poskytování hotelových služeb a lékařské inženýrství.<ref>{{Citace periodika
| titul = Poor but sexy
| periodikum = The Economist
| issn = 0013-0613
| url = https://www.economist.com/europe/2006/09/21/poor-but-sexy
| datum přístupu = 2023-01-12
}} {{Wayback|url=https://www.economist.com/europe/2006/09/21/poor-but-sexy|date=20230112190657}}</ref>

[[Výzkum a vývoj]] má pro město také ekonomický význam. Několik velkých korporací jako [[Volkswagen]], [[Pfizer]] či [[SAP]] provozuje ve městě inovační laboratoře.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Stüber
| jméno = Jürgen
| titul = Immer mehr Konzerne suchen den Spirit Berlins
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/wirtschaft/article208628997/Immer-mehr-Konzerne-suchen-den-Spirit-Berlins.html
| datum vydání = 2016-11-01
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170116150546/https://www.morgenpost.de/wirtschaft/article208628997/Immer-mehr-Konzerne-suchen-den-Spirit-Berlins.html
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> Vědecko-podnikatelský park v [[Adlershof|Adlershofu]] je dle výnosů největší technologický park v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Facts / Figures - Adlershof in numbers - Science Park Berlin Adlershof Germany
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.adlershof.de/en/facts-figures/adlershof-in-numbers/
| datum vydání = 2017-01-17
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170117042743/https://www.adlershof.de/en/facts-figures/adlershof-in-numbers/
| datum archivace = 2017-01-17
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref> V rámci [[Eurozóna|eurozóny]] se Berlín stal centrem pro mezinárodní investice.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.kpmg.com/FR/fr/IssuesAndInsights/News/Documents/GPIA-KPMG-CIM-2012.pdf
| datum vydání = 2013-11-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20131102003006/https://www.kpmg.com/FR/fr/IssuesAndInsights/News/Documents/GPIA-KPMG-CIM-2012.pdf
| datum archivace = 2013-11-02
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

=== Významné společnosti ===
[[Soubor:Sony_Center_and_Deutsche_Bahn_headquarters_-_geo.hlipp.de_-_888.jpg|náhled|Sídlo Deutsche Bahn a Sony Center]]
Mnoho německých a mezinárodních společností sídlí v Berlíně. V roce 2015 Berlín vygeneroval nejvíce [[Startup|startupového]] kapitálu v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Frost
| jméno = Simon
| titul = Berlin outranks London in start-up investment
| periodikum = www.euractiv.com
| url = https://www.euractiv.com/section/innovation-industry/news/berlin-outranks-london-in-start-up-investment/
| datum vydání = 2015-08-28
| jazyk = en-GB
| url archivu = https://web.archive.org/web/20151117033416/http://www.euractiv.com/sections/innovation-industry/berlin-outranks-london-start-investment-317140
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

Mezi 10 největších zaměstnavatelů v Berlíně patří městský stát Berlín, [[Deutsche Bahn]], zřizovatelé nemocnic [[Charité]] a Vivantes, [[Politický systém Německa|Spolková vláda Německa]], místní poskytovatel veřejné dopravy BVG ([[Berliner Verkehrsbetriebe]]), [[Siemens (firma)|Siemens]] a [[Deutsche Telekom]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.ihk-berlin.de/blueprint/servlet/resource/blob/3178106/8435c9f495d401cf57c9109e458e8580/berlin-s-economy-in-figures-2015-1--data.pdf
| datum vydání = 2021-04-27
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210427222910/https://www.ihk-berlin.de/blueprint/servlet/resource/blob/3178106/8435c9f495d401cf57c9109e458e8580/berlin-s-economy-in-figures-2015-1--data.pdf
| datum archivace = 2021-04-27
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

Siemens, společnost na seznamech [[Fortune Global 500|Global 500]] a [[DAX]], má částečně sídlo v Berlíně. Dalšími společnostmi na indexu DAX se sídlem v Berlíně jsou realitní společnost [[Deutsche Wohnen]] a služba rozvozu jídla Delivery Hero. Národní železniční dopravce Deutsche Bahn, největší evropský mediální dům [[Axel Springer SE]], společnosti [[Zalando]] a HelloFresh mají své hlavní sídlo ve městě. Mezi největší mezinárodní korporace, které mají svou německou či evropskou pobočku v Berlíně, patří [[Bombardier Transportation]], Securing Energy for Europe, [[The Coca-Cola Company|Coca-Cola]], [[Pfizer]], [[Sony]] a [[TotalEnergies]].

Od roku 2018 byly třemi největšími bankami se sídlem v Berlíně Deutsche Kreditbank, Landesbank Berlin a Berlin Hyp.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.die-bank.de/fileadmin/images/top100/diebank_07-2019_Top-100.pdf
| datum vydání = 2021-02-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210225005847/https://www.die-bank.de/fileadmin/images/top100/diebank_07-2019_Top-100.pdf
| datum archivace = 2021-02-25
| datum přístupu = 2023-01-12
}}</ref>

[[Mercedes-Benz Group]] v německé metropoli vyrábí [[Automobil|automobily]] a [[BMW]] [[Motocykl|motocykly]]. V roce 2022 otevřel americký výrobce elektromobilů [[Tesla (automobilka)|Tesla]] svou první evropskou gigafactory nedaleko za hranicemi města v obci Grünheide (Mark) v Braniborsku. Farmaceutické divize společností [[Bayer]] a Berlin Chemie jsou hlavními farmaceutickými firmami ve městě.

=== Média ===
[[Soubor:Gebäude_des_RBB,_Theodor-Heuss-Platz.jpg|náhled|Rundfunk Berlin Brandenburg]]
Berlín je domovem mnoha vydavatelů časopisů, novin a knih. Kromě toho asi 20 tiskových agentur, více než 90 regionálních deníků a 22 národních sdělovacích prostředků, jako je [[Der Spiegel]] a [[Die Zeit]], posilují zastoupení ve městě kvůli důležitosti. Ve městě žije a pracuje mnoho mezinárodních novinářů, bloggerů a spisovatelů.

Berlín je centrálním místem několika mezinárodních a regionálních televizních a rozhlasových stanic. Veřejnoprávní vysílací společnost pro Berlín a Braniborsko RBB či komerční vysílací stanice [[MTV]] mají sídlo v Berlíně. Německá mezinárodní veřejnoprávní stanice [[Deutsche Welle]] má svou pobočku v Berlíně stejně jako většina národních německých vysílatelů včetně [[ZDF]] a [[RTL Group]].

Berlín má největší počet vydávaných novin v Německu, mezi ty regionální patří například [[Berliner Morgenpost]], [[Berliner Zeitung]] či [[Der Tagesspiegel]]. Třemi hlavními bulvárními celostátními deníky různé velikosti a s různou politickou příslušností jsou [[Die Welt]], [[Neues Deutschland]] a [[Die Tageszeitung]]. The Exberliner je vydáván v [[Angličtina|angličtině]] a La Gazette de Berlin jsou [[Francouzština|francouzsky]] psané noviny.

Mezi další velká nakladatelství a jiné mediální firmy patří například [[Axel Springer SE]], [[Deutsche Grammophon]],[[Ecosia]], BMG Rights Managemen a Springer Nature.

=== Cestovní ruch ===
[[Soubor:Hotel_Adlon_Kempinski_-_Lobby.jpg|náhled|[[Hotel Adlon]]]]
Berlín ročně navštíví přes 13,0 miliónů turistů (2017), z nichž polovinu tvoří cizinci. Průměrná doba návštěvy činí 2,2 dne. Toto číslo tvoří především služební cesty obchodníků. V Berlíně se nachází přes 800 hotelů a pensionů, z toho 30 luxusních hotelů.

[[Hotel Adlon]] je hotel na ulici Unter den Linden, hlavním bulváru v centru Berlína, přímo naproti Braniborské bráně. Byla zde navržena budova částečně inspirovaná originálem, a 23. srpna 1997 prezident Spolkové republiky Německo otevřel nový Hotel Adlon, který stál na stejném místě jako původní hotel.

Mezi nejnavštěvovanější místa v Berlíně patří: [[Postupimské náměstí]], [[Braniborská brána]], [[Berlínská zeď]], [[Alexanderplatz]], [[Ostrov muzeí]], [[Berliner Fernsehturm|Fernsehturm]], [[East Side Gallery]], zámek Charlottenburg, zoologická a botanická zahrada, [[Vítězný sloup (Berlín)|Vítězný sloup]], Památník Berlínské zdi, Französischer Dom, Deutscher Dom a [[Židovský památník (Berlín)|Židovský památník]]. Největší skupiny návštěvníků pochází z [[Německo|Německa]], [[Spojené království|Spojeného království]], [[Nizozemsko|Nizozemska]], [[Itálie]], [[Španělsko|Španělska]] a [[Spojené státy americké|Spojených států]].

Berlín patří mezi největší veletržní a výstavní centra v Evropě co do počtu návštěvníků a vystavovatelů. Ročně pořádají Berlínské veletrhy přes 30 veletrhů a výstav doma. Dle statistik je město také celosvětovou jedničkou dle počtu pořádaných kongresů, v roce 2015 jich hostil celkem 195. Některé akce se konají třeba v Berlínském kongresovém centru (bcc) nebo v CityCubeBerlin.

Berlínské výstaviště Messe Berlin (Berlin ExpoCenter City) je největším pořadatelem rozsáhlých výstav a veletrhů ve městě. Hlavní výstavní plocha přesahuje 160 tisíc metrů čtverečných. Ve městě se konají známé výstavy jako Zelený týden ([[Internationale Grüne Woche Berlin|Grüne Woche]] – potraviny a přidružené výrobky), Mezinárodní rozhlasová výstava ([[Internationale Funkausstellung Berlin|IFA]]), [[InnoTrans]], [[Fruit Logistica]], Venus Berlin (erotický veletrh), ILA Berlin či Mezinárodní turistická burza ([[ITB Berlín]]). Známou akcí je také Berlínský týden módy (Berliner Modewoche), který se koná dvakrát ročně. Ačkoli byl založen v roce 2007, získal si mezinárodní pozornost díky mladým kreativním návrhářům.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Germany's fashion capital: the improbable rise of Berlin
| periodikum = FashionUnited
| url = https://fashionunited.uk/v1/fashion/germanys-fashion-capital-the-improbable-rise-of-berlin/2012011711420
| datum vydání = 2012-01-17
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304060404/http://www.fashionunited.co.uk/fashion-news/fashion/germanys-fashion-capital-the-improbable-rise-of-berlin-2012011713844
| datum archivace = 2016-03-04
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref>

=== Kvalita života ===
Podle společnosti [[Mercer (konzultační společnost)|Mercer]] se Berlín v roce 2019 umístil na 13. místě v žebříčku Quality of living city.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Quality of Living City Ranking {{!}} Mercer
| periodikum = mobilityexchange.mercer.com
| url = https://mobilityexchange.mercer.com/Insights/quality-of-living-rankings
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180418074611/https://mobilityexchange.mercer.com/Insights/quality-of-living-rankings
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref>

Podle Monocle je Berlín 6. nejlepším městem k životu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Bishop
| jméno = Jordan
| titul = Munich Named The Most Livable City In The World
| periodikum = Forbes
| url = https://www.forbes.com/sites/bishopjordan/2018/06/25/monocle-most-livable-city-quality-life-survey-2018-munich/
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180703022046/https://www.forbes.com/sites/bishopjordan/2018/06/25/monocle-most-livable-city-quality-life-survey-2018-munich/
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref> Economist Intelligence Unit řadí Berlín na 21. místo ze všech světových měst.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Buckley
| jméno = Julia
| titul = World's most livable city for 2019, according to the Economist Intelligence Unit
| periodikum = CNN
| url = https://www.cnn.com/travel/article/worlds-most-livable-cities-2019-trnd/index.html
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191203115938/https://www.cnn.com/travel/article/worlds-most-livable-cities-2019-trnd/index.html
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref> Berlín je na 8. místě v Global Power City Index, který řadí města podle vlivu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Global Power City Index 2019
| periodikum = The Mori Memorial Foundation
| url = https://www.mori-m-foundation.or.jp/english/ius2/gpci2/2019.shtml
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191214090437/https://www.mori-m-foundation.or.jp/english/ius2/gpci2/2019.shtml
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref>

V roce 2019 měl Berlín podle HWWI a Berenberg Bank nejlepší vyhlídky do budoucna ze všech měst v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = München rutscht ab: Städte-Studie sieht Berlin auf dem Spitzenplatz - Wirtschaft - Stuttgarter Zeitung
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.stuttgarter-zeitung.de/inhalt.muenchen-rutscht-ab-staedte-studie-sieht-berlin-auf-dem-spitzenplatz.c46f7666-29d0-46ff-92fe-65c64b8c719a.html
| datum vydání = 2019-11-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20191113191429/https://www.stuttgarter-zeitung.de/inhalt.muenchen-rutscht-ab-staedte-studie-sieht-berlin-auf-dem-spitzenplatz.c46f7666-29d0-46ff-92fe-65c64b8c719a.html
| datum archivace = 2019-11-13
| datum přístupu = 2023-01-13
}}</ref> Podle studie Forschungsinstitut Prognos z roku 2019 se Berlín umístil na 92. místě ze všech 401 regionů v Německu. Je však na čtvrtém místě z regionů v bývalém východním Německu po [[Jena|Jeně]], [[Drážďany|Drážďanech]] a [[Postupim|Postupimi]].

