Bazilika svatých Petra a Mojžíše (Solin)
| Bazilika svatých Petra a Mojžíše | |
|---|---|
 Zbytky baziliky svatých Petra a Mojžíše | |
| Místo | |
| Stát |  Chorvatsko a  Chorvatské království |
| Souřadnice | 43°32′32,12″ s. š., 16°29′31,07″ v. d. |
 | |
| Architektonický popis | |
| Stavební sloh | předrománská architektura a románská architektura |
| Výstavba | 11. století |
| Další informace | |
| Adresa | Solin, Chorvatsko |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Korunovační kostel či bazilika svatých Petra a Mojžíše v Solinu je téměř zaniklá bazilika (chorvatsky Krunidbena crkva sv. Petra i Mojsija, běžně označovaná jako Pustý kostel, chorv. Šuplja crkva) z 11. století v dalmatském městě Solinu v Chorvatsku. Její zbytky jsou dosud patrné.
Historie a význam[editovat | editovat zdroj]
Z tohoto původně předrománského a románského římskokatolického kostela, založeného v 11. století, se dodnes zachovaly pouze základy obvodových zdí.[1] Stál na základech staršího kostela se hřbitovem poblíž byzantské kaple ze 6. století nedaleko zbytků antického města Salona.
Kostel je významný pro chorvatské dějiny a vedle kostelů sv. Štěpána a Panny Marie na Ostrově v Solinu je jedním z pozůstatků kostelů postavených Chorvaty v 11. století.[1] Bazilika byla součástí benediktinského kláštera spojeného s panovnickým domem. Tehdejší opat Urso byl přítelem krále Zvonimíra, jenž si tento kostel zvolil pro svou korunovaci. Ta se konala na svátek sv. Dimitrije v neděli 8. října roku 1075 nebo 1076. Papežův vyslanec Gebizon († po roce 1097), který se ceremoniálu účastnil, podával novému králi korunu, meč, žezlo a prapor jako symboly moci. Stejným způsobem byli korunováni císaři Svaté říše římské a další králové a Zvonimír byl prvním a zároveň posledním chorvatským králem, který byl takto korunován.[2]
V zadarském archivu na Camuciově mapě z roku 1571 má kostel ještě zvonici a je neporušený. Během benátsko-tureckých válek byly zničeny části kostela, včetně střech, proto se již od 17. století nazýval pustým kostelem.
Popis[editovat | editovat zdroj]
Bazilika dlouhá 26 a široká 13 metrů měla tři apsidy, které byly oddělené sloupy. Narthex byl umístěn u západního vstupu, zatímco jižní strana měla štíhlou věž, z níž se dochovalo několik schodů.[3] Narthex dle některých pramenů dokonce obsahoval sarkofág chorvatského krále.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b chorvatsky Solin.hr - Šuplja crkva Archivováno 3. 5. 2008 na Wayback Machine.
- ↑ Dragutin Pavličević, Povijest Hrvatske, Zagreb: Naklada Pavičić, 2007., ISBN 978-953-6308-71-2, str. 68
- ↑ Photograph from Destinacije.com. [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-22.
Související články[editovat | editovat zdroj]
- kostel svatého Kříže v Ninu (nejmenší katedrála na světě)
- kostel svatého Salvátora v Cetině
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PAVLIČEVIĆ, Dragutin. Povijest Hrvatske. Zagreb: Naklada Pavičić, 2007. ISBN 978-953-6308-71-2. (chorvatsky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu bazilika svatých Petra a Mojžíše na Wikimedia Commons - Fotografie Pustého kostela
- Pustý kostel na webu města Solin
