Třída Bajan

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Třída Bajan
Bajan
Bajan
Obecné informace
Uživatelé Ruské carské námořnictvo
Typ pancéřový křižník
Lodě 4
Osud vyřazeny
Předchůdce Gromoboj
Nástupce Rurik
Technické údaje Bajan[1]
Výtlak 7725 t (standardní)
7802 t (plný)
Délka 137 m (max.)
Šířka 17,5 m
Ponor 6,55 m
Pohon parní stroje, 26 kotlů
Palivo 1200 t (uhlí)
Rychlost 21 uzlů
Dosah 2100 nám mil při 14 uzlech
Posádka 573
Výzbroj 2× 203mm kanón (2×1)
8× 152mm kanón (8×1)
20× 75mm kanón (20×1)
8× 47mm kanón (8×1)
2× 37mm kanón (2×1)
2× 381mm torpédomet
Pancíř 100-200mm boky
80mm kasematy
50mm paluba
150mm věže
170mm barbety

Třída Bajan byla třída ruských pancéřových křižníků, sloužících v ruském carském námořnictvu. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Plavidla této třídy byla nasazena jak v rusko-japonské válce, tak v první světové válce. Během bojů byl ztracen prototypový křižník Bajan.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

Třídu tvořily celkem čtyři jednotky – Bajan, Admiral Makarov, Pallada a Bajan. Křižníky byly zkonstruovány francouzskou loděnicí Forges et Chantiers de la Méditerranée v La Seyne-sur-Mer (součást Toulonu). Ve Francii byly postaveny první dva křižníky, přičemž druhý pár postavila ruská loděnice v Petrohradu. Poslední jednotka nahrazovala stejnojmenný křižník ztracený v rusko-japonské válce. První Bajan byl do služby zařazen roku 1902, Admiral Makarov roku 1908, Pallada a druhý Bajan roku 1911.

Jednotky třídy Bajan:[1]

Jméno Založený kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
Bajan 1898 12. června 1900 říjen 1902 Za rusko-japonské války byl 8. prosince 1904 potopen v Port Arthuru, později byl vyzvednu Japonci a provozován jako Aso.
Admiral Makarov 1905 9. května 1905 29. května 1908 Vyřazen 1922.
Pallada 1905 10. listopadu 1905 21. února 1911 Dne 11. října 1914 potopen německou ponorkou U 26.
Bajan 1905 15. srpna 1907 13. prosince 1911 Vyřazen 1922.

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Pallada

Bajan byl vyzbrojen dvěma 203mm kanóny, osmi 152mm kanóny, dvaceti 75mm kanóny, osmi 47mm kanóny, dvěma 37mm kanóny a dvěma pevnými 381mm torpédomety. Výzbroj ostatních plavidel se lišila. Tvořily ji dva 203mm kanóny, osm 152mm kanónů, dvacet dva 75mm kanónů a dva 457mm torpédomety. Pohonný systém měl výkon 16 500 hp. Skládal se z trojčinných parních strojů a 26 kotlů Belleville. Nejvyšší rychlost dosahovala 21 uzlů. Dosah byl 2100 námořních mil při rychlosti 14 uzlů.[1]

Roku 1916 byla výzbroj zbývajících křižníků Admiral Makarov a Bajan upravena tak, že ji tvořily tři 203mm kanóny, dvanáct 152mm kanónů a dva 457mm torpédomety.[1]

Osudy[editovat | editovat zdroj]

Bajan v roce 1911

Prototypový křižník Bajan bojoval v rusko-japonské válce. Během obléhání ruské základny Port Arthur ho japonská palba dne 8. prosince 1904 potopila na rejdě přístavu. Japonci křižník vyzvedli, opravili a zařadili do služby jako Aso.[1]

Zbylé tři křižníky se zúčastnily první světové války v baltském loďstvu. Křižník Pallada potopila 11. října 1914 německá ponorka U 26. Pallada byla zřejmě zasažena torpédem do muničního skladu, protože se potopila po obrovském výbuchu. Zahynula celá posádka.[1] Byl to jediný ruský pancéřový křižník potopený za celou první světovou válku.

Admiral Makarov a druhý Bajan válku přečkaly. Bajan se zúčastnil bitvy v Rižském zálivu a byl vlajkovou lodí admirála Bachireva. Spolu s Makarovem byl vyřazen roku 1922. Po vyřazení byly oba křižníky sešrotovány.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f BAYAN armoured cruisers (1902-1911) [online]. Navypedia.org [cit. 2018-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]