== Doprava ==
{{Viz též|Doprava v Berlíně}}

=== Silniční ===
[[Soubor:A100Kaiserdamm.JPG|náhled|Dálnice A100 v Berlíně]]
V roce 2013 bylo ve městě registrováno 1,344 milionu motorových vozidel.<ref name=":22">{{Citace elektronického periodika
| titul = Amt für Statistik Berlin Brandenburg - Statistiken
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/BasisZeitreiheGrafik/Bas-Strassenverkehr.asp?Ptyp=300&Sageb=46002&creg=BBB&anzwer=6
| datum vydání = 2015-04-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150402133316/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/BasisZeitreiheGrafik/Bas-Strassenverkehr.asp?Ptyp=300&Sageb=46002&creg=BBB&anzwer=6
| datum archivace = 2015-04-02
| datum přístupu = 2023-04-06
}}</ref> S 377 auty na 1000 obyvatel (německý průměr činí 570 aut na 1000 obyvatel) má Berlín jeden z nejnižších počtů aut na obyvatele ze západoevropských měst.

Městem prochází celkem 5 422 km silnic, z nichž 77 je klasifikováno jako dálnice.<ref name=":22" /> Celkem 979 mostů překonává 1 vodní cesty ve městě.

Kolem Berlína vede vnější, zcela uzavřený dálniční [[Okruh k objíždění obce|okruh]], je značen jako dálnice A10, jeho celková délka činí 196 km. Většina se však nachází mimo území města, v Braniborsku. Vnitřní okruh s označením A100 byl plánován, ale v blízké budoucnosti zřejmě realizován nebude, plánuje a staví se jen 7,1 km v jihovýchodní části města. Z vnějšího okruhu vychází celkem 6 dálnic, které vedou do různých částí Německa a do sousedních zemí, tedy [[Česko|České republiky]] a [[Polsko|Polska]]:

* [[Dálnice A2 (Německo)|A2]] do [[Hannover|Hannoveru]] a oblasti [[Porúří]] se spojením do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] a západního Německa
* [[Dálnice A9 (Německo)|A9]] do [[Lipsko|Lipska]], [[Norimberk|Norimberku]] a [[Mnichov|Mnichova]] se spojením do [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu nad Mohanem]] a jižního Německa
* [[Dálnice A11 (Německo)|A11]] do [[Štětín|Štětína]] (v Polsku) se spojením do [[Polsko|Polska]]
* [[Dálnice A12 (Německo)|A12]] do [[Frankfurt nad Odrou|Frankfurtu nad Odrou]] se spojením do Polska
* [[Dálnice A13 (Německo)|A13]] do [[Drážďany|Drážďan]] se spojením do České republiky a Polska
* [[Dálnice A24 (Německo)|A24]] do [[Hamburk|Hamburku]] se spojením do [[Rostock|Rostocku]] a severozápadního Německa

Na území města vede ještě pět kratších dálnic, které zajišťují spojení města a vnitřního okruhu s okruhem vnějším a meziregionálními dálnicemi.

=== Železniční ===
[[Soubor:0_3415_Berlin_Hauptbahnhof_-_Berlin_Central_Station.jpg|náhled|[[Berlin Hauptbahnhof|Berlínské hlavní nádraží]]]]
[[Soubor:Berlin_Bahnhof_Zoo_Zoologischer_Garten_2007.jpg|náhled|Nádraží Zoologischer Garten]]
Dálkové železniční linky spojují Berlín se všemi velkými městy Německa a s mnoha městy v sousedních zemích. Regionální železniční tratě v systému Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg poskytují spojení do okolních regionů Braniborska a k Baltskému moři. Železniční spojení z Prahy a do ní je uspokojivé. Denně dopravu zajišťuje šest párů vlaků typu Eurocity v 2hodinových intervalech.

Železniční dopravce Deutsche Bahn provozuje vysokorychlostní vlaky ICE do vnitrostátních destinací, jako je Hamburk, Mnichov, Kolín nad Rýnem, Stuttgart, Frankfurt nad Mohanem a mnoho dalších měst. Existuje také letištní expresní na letiště Berlin-Brandenburg. Jsou vypravovány i mezinárodní spojení do měst jako je Vídeň, Praha, Curych, Varšava, Budapešť a Amsterdam.

Berlín je centrem systému regionálních vlaků provozovaných Deutsche Bahn, které operují v předměstské oblasti Berlín-Branniborsko dál za území sítě S-Bahn. Existují dva druhy regionálních vlaků, často zastavující Regionalbahn (RB) a rychlejší Regional-Express (RE). Na rozdíl od sítě S-Bahn nemá síť regionálních vlaků vlastní tratě, ale sdílí tratě s dálkovou dopravou. V Berlíně zastavují vlaky RB a RE méně často než spoje S-Bahn.

V minulosti neexistovalo (až do roku 2006) žádné hlavní nádraží. Stálo však mnoho hlavových nádraží jako v Paříží, Londýně nebo Moskvě. Vlaky jezdily například na [[Berlin Anhalter Bahnhof|Anhaltské]], [[Berlin Görlitzer Bahnhof|Zhořelecké]], Postupimské či Slezské nádraží (dnes [[Berlin Ostbahnhof]]). Během [[Rozdělení Berlína|rozdělení města]] v jistém smyslu roli hlavního nádraží zaujala stanice [[Berlin Zoologischer Garten]] v Západním Berlíně a [[Berlin Ostbahnhof]] ve Východním Berlíně.

Největší [[Nádraží v Berlíně|berlínské nádraží]] je [[Berlin Hauptbahnhof]] (hlavní nádraží) otevřené v roce [[2006]] na místě bývalého Lehrter Bahnhof. Právě berlínské hlavní nádraží je považováno za největší nádraží Evropy.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Bahnhof Berlin Hbf Daten und Fakten {{!}} Berliner-Hbf.de
| periodikum = web.archive.org
| url = https://berliner-hbf.de/bahnhof_berlin_hbf_daten_und_fakten.html
| datum vydání = 2016-01-15
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160115155518/https://berliner-hbf.de/bahnhof_berlin_hbf_daten_und_fakten.html
| datum archivace = 2016-01-15
| datum přístupu = 2023-01-14
}}</ref> Další významná nádraží jsou [[Berlin Ostbahnhof]], Berlin-Spandau, Berlin Südkreuz a Berlin Gesundbrunnen.

=== Letecká ===
{{Viz též|Berlínská letiště}}
[[Soubor:Berlin_Brandenburg_Airport_Terminal_1.jpg|náhled|[[Letiště Berlín-Braniborsko]]]]
[[Soubor:Flughafen_Tegel_Tower_und_Hauptgebäude.jpg|náhled|Letiště Tegel]]
Berlín má jedno mezinárodní letiště – [[letiště Berlín-Braniborsko]] (BER), které se nachází těsně za jihovýchodní hranicí Berlína ve spolkové zemi Braniborsko. Letiště bylo otevřeno v říjnu 2020 po rozsáhlých zpožděních.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Pallini
| jméno = Thomas
| titul = Berlin's new $7 billion airport has finally opened after 9 years of delays, corruption allegations, and construction woes— see inside
| periodikum = Business Insider
| url = https://www.businessinsider.com/berlin-brandenburg-airport-finally-opens-after-9-years-of-delays-2020-11
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230114110011/https://www.businessinsider.com/berlin-brandenburg-airport-finally-opens-after-9-years-of-delays-2020-11
| datum archivace = 2023-01-14
| datum přístupu = 2023-01-14
}}</ref> Nahradilo [[letiště Berlín-Tegel]] (TXL) v bývalém západním Berlíně a [[letiště Berlín-Schönefeld]] (SXF), jehož modernizací a rozšířením vzniklo. Plánovaná počáteční kapacita činí přibližně 27 milionů cestujících ročně. Postupně se má však dále rozvíjet, aby kapacita terminálů stoupla na přibližně 55 milionů ročně do roku 2040.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Sullivan
| jméno = Paul
| titul = BER: A brief history of how not to build an airport {{!}} tip Berlin
| url = https://www.tip-berlin.de/tip-english/ber-a-brief-history-of-how-not-to-build-an-airport/
| datum vydání = 2019-04-24
| datum přístupu = 2023-01-14
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20190425145806/https://www.tip-berlin.de/ber-a-brief-history-of-how-not-to-build-an-airport/
}}</ref>

Letiště Tegel se nacházelo na území města, zatímco letiště Schönefeld se nacházelo v blízkosti současného letiště. Obě letiště dohromady v roce 2015 odbavila 29,5 milionu cestujících. V roce 2014 obsluhovalo město 67 leteckých společností, které zajišťovaly spojení do 163 destinací v 50 zemích. Na Tegel létala například [[Lufthansa]] nebo [[Eurowings]]. Sídlila zde také jednotka vojenského letectví Spolkové republiky [[Německo]]. Schönefeld sloužil pro společnosti [[Germania (letecká společnost)|Germania]], [[easyJet]] nebo [[Ryanair]].

==== Historie ====
[[Soubor:FlughafenBerlinTempelhof1984_retouched.jpg|vlevo|náhled|Letiště Tempelhof v roce 1984]]
Prvním letištěm v Berlíně bylo Johannisthal, které bylo otevřeno 26. září 1909. Krátce poté následovalo otevření letiště Staaken (1915), známé svými dvěma halami pro [[Vzducholoď|vzducholodě]]. Letiště [[Letiště Berlín-Tempelhof|Tempelhof]] bylo otevřeno roku 1923 a [[Letiště Berlín-Gatow|Gatow]] v roce 1934. [[Letiště Berlín-Tegel]] bylo postaveno během berlínské blokády v roce 1948.

Tempelhof bylo prvním letištěm na světě s pravidelnými osobními lety, které byly zahájeny v roce 1926 s lety do [[Kaliningrad|Královce]] (nyní Kaliningrad). Letiště se rychle rozrůstalo a ve 30. letech se stalo jedním z největších na světě. Dodnes zde stojí obrovské haly, třebaže jsou nedokončené. Letiště Tempelhof mělo také další prvenství, jednalo se o první letiště, které bylo obsluhováno stanicí [[U-Bahn v Berlíně|metra]] na dnešní lince U6.

