Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava
Znak HBZS Ostrava.jpg
Základní údaje
Datum založení 29.10.1950
Sídlo Ostrava - Radvanice, Česká republika
Adresa sídla Lihovárská 10/199
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnosti Hornictví
Služby Poskytování první pomoci při záchraně lidských životů a majetku v podzemí.
Identifikátory
Oficiální web www.hbzs-ov.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava

Hlavní báňská záchranná stanice Ostrava (HBZS Ostrava) je záchranná služba sloužící k záchraně lidských životů a majetku při zdolávání a odstraňování následků havárii včetně poskytování první pomoci v podzemí i v rámci Integrovaného záchranného systému.[1]

Báňská záchranná služba je nedílnou součástí hornické činnosti. Její postavení i úkoly jsou stanoveny Horním zákonem, vyhláškou Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě a služebním řádem schváleným Českým báňským úřadem. HBZS Ostrava je od roku 2001, spolu s dalšími významnými reprezentanty této specializace sdružující báňskou záchrannou službu čtyř kontinentů, také členem nové mezinárodní organizace IMRB – International Rescue Body – Mezinárodní orgán pro báňské záchranářství.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Letopočet 1897 se připomíná jako rok vzniku organizované a báňským předpisem nařízené báňské záchranné služby. V roce 1914 byla schválena a vybudovana první stanice v historii hornictví, zřízená regionálně bez ohledu na majetkové vztahy, a to Ústřední záchranná stanice v Lazích. V roce 1943 vyšlo v platnost nařízení ministra hospodářství a práce č. 290/1943 o organizaci báňské záchranné služby. V roce 1979 byla definitivně ukončena pohotovostní služba v historické budově Ústřední stanice v Lazích, která svému účelu sloužila již od zmiňovaného roku 1914, a byla tak nejstarším provozovaným objektem báňské záchranné služby v Ostravsko-karvinském revíru.[3] Dnem 1. ledna 1966 se stala HBZS v Ostravě samostatným závodem podle příkazu č. 19/1965 generálního ředitele OKD OŘ.[4]

Sídlo[editovat | editovat zdroj]

Předání postiženého LZS
  • V letech 1950–1979 sídlila HBZS v prostorách Vědeckovýzkumného uhelného ústavu v Ostravě-Radvanicích

Ředitelé HBZS Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • Ing. Eduard Pstružina v období 1950–1956[5][6]
  • Ing. Zdeněk Matušek, CSc. v období 1. 2. 1956 – 13. 10. 1958[7]
  • Ing. Lubomír Hájek v období 14. 10. 1958 – 31. 1. 1986
  • Ing. František Papřok v období 1. 2. 1986 – 5. 2. 1990
  • Ing. Václav Pošta v období 6. 2. 1990 – 30. 6. 2010
  • Ing. Josef Kasper v období od 1. 7. 2010[8][9]

Významné osobnosti HBZS Ostrava[editovat | editovat zdroj]

  • Ing. Jaroslav Šebesta – Zástupce ředitele, vedoucí pohotovostních sborů, hlavní inženýr HBZS Ostrava
  • Petr Faster – technik HBZS Ostrava
  • doc. Ing. Pavelek Zdeněk, PhD., MBA – zástupce ředitele, vedoucí pohotovostních sborů, hlavní inženýr HBZS Ostrava [10][11]
  • MUDr. Milan Blažek [12]
  • MUDr. Petr Karpeta [13]
  • Václav Smička - vedoucí oddělení výcviku a taktiky na HBZS Ostrava, externí překladatel[14]

Zákon o báňské službě[editovat | editovat zdroj]

Cvičení v Rakousku
  • Vyhláška č.447/2001 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě[15]
  • Vyhláška č.67/1988 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě[16]
  • Vyhláška ČBÚ č.71/2002 Sb. – Vyhláška Českého báňského úřadu o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu[17]
  • Vyhláška č.305/2015 Sb. – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších předpisů[18]
  • Vyhláška č.379/2012 Sb. – Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 87/2006 Sb.[19]

Organizační uspořádání HBZS[editovat | editovat zdroj]

