Amami (souostroví)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Amami
奄美群島
Ostrovy Amami (označeny 1) na mapě souostroví Rjúkjú
Ostrovy Amami (označeny 1) na mapě souostroví Rjúkjú
Geografie
Poloha:
Souostroví: Rjúkjú
Rozloha: 1 240 km²
Počet ostrovů: 13
Časové pásmo: UTC+9
Hlavní ostrov: Amami Óšima
Země
Stát: Japonsko Japonsko
Provincie: Prefektura Kagošima
Obyvatelstvo
Počet obyvatel 115 760 (X/2012)

Souostroví Amami (japonsky 奄美群島 [Amami-guntó]) je skupina ostrovů na hranici mezi Východočínským mořem a Filipínským mořem, která je v rámci prefektury Kagošima součástí Japonska.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Souostroví leží v severní části souostroví Rjúkjú, táhne se v délce asi 200 km od severu k jihu. Od Kjúšú je vzdáleno necelých 400 km. Stejně jako v celém souostroví Rjúkjú je i zde pevnina pozůstatkem rozsáhlého pevninského mostu, který se zhruba před 5 mil. let rozlámal a následně byl z větší části zatopen. Většina ostrovů je celkem hornatá a nejvyšším vrcholem je hora Juwan (694 m n. m.) na hlavním ostrově. Pouze ploché ostrovy Joron, Okinoerabu a Kikai jsou korálového původu, přičemž poslední z nich je s ročním zdvihem 2 mm nejrychleji rostoucím korálovým ostrovem na světě.[1] Ostrovy jsou tvořeny převážně vápenci, na Okinoerabudžimě a Tokunošimě se dokonce nacházejí krasové jeskyně. Na ostrovech bylo v r. 1974 zřízeno chráněné území o rozloze 78,61 km², které zahrnuje i přilehlé části moře.[2]

Japonská geografie řadí Amami spolu se souostrovími Ósumi a Tokara do souostroví Sacunan.

Flóra je na ostrovech subtropická a nacházejí se zde jedinečné subtropické deštné pralesy, tvořené převážně mangrovníky.[1] Pokud jde o faunu, žije zde několik endemických druhů jako králík japonský (Pentalagus furnessi), sojka nádherná (Garrulus lidthi) a jedovatí hadi (Ovophis okinavensis a Trimeresurus flavoviridis). V roce 1979 bylo kvůli boji s hady na ostrov introdukováno 30 kusů promyky malé, která nyní působí značné škody na původní fauně.[3]

Klima na ostrovech je oceánické, subtropické. Oproti Okinawě tu jsou však chladnější zimy, kdy denní teploty dosahují 10 °C. Sněhové srážky byly několikrát zaznamenány ve větších nadmořských výškách, naposledy 16. ledna 2011. Ovšem i v zimních měsících může denní maximum přesáhnout 20 °C. Na druhé straně v létě denní maxima zřídka přesáhnou 35 °C. Roční úhrn srážek přesahuje 2 000 mm s maximem v období dešťů v červnu. Poté nastává stabilní letní počasí následované obdobím tajfunů, kterých přichází do roka více (v průměru 3, ale i 8); při nich rychlost vzduchu dosahuje běžně 40 až 50 m/s.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Více než polovina obyvatel (asi 66 000) žije na ostrově Amami Óšima, kde leží i největší město Amami se zhruba 45 tis. obyvateli. Většina obyvatel mluví amamštinou, což je jeden z japonsko-rjúkjúských jazyků. Japonština je rozšířena jako druhý jazyk.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Mapa souostroví Amami s hranicemi administrativních celků

Souostroví Amami je součástí prefektury Kagošima. Dělí se na dva okresy :

  • městský okres Amami (奄美市, Amami-ši?) s 45 046 obyvateli (2012), který leží na ostrově Amami Óšima
  • okres Óšima (大島郡, Óšima-gun?), s 70 714 obyvateli (2012), který se dále dělí na 9 měst a 2 vesnice:
    • Tacugó, Jamato a Uken, ležící na ostrově Amami Óšima
    • Setouči, rozkládající se na ostrovech Amami Óšima, Kakeromadžima, Jorošima a Ukešima,
    • Kikai na Kikaidžimě
    • Tokunošima, Amagi a Isen na Tokunošimě
    • Wadamori a Čina na Okinoerabudžimě
    • Joron na Jorondžimě

Přehled obydlených ostrovů dává následující tabulka. Kromě tam uvedených ostrovů patří k souostroví 5 neobydlených ostrovů - Edatekudžima (枝手久島), Enijabanaredžima (江仁屋離島), Sukomodžima (須子茂島), Kijamašima (木山島), Hanmjašima (ハンミャ島).