Po druhé světové válce byl Tempelhof používán jako základna amerického letectva, zatímco sovětské letectvo sídlilo na letišti v Schönefeldu u Berlína. Letiště Gatow bylo převzato [[Royal Air Force]] v červenci 1945. Na [[Postupimská konference|Postupimské konferenci]] byla později dohodnuta výměna pozemků s letišti, neboť právě Gatow a letiště Staaken zasahovaly zároveň do [[Západní Berlín|Západního Berlína]], tak i do [[Okupační zóny Německa|sovětské okupační zóny Německa]].

Od dubna 1948 během [[Berlínská blokáda|blokády]] byl Západní Berlín izolován od okolního sovětského sektoru. Důležité zásoby byly do města dopravovány letecky. Každý den přilétalo do Berlína obrovské množství letadel. Kapacita tehdejších západoberlínských letišť nebyla dostatečná, k uvolnění tlaku na Gatow a Tempelhof bylo ve francouzském sektoru postaveno letiště Tegel.

Tempelhof byl vrácen civilní správě v roce 1951, Schönefeld v roce 1954 a Tegel v roce 1960. Letiště Gatow zůstalo vojenským letištěm, které využívalo RAF až do roku 1994. Tegel, nejnovější letiště, se stalo hlavním civilním letištěm pro Západní Berlín, zatímco Schönefeld sloužil obyvatelům východního Berlína. Letiště Tempelhof bylo uzavřeno roku 2008. V roce 2020 byl uzavřen Tegel o otevřeno nové [[letiště Berlín-Braniborsko]].

=== Městská hromadná doprava ===
{{Viz též|U-Bahn v Berlíně|Tramvajová doprava v Berlíně}}Síť městské hromadné dopravy patří k nejhustším mezi evropskými městy. Po sloučení obou částí města byla propojena a dále rozšířena. Jedná se o kombinaci [[U-Bahn v Berlíně|metra]], [[S-Bahn v Berlíně|příměstské železnice]], [[Tramvajová doprava v Berlíně|tramvajové]] a autobusové sítě.

Veřejná doprava v Berlíně je organizována dopravním úřadem s názvem Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB), což je společný podnik dvou spolkových zemí, Berlína a [[Braniborsko|Braniborska]], okresů a měst ve spolkové zemi Braniborsko. VBB je plánovacím úřadem pro regionální dopravu, přiděluje zakázky a stanovuje tarify. Linky nepřesahující území Berlína zadává město samo. S okolními obcemi a Braniborskem se však musí domluvit v případě regionální železniční a autobusové dopravy a linek S-Bahn.

Společný tarif Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Ten pokrývá město Berlín a oblasti do 15 kilometrů za hranicemi. Areál je rozdělen do tří zón. Zóna A zahrnuje centrální část města, zóna B je vnější části města Berlín. Zóna C pokrývá oblast za hranicemi města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berliner Verkehrsbetriebe: BVG – Weil wir dich lieben {{!}} BVG
| periodikum = www.bvg.de
| url = https://www.bvg.de/de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230114021008/https://www.bvg.de/de
| datum archivace = 2023-01-14
| datum přístupu = 2023-01-14
}}</ref>
{| class="wikitable"
|+
!Druh dopravy
!Délka systému
!Počet cestujích za rok
!Dopravce
|-
|[[Vlak]]
|327 km
|417 000 000 (2015)
|[[Deutsche Bahn|DB]]
|-
|[[Metro]]
|146 km
|507 000 000 (2012)
|[[Berliner Verkehrsbetriebe|BVG]]
|-
|[[Tramvaj]]
|189 km
|181 000 000 (2014)
|[[Berliner Verkehrsbetriebe|BVG]]
|-
|[[Autobus]]
|1 626 km
|405 000 000 (2014)
|[[Berliner Verkehrsbetriebe|BVG]]
|}

==== U-Bahn ====
[[Soubor:Berlin_Hauptbahnhof_U-bahn_-_train_type_F.jpg|náhled|Souprava U-Bahn]]
[[Soubor:U-Bahn_Berlin_-_Netzplan.svg|vlevo|náhled|Mapa metra v Berlíně]]
[[U-Bahn v Berlíně|U-Bahn]] je z jednou z nejrychlejších možností přepravy po Berlíně. Žádná ze stanic se nenachází mimo území města. Ačkoli většina systému je pod zemí, některé úseky jsou na úrovni ulic či ve výšce. Provozuje ji [[Berliner Verkehrsbetriebe]] (BVG), městský provozovatel [[Městská hromadná doprava|městské hromadné dopravy]]. Používán je tarif společný s [[Braniborsko|Braniborskem]] spravovaný Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Pokud jde o délku systému, berlínský U-Bahn je největší systém metra v Německu a pátý největší v [[Evropa|Evropě]].
[[Soubor:Märkisches_museum_ubahn_station_1.jpg|náhled|Stanice Märkisches Museum]]
Systém nyní zahrnuje devět linek se 173 [[Stanice metra|stanicemi]]. Celková délka činí 147 kilometrů. Vlaky jezdí každé dvě až pět minut ve [[Dopravní špička|špičce]], každých pět minut po zbytek dne a každých deset minut večer a v neděli. Za rok urazí 132 milionů kilometrů a přepraví 400 milionů cestujících.

První linka U-Bahnu byla otevřena v roce 1902 a stavba od té doby pokračovala, přičemž poslední prodloužení (U5 do stanice [[Berlin Hauptbahnhof|Hauptbahnhof]]) bylo otevřeno v roce 2020. První čtyři linky byly postaveny s užším rozchodem a s mírně odlišným způsobem elektrifikace od pozdějších tratí. Nejzřetelněji je to vidět na šířce vlaků, která je nižší. Při nedostatku vozového parku na ostatních tratích však byly nasazeny vlaky určené pro linky U1-U4 s deskami na vyplnění mezery mezi nástupištěm a soupravou.

Během rozdělení města byl U-Bahn rozdělen. Ve východní části zůstala jen linka U5 a část linky U2. Zbývající linky byly postaveny uvnitř [[Západní Berlín|Západního Berlína]], ale dvě z nich procházely východním Berlínem bez zastavení. Výjimkou byla stanice [[Berlin Friedrichstraße|Friedrichstraße]], která sloužila jako přestupní stanice a [[hraniční přechod]]. Stanice umístěné ve východním Berlíně, kterými linky Západního Berlína projížděly bez zastavení, se staly známými jako [[stanice duchů]].

Během rozdělení došlo k velkému rozšíření U-Bahnu v západní části, nejen z důvodu dostupností finančních prostředků z úspěšného západního Německa, ale i touhou poskytovat alternativu k S-Bahn provozované [[Německá demokratická republika|východním Německem]]. Východoněmecké úřady nechaly prodloužit jen dnešní U5 po hranici města ve čtvrti Hönow. Po [[znovusjednocení Německa]] nárůst délky sítě zpomalil.

==== S-Bahn ====
[[Soubor:S-Bahn_Berlin_Warschauer_Straße_05.JPG|náhled|Vlaky S-Bahn]]
[[S-Bahn v Berlíně]] má znaky rychlého tranzitního systému i provozu [[Příměstská železnice|příměstské železnice]]. Historicky se vyvíjel z příměstských služeb poskytovaných provozovateli hlavních tratí. Nyní však jezdí na tratích zcela oddělených od ostatních vlaků, ale často vedou přímo vedle nich. Většina systému je provozována na úrovni země, ale existují i významné úseky nadzemních tratí a tunelů. Má o něco delší průměrnou vzdálenost mezi stanicemi než U-Bahn a obsluhuje také některá předměstí v [[Braniborsko|Braniborsku]]. Je provozován dceřinou společností [[Deutsche Bahn]], národního železničního dopravce, a používá společný tarif veřejné dopravy spravovaný Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB).

S-Bahn nyní zahrnuje 15 tras se 166 stanicemi a celkovou délkou 331 kilometrů. Linky mají mnoho společných úseků, mezi nejdůležitější patří nadzemní východo-západní průtah, většinou podzemní severo-jižní trať a okružní většinou zvýšená linka.

Během éry [[Studená válka|studené války]] řídila S-Bahn [[Komunismus|komunismustická]] [[Německá demokratická republika]], zpočátku dokonce i v [[Západní Berlín|Západním Berlíně]]. Jako protest proti stavbě Berlínské zdi byl S-Bahn bojkotován Berlíňany ze západní části města a velká část systému v západním Berlíně byla uzavřena kvůli nedostatku provozu. V roce 1984 převzal BVG provoz západoberlínské části S-Bahnu. Po [[znovusjednocení Německa]] byly obě poloviny S-Bahn znovu sjednoceny pod vlastnictvím Deutsche Bahn.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = HARDY
| jméno = Brian
| titul = The Berlin S Bahn.
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1147715107
| vydání = Pbk. ed
| místo = Capital Transport Pub.,
| počet stran = 1 online resource
| isbn = 1854141856
| oclc = 1147715107
}} {{Wayback|url=https://www.worldcat.org/oclc/1147715107|date=20230330162228}}</ref> Několik úseků S-Bahn se přestalo používat kvůli rozdělení Berlína.

==== Tramvaje ====
[[Soubor:2019-08-06_Tram_at_Alexanderplatz_2.jpg|vlevo|náhled|Tramvaj na [[Alexanderplatz]]]]
Berlín má [[Tramvajová doprava v Berlíně|tramvajovou síť]] zahrnující 22 tramvajových linek, které obsluhují 377 tramvajových [[Zastávka|zastávek]]. Systém měří 293,78 kilometrů. Všechny linky provozuje [[Berliner Verkehrsbetriebe]] (BVG) a využívají společný tarif provozovaný úřadem Verkehrsverbund Berlin-Brandenburg (VBB). Berlínský tramvajový systém je jedním z pěti nejrozsáhlejších v Evropě z hlediska délky tratí.

Z 22 tramvajových linek provozovaných BVG je devět označeno jako součást MetroNetz, které poskytují rychlejší službu v oblastech špatně dostupných systémy [[U-Bahn v Berlíně|U-Bahn]] a [[S-Bahn v Berlíně|S-Bahn]]. Tyto tramvajové linky jsou rozeznatelné podle písmena M před číslem trasy. Jsou to jediné tramvajové linky, které fungují 24 hodin denně.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berliner Verkehrsbetriebe: BVG – Weil wir dich lieben {{!}} BVG
| periodikum = www.bvg.de
| url = https://www.bvg.de/de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230116012524/https://www.bvg.de/de
| datum archivace = 2023-01-16
| datum přístupu = 2023-01-16
}}</ref>

První [[koněspřežná dráha]] byla ve městě otevřena roku 1865. Spojovala [[Braniborská brána|Braniborskou bránu]] a [[Charlottenburg]]. V roce 1881 otevřel [[Werner von Siemens]] v Groß-Lichterfelde první elektrickou tramvaj na světě. Do roku 1910 byly koňské tramvaje zcela nahrazeny tramvaji elektrickými. Původně byly tramvaje provozovány několika nezávislými společnostmi, které byly na počátku dvacátého století na naléhání berlínského politika [[Ernst Reuter|Ernsta Reutera]] pomalu sloučeny a převedeny do veřejného vlastnictví, z čehož vzniklo dnešní BVG.