Před průzkumem po výbuchu metanu
  • Ředitel HBZS
  • Hlavní inženýr
  • Vedoucí útvaru ekonomického a personálního
  • Vedoucí útvaru výchovy, výcviku a taktiky
  • Hlavní mechanik

Zvláštní Oddíly[editovat | editovat zdroj]

Součinnost HBZS Ostrava s LZS
Potápěčský výcvik na bazéně
Zimní výcvik Žermanice leden 2020

Pro zajištění speciálních zásahů HBZS musí být ustanoveny, vyškoleny a vycvičeny zvláštní oddíly (čety, skupiny) specialistů, členů báňského záchranného sboru.[1]

  • Pro poskytování služby odborné první pomoci
  • Pro zásahy s generátory hasební pěny a prostředky těžké mechaniky
  • Pro obsluhu důlní plynové laboratoře (DPL)
  • Pro zásahy s použitím dokumentační techniky
  • Pro zásahy s použitím potápěčské techniky
  • Pro zásahy s použitím lezecké techniky

Pohotovostní služba[editovat | editovat zdroj]

Pohotovostní služba na HBZS je organizována jako nepřetržitá, zpravidla s týdenním cyklem (168 hodin). Pohotovost začíná v pátek v 7:00 hodin a končí po týdnu opět v pátek v 7:00 hodin.

Personální obsazení v pohotovostní službě[editovat | editovat zdroj]

  • 1 velitel pohotovosti (technik záchranář HBZS), velitel báňského záchranného sboru při zásahu
  • 1 pomocník velitele (technik záchranář HBZS), řidič pohotovostního vozidla
  • 3 pětičlenné záchranářské čety (1 HBZS a 2 ze ZBZS)
  • 1 tříčlenná záchranářská četa HBZS pro zásah služby odborné první pomoci včetně lékaře nebo zdravotnického záchranáře
  • 1 mechanik dýchací techniky z HBZS – řidič pohotovostních vozidel
  • 2 mechanici z HBZS – řidiči pohotovostních vozidel
  • 2 mechanici dýchací techniky ze ZBZS

Domácí pohotovost[editovat | editovat zdroj]

  • 1 technik záchranář HBZS (z řad velitelů pohotovosti)
  • 1 lékař nebo zdravotnický záchranář
  • 1 mechanik HBZS – řidič pohotovostních vozidel
  • 5 báňských záchranářů z HBZS, z toho jeden s kvalifikací četaře

Kvalifikační požadavky[editovat | editovat zdroj]

Flashover výcvik

Podrobnější informace naleznete v článku Báňský záchranář

Záchranářské vybavení Hlavní báňské záchranné stanice v Ostravě[editovat | editovat zdroj]

Záchranářské pojítko AZD 120 Při důlních i nedůlních akcích báňských záchranářů je bezpodmínečně nutný kontakt řídicího stanoviště (základny) se zasahujícími četami.

UNIMOG 2150 L Terénní vozidlo pro zásahy potápěčů (slouží i jako základna pro potápěče a mechaniky). Toto vozidlo je vybaveno také transportní hyperbarickou komorou – Haux – profi – medicom, která slouží k záchraně potápěče při dekompresní nehodě.

Mobilní havarijní vrat ZH 1 500 Zařízení je určeno pro nouzovou dopravu osob v případě havárie v těžních jámách, kde umožňuje ústup pracovníků z uvízlých dopravních nádob na povrch, případně na vyšší těžní patro.

Interferometr V důlních prostorách používají báňští záchranáři k indikaci důlních plynů Interferometry DI 2 s rozsahem do 10 % a DI 2C s rozsahem do 100 %. Slouží ke stanovení obsahu metanu a orientačnímu stanovení obsahu oxidu uhličitého. Záchranáři musí pamatovat na to, že interferometr nevykazuje správné hodnoty v povýbuchových zplodinách, nebo v prostředí s nedostatkem kyslíku.

Dräger X-am 5600 Přenosný analyzátor je určený pro stálé sledování koncentrace plynů v důlním ovzduší.

Kestler 3000 Měřicí přístroj je určen pro měření rychlosti větrů, teploty a relativní vlhkosti s výpočtem veličin a jeho schématickým obrázkem.

