Báňský záchranář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Součinnost HBZS Ostrava při zásahu s LZS.
Báňský záchranář
Báňský záchranář

Báňský záchranář je vyškolená osoba, která je nápomocná při likvidací důlních nehod (otřesy, požáry, výbuchy metanu nebo uhelného prachu, průtrží plynů a hornin, průvaly vod a tekoucích písku), nebo při poskytování první pomoci pracovníka v dole. Provádí činnost při záchraně lidských životů a majetku v podzemí a na povrchu.[1]

Historie báňského záchranářství na území České republiky[editovat | editovat zdroj]

Báňská záchranná služba má na území České republiky dlouholetou tradici, která sahá až do devadesátých let devatenáctého století, kdy započaly práce horníků s různými pomůckami v nedýchatelném prostředí. Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a předpisem nařízené báňské záchranné služby, kdy byla založena Báňská záchranná služba Rakousko-uherské monarchie. Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídni z 6. dubna stanovuje opatření na ochranu postižených horníků a majetku pro případ výbuchu třaskavých plynů, uhelného prachu nebo požáru v jámě a na dolech OKR (Ostravsko-karvinský revír). Dále nařizuje zřízení záchranné stanice na povrchu v blízkosti jámy, počet dýchacích přístrojů a elektrických svítidel (ty musí splňovat množství 5 % počtu nejsilnější obsazené směny), dále byl doporučen typ dýchacího přístroje Pneumotophor od firmy Waldech, musí být vycvičen dvojnásobný počet zaměstnanců v používání dýchacího přístroje než je počet dýchacích přístrojů.

Báňští záchranáři Horní Suchá 1938

Nařízení c.k. báňského hejtmanství ve Vídní z 23. června 1908 nařizuje zřízení ústředních báňských záchranných stanic. První ústřední báňská záchranná stanice vznikla na Kladensku na Dole Jan v Libušíně již v roce 1907, první schválená ústřední báňská záchranná stanice v OKR vznikla na Dole Vilém pro doly v majetku Severní dráhy Ferdinandovy 6. září 1911 a první moderní ÚZS s šestinedělním školením nováčků byla zřízená v roce 1912 a schválená 18. dubna 1914 v Lazích.[2]

Báňský záchranář[editovat | editovat zdroj]

Báňským záchranářem se může stát jen ten, kdo dosáhl věku 21 let a je zdravotně způsobilý pro práce v báňském sboru, má nejméně dvouletou odbornou praxi v hornické činnosti, absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici. Musí složit slib báňského záchranáře do rukou ředitele hlavní báňské záchranné stanice. Dále je nutné, aby uchazeč měl středoškolské vzdělání ukončené maturitním vysvědčením a je nutno doložit výpis z trestního rejstříku o bezúhonnosti uchazeče (toto je nutné pokud se bude chtít stát profesionálním báňským záchranářem na Hlavní báňské stanici Ostrava).[3]

V roce 2015 byly na území Česka čtyři hlavní báňské záchranné stanice: HBZS Ostrava[4], HBZS Hodonín[5], HBZS Most[6], HBZS Praha[7] a tři samostatné Závodní báňské záchranné stanice: Dolní Rožínka, Hamr a Odolov.[8][9][10]

Slib záchranářů[editovat | editovat zdroj]

„Já, báňský záchranář, slibuji na svou čest a svědomí, že budu vždy čestným, ukázněným a poslušen příkazů svých nadřízených. Budu zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Ze všech sil budu pomáhat při záchraně lidských životů a majetku při závažných provozních nehodách. Při svém jednání budu mít na zřeteli především zájmy společnosti.“

Báňská ocenění[editovat | editovat zdroj]

Záchranářský záslužný kříž[editovat | editovat zdroj]

Jde o resortní medaili, která je udělována za výjimečné zásluhy při záchraně života nebo majetku. Může být udělena i za zvláštní zásluhy o zvýšení odborné úrovně báňské záchranné služby, nebo záchranářské taktiky, a to při splnění podmínky 10 let činnosti v báňské službě. Záchranářský záslužný kříž může být bronzový, stříbrný nebo zlatý.

