Báňský záchranář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Zásahový vůz HBZS Ostrava
Vybavení zásahového vozu HBZS Ostrava
Součinnost HBZS Ostrava při zásahu s LZS.
Kendler – evakuační a pracovní souprava pro výšky a volné hloubky.

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod (otřesy, požáry, výbuchy metanu nebo úhelného prachu,průtrží plynů a hornin, průval vod a tekoucích písku), nebo při poskytování první pomoci pracovníka v dole. Provádí činnost při záchraně lidských životů a majetku v podzemí a na povrchu.[1]

Výjezdový sanitní vůz HBZS Ostrava

Historie báňského záchranářství na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesatých let osmnáctého století, kdy započaly práce horníků s různými pomůckami v nedýchatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko-uherské monarchie. Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídni z 6. dubna opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-Karvinský Revír). Dále nařizuje zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel (ty musí splňovat množství 5 % počtu nejsilnější obsazené směny), dále byl doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech, musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje než je počet dýchacích přístrojů.

Nařízení c.k. báńského hejtmanství ve Vídní z 23. června 1908 nařizuje zřízení ústředních báňských záchranných stanic. První ústřední báńská záchranná stanice vznikla ne Kladensku na Dole jan v Libušíně již v roce 1907, první schválená ústřední báńská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18. dubna 1914 v Lazích.[2]

Báňský záchranář[editovat | editovat zdroj]

Báňským záchranářem se může stát jen ten, kdo dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý pro práce v báňském sboru, má nejméně dvouletou odbornou praxi v hornické činnosti, absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici. Složil slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice. Dále je nutné, aby uchazeč měl středoškolské vzdělání ukončené maturitním vysvědčením a je nutno doložit výpis z trestního rejstříku o bezúhonnosti uchazeče (toto je nutné pokud se bude chtít stát profesionálním báňským záchranářem na Hlavní báňské stanici Ostrava). Báňská záchranná stanice je také v Odolově na Turnovsku.[3]

Specializace báňských záchranářů[editovat | editovat zdroj]

  • Specializace – lékař záchranář. Jelikož báňská záchranná stanice poskytuje odbornou lékařskou první pomoc v podzemí, fárá i do dolu lékař. Je definován jako lékař s kvalifikací báňského záchranáře s předepsanou lékařskou atestaci danou předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR.
  • Specializace – báňský záchranář – zdravotník. Ucházeč musí absolvovat akreditovaný (na který musí být doporučen a vyslán vedením HBZS Ostrava) kurz řidič dopravy nemocných, raněných a rodiček a v dalším stupni absolvuje akreditovaný kurz řidiče RZP (rychlá zdravotnícká pomoc).Tímto získa osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem. Zdravotníci HBZS Ostrava, kteří slouží v týdenní pohotovosti na stanici (řidič,dva zdravotnící a lékař) vyjíždějí k pracovním úrazům pracovníků v dole spolu se sloužícím lékařem fárájí na místo mimořadné události a jsou plně nápomocní při vyšetřování a ošetřování postiženého.
  • Specializace – báňský záchranář – lezec. Lezeckou činnost může vykonávat jen báńský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na HBZS a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví. Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky. Četařem v oddílu báňských lezců může být jen záchranář lezec, který má kvalifikaci četaře záchranáře a absolvoval speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo průmyslového lezectví v délce 40hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky a má akreditaci k seznamování uživatelů s používáním OOPP proti pádu, a dále slaňovacích a záchranných zdvihacích zařízení (Kendler, Rollglis, Trojnožka – UCL). Má nejméně dvouletou praxi lezce, z toho alespoň roční praxi v důlních podmínkách.
  • Specializace – báňský záchranář – potápěč. Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na HBZS (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkoušku z potápění. Četařem v oddílu báňských záchranářů potápěčů může být jen záchranář potápěč, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin na HBZS Ostrava (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky, tuto zkoušku opakuje každé tři roky. Má nejméně tříletou potápěčskou praxi a kvalifikaci četaře záchranáře.
  • Specializace – báňský záchranář – mechanik. Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou. Dále si může rozšířit odbornost a stát se mechanikem oddílu báňských lezců nebo se může stát mechanikem oddílu báňských potápěčů.
  • Specializace – báňský záchranář – četař. Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxi, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství, tuto zkoušku opakuje každé tři roky.
  • Specializace – báňský záchranář - velitel důlní základny. Velitel základny (důlní,nebo povrchové) řídí činnost báňských záchranářů přidělených na základnu (místo odkud odcházejí záchranáři do akce) a má alespoň kvalifikaci četaře. Je podřízen VZS a plní jeho příkazy předané přímo nebo zprostředkovaně a zajišťuje jejich splnění na přidělené základně a příslušných pracovišťích. Je přímo nadřízen všem záchranářům přidělených na základnu.
  • Specializace – báňský záchranář - velitel záchranných sborů. Je to osoba která řídí a organizuje činnost všech báňských záchranářů při záchranářské akci (většinou je to velitel dané závodní báňské záchranné stanici - ZBZS).
  • Specializace – vedoucí likvidace havárie (nemusí být báňský záchranář). Je to osoba která řídí práce na zdolávání a odstraňování jejich následků při likvidace havárie, jehož práva a povinnosti stanovuje vyhláška - ČBÚ č. 71/20002 Sb.

Závodní báňské záchranné stanice - ZBZS[editovat | editovat zdroj]

Hlavní báňské záchranné stanice[editovat | editovat zdroj]

Důlní nehody[editovat | editovat zdroj]

V České republice[editovat | editovat zdroj]

V zahraničí[editovat | editovat zdroj]

Záchranářské vybavení Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Báňský záchranář | Infoabsolvent.cz. www.infoabsolvent.cz [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  2. FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. s. Dostupné online. ISBN 8072250434, ISBN 9788072250431. OCLC 320285270 
  3. 400 let důlní činnosti ve východních Čechách. Báňská záchranná služba stále hlídá naše bezpečí. Hradec Králové [online]. 2017-08-07 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2006.
  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře.Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 80-7225-043-4

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]