Askold (křižník)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Askold během zkoušek
Základní údaje Vlajka
Typ: chráněný křižník
Uživatelé: Ruské carské námořnictvo
Britské královské námořnictvo
Jméno podle: Askold
Spuštěna na vodu: 3. března 1900
Osud: 1917 vyřazen, 1922 sešrotován
Předchůdce: Varjag
Následovník: třída Bogatyr
Takticko-technická data
Výtlak: 5860 t (standardní)
5950 t (plný)[1]
Délka: 132,1 m (max.)
Šířka: 15,6 m
Ponor: 6,2 m
Pohon: 3 parní stroje s trojčitou expanzí, 3 lodní šrouby, 19 kotlů Shultz-Thornycroft
19 000 hp
Palivo: 1100 t (uhlí)
Rychlost: 23 uzlů
Dosah: 4300 nám. mil při 10 uzlech
Posádka: 534
Pancíř: Kruppův pancíř
51–76mm paluba
25mm štíty
152mm velitelská věž
Výzbroj: 12× 152mm kanón (12×1)
12× 75mm kanón (12×1)
2× 63mm kanón (2×1)
8× 47mm kanón (8×1)
2× 37mm kanón (2×1)
6× 381mm torpédomet

Askold (rusky Аскольд) byl chráněný křižník ruského carského námořnictva. Jméno nesl po Varjagovi Askoldovi.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Askold v Port Arthuru (1904)

Křižník pro carské námořnictvo postavila německá loděnice Deutsche Werft v Kielu. Začali ji stavět roku 1898 v Kruppově loděnici. Na vodu byl spuštěn 3. března 1900.

Služba[editovat | editovat zdroj]

Askold během první světové války

Sloužil v ruské tichomořské flotile během rusko-japonské války a první světové války. Asistovala v Šanghaji po bitvě ve Žlutém moři a v roce 1906 se stala vlajkovou lodí sibiřské flotily křižníků v Port Arthuru. V roce 1915 odplula do Středozemního moře a zúčastnila se operace v Dardanelách spolu s britskými spojenci. Po ruské revoluci byla obsazena britským královským námořnictvem a přejmenovaná na Glory IV. Po ruské občanské válce byla v roce 1922 v Německu sešrotována.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Askold (ruský krížnik) na slovenské Wikipedii.

  1. ASKOLD 1st class cruiser (1901) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Chris Marshall: Velká obrazová encyklopedie lodí, Cesty, Praha 1996, ISBN 80-7181-067-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]