Záchranářský záslužný kříž (stříbrný)

Medaile uděluje a předává předseda Českého báňského úřadu.

Specializace báňských záchranářů[editovat | editovat zdroj]

  • Specializace – lékař záchranář. Jelikož báňská záchranná stanice poskytuje odbornou lékařskou první pomoc v podzemí, fárá i do dolu lékař. Je definován jako lékař s kvalifikací báňského záchranáře s předepsanou lékařskou atestaci danou předpisy Ministerstva zdravotnictví ČR.[2]
  • Specializace – zdravotnický záchranář je zdravotnický pracovník nelékařského zdravotnického povolání, který vykonává činnosti podle vyhlášky č.55/2011 sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných pracovníků, v § 17 a 109, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal závěrečnou zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.[2]
  • Specializace – záchranář pro urgentní medicínu – nový obor specializačního vzdělávání zdravotnických záchranářů. Zakončen atestační zkouškou dle § 60 zákona č. 96/2004 Sb, dále absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňské záchranáře a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství na hlavní báňské záchranné stanici a dále složil slib do rukou ředitele báňské záchranné stanici.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – zdravotník. Uchazeč musí absolvovat akreditovaný (na který musí být doporučen a vyslán vedením HBZS Ostrava) kurz řidič dopravy nemocných, raněných a rodiček a v dalším stupni absolvuje akreditovaný kurz řidiče RZP (rychlá zdravotnická pomoc). Tímto získá osvědčení o odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání pod odborným dohledem. Zdravotníci HBZS Ostrava, kteří slouží v týdenní pohotovosti na stanici (řidič, dva zdravotníci a lékař) vyjíždějí k pracovním úrazům pracovníků v dole spolu se sloužícím lékařem fárají na místo mimořádné události a jsou plně nápomocní při vyšetřování a ošetřování postiženého.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – lezec. Lezeckou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro lezce na HBZS a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkouškou z lezectví. Lezec si udržuje lezeckou kvalifikaci tím, že jednou za čtvrtletí absolvuje školení a praktický výcvik zaměřený na používání lezecké techniky. Četařem v oddílu báňských lezců může být jen záchranář lezec, který má kvalifikaci četaře záchranáře a absolvoval speciální výcvik v používání horolezecké techniky nebo průmyslového lezectví v délce 40hodin a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky a má akreditaci k seznamování uživatelů s používáním OOPP proti pádu, a dále slaňovacích a záchranných zdvihacích zařízení (Kendler, Rollglis, Trojnožka – UCL). Má nejméně dvouletou praxi lezce, z toho alespoň roční praxi v důlních podmínkách.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – potápěč. Potápěčskou činnost může vykonávat jen báňský záchranář, který absolvoval nejméně desetidenní základní školení a praktický výcvik pro potápěče na HBZS (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a prokázal svou odbornou způsobilost úspěšně vykonanou zkoušku z potápění. Četařem v oddílu báňských záchranářů potápěčů může být jen záchranář potápěč, který absolvoval také speciální výcvik v používání potápěčské techniky v délce 40 hodin na HBZS Ostrava (nebo v rámci pořádaných výcviků na určené lokalitě) a úspěšně vykonal zkoušku z používání této techniky, tuto zkoušku opakuje každé tři roky. Má nejméně tříletou potápěčskou praxi a kvalifikaci četaře záchranáře.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – mechanik. Mechanikem může být jen zaměstnanec, který absolvoval základní školení a praktický výcvik pro báňského záchranáře a desetidenní praktický výcvik mechanika na hlavní báňské záchranné stanici zakončený úspěšně vykonanou zkouškou. Dále si může rozšířit odbornost a stát se mechanikem oddílu báňských lezců nebo se může stát mechanikem oddílu báňských potápěčů.
  • Specializace – báňský záchranář – četař. Četařem může být jen báňský záchranář s nejméně tříletou záchranářskou praxi, který absolvoval školení četaře na hlavní báňské záchranné stanici v délce 8 vyučovacích hodin a úspěšně vykonal zkoušku z báňského záchranářství, tuto zkoušku opakuje každé tři roky.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – velitel důlní základny. Velitel základny (důlní, nebo povrchové) řídí činnost báňských záchranářů přidělených na základnu (místo odkud odcházejí záchranáři do akce) a má alespoň kvalifikaci četaře. Je podřízen VZS a plní jeho příkazy předané přímo nebo zprostředkovaně a zajišťuje jejich splnění na přidělené základně a příslušných pracovištích. Je přímo nadřízen všem záchranářům přidělených na základnu.[2]
  • Specializace – báňský záchranář – velitel záchranných sborů. Je to osoba která řídí a organizuje činnost všech báňských záchranářů při záchranářské akci (většinou je to velitel dané závodní báňské záchranné stanici – ZBZS).[2]
  • Specializace – vedoucí likvidace havárie (nemusí být báňský záchranář). Je to osoba která řídí práce na zdolávání a odstraňování jejich následků při likvidace havárie, jehož práva a povinnosti stanovuje vyhláška – ČBÚ č. 71/20002 Sb.[2]

