Přeskočit na obsah

Autobusová doprava v Izraeli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Autobusové nádraží v Aškelonu při svém otevření r. 1965.
Autobus na pouštním úseku u Micpe Ramon na archivním snímku.
Rušná autobusová doprava v současném Tel Avivu.

Autobusová doprava (hebrejsky תחבורה ציבורית באוטובוסים בישראל‎, tachbura ciburit otobusim be-Jisra'el) je nejrozšířenější typ veřejné dopravy v Izraeli.

Hlavními dopravci autobusové dopravy jsou společnosti Egged a Dan. Egged patří mezi největší autobusové dopravní společnosti na světě. V Izraeli zajišťuje většinu meziměstských a dálkových spojů a navíc i městskou hromadnou dopravu v některých větších městech jako Jeruzalém a Haifa. I společnost Dan zaujímá na domácím trhu významný podíl. Zajišťuje některé meziměstské linky a hlavně provozuje síť autobusů v aglomeraci Tel Avivu (Guš Dan).[1]

Společnost Egged Ta'avura je dceřinou společností Eggedu a zajišťuje dopravu v některých lokalitách. Firma Kavim poskytuje autobusové spojení v některých městech aglomerace Tel Avivu. Podobně firma Dan má dceřinou společnost Dan ba-darom, která působí v jižním Izraeli a její podsložkou je Dan Beerševa (též Metrodan Beerševa), provozovatel autobusů v Beerševě. Novými hráči na trhu v některých městech jsou společnosti Metropoline, Superbus nebo Nateev Express, jejichž vznik většinou souvisí s liberalizačními kroky v izraelské dopravě, kdy bylo přistoupeno k rozmělnění původní dominance Eggedu. Technologickým posunem je pak síť expresních městských autobusů v Haifě, zvaná Metronit.

Jízdné, typy linek a autobusová nádraží

[editovat | editovat zdroj]

Jednotliví dopravci nabízejí kromě základního jízdného i časově omezené jízdenky, denní, měsíční i roční, také předplacené hromadné jízdenky pro 5-20 jízd. Meziměstské spoje obsluhují většinu izraelských měst i vesnických sídel. Tyto linky se dělí na běžné zastávkové (me'asef, מאסף), expresní (ekspres, אקספרס) a přímé (jašir, ישיר).[1] V 2. polovině 20. století byla autobusová doprava v Izraeli jednoznačně dominantním způsobem přepravy, teprve postupně byla nahrazována individuální automobilovou dopravou, později od přelomu století i revitalizovanou a rozšiřovanou sítí železnic Izraelských dráh. Ve většině izraelských měst se nacházejí velké autobusové terminály. Největší z nich (a jedno z největších na světě) je telavivské centrální autobusové nádraží, dokončené po průtazích roku 1993.[2] Autobusové zastávky mají jednotný systém značení, sestávající z žlutého informačního sloupu a kovové tabule, na jejíž jedné straně jsou vyznačena čísla a destinace v hebrejštině, na straně druhé v angličtině.[1]

Statistiky

[editovat | editovat zdroj]

Navzdory masivním investicím do jiných typů přepravy (zejména vlakové) je autobusová doprava v Izraeli převládajícím typem dopravy. V roce 1980 najezdily autobusy na pravidelných linkách 353 milionů kilometrů, v roce 2000 to bylo 402 milionů a v 2016 roce 597 milionů kilometrů.[3]

Ujeté kilometry na pravidelných autobusových linkách v Izraeli:[3]
Rok 1951 1955 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015 2016
mil. km 88 82 129 230 314 373 353 371 339 391 402 390 458 557 597
  1. a b c Buses in Israel [online]. touristisrael.com [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. In Tel Aviv, grotesque ‘beauty’ at the end of a bus ride [online]. The Times of Israel [cit. 2018-07-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b Statistical Abstract of Israel 2017, 24.1 Transport - Physical Data [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2018-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-21. (anglicky) 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]