Barevné spektrum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Barevné spektrum je část elektromagnetického spektra viditelná lidským okem. Elektromagnetické záření tohoto spektra se nazývá viditelné světlo neboli jen světlo. Jeho vlnová délka je v rozsahu 380 až 750 nm (odpovídá frekvenci 790 – 400 THz) a tyto hodnoty odpovídají různým barvám spektra. Bílé světlo (a světlo jiných barev) je tvořeno směsí světel různých vlnových délek.

Odpovídající vlnové délky ve vodě a v ostatních prostředích závisí na indexu lomu, pro vnímání barvy je podstatná energie, tedy frekvence. Oko je nejcitlivější na elektromagnetické záření vlnové délky 555 nm (540 THz), tj. na zelenou barvu.

Změna vlnové délky znamená změnu barvy, která se projevuje posunem na barevném spektru a to buď směrem k červené, nebo směrem k fialové. Podle toho se v astrofyzice nazývá prodloužení vlnové délky (i mimo barevné spektrum) rudý posuv a zkrácení vlnové délky modrý posuv.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Barevné spektrum neobsahuje všechny známé barvy. Souvisí to se schopností lidského oka a součinností mozku. Barvy mezi červenou a fialovou (purpurová) a nesaturované barvy jako růžová chybí. Jsou totiž složeny ze směsice různých vlnových délek.

Zobrazení barevného spektra: V – fialová B – modrá G – zelená Y – žlutá O – oranžová R – červená

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Za hranicí viditelnosti je v pravé části spektra infračervené záření, mikrovlny a rádiové vlny a na opačné straně ultrafialové, rentgenové a gama záření