Důlní nehody v českém hornictví od roku 1900[editovat | editovat zdroj]

Osobnosti Báňské záchranné služby[editovat | editovat zdroj]

Ing. Lubomír Hájek

Podrobnější informace naleznete v článku Lubomír Hájek.

Petr Faster

Podrobnější informace naleznete v článku Petr Faster (technik).

Profesor Roman Makarius

Podrobnější informace naleznete v článku Roman Makarius.

Miroslav Hanus

Podrobnější informace naleznete v článku Miroslav Hanus (mechanik).

Ing. Jaroslav Šebesta

Podrobnější informace naleznete v článku Jaroslav Šebesta.

Ing. František Papřok

Podrobnější informace naleznete v článku František Papřok.

Ing. Václav Pošta

Podrobnější informace naleznete v článku Václav Pošta.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Báňský záchranář. www.infoabsolvent.cz [online]. [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h i j k FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. ISBN 8072250434, ISBN 9788072250431. OCLC 320285270 
  3. SMIČKA, Václav. [cit. 2020-03-28]. Dostupné online. 
  4. HBZS Ostrava. www.hbzs-ov.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  5. Hlavní báňská záchranná stanice – MND.eu [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  6. O nás | Hlavní báňská záchranná stanice Most | V Mostě | Mostecko | Ústecký kraj. www.hbzs.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  7. HBZS Praha - HBZS Praha. www.hbzs-praha.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  8. ZBZS Odolov - činnost - Petrovická úpadní. www.bzs.cz [online]. [cit. 2020-03-22]. Dostupné online. 
  9. 400 let důlní činnosti ve východních Čechách. Báňská záchranná služba stále hlídá naše bezpečí. Hradec Králové [online]. 2017-08-07 [cit. 2019-08-27]. Dostupné online. 
  10. Báňská záchranná služba. 3.3.1 současný stav. (Dostupné online)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Služební řád HBZS Ostrava. Ostrava: Montanex, 2006.
  • MAKARIUS, Roman a Petr FASTER. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex, 2008. ISBN 978-80-7225-271-8
  • FASTER, Petr, Roman MAKARIUS a Václav POŠTA. Báňské záchranářství 1: kompendium pro báňského záchranáře, Ostrava: Montanex, 2000. ISBN 9788072252718
  • Služební řád HBZS Ostrava. 2019
  • KUBA, Stanislav; SZYROKÁ, Květuše. Doubrava. Ostrava: Montanex, 2006. 93 s. ISBN 8072252224. 
  • KUBA, Stanislav. Již opět z věžě zaznívá...Z historie Dolu ČSA. Ostrava: Montanex, 2008. 111 s. ISBN 9788072252664. 
  • ŠEBESTA, Jaroslav. ...osmnáct let v pohotovosti na hbzs Ostrava. Ostrava: Montanex, 2005. 95 s. ISBN 8072251511. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]