Antilopa losí
 Antilopa losí | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] (jako Tragelaphus oryx) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | sudokopytníci (Artiodactyla) |
| Podřád | přežvýkaví (Ruminantia) |
| Čeleď | turovití (Bovidae) |
| Podčeleď | tuři (Bovinae) |
| Rod | antilopa (Taurotragus) |
| Binomické jméno | |
| Taurotragus oryx Pallas, 1766 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Antilopa losí (Taurotragus oryx) je velký druh přežvýkavého kopytníka, obývající africké savany. Žije ve stádech, často s jinými druhy antilop a se zebrami a po příbuzné antilopě Derbyho je to největší žijící druh antilopy.
Popis
.jpg)
- Hmotnost: 300-950 kg
- Délka těla: 200-350 cm
- Délka ocasu: 50-90 cm
- Výška v kohoutku: 120-180 cm
Antilopa losí je velké a mohutné zvíře. Dospělí samci jsou až dvakrát tak velcí než samice a mohou vážit až jednu tunu. Na kohoutku mají tukový hrbol, typickým znakem je také velký krční lalok, který je u samců větší a výraznější.
Srst na těle je krátká, žlutohnědá, u samců až rezavohnědá nebo modravě šedá. Obě pohlaví mohou mít na bocích 2-15 příčných světlých pruhů. Samci mají na hlavě hustou hnědočernou čupřinu, obě pohlaví mají tmavou krátkou hřívu, která se táhne od krku, přes kohoutek až po kořen ocasu, ten je také zakončen tmavším, černohnědým střapcem.
Obě pohlaví mají dlouhé, rovné, šroubovité rohy, které jsou kolem 65 cm dlouhé, u samců jsou delší a mohutnější.
Rozšíření a stanoviště
Antilopa losí obývá stromové a křovinaté savany, světlé lesy, polopouště i horské oblasti až do výšky přes 4000 m n. m. v pásu přes Etiopii a jižní Kongo až do Jihoafrické republiky.
Biologie
Antilopy losí žijí ve stádech, často do 25 kusů, v období dešťů se samice s telaty shromažďují do větších stád, v období sucha pak tvoří ještě početnější stáda, často smíšená s jinými druhy antilop a se zebrami. V jednom stádě může být více dospělých samců, ale nárok na páření se se samicemi má jen dominantní býk.
Staří samci jsou teritoriální, žijí samotářsky zpravidla na zalesněných místech, naproti tomu domovský okrsek samic je mnohem větší, stádo, vedené starou samicí, migruje za lepší pastvou po velkém území. Antilopy losí spásají vegetaci v travnatých i křovinatých oblastech, zpravidla se pasou v otevřené krajině. Hlavní potravu antilopy losí tvoří mladé větvičky a listí, pojídají také ovoce a šťavnaté cibulky, které vyhrabávají kopyty. V období sucha si vystačí s vodou, kterou přijmou spolu s potravou.
Antilopy losí jsou pohyblivé, rychlé antilopy, při útěku dokážou přeskočit i dvoumetrovou překážku. Při napadení predátorem, například lvem, se samice shluknou k obraně mláďat.
V období říje samci bojují o samice, přetlačují se rohy. Dominantní býk se páří s více kravami. Březost trvá 250-277 dní, pak se rodí jediné mládě. Novorozená mláďata nenásledují svou matku, ale leží v úkrytu, kam jej matka chodí kojit. Telata jsou odstavena v 6 měsících věku, pohlavní dospělost nastupuje po třech letech. Antilopa losí se může dožít až 25 let.
Antilopa losí se může křížit s domácím skotem, kříženci jsou však neplodní. Je tak domácímu skotu geneticky bližší než např. buvol africký. Antilopa losí se může křížit i s jinými druhy antilop, jako je kudu velký.
Domestikace
Antilopa losí je poměrně učenlivé zvíře, v zajetí je poměrně nenáročná, krotká a důvěřivá a proto byly učiněny pokusy o domestikaci tohoto druhu - antilopa losí poskytuje velké množství křehkého masa, velmi kvalitní kůži a její mléko má větší obsah bílkovin a mléčného tuku než mléko kravské.
V současnosti je možné chovat ji na farmách jako polodomestikované zvíře. V Česku se antilopy losí farmově chovají na Školním zemědělském podniku Lány České zemědělské univerzity v Praze.
Antilopa losí v českých zoo
Antilopu losí můžeme vidět také v některých českých zoologických zahradách: v ZOO Brno, ZOO Dvůr Králové nad Labem, ZOO Ostrava, ZOO Plzeň, ZOO Praha a v ZOO Hodonín a ZOO Dvorec
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
Externí odkazy
Galerie antilopa losí na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu antilopa losí na Wikimedia Commons
