Arnošt Vašíček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
PhDr. Arnošt Vašíček
Narození 27. srpna 1953 (65 let)
Povolání spisovatel, záhadolog, scenárista
Vzdělání doktor filozofie
Podpis Podpis
„Náš svět není tak obyčejný, jak se zdá“
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Arnošt Vašíček (* 27. srpna 1953) je český spisovatel, záhadolog a scenárista.

Vystudoval Fakultu žurnalistiky Univerzity KarlovyPraze, obor Filmová a televizní žurnalistika. PRacoval v magazínu Blesk.[1] Jeho hlavním zájmem jsou záhady, avšak zabýval se i námořním jachtingem a zúčastnil se tří námořních expedicí. Během svých cest za záhadami navštívil mnoho zemí, kde hledá mimo jiné i důkazy o mimozemských civilizacích na Zemi.

Studuje i dosud nezaniklé primitivních kmeny v různých koutech Země, které žijí prakticky na úrovni doby kamenné, například Veddy na Srí Lance, Dajáky na Borneu, Dani na Irian Jaya, Mentawaje na ostrově Siberut, DogonyMali, kmen Kubu na Sumatře nebo Antanosy na Madagaskaru.[2]

Svou tvorbu soustředí spisovatel také na Česko, kde se odehrává děj několika jeho knih (např. Strážce duší). Sám se také snaží rozluštit Ďáblovu bibli ve svém díle s názvem Tajemství Ďáblovy bible.

Pro Českou televizi napsal dva známé seriály s názvem Planeta Záhad a Setkání s tajemnem. Dílo Strážce duší, které bylo původní knižní dílo, bylo také adaptováno do podoby televizního seriálu.

Kritika[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Vašíček byl kritizován za svou knihu Tajemství Ďáblovy bible na stránkách Českého klubu skeptiků Sisyfos.[3] Autor článku Libor Gottfried, archivář a historik,[4] se například pozastavuje nad tím, jak Vašíček dospěl k tomu, že v Ďáblově bibli (zvané i jako Codex gigas) je satan znázorňován neobvykle. Historik Gottfried se také podivuje nad způsobem, kterým by záhadolog Vašíček chtěl zkoumat přítomnost případného neviditelného inkoustu v dané knize. Navržený způsob nahřívání pergamenu či potření chemickým roztokem by staré pergameny mohl natrvalo zničit, zatímco autor článku tvrdí, že přítomnost vybledlého či vymazaného písma v rukopisu by se dnes zkoumala zcela odlišnými moderními postupy např. infračervenou či ultrafialovou fotografií. Gottfried se pozastavuje i nad Vašíčkovým rozborem ilustrací a iniciál v Ďáblově bibli, které se významně neodlišovaly od jiných kreseb v tehdejších dílech. Archivář Libor Gottfried se vyjadřuje ke stejnému Vašíčkovu dílu též na stránkách Lidových novin s názvem Nepovedený český Umberto Eco.[1]

Rozbor Vašíčkova díla přináší také magisterská práce Anety Štěpánkové z Masarykovy univerzity.[5] Ta se zaměřuje na několik děl Arnošta Vašíčka. Nejdříve rozebírá povídku Tajemství templu (povídková sbírka Strážce duší) založené na pátrání bájného pokladu řádu templářů. Vašíček v ní přisuzuje templářům odlišné počítání času. Autorka diplomové práce tuto Vašíčkovu tezi zpochybňuje pomocí srovnání s monografií Historická chronologie[6] přední české historičky Marie Bláhová, kdy ukazuje, že by bylo nelogické, aby templáři počítali čas odlišně od většiny tehdejší Evropy.[5] K podobnému závěru, který vyvrací Vašíčkovu teorii o jiném templářském čase, došel v knize Hrad Veveří i Tomáš Dacík, který je v práci taktéž uveden.[7] Těžko uvěřitelné je také použití slova "orloj", protože měření času pomocí mechanických zařízení, konkrétně orlojů, nebylo v období templářů prakticky možné. V českých zemích máme první zmínky o orlojích až ve 14. století. [6]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Arnošt Vašíček je autorem desítek knih, z nichž některé se stalo předlohou k televizním seriálům.