Před rozdělením Berlína existovaly tramvajové linky po celém městě, ale všechny úseky v bývalém [[Západní Berlín|Západním Berlíně]] byly do roku 1967 nahrazeny autobusy nebo systémem U-Bahn. Východní Berlín si však své tramvajové linky zachoval. Současná síť je tedy převážně v této oblasti, i když došlo k několika rozšířením přes původní hranici. Existují plány na obnovu sítě v západní části města.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Fülling
| jméno = Thomas
| titul = Auf diesen Strecken könnte die Tram durch West-Berlin fahren
| periodikum = www.morgenpost.de
| url = https://www.morgenpost.de/berlin/article214371033/Auf-diesen-Strecken-koennte-die-Tram-durch-Westberlin-fahren.html
| datum vydání = 2018-05-24
| jazyk = de-DE
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230116202531/https://www.morgenpost.de/berlin/article214371033/Auf-diesen-Strecken-koennte-die-Tram-durch-Westberlin-fahren.html
| datum archivace = 2023-01-16
| datum přístupu = 2023-01-16
}}</ref>

== Infrastruktura ==
=== Energetika ===
[[Soubor:Berlin_Heizkraftwerk_Wilmersdorf_asv2021-04.jpg|náhled|Elektrárna a teplárna Wilmersdorf]]
Dva největší poskytovatelé energií pro domácnosti v Berlíně jsou švédská firma [[Vattenfall]] a berlínská společnost GASAG. Obě nabízejí dodávku jak elektřiny, tak [[Zemní plyn|zemního plynu]]. Část elektrické energie se dováží z nedalekých [[Elektrárna|elektráren]] v jižním Braniborsku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.siemens.com/entry/cc/features/greencityindex_international/all/en/pdf/berlin.pdf
| datum vydání = 2018-09-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20180913113150/https://www.siemens.com/entry/cc/features/greencityindex_international/all/en/pdf/berlin.pdf
| datum archivace = 2018-09-13
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref>

Od roku 2015 je pět největších elektráren měřených podle kapacity patří Reuter West, Lichterfelde, Mitte, Wilmersdorf a Charlottenburg. Všechny tyto elektrárny vyrábějí elektřinu a teplo na dálkové vytápění současně.

V roce 1993 bylo vzhledem k pádu [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] obnoveno připojení k elektrické síti v regionu hlavního města Berlína a Braniborska. Ve většině čtvrtí Berlína je elektřina vedena podzemní kabely. Pouze vedení s napětím 380 kV a 110 kV, které vede z [[Elektrická distribuční soustava|rozvodny]] Reuter používá nadzemní vedení.

=== Telekomunikace ===
Od roku 2017 funguje vysílání v Berlíně a celém Německu dle standardu [[DVB-T2]]. Tento systém přenáší komprimovaný digitální zvuk, digitální video a další data v přenosovém toku [[MPEG]].

Berlín od roku 2016 nainstaloval několik stovek bezplatných veřejných bezdrátových sítí [[Local Area Network|LAN]] po celém městě. Bezdrátové sítě jsou soustředěny převážně ve čtvrtích v centru. Je instalováno 650 hotspotů (325 vnitřních a 325 venkovních přístupových míst).

Sítě UMTS (3G) a LTE (4G) tří hlavních mobilních operátorů [[Vodafone]], [[T-Mobile]] a O2 umožňují využití mobilních aplikací po celém městě.

=== Zdravotnictví ===
[[Soubor:2016_Charite_Hospital.jpg|náhled|Nemocnice Charité]]
Berlín má dlouhou historii objevů v medicíně a inovací v lékařských technologiích. Novodobé dějiny medicíny výrazně ovlivnili vědci z Berlína. Například [[Rudolf Virchow]] byl zakladatelem buněčné patologie a [[Robert Koch]] vyvinul vakcíny proti [[Anthrax|anthraxu]], [[Cholera|choleře]] a [[Tuberkulóza|tuberkulóze]].

Komplex [[Charité]] (celým názvem Charité – Universitätsmedizin Berlin) je největší univerzitní nemocnicí v Evropě. Počátky sahají až do roku 1710. Více než polovina všech německých nositelů Nobelovy ceny za fyziologii a medicínu, včetně [[Emil von Behring|Emila von Behringa]], [[Robert Koch|Roberta Kocha]] a [[Paul Ehrlich|Paula Ehrlicha]], pracovala v Charité. Charité se rozkládá ve čtyřech samostatných komplexech. Kapacita činí přibližně 3 000 lůžek a více než 60 operačních sálů. Pracovní síla zahrnuje 15 500 zaměstnanců. V nemocnicích také působí 8 000 studentů. Roční [[Výnos|obrat]] dosahuje dvou miliard eur.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berlin
| jméno = Charité-Universitätsmedizin
| titul = Facts & Figures
| periodikum = www.charite.de
| url = https://www.charite.de/en/charite/about_us/facts_figures/
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200622171444/https://www.charite.de/en/the_charite/about_us/facts_figures/
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref>

Charité je společná instituce [[Svobodná univerzita Berlín|Svobodné univerzity v Berlíně]], [[Humboldtova univerzita|Humboldtovy univerzity]] a širokého spektra různých ústavů a specializovaných lékařských center. Patří mezi ně German Heart Center, jedno z nejznámějších transplantačních center, Max-Delbrück-Center for Molecular Medicine a Max-Planck Institute for Molecular Genetics. Nemocnice je dle amerického týdeníku [[Newsweek]] nejlepší nemocnicí v Evropě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Newsweek
| titul = World's Best Hospitals 2020 - Top 100 Global
| periodikum = Newsweek
| url = https://www.newsweek.com/best-hospitals-2020
| datum vydání = 2020-02-24
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230131032518/https://www.newsweek.com/best-hospitals-2020
| datum archivace = 2023-01-31
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref> Každoročně se v Berlíně koná Světový zdravotnický summit a několik mezinárodních konferencí týkajících se zdraví.

== Vzdělávání ==
{{Podrobně|Vzdělávací systém Německa}}
[[Soubor:Berlín Humboldtova univerzita a socha.jpg|náhled|[[Humboldtova univerzita]]]]
[[Soubor:Berlin_RKI_building_Nordufer_asv2021-03_img1.jpg|náhled|[[Institut Roberta Kocha]]]]
V roce 2014 činil počet berlínských studentů 340&nbsp;658 ve 13&nbsp;727 třídách na 878 školách. Dále ve městě působilo 56&nbsp;787 stážistů.<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-42">{{Citace elektronického periodika
| titul = Wayback Machine
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/produkte/kleinestatistik/AP_kleinestatistik_de_2013_be.pdf
| datum vydání = 2014-07-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140714163544/https://www.statistik-berlin-brandenburg.de/produkte/kleinestatistik/AP_kleinestatistik_de_2013_be.pdf
| datum archivace = 2014-07-14
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref> Po absolvování [[Základní škola|základní školy]] trvající šest let, pokračují studenti na [[Střední škola|střední školu]] nebo [[gymnázium]]. Europaschule je speciální [[Bilingvismus|bilingvní]] studijní program, v němž se studenti učí dle osnov v němčině a vybraném cizím jazyce. Tento plán zahrnuje základní i střední školu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Jahrgangsstufe Null
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.tagesspiegel.de/berlin/;art270,2185300
| datum vydání = 2008-05-20
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080520234625/https://www.tagesspiegel.de/berlin/;art270,2185300
| datum archivace = 2008-05-20
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref>

Francouzské gymnázium v Berlíně, které bylo založeno v roce 1689 kvůli výuce dětí [[Hugenoti|hugenotských]] uprchlíků z Francie, nabízí německo-francouzskou výuku. Škola [[John Fitzgerald Kennedy|Johna F. Kennedyho]], bilingvní německo-americká škola v Zehlendorfu, je obzvláště oblíbená u dětí diplomatů a anglicky mluvící komunity.

=== Vysokoškolské vzdělávání ===
Oblast hlavního města je jedním z nejdůležitějších center vysokoškolského vzdělávání a výzkumu v Německu a celé Evropě. 67 nositelů Nobelovy ceny je historicky spjato s berlínskými univerzitami.

Tři největší univerzity dohromady mají přibližně 103 000 studentů. Jedná se o [[Svobodná univerzita Berlín|Svobodnou univerzitu Berlín]] (Freie Universität Berlin) s asi 33 000 studenty, [[Humboldtova univerzita|Humboldtovou univerzitu]] (Humboldt Universität zu Berlin) s 35 000 studenty a [[Technická univerzita Berlín|Technickou univerzitu Berlín]] (Technische Universität Berlin) se 35 000 studenty. [[Charité]] má kolem 8 000 studentů. Výše zmíněné univerzity tvoří Alianci berlínských univerzit, která získala finanční prostředky od německé vlády.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Excellence Strategy
| periodikum = www.berlin-university-alliance.de
| url = https://www.berlin-university-alliance.de/en/excellence-strategy/index.html
| datum vydání = 2018-02-12
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200627013223/https://www.berlin-university-alliance.de/en/excellence-strategy/index.html
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref> [[Universität der Künste v Berlíně]] (umělecká škola) má asi 4000 studentů a ESMT Berlin je pouze jednou ze čtyř obchodních škol v Německu s akreditací od všech tří nejdůležitějších asociací v oboru (EQUIS, AACSB a AMBA).<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Figures and Facts – Universität der Künste Berlin
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.udk-berlin.de/en/service/press-communication/figures-and-facts/
| datum vydání = 2020-06-28
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200628084223/https://www.udk-berlin.de/en/service/press-communication/figures-and-facts/
| datum archivace = 2020-06-28
| datum přístupu = 2023-04-18
}}</ref> Hertie School, soukromá škola týkající se politiky se sídlem v obvodu [[Berlin-Mitte]], má více než 900 studentů a doktorandů. Na univerzitě Hochschule für Wirtschaft und Recht studuje asi 11 000 studentů, Hochschule für Technik und Wirtschaft asi 12 000 studentů a Hochschule für Technik und Wirtschaft asi 14 000 studentů.

=== Výzkum ===
Město má vysoký počet mezinárodně renomovaných výzkumných institucí, jako je [[Fraunhoferova společnost]], Leibnizova asociace, Helmholtzova asociace či [[Mezinárodní matematická unie]]. [[Společnost Maxe Plancka]] je asociací německých výzkumných ústavů a institucí. Ty bývají nezávislé na univerzitách nebo jsou s nimi pouze volně spojené. V roce 2012 ve městě pracovalo ve [[Výzkum a vývoj|výzkumu a vývoji]] kolem 65&nbsp;000 profesionálních vědců.

[[Institut Roberta Kocha]] se zabývá kontrolou a [[Prevence|prevencí]] nemocí. Tato instituce spadá pod [[Spolkové ministerstvo zdravotnictví (Německo)|Spolkové ministerstvo zdravotnictví]]. Výrazně pomáhal německé vládě během [[pandemie covidu-19]].

Jeden z úspěšných evropských výzkumných, obchodních a technologických klastrů sídlí ve [[Vědeckotechnický park WISTA|Vědeckotechnickém parku WISTA]] v [[Adlershof|Berlíně-Adlershofu]] s více než 1&nbsp;000 přidruženými firmami, univerzitními katedrami a vědeckými institucemi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Facts / Figures - Adlershof in numbers - Science Park Berlin Adlershof Germany
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.adlershof.de/en/facts-figures/adlershof-in-numbers/
| datum vydání = 2016-10-10
| url archivu = https://web.archive.org/web/20161010165349/https://www.adlershof.de/en/facts-figures/adlershof-in-numbers/
| datum archivace = 2016-10-10
| datum přístupu = 2023-01-17
}}</ref>

Kromě univerzitních knihoven je hlavní knihovnou [[Státní knihovna v Berlíně]] ({{Jazyk|de|''Staatsbibliothek zu Berlin''}}). Její dvě sídla jsou na [[Postupimská ulice (Berlín)|Postupimské ulici]] ({{Jazyk|de|''Potsdamer Straße''}}) a třídě [[Unter den Linden]]. Ve městě funguje také 86 [[Knihovna (instituce)|veřejných knihoven]].<ref name="Nejmenovaný-1-vuh-42" /> [[ResearchGate]], globální sociální síť pro vědce, sídlí v Berlíně.

