Anežka Malá

Anežka Malá
Anežka Malá
Rodné jméno	Anežka Mládková
Narození	9. ledna 1910; Smiřice Rakousko-Uhersko
Úmrtí	24. listopadu 1942 (ve věku 32 let); Věznice Plötzensee; Německá říše
Příčina úmrtí	popravena gilotinou
Národnost	česká
Politická strana	Komunistická strana Československa
Choť	Karel Malý
Děti	Karel Malý
Rodiče	Marie a František Mládkovi
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Anežka Malá (rozená Mládková, 9. ledna 1910 Smiřice – 24. listopadu 1942 Věznice Plötzensee^[1]) byla česká komunistka a odbojářka popravená nacisty.

Život[editovat | editovat zdroj]

Anežka Mládková se narodila 9. ledna 1910 ve Smiřicích v rodině železničního zřízence Františka a Marie Mládkových. Absolvovala tři třídy měšťanské školy ve Smiřicích, byla členkou Dělnické tělocvičné jednoty a Skauta, kde se stala vedoucí oddílu děvčat. V sedmnácti letech se vdala za o jedenáct let staršího truhlářského dělníka Karla Malého, člena Komunistické strany Československa. Manželům se narodil syn Karel. Do roku 1931 pracovala v prádelně a tkalcovně v Černožicích, poté ve smiřickém cukrovaru. Během hospodářské krize v první polovině třicátých let dvacátého století se Anežka Malá aktivizovala. Začala chodit na komunistické schůze, v roce 1935 byla vyslána na školení do Sovětského svazu, měla proslovy na manifestacích, organizovala ženské komunistické hnutí, byla činná během vysílání interbrigadistů do Španělska, byla obdivovatelkou La Pasionarii.

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Již dne 20. října 1938 zastavila vláda takzvané druhé republiky činnost komunistické strany v českých zemích a její jmění bylo zabaveno.^[2]^[3] Pronásledování komunistů zesílilo po německé okupaci v březnu 1939. Anežka Malá přešla do ilegality a zapojila se do skupiny vedené Jiřím Purkyně. Spolupodílela se na produkci a distribuci ilegálního časopisu Čin a dalších tiskovin. V roce 1940 došlo k zatýkání jejích spolupracovníků gestapem a totéž hrozilo i jí. Přestože měla možnost se s falešnými dokumenty přesunout jinam, zůstala zpočátku s rodinou. Poprvé měla být zatčena 18. listopadu 1940, kdy si pro jí gestapo hledalo doma i v zaměstnání. Za pomoci známých železničářů se Anežce Malé podařilo uprchnout nákladním vlakem do Jaroměře. Poté se ukrývala na různých místech v Podkrkonoší. V červnu 1941 se přesunula do Prahy. Při domovní prohlídce ve Smiřicích gestapo nalezlo neodeslaný dopis napsaný manželem na její pražskou adresu, došlo k jeho zatčení a 21. června 1941 i zatčení Anežky Malé. Vězněna a vyslýchána byla v Hradci Králové, Drážďanech, Budyšíně a Berlíně. Dne 26. srpna 1942 jí lidový soud odsoudil k trestu smrti a 24. listopadu byla popravena v berlínské věznici Plötzensee. Její manžel válku přežil.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

↑ Velezrádci popraveni. Moravská orlice. 1942-11-27, s. 2. Dostupné online.
↑ Komunistická strana zakázána. Lidové noviny. 21. 10. 1938, roč. 46, čís. 531**, s. 1. Dostupné online.
↑ ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 633.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

HOLEČKOVÁ, Božena. Nebyli neznámí hrdinové. [s.l.]: Mona, 1989. ISBN 80-7026-007-6. Kapitola Anežka Malá, s. 67–70.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Anežka Malá na Wikimedia Commons
Anežka Malá na stránkách Smiřice a Holohlavy
Anežka Malá na stránkách OV KSČM Náchod

[1] Velezrádci popraveni. Moravská orlice. 1942-11-27, s. 2. Dostupné online.

[2] Komunistická strana zakázána. Lidové noviny. 21. 10. 1938, roč. 46, čís. 531**, s. 1. Dostupné online.

[3] ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. Praha: Libri, 1998. 815 s. ISBN 80-85983-51-6. S. 633.

[1]

[2]

[3]