Knihy[editovat | editovat zdroj]

  • 1995 Setkání s tajemnem
  • 1996 Setkání s tajemnem 2
  • 1996 V zajetí mágů
  • 1996 Planeta záhad
  • 1998 Planeta záhad. I. díl, Tajemná minulost
  • 1999 Planeta záhad. II. díl, Zkázy a zázraky
  • 1999 Planeta záhad. III. díl, Bytosti odjinud
  • 2000 Utajený svět
  • 2001 Na lovu příšer
  • 2001 Neuvěřitelné skutečnosti (2. vydání 2015)
  • 2002 Egyptské záhady
  • 2003 Maska smrti
  • 2002 Turecké záhady
  • 2004 Egyptské záhady 2
  • 2004 Mexické záhady (2. vydání 2014)
  • 2005 Strážce duší
  • 2005 Strážce duší 2
  • 2005 Sedm záhad Strážce duší
  • 2006 Záhady Peru
  • 2006 Stopy neznáma
  • 2007 Tajemství Ďáblovy bible
  • 2007 Záhady Číny a Tibetu
  • 2008 Na lovu záhad
  • 2008 Vesmírné přízraky – Odkud a proč přicházejí
  • 2009 Návrat strážce duší
  • 2009 Ďáblova lest
  • 2009 Záhady Strážce duší
  • 2010 Setkání s tajemnem
  • 2010 Italské záhady
  • 2011 Planeta záhad - Fakta, otazníky, hypotézy
  • 2011 Nedobytná šifra
  • 2012 Ztracená brána
  • 2012 Záhady Tichomoří
  • 2013 Záhady Orientu
  • 2014 Zajatci ďáblova chřtánu
  • 2014 Tajuplné objevy
  • 2015 Největší tajemství templářů
  • 2016 Labyrint záhad – Největší tajemství Čech, Moravy a Slezska
  • 2017 Krev démona – Thriller s děsivým historickým tajemstvím
  • 2017 Muzeum záhad
  • 2018 Velké tajnosti
  • 2018 Oko kyklopa

Televizní tvroba[editovat | editovat zdroj]

  • 1999 Mimozemšťané (dokumentární)
  • 2000 Panoptikum podivností
  • 2004 Strážce duší (TV seriál) – autor scénáře
  • 2006 Zajatci ďáblova chřtánu – autor scénáře
  • 2008 Ďáblova lest (televizní trilogie) – autor scénáře
  • 2012 Ztracená brána (televizní trilogie) – autor scénáře
  • 2015 Tajemství Voynichova rukopisu (dokumentární) – autor scénáře

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b GOTTFRIED, Libor. Nepovedený český Umberto Eco. LIDOVKY.cz [online]. MAFRA, a.s., 2009-02-27 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  2. DatabázeKnih.cz
  3. GOTTFRIED, Libor. Arnošt Vašíček a Kodex Gigas neboli Ďáblova bible. Český klub skeptiků Sisyfos [online]. Český klub skeptiků Sisyfos, z.s., 2008-04-08 [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  4. Gottfried, Libor, 1962- [online]. Historický ústav AV ČR – Oddělení historické bibliografie [cit. 2019-01-30]. Dostupné online. 
  5. a b ŠTĚPÁNKOVÁ, Aneta. Dějiny v populární literatuře jakožto mystérium, záhada a spiknutí. Brno, 2016 [cit. 2019-01-30]. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Miroslav Kotásek. s. 52–53. Dostupné online.
  6. a b BLÁHOVÁ, Marie. Historická chronologie. Praha: Libri, 2001. 948 s. ISBN 80-7277-024-1. S. 295. 
  7. DACÍK, Tomáš. Hrad Veveří: Mýtus, historie a skutečnost. Brno: Svan, 2000. 150 s. ISBN 80–85956–16–0. S. 27, 39 a 107. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]