Šablona:Validuj geosouřadnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Ověřuje se vzdálenost dvou geobodů: Článek je označen příslušným zakategorizováním, pokud jejich odchylka přesahuje 100 m.

{{Validuj geosouřadnice|šířka|délka}}

Vstupy[editovat zdroj]

Předpokládá dva zadané číselné údaje geosouřadnice jednoho bodu předané přímo do volání šablony: Když jde o prázdné hodnoty, není co validovat, konec. Pokud zároveň nejsou geosouřadnice ani na Wikidatech, zakategorizuje se do kategorie:Údržba:Objekty bez souřadnice. Pokud něco zadáno je, ale nečíselné, zahlásí se chyba.

Další dva číselné údaje druhého geobodu si šablona bere z Wikidat. Wikidata do výpočtu poskytují dvě desetinná čísla, ačkoli se tam při zadávání hodnoty vyplňují v DMS formátu. Pokud tam hodnoty zadány nejsou, zakategorizuje se do kategorie:Údržba:Bez souřadnic na Wikidatech a skončí.

Jako hlavní vstup bere název stránky místopisného článku, tedy jinde nebude fungovat, jinde nelze vyzkoušet. Klíčová je přítomnost {{#property:P625}} pro naši českou WP: „zeměpisné souřadnice“. Tato vlastnost navíc musí být pro daný článek o místě vyplněná data: Např. Beringen má na Wikidatech položku wikidata:Q242407, tam má stránka uvedené i své mezijazykové odkazy. Má nejen přidánu vlastnost se souřadnicemi, aby existovala, do ní i vyplněné hodnoty, obě do jediného společného vstupu.

Funguje pouze pro místopisné články, stránky z hlavního prostoru Wikipedie. Jiné stránky své geosouřadnice mít nastavené nebudou.

Přesnost výpočtu[editovat zdroj]

Počítá vzdálenosti 2D bodů ve 3D prostoru na aproximovaném kuloplošném povrchu Zeměkoule.

Výsledná spočítaná vzdálenost je ovlivněna nedokonalostí údaje o nadmořské výšce: ta totiž není zohledňována. Počítá se ve 2D, jen ze dvou vstupních číselných údajů pro každý z obou porovnávaných geografických bodů. Jde tedy i idealizovaný případ, výsledek je ovlivněn rozdílem skutečnou pozicí bodu na povrchy Země a jeho výšce oproti ve výpočtu použitému údaji o velikosti poloměru Země.

Výpočet zohledňuje kulovitost Země: nejde jen o pouhou aproximaci na rovinnou plochu, ba ani na válcovou plochu, ale skutečně o povrch koule. Výsledky tedy budou dostatečně přesné i při větších vzdálenostech, kdy už se kulovitá zakřivenost reálně projeví: Počítá se s ní. Spočítaný výsledek pak není délkou tělesové tětivy, ale povrchového oblouku.

Výsledný efekt - zatřiďování[editovat zdroj]

Automaticky řadí, podle případu, do různých kategorií:

Kategorie pro rozmezí 10 000 – 20 000 km je opravdu poslední, větší rozdíl než 20 000 km už se sledovat ani nedá. Je to skutečně principiální maximum a limit: polovina obvodu Země. Po jeho překročení by se pomýlený poutník už zas začal vracet od protinožců zpátky.

Související šablony[editovat zdroj]

Související články[editovat zdroj]