=== Nositelé [[Nobelova cena|Nobelovy ceny]] ===
[[Soubor:Vant_Hoff.jpg|náhled|[[Jacobus Henricus van 't Hoff]]]]
{|
|
* 1901 [[Jacobus Henricus van 't Hoff]]
* 1901 [[Emil von Behring|Emil Adolf von Behring]]
* 1902 [[Hermann Emil Fischer]]
* 1902 [[Theodor Mommsen]]
* 1905 [[Adolf von Baeyer]]
* 1905 [[Robert Koch]]
* 1907 [[Albert Abraham Michelson]]
* 1907 [[Eduard Buchner]]
* 1908 [[Paul Ehrlich]]
* 1909 [[Karl Ferdinand Braun]]
* 1910 [[Otto Wallach]]
* 1910 [[Albrecht Kossel]]
* 1910 [[Paul Heyse]]
* 1911 [[Wilhelm Wien]]
* 1914 [[Max von Laue]]
|
* 1915 [[Richard Willstätter]]
* 1918 [[Fritz Haber]]
* 1918 [[Max Planck]]
* 1920 [[Walther Hermann Nernst]]
* 1921 [[Albert Einstein]]
* 1925 [[Gustav Ludwig Hertz]]
* 1925 [[James Franck]]
* 1925 [[Richard Adolf Zsigmondy]]
* 1928 [[Adolf Otto Reinhold Windaus]]
* 1929 [[Hans von Euler-Chelpin]]
* 1931 [[Otto Heinrich Warburg]]
* 1932 [[Werner Heisenberg]]
* 1933 [[Erwin Schrödinger]]
* 1935 [[Hans Spemann]]
* 1936 [[Peter Debye]]
|
* 1939 [[Adolf Butenandt]]
* 1944 [[Otto Hahn]]
* 1950 [[Kurt Alder]]
* 1950 [[Otto Diels]]
* 1953 [[Fritz Albert Lipmann]]
* 1953 [[Hans Adolf Krebs]]
* 1954 [[Max Born]]
* 1956 [[Walther Bothe]]
* 1986 [[Ernst Ruska]]
* 1991 [[Bert Sakmann]]
* 1994 [[Reinhard Selten]]
* 2007 [[Gerhard Ertl]]
* 2009 [[Herta Müllerová]]
* 2020 [[Emmanuelle Charpentierová]]
|}

== Architektura a památky ==
=== Architektura ===
{{Panorama|obrázek=Berlin panorama (14609928958).jpg|šířka=1100|popisek=Pohled na město}}
[[Soubor:Berlin_Museumsinsel_Fernsehturm.jpg|náhled|[[Berliner Fernsehturm|Berlínská televizní věž]] a [[Ostrov muzeí|Muzejní ostrov]]]]
[[Berliner Fernsehturm|Berlínská televizní věž]] na náměstí [[Alexanderplatz]] v obvodu [[Berlin-Mitte]] patří se svými 368 metry mezi nejvyšší stavby v [[Evropská unie|Evropské unii]]. Byla postavena v roce 1969. Lze ji spatřit z většiny území centra města. Naopak věž nabízí vyhlídkové patro ve výšce 204 metrů. Na náměstí začíná [[Karl-Marx-Allee]], jedna z nejdůležitějších ulic bývalého východního Berlína. Na této třídě stojí monumentálními obytné budovy, navržené ve stylu [[Socialistický realismus (architektura)|socialistického realismu]]. Nedaleko stojí [[Rotes Rathaus]] s výraznou architekturou díky červeným cihlám. Před touto budovou je Neptunbrunnen, fontána s mytologickou skupinou [[Triton (mytologie)|Tritonů]], personifikací čtyř hlavních pruských řek a bohem [[Neptun (mytologie)|Neptunem]] na vrcholu.
[[Soubor:Gendarmenmarkt_Panorama.jpg|náhled|[[Gendarmenmarkt]]]]
[[Braniborská brána]] je ikonickou dominantou Berlína a celého [[Německo|Německa]]. Je symbolem pohnutých [[Dějiny Evropy|evropských dějin]] a jednoty a míru. Nedaleká [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|budova Říšského sněmu]] je tradičním sídlem [[Německý spolkový sněm|německého parlamentu]]. V 90. letech 20. století byla přestavěna britským architektem [[Norman Foster|Normanem Fosterem]]. Vznikla tak skleněná kupole nad zasedacím sálem, která umožňuje volný přístup veřejnosti na jednání parlamentu a nádherný výhled na město.

[[East Side Gallery]] je open-air výstava umění namalovaného přímo na zbývajících částech Berlínské zdi. Jedná se o největší zbývající důkaz historického rozdělení města.

[[Gendarmenmarkt]], [[Neoklasicismus|neoklasicistní]] náměstí v Berlíně, jehož název je odvozen od sídla slavného pluku Gens d'armes, jehož sídlo se zde nacházelo v 18. století. Na náměstí stojí dvě podobné katedrály, Německá a Francouzská, na níž lze navštívit vyhlídkovou plošinu. Mezi oběma katedrálami stojí Konzerthaus (Koncertní síň), kde sídlí Berlínský symfonický orchestr.

[[Ostrov muzeí]] na řece [[Spréva|Sprévě]] je sídlem pěti muzeí postavených v letech 1830 až 1930. Je zapsán na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. V současnosti pokračuje obnovování budov. Rekonstrukce městského zámku již byla dokončena. Nejedná se však o dokonalou kopii, interiéry jsou moderní a původní fasáda existuje pouze ze třech stran. Nedaleko vedle Lustgarten a městského paláce je [[Berlínská katedrála]], ambiciózní pokus císaře [[Vilém II. Pruský|Viléma II.]] vytvořit [[Protestantismus|protestantský]] protějšek k [[Bazilika svatého Petra|bazilice sv. Petra]] v [[Řím|Římě]]. Ve velké kryptě jsou uloženy pozůstatky některých členů pruské královské rodiny. [[Katedrála svaté Hedviky Slezské]] v obvodu Berlin-Mitte je berlínská římskokatolická katedrála.
[[Soubor:141227_Berliner_Dom.jpg|náhled|[[Berlínská katedrála]] v noci]]
[[Unter den Linden]] je stromy lemovaná východo-západní městská třída. Vede od [[Braniborská brána|Braniborské brány]] k městskému zámku. Kdysi byla hlavní městskou promenádou. Ulice lemuje mnoho starých budov včetně části [[Humboldtova univerzita|Humboldtovy univerzity]]. [[Friedrichstraße]] byla legendární berlínská ulice [[1920–1929|dvacátých let]]. Snoubí se zde tradiční a moderní architektura dnešního Berlína.

U [[Postupimské náměstí|Postupimského náměstí]] stojí celá čtvrť postavená po pádu zdi.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Senate Department of Urban Development / Construction and redevelopment since 1990
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.stadtentwicklung.berlin.de/bauen/baubilanz/en/potsdamer_platz.html
| datum vydání = 2008-06-10
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080610103008/https://www.stadtentwicklung.berlin.de/bauen/baubilanz/en/potsdamer_platz.html
| datum archivace = 2008-06-10
| datum přístupu = 2023-04-18
}}</ref> Na [[západ]] od tohoto náměstí se nachází Kulturforum, kde sídlí Gemäldegalerie. V okolí sídlí i [[Berlínská filharmonie]] či [[Nová Národní galerie]] (Neue Nationalgalerie). Severním směrem lze navštívit [[Židovský památník (Berlín)|Židovský památník]].

Oblast kolem Hackescher Markt je domovem módy s bezpočtem prodejen oblečení, klubů, barů a galerií. Patří sem Hackesche Höfe, uskupení budov kolem několika dvorů, rekonstruované kolem roku 1996. Nedaleká [[Nová synagoga v Berlíně|Nová synagoga]] na Oranienburger Straße je centrem židovské kultury.

Na ulici „Pod lipami“ ([[Unter den Linden]]) západním směrem za [[Braniborská brána|Braniborskou bránu]] navazuje [[Ulice 17. června (Berlín)|Ulice 17. června]] ({{Jazyk|de|''Straße des 17. Juni''}}). Na druhém konci je [[Náměstí Ernsta Reutera]] ({{Jazyk|de|''Ernst-Reuter-Platz''}}). Název ulice připomíná [[Východoněmecké povstání#Povstání|povstání ve východním Berlíně]] 17. června 1953. Přibližně v polovině cesty se nachází [[Velká hvězda (Berlín)|Velká hvězda]] ({{Jazyk|de|''Großer Stern''}}) – [[kruhový objezd]], v jehož středu se nachází [[Vítězný sloup (Berlín)|Vítězný sloup]]. Tento [[památník]], postavený na památku vítězství ve válkách za sjednocení [[Německo|Německa]] ([[Dánsko-německá válka|dánsko-německé války]], [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouské války]] a [[Prusko-francouzská válka|prusko-francouzské války]]), byl v letech 1938–39 přemístěn ze svého původního umístění před [[Budova Říšského sněmu v Berlíně|budovou Říšského sněmu]].
[[Soubor:Kurfürstendamm_2003.JPG|vlevo|náhled|[[Kurfürstendamm]] s [[Pamětní kostel císaře Viléma|Pamětním kostelem císaře Viléma]] v pozadí]]
Na [[Třída (ulice)|třídě]] [[Kurfürstendamm]] v západní části města mají pobočky některé [[Luxusní statek|luxusní]] obchody. Na východním konci této ulice na náměstí [[Breitscheidplatz]] stojí [[Protestantismus|protestantský]] [[Pamětní kostel císaře Viléma]]. Během [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byl zničen a jeho trosky s moderní dostavbou připomínají hrůzy konfliktu. Nedaleko na Tauentzienstraße se nachází „Obchodní dům Západu“ ([[Kaufhaus des Westens]]; KaDeWe), o němž se tvrdí, že je největším obchodním domem [[Kontinentální Evropa|kontinentální Evropy]]. V obvodu [[Tempelhof-Schöneberg]] leží [[Radnice Schöneberg]] před níž [[John Fitzgerald Kennedy]] (JFK) pronesl 26. června 1963 na náměstí svůj slavný projev, během něhož pronesl historické vyznání „Jsem Berlíňan“ ([[Ich bin ein Berliner]]). Právě zde začala [[Demonstrace 2. června 1967 v Západním Berlíně|2. června 1967 v Západním Berlíně demonstrace]] proti státní návštěvě [[Šáh|šáha]] [[Muhammad Rezá Pahlaví|Mohammada Rezy Pahlavího]], při níž byl zastřelen student [[Benno Ohnesorg]]. Dalšími významnými návštěvami radnice Schöneberg byly [[Indira Gándhíová]], 13. září 1964 ([[Atentát na Johna Fitzgeralda Kennedyho|rok po vraždě JFK]]) [[Martin Luther King]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = GT Rathaus Schöneberg
| periodikum = martin-luther-king-memorial-berlin.de
| vydavatel = Martin-Luther-King-Memorial-Berlin
| url = https://martin-luther-king-memorial-berlin.de/berlin-1964/gedenktafeln/gt-rathaus-schoeneberg
| datum vydání = 2014
| datum přístupu = 2023-08-08
}}</ref> nebo [[Spojené království|britská]] královna [[Alžběta II.]] v roce 1965. Západně od centra je také [[palác Bellevue]], sídlo [[Prezident Německa|německého prezidenta]]. [[Zámek Charlottenburg]], který byl za druhé světové války vypálen, ale následně zrekonstruován, je největším historickým palácem v Berlíně.

Rozhlasová věž v Berlíně ([[Funkturm Berlin]]) je 150 metrů vysoký bývalý [[vysílač]] v areálu berlínského výstaviště ([[Berliner Messe]]) nedaleko [[Mezinárodní kongresové centrum Berlín|Mezinárodního kongresového centra]] ({{Jazyk|de|''nternationales Congress Centrum Berlin''}}; ICC). Postaven byl v letech 1924 až 1926. Restaurace se nachází ve výšce 55 m a vyhlídková plošina ve 126 metrech nad zemí. Na ní se lze dostat výtahem s okny.

