František Papřok

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
František Papřok
Ing. Papřok František.jpg
Narození 9. března 1938
Krásná
Úmrtí 30. srpna 2009 (ve věku 71 let)
Ostrava
Alma mater Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Papřok (9. března 1938 Krásná30. srpna 2009 Ostrava) byl hlavní inženýr – vedoucí pohotovostních sborů a ředitel Hlavní báňské záchranné stanici v Ostravě. Po odchodu do důchodového věku byl přeložen do útvaru taktiky, výchovy a výcviku na post vedoucího oddělení. Patřil také k uznávaným odborníkům v oblasti báňského záchranářství.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

František Papřok se narodil dne 9. března v roce 1938. Bývalý rodák z Krásné v Beskydech, který po absolvování gymnázia a po ukončení studií na hornicko-geologické fakultě VŠB v Ostravě v roce 1960 začal svojí profesní dráhu u Jáchymovských dolů na závodě Nové Město na Moravě. Po ukončení se v roce 1964 vrátil na Ostravsko a pracoval na důlních závodech VOKD 27 a 31, převážně na výstavbě nového dolu ve Staříči, kde se vypracoval z funkce revírníka přes vedoucího úseku až do funkce vedoucího větrání. V roce 1966 absolvoval kurz báňského záchranáře a v srpnu 1969 byl jmenován do funkce vedoucího ZBZS Dolu Staříč. Později se stal vedoucím útvaru bezpečnosti a hygieny práce. V lednu 1975 nastoupil na HBZS Ostrava do funkce hlavního inženýra, kde v roce 1986 byl jmenován ředitelem HBZS Ostrava po Ing. Lubomíru Hájkovi, který odešel do starobního důchodu. Od února 1990 do svého odchodu do důchodu v březnu 1993 vykonával funkci vedoucího pohotovostních sborů a hlavního inženýra. Po odchodu do starobního důchodu působil jako vedoucí útvaru taktiky, výchovy a výcviku na HBZS, kde předával své bohaté zkušenosti při školení a výcviku nových záchranářů, četařů, vedoucích ZBZS a vedoucích likvidací havárii.[1]

Známa je také jeho publikační činnost v listovce Záchranář a v Kompendiích báňského záchranářství I. a II. Svými hlubokými znalostmi, praktickými zkušenostmi z likvidace nehod, přispěl k řešení mnoha výzkumných úkolů. Podílel se na přípravě předpisů pro báňskou záchrannou službu. Jeho rozsáhlé znalosti vývoje historie báňské záchranné služby byly přínosem při budování expozice báňského záchranářství v Hornickém muzeu OKD v Ostravě Petřkovicích. V roce 1997 byla oceněna jeho celoživotní obětavá práce pro báňské záchranářství nejvyšším záchranářským vyznamenáním zlatým Záchranářským záslužným křížem a v lednu 2004 rezortní medailí Jiřího Agricolly. Pro svůj skromný a lidský přístup byl oblíben mezi záchranáři. František Papřok byl ženatý. Obětoval se svému životnímu poslání, vždy připravený poradit a rozdělit se o svoje znalosti a zkušenosti. Zemřel ve věku 71 let dne 30. srpna 2009 v Ostravě.[2]

Do konce roku 2006 byl činný ve výboru Klubu přátel hornického muzea OKD v Ostravě Petřkovicích.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Výbuch na Dole Barbora. In: Záchranář 12/1990. HBZS Ostrava 1990[4]
  • Akce na Barboře pokračuje. In: Záchranář 3/1991. HBZS Ostrava 1991 (Míra,A.)[5]
  • Akce na Barboře ukončena. In: Záchranář 6/1991. HBZS Ostrava 1991[6]
  • Výbuch na Dole Paskov. In: Jižní část revíru OKD.s.105–108. KP HM OKD. Ostrava 2006[7]
  • Kdy odvětrávat bezpečně. Ostrava, HBZS. Záchranář 4/1995[8]
  • Publikoval do časopisu Záchranář.[9]
  • Je spoluautorem v Kompendiích báňského záchranářství I. a II.[10][11]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

  • V roce 1997 mu byl udělen Zlatý záchranářský kříž
  • V roce 2004 mu byla udělena rezortní medaile Jiřího Agricolly

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MAKARIUS, Roman. Inženýr František Papřok šedesátníkem. Záchranář [online]. RBZS Ostrava, březen 1998 [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. Záchranář [online]. [cit. 1.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. Klub přátel hornického muzea Ostrava [online]. [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  4. PAPŘOK, František. Výbuch na dole Barbora. Záchranář [online]. HBZS v Ostravě, prosinec 1990 [cit. 1.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. Záchranář [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Záchranář [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Před pětatřiceti lety vybuchl v Dole Staříč metan. Zahynulo 43 horníků. iDNES.cz [online]. 2011-12-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online. 
  8. Záchranář [online]. [cit. 303.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. Periodika [online]. [cit. 30.3.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7225-043-4, ISBN 978-80-7225-043-1. OCLC 320285270 
  11. FASTER, Petr; MAKARIUS, Roman. Báňské záchranářství II. Kompendium pro vedoucí likvidace havárie. Ostrava: Montanex, 2004. 383 s. ISBN 8072251325. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MAKARIUS, Roman, FASTER,Petr, Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava. Montanex, 2008. 462 s. ISBN 978872252718

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]