Důlní sebezáchranný přístroj ZP 4 Filtrační, sebeevakuační dýchací přístroj pro ochranu horníků před působením oxidu uhelnatého při důlních požárech v důlních prostorech.

Akumulátorové přilbové svítidlo T 1005.01 M1 s Led diodami z roku 2007

Galerie báňské záchranné techniky[editovat | editovat zdroj]

Havarijní zásahy[editovat | editovat zdroj]

  • Rok 2015 – 290 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2016 HBZS)
  • Rok 2016 – 277 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2017 HBZS)
  • Rok 2017 – 193 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2018 HBZS)
  • Rok 2018 – 185 prvotních havarijních zásahu (viz Výroční zprava 2019 HBZS)

In memoriam[editovat | editovat zdroj]

Záchranáři z HBZS Ostrava, kteří zahynuli při plnění Záchranářských povinností:[20]

  • Pivko Květoslav: 12. 2. 1926 – 4. 4. 1964, zahynul při nehodě na Dole Petr Bezruč
  • Kaczor Vladislav: 21. 1.1934 – 24. 4. 1974, zahynul při nehodě na Dole Doubrava[21]
  • David Jan: 27. 11. 1974 – 3. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
  • Hodeček Karel: 17. 11. 1935 – 3. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
  • Turovský Lubomír: 17. 4. 1943 – 7. 5. 1981, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[22]
  • Grác Petr: 5. 6. 1952 – 10. 5. 1981, zahynul po nehodě na Dole 1. máj Karviná
  • Vaněk Jiří: 9. 8. 1942 – 11. 8. 1985, zahynul při nehodě na Dole 1. máj Karviná[23]
  • Štěpán Jiří: 14. 12. 1946 – 19. 9. 1993, zahynul při nehodě na Dole Doubrava[24]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b FASTER, PETR. Báňské záchranářství I : kompendium pro báňské záchranáře. Ostrava: Montanex 485 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7225-043-4, ISBN 978-80-7225-043-1. OCLC 320285270 
  2. Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru. Ostrava: Anagram 564 s. s. Dostupné online. ISBN 80-7342-016-3, ISBN 978-80-7342-016-1. OCLC 56852489 
  3. Historie | HBZS Ostrava. www.hbzs-ov.cz [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  4. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 7.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  5. HRADIL. Blahopřejeme. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 9.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  6. Za Ing. Eduardem Pstružinou. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 9.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  7. Osmdesátník. Ing. Zdeněk Matušek, CSc.. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 9.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  8. SMIČKA, Václav. Změna ve vedení HBZS Ostrava. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  9. KASPER, Josef. Vážení kolegové. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  10. Změny ve vedení HBZS Ostrava. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  11. KRČÍK, Marián. Výbuch 100 + 1 požiarov a výbuchov v bani. Prievidza: Vydavateľstvo a tlačiareň Ofsetka, 2012. 303 s. S. I - 295. 
  12. Lékař - legenda odchází. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 9.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  13. SMIČKA, Václav. Poděkování. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  14. Životní jubileum. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  15. 447/2001 Sb. Vyhláška o báňské záchranné službě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  16. 67/1988 Sb. Vyhláška Českého báňského úřadu o báňské záchranné službě. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  17. 71/2002 Sb. Vyhláška o zdolávání havárií v dolech a při těžbě ropy a zemního plynu. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  18. 305/2015 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění pozdějších př.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  19. 379/2012 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 447/2001 Sb., o báňské záchranné službě, ve znění vyhlášky č. 8.... Zákony pro lidi [online]. [cit. 2020-04-07]. Dostupné online. 
  20. MAKARIUS, ROMAN, 1938-. Memento důlních nehod v českém hornictví. Ostrava: Montanex 461 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7225-271-8, ISBN 80-7225-271-2. OCLC 259737758 
  21. Za Vladislavem Kaczorem. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 9.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  22. a b c Nezapomeneme. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  23. Nezapomeneme. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  24. Nezapomeneme. Záchranář [online]. HBZS Ostrava [cit. 8.4.2020]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]