[[Oberbaumbrücke]] přes řeku [[Spréva|Sprévu]] je [[Ikonicita|nejikoničtějším]] berlínským [[Most|mostem]], který spojuje městské čtvrti [[Friedrichshain-Kreuzberg|Friedrichshain a Kreuzberg]]. Slouží [[Vozidlo|vozidlům]], [[Chodec|chodcům]] a [[U1 (linka metra v Berlíně)|lince U1]] [[U-Bahn v Berlíně|berlínského metra]]. Most byl dokončen ve stylu [[Cihlová gotika|cihlové gotiky]] v roce 1896 jako náhrada [[Dřevěný most|dřevěného mostu]]. Střední část byla zbořena v roce 1945, aby zabránila přechodu [[Rudá armáda|Rudé armády]]. Po válce sloužil opravený most jako [[hraniční přechod]] mezi sovětským a americkým sektorem a později mezi [[Východní Berlín|východním]] a [[Západní Berlín|západním]] Berlínem. V polovině [[1950–1959|50. let]] byl pro vozidla uzavřen a po stavbě [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] v roce 1961 byl silně omezen i průchod pěších. Po [[znovusjednocení Německa]] byla střední část zcela rekonstruována s [[Ocel|ocelovým]] rámem. Provoz linky U1 byl obnoven v roce 1995.

Berlín se chlubí i rozsáhlými zelenými plochami. K nejznámějším patří např. [[Tiergarten]], ležící v centru města.

== Kultura ==
Berlín se vyznačuje velkým počtem kulturních a vědeckých zařízení, z nichž některé dosáhly velké známosti a popularity i v zahraničí. Kulturní pestrost a tolerance se přitom traduje hlavně z doby [[Západní Berlín|Západního Berlína]], který se stal v tomto smyslu „svobodným“ městem podle hesla „pro každého něco“. V 21. století se rozvinula moderní hudební, taneční a umělecká scéna.

Mladí lidé, mezinárodní umělci a podnikatelé se stále usazují ve městě. Postupně se z Berlína stalo oblíbené světové zábavní centrum.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = 10 Best CBD Companies to Buy From in 2023: Honest Reviews & Guide
| url = https://observer.com/2022/10/10-best-cbd-companies-to-buy-from-in-2022-honest-reviews-complete-guide/
| datum vydání = 2022-10-29
| datum přístupu = 2023-01-24
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080909023258/https://www.observer.com/node/39370
}}</ref>

Rostoucí kulturní vliv města byl podtržen přestěhováním [[Universal Music Group]], která se rozhodla přesunout své sídlo na břehy řeky [[Spréva|Sprévy]]. V roce 2005 byl Berlín jmenován organizací [[UNESCO]] jako Město designu a od té doby je součástí sítě Creative Cities Network.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin City of Design Official Press Release: UNESCO Culture Sector
| periodikum = wayback.archive-it.org
| url = https://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID%3D29376%26URL_DO%3DDO_TOPIC%26URL_SECTION%3D201.html
| url archivu = https://wayback.archive-it.org/all/20080816140547/https://portal.unesco.org/culture/en/ev.php-URL_ID=29376&URL_DO=DO_TOPIC&URL_SECTION=201.html
| datum archivace = 2008-08-16
| datum přístupu = 2023-01-24
}}</ref>

=== Galerie a muzea ===
[[Soubor:Alte_Nationalgalerie_abends_(Zuschnitt).jpg|náhled|[[Stará národní galerie]]]]
V roce 2011 v Berlíně sídlilo 138 muzeí a více než 400 uměleckých galerií.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Kunst-Ausstellungen Berlin
| periodikum = web.archive.org
| url = https://service.zitty.de/kultur-kunst/14539/
| datum vydání = 2012-04-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120402162248/https://service.zitty.de/kultur-kunst/14539/
| datum archivace = 2012-04-02
| datum přístupu = 2023-01-24
}}</ref> Soubor pěti z nich na [[Ostrov muzeí|Muzejním ostrově]] je na seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. Nachází se v severní části Sprévského ostrova (Spreeinsel). Již v roce 1841 byla tato oblast královským dekretem označena za „čtvrť věnovanou umění a starožitnostem“. Brzy bylo nedaleko Lustgarten vybudováno [[Staré muzeum]]. Následovaly [[Nové muzeum]], kde lze zhlédnout bustu královny [[Nefertiti]], [[Stará národní galerie]], [[Bodeho muzeum]] a [[Pergamonské muzeum]] se slavnou [[Ištařina brána|Ištařinou bránou]].

Kromě Muzejního ostrova je ve městě mnoho dalších muzeí. [[Gemäldegalerie Berlin]] se zaměřuje na obrazy „[[Staří mistři|starých mistrů]]“ od 13. do 18. století, zatímco [[Nová Národní galerie]], kterou navrhl [[Ludwig Mies van der Rohe]], se specializuje na evropské malířství 20. století. V budově bývalého nádraží [[Berlin Hamburger Bahnhof|Hamburger Bahnhof]] ve čtvrti Moabit lze spatřit výstavu významných děl moderního a současného umění. V budově Zeughaus bylo otevřeno [[Deutsches Historisches Museum]] zabývající se přehledem německých dějin. [[Bauhaus-Archiv]] je muzeum designu 20. století ze slavné výtvarné školy [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]]. Muzeum Berggruen vystavuje sbírku významného sběratele Heinze Berggruena. Nabízí mimo jiné rozsáhlou škálu děl [[Pablo Picasso|Picassa]], [[Henri Matisse|Matisse]], [[Paul Cézanne|Cézanna]] i [[Alberto Giacometti|Giacomettiho]]. Kupferstichkabinett Berlin (Muzeum tisku a kreseb) je největší muzeum grafiky v Německu a zároveň jednou ze čtyř nejvýznamnějších sbírek svého druhu na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Berlin
| jméno = Staatliche Museen zu
| titul = Staatliche Museen zu Berlin: Profile
| periodikum = Staatliche Museen zu Berlin
| url = https://www.smb.museum/en/museums-institutions/kupferstichkabinett/about-us/profile/
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20230124201004/https://www.smb.museum/en/museums-institutions/kupferstichkabinett/about-us/profile/
| datum archivace = 2023-01-24
| datum přístupu = 2023-01-24
}}</ref> Sbírka obsahuje například návrh pomníku [[Fridrich II. Veliký|Bedřicha II. Velikého]] od Friedricha Gillyho.

[[Židovské muzeum (Berlín)|Židovské muzeum]] disponuje stálou expozicí o dvou tisíciletích německo-židovských dějin. [[Deutsches Technikmuseum Berlin|Německé technické muzeum v Berlíně]], které sídlí v [[Kreuzberg|Kreuzbergu]], má velkou sbírku historických technických artefaktů. [[Museum für Naturkunde]] vystavuje artefakty přírodní historie. Sídlí poblíž [[Berlin Hauptbahnhof|berlínského hlavního nádraží]]. Uvnitř je možné spatřit největšího dinosaura na světě i zachovalý exemplář [[Tyrannosaurus|Tyrannosaura rexe]] a praptáka [[Archaeopteryx|Archaeopteryxe]].
[[Soubor:East_Side_Gallery_-_Brotherly_Kiss_-_geo.hlipp.de_-_26221.jpg|vlevo|náhled|[[East Side Gallery]]]]
Také v [[Dahlem|Dahlemu]] je několik muzeí světového umění a kultury, jako například Muzeum asijského umění, Etnologické muzeum, Muzeum evropských kultur a také Spojenecké muzeum. [[Brücke-Museum Berlin|Brücke-Museum]] vlastní jednu z největších sbírek děl umělců [[Expresionismus|expresionistického hnutí]] 20. století. V Lichtenbergu, konkrétně v areálu bývalého východoněmeckého ministerstva státní bezpečnosti, se nachází [[Stasi]] Museum. [[Checkpoint Charlie]], jeden z nejznámějších hraničních přechodů mezi [[Východní Berlín|východním]] a [[Západní Berlín|západním]] Berlínem, je stále zachován. Soukromé muzeum vystavuje podrobné plány a strategie lidí, kteří se pokusili uprchnout z východu.

O Erotickém muzeu Beate Uhse se tvrdilo, že je největším erotickým muzeem na světě, dokud nebylo v roce 2014 trvale uzavřeno.<ref>{{Citace periodika
| titul = Beate Uhse in Berlin-Charlottenburg: Erotikmuseum aus dem Verkehr gezogen
| periodikum = Der Tagesspiegel Online
| issn = 1865-2263
| jazyk = de-DE
| url = https://www.tagesspiegel.de/berlin/erotikmuseum-aus-dem-verkehr-gezogen-4003078.html
| datum přístupu = 2023-01-24
}} {{Wayback|url=https://www.tagesspiegel.de/berlin/erotikmuseum-aus-dem-verkehr-gezogen-4003078.html|date=20221015222432}}</ref>

V Berlíně lze nalézt velké množství [[Street art|pouličního umění]]. Stalo se významnou součástí městského kulturního dědictví a má své kořeny v [[graffiti]] scéně působící v [[Kreuzberg|Kreuzbergu]] během [[1980–1989|80. let 20. století]].<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tzortzis
| jméno = Andreas
| titul = One Wall Down, Thousands to Paint
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2008-03-02
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2008/03/02/travel/02headsup.html
| datum přístupu = 2023-01-24
}} {{Wayback|url=https://www.nytimes.com/2008/03/02/travel/02headsup.html|date=20161118004829}}</ref> Samotná [[Berlínská zeď]] se stala jednou z njevětších open-air galerií na světě. Zbylý úsek podél řeky [[Spréva|Sprévy]] ve [[Friedrichshain-Kreuzberg|Friedrichshainu]] stále stojí. Je znám jako [[East Side Gallery]] právě díky graffiti z německé historie.

=== Múzická umění ===
[[Soubor:Berlin_-_Friedrichstadt_Palast3.jpg|vlevo|náhled|Friedrichstadt-Palast]]
V Berlíně 44 divadel a scén. Deutsches Theater v obvodu [[Berlin-Mitte]] bylo postaveno v letech 1849 až 1850. Od té doby funguje téměř nepřetržitě. Volksbühne (Lidové divadlo) na náměstí Rosa-Luxemburg-Platz bylo postaveno v letech 1913–14, ačkoliv samotná společnost byla založena již v roce 1890. Berliner Ensemble, proslulý hraním děl [[Bertolt Brecht|Bertolta Brechta]], byl založen v roce 1949. Schaubühne byla založena v roce 1962. Instituce se v roce 1981 přestěhovala do budovy bývalého kina Universum na bulváru [[Kurfürstendamm]]. Friedrichstadt-Palast s kapacitou 1 895 míst a jevištní plochou 2 854 metrů čtverečních je největší divadelní palác v [[Evropa|Evropě]].
[[Soubor:Berlin_Philharmonie_asv2018-05_img1.jpg|náhled|[[Berlínská filharmonie]]]]
Ve městě působí tři hlavní [[Operní scéna|operní domy]]: Deutsche Oper (Německá opera), Berliner Staatsoper (Berlínská státní opera) a Komische Oper (Komická opera). Berlínská státní opera na třídě [[Unter den Linden]] byla otevřena v roce 1742 a je nejstarší ze všech tří. Komická opera se tradičně specializuje na [[Opereta|operety]] a také sídlí na Unter den Linden. Německá opera byla otevřena v roce 1912 v [[Charlottenburg|Charlottenburgu]].

