Přeskočit na obsah

Bedřich z Kounic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Bedřich z Kounic
Narození26. července 1597
Vyškov
Úmrtí1627 (ve věku 29–30 let)
ChoťMarie Eusebie Sezimová z Ústí
DětiRudolf z Kounic
Marie z Kounic
RodičeOldřich V. z Kounic a Apolonie z Valdštejna[1]
PříbuzníJan Vilém z Kounic, Arnošt František Karel z Kounic, Rudolf Maxmilián Vilém z Kounic a Albrecht Bedřich z Kounic (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bedřich z Kounic (německy Friedrich von Kaunitz, 26. července 1597, Vyškov - 1627) byl moravský šlechtic a protestant, zakladatel české linie pánů z Kounic.

Narodil se jako syn komorníka Oldřicha V. z Kounic (1569–1617) a jeho první manželky Apolonie z Valdštejna (1565–1597). Měl čtyři sourozence z otcova prvního manželství, z toho bratra Karla († 1631), a dalších 12 z druhého manželství s Ludmilou z Roupova, mezi nimi Lva Viléma, který byl zakladatelem moravské, později knížecí, rodové větve.

Po smrti císaře Matyáše odmítli otec Oldřich a jeho dva synové Karel a Bedřich přijmout jeho nástupce Ferdinanda II. a v době stavovského povstání stáli na straně českých stavů. Bedřich byl též členem moravského zemského direktoria, které se kvůli nedostatku jiných prostor scházelo v jeho brněnském paláci.

Po bitvě na Bílé hoře 8. listopadu 1620 byl s povstalci zahájen tribunál vedený kardinálem Ditrichštejnem. Nad Oldřichem, jenž již několik let předtím zemřel ve vazbě, byl vynesen rozsudek smrti a klatba. Stejný osud postihl oba jeho syny, Karla a Bedřicha, jejich trest však byl cestou milosti nakonec zmírněn. Se ztrátou majetku byli vypovězeni ze země.[2] Jejich zkonfiskovaný majetek byl částečně zachován pro nezletilé příbuzné, kteří přestoupili na katolickou víru a byli vychováni pod patronátem kardinála Ditrichštejna.[3]

Manželství a rodina

[editovat | editovat zdroj]

Bedřich z Kounic byl ženatý s Marií Eusebií Sezimovou z Ústí (* 1604). Z jejich manželství se narodilo několik dětí:

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Kaunitz na německé Wikipedii.

  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. KNOZ, Tomáš: Pobělohorské konfiskace. Moravský průběh, středoevropské souvislosti, obecné aspekty; Matice moravská, Masarykova univerzita, Brno, 2006; s. 196–197, 215–216 ISBN 80-210-4130-7
  3. TOMEČEK, Radek: Uherský Brod. Putování historií královského města; Uherský Brod, 2005; s. 92–97 ISBN 80-903006-7-7

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]