Ayn Randová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ayn Randová

Ayn Randová (1925)
Rodné jméno Alisa Zinověvna Rozenbaumová
Narození 2. února 1905
Petrohrad, Rusko
Úmrtí 6. března 1982
New York, USA
Národnost židovská
Stát USA
Témata Objektivismus
Významná díla Atlasova vzpoura
Vlivy Aristotelés
Podpis Sign Ayn Rand.png
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ayn Randová, vlastním jménem Ayn Rand O'Connor, rodným jménem Alisa Zinověvna Rozenbaum, přechýleně Rozenbaumová, rusky Алиса Зиновьевна Розенбаум (2. února 1905, Petrohrad6. března 1982) byla původem ruská spisovatelka a filosofka, která emigrovala do USA, kde se stala známou především díky svým románům, ve kterých nastínila zcela nový filosofický systém – objektivismus, který později dále rozpracovala.

Život[editovat | editovat zdroj]

Ayn Randová vystudovala historii a filozofii na Petrohradské univerzitě. Dva roky po dokončení studia emigrovala do Spojených států amerických. První léta po emigraci strávila v Hollywoodu, kde se pokoušela psát filmové scénáře. První scénář se jmenoval Red Pawn a podařilo se jí ho prodat v roce 1932. Svůj první román, We the living, dokončila v roce 1933, nenašla však vydavatele až do roku 1936. Její druhý román, The Fountainhead (Zdroj), byl odmítnut dvanácti nakladateli, ale nakonec byl vydán v roce 1943. I když byl povětšinou literárním světem ignorován, stal se z něj bestseller a zůstal jím dodnes. V roce 1957 vyšel poslední román, Atlas Shrugged (Atlasova vzpoura), ve kterém představila svou unikátní filozofii – objektivismus. Od té doby se Ayn Randová věnovala psaní esejů a přednáškám, které analyzovaly současné dění a aplikovaly objektivismus na politické a společenské otázky.

Jméno[editovat | editovat zdroj]

Její otec ji dal přezdívku Ájin, což hebrejsky znamená „oko“. Ona sama přijala příjmení Rand, které je odvozeno buď od měny Jižní Afriky, tehdejšího největšího naleziště diamantů, anebo od psacího stroje Remington-Rand.[1]

Názory[editovat | editovat zdroj]

Objektivismus[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Objektivismus.

Randová objektivismus charakterizovala jako „filosofii pro život na zemi“. Objektivismus je integrovaným systémem definujícím abstraktní principy, jimiž by se měl člověk řídit ve svém myšlení a jednání, má-li žít životem hodným člověka. Ayn Randová nejprve objektivismus představila v podobě hrdinů svých románů The Fountainhead (Zdroj) a Atlas Shrugged, poté ji detailněji rozpracovala ve svých spisech a přednáškách o objektivismu. Její vize člověka jako nezávisle přemýšlejícího, sebevědomého individualisty spolu s její filozofií „pro život na zemi“ měly velký vliv na životy miliónů čtenářů po celém světě a stály na počátku filozofického hnutí, které má rostoucí vliv na americkou společnost.

Jediným platným soudcem hodnot, které si člověk volí, je rozum. Nejvyšší hodnotou a měřítkem správnosti všech hodnot je život člověka jako člověka. Člověk nežije jako člověk, pokud se rozhodne nepoužívat svůj rozum nebo pokud nemá možnost závěry svého rozumu prakticky uplatňovat. Existuje jen jeden systém správných morálních hodnot, stejný pro každého člověka, protože morálními hodnotami jsou nejobecnější hodnoty, které jsou objektivně diktovány přirozeností světa a člověka, nikoli konkrétními podmínkami jeho života ani subjektivními a arbitrárními rozmary lidského vědomí bez ohledu na realitu. Člověk je sám sobě nejvyšším cílem a hodnotou, není nástrojem k cílům ostatních. Neobětuje se ostatním, ani nežije z obětování ostatních sobě. Žije z hodnot získaných vlastní prací nebo dobrovolnou směnou. Dosahování vlastního štěstí je nejvyšším morálním cílem člověka.

Podle Ayn Randové je kapitalismus jediným morálním společenským uspořádáním.

Další názory[editovat | editovat zdroj]

Roman Joch tvrdí, že Ayn Randová byla militantní anti-teistkou a domnívala se, že rozum a náboženská víra jsou v nutném konfliktu.[1]

Daniel Horna naopak tvrdí, že byla silně motivována náboženstvím, jehož morální výtah se snažila předat přístupnější formou soudobé materiálně smýšlející společnosti.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Hrob Ayn Randové

Románová tvorba[editovat | editovat zdroj]

Literatura faktu[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b http://www.obcinst.cz/ayn-rand-falesny-prorok-v-zemi-zaslibene/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]