Hlavním místem konání hudebních divadelních představení ve městě jsou Theater am Potsdamer Platz a Theater des Westens. V aréně Tempodrom se pořádají koncerty a zábavy inspirované cirkusem. I Admiralspalast v centru má bohatý program různých nejen hudebních akcí.

V Berlíně působí sedm symfonických orchestrů. [[Berlínští filharmonikové]] jsou jedním z vůbec nejslavnějších na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Doubts over Simon Rattle's future at BPO
| periodikum = the Guardian
| url = http://www.theguardian.com/world/2004/apr/29/germany.arts
| datum vydání = 2004-04-29
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130828013033/https://www.theguardian.com/world/2004/apr/29/germany.arts
| datum přístupu = 2023-01-24
}}</ref> Sídlí v budově [[Berlínská filharmonie|Berlínské filharmonie]] poblíž [[Postupimské náměstí|Postupimského náměstí]] v ulici pojmenované po nejdéle sloužícím dirigentovi Berlínských filharmoniků – [[Herbert von Karajan|Herbertu von Karajanovi]]. [[Simon Rattle]] byl jejich hlavním [[Dirigent|dirigentem]] v letech 1999 až 2018. Nyní tuto pozici zastává [[Kirill Petrenko]]. Konzerthausorchester Berlin byl založen v roce 1952 jako orchestr [[Východní Berlín|východního Berlína]]. Jeho hlavním dirigentem je nyní [[Ivan Fischer]]. Dům světových kultur (Haus der Kulturen der Welt) pořádá výstavy zabývající se mezikulturními problémy. Kookaburra ''a'' Quatsch Comedy Club jsou známé satirickými a komediálními představeními. V roce 2018 označily [[The New York Times]] Berlín jako „pravděpodobně světové hlavní město undergroundové elektronické hudby.“<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Wilder
| jméno = Charly
| titul = In the Capital of Electronic Music, Women Rule the Scene
| periodikum = The New York Times
| datum vydání = 2018-06-21
| issn = 0362-4331
| jazyk = en-US
| url = https://www.nytimes.com/2018/06/21/arts/music/women-djs-berlin.html
| datum přístupu = 2023-01-24
}} {{Wayback|url=https://www.nytimes.com/2018/06/21/arts/music/women-djs-berlin.html|date=20230124201003}}</ref>

=== Noční život ===
Berlínský noční život je označován jako jeden z nejrozmanitějších a nejživějších na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Wasacz
| jméno = Walter
| titul = Losing your mind in Berlin
| periodikum = Detroit Metro Times
| url = https://www.metrotimes.com/news/losing-your-mind-in-berlin-2180018
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20150910010712/https://www.metrotimes.com/detroit/losing-your-mind-in-berlin/Content?oid=2180018
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref> Klub [[SO36]] v [[Kreuzberg|Kreuzbergu]] byl během [[1970–1979|70.]] a [[1980–1989|80. let]] centrem punkové hudby a kultury. V průběhu devadesátých let se město stalo evropským centrem nočního života díky dvacátníkům z celého světa, zejména ze západní a střední Evropy. Po pádu [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] mladí [[Squatting|squatteři]] nelegálně obsadili mnoho historických budov v obvodu [[Berlin-Mitte]], bývalém centru východního Berlína. Tak se staly se úrodnou půdou pro [[Underground|undergroundová]] a [[Kontrakultura|kontrakulturní]] shromáždění.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Art of Now - Berlin’s Nightlife - BBC Sounds
| periodikum = www.bbc.co.uk
| url = https://www.bbc.co.uk/sounds/play/m000j1j7
| jazyk = en-GB
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200706225511/https://www.bbc.co.uk/sounds/play/m000j1j7
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref>

V centru působí mnoho nočních klubů, včetně Watergate, Tresor či [[Berghain]]. [[KitKatClub]] a několik dalších podniků je známo večírky otevřenými [[Pohlavní styk|pohlavnímu styku]]. O [[Víkend|víkendech]] nemusí zavírat v pevně stanovený čas. Mnoho akcí trvá dlouho do rána nebo dokonce celý víkend. Na střešní terase klubu Weekend Club poblíž náměstí [[Alexanderplatz]] se pořádají i noční párty.

=== Festivaly ===
[[Soubor:Berlinale-Palast_im_Februar_2022_während_der_Berlinale_Roter_Teppich_für_jedermann_C.jpg|vlevo|náhled|[[Berlinale]]]]
Berlín má dlouhou historii gay kultury a je jedním z míst vzniku [[LGBT hnutí|hnutí za práva LGBT komunity]]. Bary a kluby pro osoby stejného pohlaví fungovaly již v 80. letech 19. století. Der Eigene, první časopis pro [[Gay|gaye]], vznikl v roce 1896. Dnešní Berlín je známý svým příznivým pohledem na [[Homosexualita|homosexuály]]. V metropoli působí obrovské množství queer klubů a koná se zde také mnoho akcí. Nejznámější a největší jsou [[Berlin Pride]], Christopher Street Day, jeden z největších pochodů za práva [[Homosexualita|homosexuálů]], a Lesbian and Gay City Festival v Schönebergu.

[[Berlínský mezinárodní filmový festival]] (Berlinale) se pořádá každoročně od roku 1951. Navštěvuje ho asi 500 tisíc lidí, díky čemuž je považován za největší [[filmový festival]] na světě co do počtu návštěvníků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Europe's Largest Filmmaker Community - European Film Academy e.V.
| periodikum = European Film Academy
| url = https://www.europeanfilmacademy.org/
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120525004720/http://www.europeanfilmacademy.org/
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref> Jako hlavní cenu porota uděluje „[[Zlatý medvěd|Zlatého medvěda]]“.

Během [[Karneval kultur|Karnevalu kultur]] (Karneval der Kulturen), který trvá asi tři dny, se představí většina národností žijících ve městě. Hlavní částí je průvod metropolí. V roce 2019 zaznamenal asi 1,1 milionu účinkujících a diváků.

[[Festival of Lights]] (Festival světel) je festival, který se koná každý říjen. Během tohoto festivalu jsou nasvícené různé domy a ulice Berlína, například [[Braniborská brána]] nebo [[Berliner Fernsehturm|Televizní věž]].

Berliner Festspiele je série festivalů a výstav konajících se po celý rok. Součástí je i [[Jazz|jazzový]] festival JazzFest Berlin nebo [[Young Euro Classic]], největší mezinárodní festival mládežnických [[Orchestr|orchestrů]]. Každý rok se ve městě koná několik technologických a mediálních uměleckých festivalů a konferencí, včetně festivalu umění a digitální kultury Transmediale. Berlín každoročně pořádá jednu z největších silvestrovských oslav na světě. Účastní se jí více než milion lidí. Centrem oslav bývá [[Braniborská brána]], ale různé soukromé ohňostroje lze spatřit po celém městě.

=== Gastronomie ===
{{Viz též|Berlínská kuchyně}}
[[Soubor:BerlinerMiam.jpg|náhled|[[Kobliha|Berliner Pfannkuchen]]]]
[[Soubor:Currywurst-1.jpg|vlevo|náhled|[[Currywurst]]]]
V Berlíně lze navštívit různorodou škálu restaurací. K roku 2021 se 23 z nich může pyšnit alespoň jednou hvězdičkou v průvodci [[Michelinův průvodce|Michelin]], což město řadí na první místo v počtu restaurací s tímto oceněním v [[Německo|Německu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Berlin MICHELIN Restaurants - the MICHELIN Guide Germany
| periodikum = MICHELIN Guide
| url = https://guide.michelin.com/en/de/berlin-region/berlin/restaurants
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20211115075322/https://guide.michelin.com/en/de/berlin-region/berlin/restaurants
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref> Město disponuje širokou nabídkou [[Vegetariánství|vegetariánské]] a [[Veganství|veganské]] kuchyně a je domovem inovativní kuchařské scény propagující kosmopolitní chutě, místní ingredience, pouliční trhy i food festivaly, jako je Berlin Food Week.

Mnoho místních jídel vychází ze severoněmeckých kulinářských tradic. Často zahrnují i rustikální a vydatná jídla s [[Vepřové maso|vepřovým]], husím či rybím masem, [[Hrách setý|hráškem]], [[Fazol|fazolemi]], [[Okurka|okurkami]] nebo [[Lilek brambor|bramborami]]. Mezi typicky berlínské pokrmy patří [[currywurst]], který si získal oblibu u stavebních dělníků při poválečné obnově města, [[Karbanátek|karbanátky]] (Buletten) a [[Kobliha|koblihy]] (Berliner Pfannkuchen). Od vysídlenců z území za [[Německo-polská státní hranice|linií Odra-Nisa]] se do východní části Německa dostaly i [[královecké klopsy]].

Rozšířené jsou pekárny nabízející různé druhy [[Pečivo|pečiva]]. Jeden z největších evropských trhů s [[Lahůdky|lahůdkami]] se nachází v obchodním domě [[Kaufhaus des Westens]]. Mezi největší světové obchody s [[Čokoláda|čokoládou]] patří Fassbender & Rausch.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Dombrowski
| jméno = Jennifer
| titul = Chocolate Heaven at Fassbender & Rausch
| url = https://luxeadventuretraveler.com/fassbender-rausch/
| datum vydání = 2013-03-15
| datum přístupu = 2023-01-25
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160305092139/https://luxeadventuretraveler.com/fassbender-rausch/
}}</ref>

Berlínská kuchyně odráží i přistěhovaleckou historii města. Turečtí a arabští přistěhovalci přinesli do města svá jídla, jako je [[lahmacun]] či [[falafel]], které jsou běžně v nabídce rychlého občerstvení. [[Kebab|Döner kebab]], který se v současné podobě poprvé objevil v Berlíně v [[1970–1979|70. letech 20. století]], se od té doby stal oblíbeným jídlem v Německu i jinde ve světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Angelos
| jméno = James
| titul = There's Nothing More German Than a Big, Fat Juicy Döner Kebab
| periodikum = WSJ
| url = http://online.wsj.com/article/SB10001424052702304432704577350194262835880.html
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160530140426/https://www.wsj.com/articles/SB10001424052702304432704577350194262835880
| datum přístupu = 2023-01-25
}}</ref> Ve městě lze navštívit [[Asijská kuchyně|asijské]], [[Řecká kuchyně|řecké]] a [[Italská kuchyně|italské]] restaurace stejně jako španělské [[tapas]] bary.

=== Rekreace ===
[[Soubor:Elefanten-Tor-119.jpg|náhled|Sloní brána v berlínské zoo]]
[[Zoo Berlín|Zoologická zahrada Berlín]], starší ze dvou ve městě, byla založena v roce 1844. Je to nejnavštěvovanější zoologická zahrada v Evropě a chová největší počet druhů ze všech institucí svého druhu na světě.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = archive.ph
| periodikum = archive.ph
| url = http://www.rbb-online.de/_/nachrichten/vermischtes/beitrag_jsp/key=news4382800.html
| url archivu = https://archive.today/20061007155448/http://www.rbb-online.de/_/nachrichten/vermischtes/beitrag_jsp/key=news4382800.html
| datum archivace = 2006-10-07
| datum přístupu = 2023-01-27
}}</ref> Známým a populárním se stalo mládě [[Medvěd lední|ledního medvěda]] [[Knut (lední medvěd)|Knut]]. Další zoologická zahrada ve městě, Tierpark Friedrichsfelde, byla založena v roce 1955.

[[Botanická zahrada Berlín]] s rozlohou 43 hektarů a přibližně 22 000 různými druhy rostlin je jednou z největších a nejrozmanitějších botanických sbírek na světě. Mezi další zahrady ve městě patří Britzer Garten a Gärten der Welt (Zahrady světa).