Ostrov japonsky Plocha,
[km²]
Nejvyšší
bod [m n.m.]
Zeměpisné souřadnice
Amami Óšima 奄美大島 712,39 694    28°19′35″ s. š., 129°22′28″ v. d.
Kikaidžima 喜界島 56,93 214    28°19′1″ s. š., 129°56′22″ v. d.
Kakeromadžima 加計呂麻島 77,39 314    28°7′29″ s. š., 129°14′41″ v. d.
Jorošima 与路島 9,35 297    28°2′39″ s. š., 129°9′50″ v. d.
Ukešima 請島 13,34 400    28°1′38″ s. š., 129°14′22″ v. d.
Tokunošima 徳之島 247,77 645    27°48′ s. š., 128°55′56″ v. d.
Okinoerabudžima 沖永良島 93,65 240    27°22′8″ s. š., 128°34′ v. d.
Jorondžima 与論島 20,80 98    27°2′40″ s. š., 128°25′2″ v. d.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hlavním zdrojem obživy na ostrovech býval rybolov a zemědělství. V současnosti se pěstuje především cukrová třtina, sladké brambory, rýže (ve dvou sklizních), banány, papája, mango, ananas a květiny. Po druhé světové válce vzrostl význam domácí turistiky, a to zejména proto, že v letech 19531971 se jednalo o nejjižnější část Japonska. Z průmyslu je významné zpracování mořských produktů (tuňáci, krevety) dále pěstování perel a mořských ryb a také místní kosmetika.

Ostrovy jsou propojeny trajekty. Na ostrovech Amami Óšima, Okinoerabudžima, Kikaidžima, Tokunošima a Jorondžima jsou letiště místního významu. Uvažuje se o stavbě mostu mezi ostrovy Amami Óšima a Kakeromadžima, ovšem vysoko odhadované náklady kvůli značné hloubce průlivu a velkému zatížení větrem mají za následek oddalování realizace projektu.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Na Tokunošimě jsou známky lidské přítomnosti, které se datují do doby před 32 tisíci let. Později bylo trvalé osídlení přerušeno, patrně kvůli sopečné činnosti, která zanechala mocné vrstvy popela z doby před 24 až 22 tisíci let. Nejmladší vrstvy popela jsou staré asi 6 400 let a na ně navazují nálezy keramiky z období Džómon (4. tisíciletí př. n. l.). Keramické výrobky z tohoto období se nalézají na více ostrovech a dokazují, že některá sídla byla obývána po několik staletí.

První písemná zmínka o Amami se nalézá v japonských pramenech z r. 657. Později vznikly zápisy i o jednotlivých ostrovech. Roku 735 tudy cestoval do Číny japonský vyslanec. V 11. století začaly na ostrovech vznikat opevněné tvrze a nejpozději ve 12. století sem proniklo zemědělství, což mělo za následek majetkovou diferenciaci a později vznik knížectví. Knížectví podle všeho bylo poplatné feudálům z Kjúšú, ale později narůstal vliv království Rjúkjú, do závislosti na němž se ostrovy dostaly. Ještě v r. 1537 se podařilo uhájit nezávislost, ale v r. 1571 byla ostrovy připojeny k tomuto království.

Hraniční poloha ostrovů vedla k tomu, že se zde střetávaly zájmy Japonského císařství a království Rjúkjú, které uznávalo suverenitu čínského císaře. Tyto střety dosáhly vrcholu v 17. století, kdy se Amami nakrátko dostalo pod japonskou kontrolu. S úpadkem Číny vliv Japonska vzrůstal a koncem 19. století Japonsko ostrovy anektovalo spolu s celým královstvím Rjúkjú.

Po porážce Japonska ve druhé světové válce podléhalo souostroví americké správě. Podle čl. 3 sanfranciské smlouvy patřily ostrovy k územím, která měla být se souhlasem OSN převedena do správy USA.[4] Pro odpor Sovětského svazu OSN takový souhlas nevydalo. Ostrovy byly navráceny Japonsku 25. prosince 1953 jako první z těchto území.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Geological and Biological History of the Amami Islands Unique Showcase of Species Evolution on the Continental Island [online]. [cit. 2012-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Amami - Gunto Quasi National Park [online]. protectedplanet.net, 2012, [cit. 2012-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. WATARI, Yuya, Yamada Fumio, Sugimura Ken, Takatsuki Seiki Direct and indirect effects of an alien mongoose (Herpestes javanicus) on the native animal community on Amami-Oshima Island, southern Japan, as inferred from distribution patterns of animals [online]. Laboratory of Biodiversity Science, 2006, [cit. 2012-11-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Treaty of Peace with Japan (with two declarations). Signed at San Francisco, on 8 September 1951 [online]. Unated Nations - Treaty Series, 1952, [cit. 2012-10-21]. S. 45 - 164. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]