Park [[Tiergarten]] v centru, který navrhl Peter Joseph Lenné, je jedním z největších a nejoblíbenějších berlínských parků.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wettbewerbe und Auswahlverfahren
| periodikum = www.berlin.de
| url = https://www.berlin.de/sen/bauen/wettbewerbe/
| datum vydání = 2023-01-27
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130421101545/https://www.stadtentwicklung.berlin.de/aktuell/wettbewerbe/lenne/en/biographie.shtml
| datum přístupu = 2023-01-27
}}</ref> Viktoriapark v [[Kreuzberg|Kreuzbergu]] nabízí výhled na jižní část Berlína. V parku Treptow stojí památník sovětským vojákům. Volkspark ve [[Friedrichshain-Kreuzberg|Friedrichshainu]], který byl otevřen v roce 1848, je nejstarším parkem ve městě. Zahrnuje i různé památky, letní venkovní kino a několik sportovních areálů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Volkspark Friedrichshain
| periodikum = Slow Travel Berlin
| url = https://www.slowtravelberlin.com/volkspark-friedrichshain/
| jazyk = en-US
| url archivu = https://web.archive.org/web/20140903203937/https://www.slowtravelberlin.com/volkspark-friedrichshain/
| datum přístupu = 2023-01-27
}}</ref> Největším otevřeným prostranstvím ve městě i na celém světě je Tempelhofer Feld, které nahradilo bývalé [[Letiště Berlín-Tempelhof|letiště Tempelhof]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = ZEIT ONLINE {{!}} Lesen Sie zeit.de mit Werbung oder im PUR-Abo. Sie haben die Wahl.
| periodikum = www.zeit.de
| url = https://www.zeit.de/zustimmung?url=https%3A%2F%2Fwww.zeit.de%2Flebensart%2F2012-09%2Flust-auf-stadt-tempelhofer-feld
| url archivu = https://web.archive.org/web/20201021183842/https://www.zeit.de/lebensart/2012-09/lust-auf-stadt-tempelhofer-feld
| datum přístupu = 2023-01-27
}}</ref>

Město [[Postupim]] leží na jihozápadním okraji Berlína. Až do roku 1918 bylo sídlem [[Král v Prusku|pruských králů]] a [[Německý císař|německého císaře]]. Oblast kolem této [[Braniborsko|braniborské]] metropole je známá řadou kulturních památek. [[Paláce a parky v Postupimi a Berlíně]] jsou největší památkou světového dědictví v Německu.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Centre
| jméno = UNESCO World Heritage
| titul = Palaces and Parks of Potsdam and Berlin
| periodikum = UNESCO World Heritage Centre
| url = https://whc.unesco.org/en/list/532/
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20151230170313/https://whc.unesco.org/en/list/532
| datum přístupu = 2023-01-27
}}</ref>

Berlín je také dobře známý pro mnoho kaváren, pouliční hudebníky, plážové bary podél řeky [[Spréva|Sprévy]], bleší trhy a butiky.

=== Filmy odehrávající se v Berlíně ===
[[Soubor:Babylonberlinfilmset.jpg|náhled|Místo natáčení [[Babylon Berlín|Babylonu Berlín]]]]

* [[Nebe nad Berlínem]], 1987
* [[Linie 1]], 1988
* [[Lola běží o život]], 1998
* [[Good Bye, Lenin!]], 2003
* [[Životy těch druhých]], 2006
* [[Babylon Berlín]], 2017

== Sport ==
[[Soubor:Olympiastadion_Berlin_Sep-2015.jpg|náhled|[[Olympiastadion Berlín|Olympiastadion Berlin]]]]
[[Soubor:Berlin_Marathon_2021_at_Hohenzollerndamm_20.jpg|náhled|[[Berlínský maraton]]]]
Berlín hostil mnoho velkých mezinárodních sportovních akcí. Mezi nejznámější patří [[Letní olympijské hry 1936]]. V roce 2006 se ve městě konalo finále [[Mistrovství světa ve fotbale 2006|Mistrovství světa ve fotbale]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 2006 FIFA World Cup Germany™
| periodikum = www.fifa.com
| url = https://www.fifa.com/tournaments/mens/worldcup/origin1904-p.cxm.fifa.com/tournaments/mens/worldcup/2006germany
| jazyk = en
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080821050509/https://www.fifa.com/worldcup/archive/germany2006/overview.html
| datum přístupu = 2023-01-23
}}</ref> [[Mistrovství světa v atletice 2009]] se konalo na [[Olympiastadion Berlín|Olympiastadionu]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = :: 12. IAAF Leichtathletik Weltmeisterschaften berlin 2009™ :: {{!}} Home
| periodikum = www.berlin2009.org
| url = https://www.berlin2009.org/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20090720233014/https://www.berlin2009.org/
| datum přístupu = 2023-01-23
}}</ref> Město v letech 2009 a 2016 hostilo Final Four basketbalové Euroligy a bylo jedním z hostitelů šampionátu FIBA EuroBasket 2015. V roce 2015 se Berlín stal místem konání finále [[Liga mistrů UEFA|Ligy mistrů UEFA]].

Každoroční [[Berlínský maraton]] je tratí, která drží velké množství rekordů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Halbmarathon ::: SCC {{!}} EVENTS
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.scc-events.com/en/events/halbmarathon/
| datum vydání = 2012-04-02
| url archivu = https://web.archive.org/web/20120402162248/https://www.scc-events.com/en/events/halbmarathon/
| datum archivace = 2012-04-02
| datum přístupu = 2023-01-23
}}</ref> Koná se od roku 1974 zpravidla poslední neděli v září. Atletický mítink [[ISTAF]] byl v letech 1998–2009 součástí prestižního atletického seriálu [[Zlatá liga]]. Mellowpark v Köpenicku je jedním z největších [[Skatepark|skateparků]] a BMX parků v Evropě. Fan Fest u [[Braniborská brána|Braniborské brány]], který přitahuje diváky, bývá populárním místem sledování a fandění během velkých sportovních událostí. To platí hlavně pro mezinárodních fotbalové soutěže, jako je [[Mistrovství Evropy ve fotbale]].

V roce 2013 bylo v jednom z více než 2 300 sportovních a fitness klubů zaregistrováno přes 600 000 Berlíňanů.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = e.V
| jméno = Landessportbund Berlin
| titul = Der LSB Berlin
| periodikum = LSB Berlin
| url = https://lsb-berlin.net/wir-ueber-uns/der-lsb-berlin/
| datum vydání = 2022-12-05
| jazyk = de
| url archivu = https://web.archive.org/web/20141004065645/https://www.lsb-berlin.net/wir-ueber-uns/der-lsb-berlin/
| datum přístupu = 2023-01-23
}}</ref> Město vlastní a provozuje více než 60 krytých a venkovních [[Bazén|bazénů]]. V Berlíně také trénuje mnoho olympioniků. Působí zde asi 500 vrcholových sportovců, což činí 15 % všech z [[Německo|Německa]]. [[Letní olympijské hry 2012|Letních olympijských her v roce 2012]] se zúčastnilo 47 z nich. Jen Berlíňané by získali sedm zlatých, dvanáct stříbrných a tři bronzové medaile.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Olympiastützpunkt {{!}} Berlin Sportmetropole
| periodikum = web.archive.org
| url = https://www.berlin-sportmetropole.de/english/olympiastuetzpunkt/index.html
| datum vydání = 2016-02-16
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160216042009/https://www.berlin-sportmetropole.de/english/olympiastuetzpunkt/index.html
| datum archivace = 2016-02-16
| datum přístupu = 2023-01-23
}}</ref>

V Berlíně má sídlo několik profesionálních klubů reprezentujících nejvýznamnější týmové sporty v Německu. Nejstarším a nejpopulárnějším fotbalovým klubem [[Německá fotbalová Bundesliga|Bundesligy]] se sídlem v Berlíně je [[Hertha BSC]]. Byl založen již roku 1896. Tým reprezentoval Berlín už jako zakládající člen Bundesligy v roce 1963. Sídlí na [[Olympiastadion Berlín|Olympiastadionu]]. Dalším klubem je [[1. FC Union Berlín]]. Ten byl založen v roce 1966. Klub [[Berliner FC Dynamo]] patřil k velmi úspěšným během [[1980–1989|80. let]] v [[Německá demokratická republika|Německé demokratické republice]].

V roce 1954 byl založen hokejový klub [[Eisbären Berlín|Eisbären Berlin]] (Lední medvědi Berlín). Sídlí v [[Uber Arena|Uber Areně]]. Působí v nejvyšší německé ligové soutěži v [[Lední hokej|ledním hokeji]] – [[Deutsche Eishockey Liga]]. Známým [[Basketbal|basketbalovým]] klubem je [[ALBA Berlin]].

== Osobnosti ==

* [[Fridrich II. Veliký]] (1712–1786), pruský král, braniborský kurfiřt a vojevůdce
* [[Alexander von Humboldt]] (1769–1856), přírodovědec a zakladatel geografie jako emprické vědy
* [[Hermann von Helmholtz]] (1821–1894), lékař, matematik meteorolog a filozof
* [[Paul Heyse]] (1830–1914), básník, prozaik, dramatik a překladatel
* [[Georg Simmel]] (1858–1918), filozof a sociolog
* [[Kurt Tucholsky]] (1890–1935), novinář, satirik a spisovatel
* [[Walter Benjamin]] (1892–1940), literární kritik, filozof a překladatel
* [[Marlene Dietrichová]] (1901–1992), herečka a zpěvačka
* [[Leni Riefenstahlová]] (1902–2003), režisérka, herečka a tanečnice
* [[Konrad Zuse]] (1910–1995), informatik
* [[Helmut Newton]] (1920–2004), fotograf
* [[Götz George]] (1938–2016), herec
* [[Max Liebermann]] (1947–1935), malíř
* [[Jochen Schümann]] (* 1954), jachtař
* [[Nina Hagen]] (* 1955), herečka a punková zpěvačka
* [[Thomas Häßler]] (* 1966), fotbalista a fotbalový trenér
* [[Martina Hillová]] (* 1974), herečka a moderátorka
* [[Jérôme Boateng]] (* 1988), fotbalista

== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Berlin|1132560167}}
<references />

=== Literatura ===

* {{Citace monografie
| příjmení = Pešek
| jméno = Jiří
| odkaz na autora = Jiří Pešek
| titul = Od aglomerace k velkoměstu. Praha a středoevropské metropole 1850-1920
| vydavatel = Scriptorium
| místo = Praha
| počet stran = 319
| isbn = 80-86197-09-3
| rok = 1999
}}

=== Související články ===

* [[Berlínská blokáda]]
* [[Berlínská zeď]]
* [[Čtyřmocenský status]]
* [[Doprava v Berlíně]]
* [[Východní Berlín]]
* [[Západní Berlín]]

=== Externí odkazy ===

* {{Commonscat}}
* {{Wikicesty|průvodce=Berlín}}
* {{Wikicitáty|téma=Berlín}}
* {{Wikislovník|heslo=Berlín}}
* {{Osmrelace|62422}}
* [http://www.berlin.de/ Oficiální web Berlína]
* [http://www.berliner-stadtplan.com/ Plán Berlína]
* [http://berlin-pruvodce.cz/ Podrobný průvodce Berlínem v češtině]
{{Městské státy}}{{Německo}}{{Města v Německu}}{{Hlavní města Evropy}}
{{Autoritní data}} {{Portály|Německo}} 
[[Kategorie:Berlín| ]]
[[Kategorie:Německé spolkové země]]
[[Kategorie:Hlavní města v Evropě]]
[[Kategorie:Hanza]]
[[Kategorie:Evropská hlavní města kultury]]
[[Kategorie:Olympijská města]]
[[Kategorie:Města v Německu]]
[[Kategorie:Místa spojená s pobělohorským exilem]]
[[Kategorie:Sídla na Sprévě]]
[[Kategorie:Hlavní města spolkových zemí v Německu]]
[[Kategorie:Univerzitní města v Německu]]