Alvar Aalto

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Alvar Aalto
Alvar Aalto1.jpg
Rodné jméno Hugo Alvar Henrik Aalto
Narození 3. února 1898
Kuortane
Úmrtí 11. května 1976 (ve věku 78 let)
Helsinky
Příčina úmrtí Kardiovaskulární onemocnění
Místo odpočinku hřbitov Hietaniemi
Alma mater Helsinská technická univerzita
Ocenění medaile Prince Evžena (1954)
Royal Gold Medal (1957)
Zlatá medaile AIA (1963)
medaile Alvara Aalta (1967)
Řád za zásluhy v oblasti umění a věd (1969)
Manžel(ka) Aino Aalto (1924–1949)
Elissa Aalto (1952–1976)
Podpis Alvar Aalto – podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Komplex Finlandia v Helsinkách

Hugo Alvar Henrik Aalto (3. února 189811. května 1976) byl finský architekt.

Značnou část svého života prožil ve finském městečku Jyväskylä, kde lze také nalézt velkou část jeho staveb, konkrétně 37 budov (navrhl jich pro město ovšem asi 70). Roku 1927 se přestěhoval do Turku, kde si otevřel kancelář spolu s architektem Erikem Bryggmanem. K sedmistému výročí města Turku spolu navrhli roku 1929 výstavu. V roce 1933 odešel do Helsinek. Po rusko-finské válce byl postaven do čela úřadu, který měl řídit obnovu poničených měst. K jeho hlavním úkolům patřila obnova válkou zcela zdevastovaného města Rovaniemi, ale také výstavba úplně nových měst, například Säynätsalo. V letech 1946–1948 přednášel na Massachusettském technologickém institutu. V letech 1963–1968 byl prezidentem Finské akademie věd.[1]

Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů (tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 19291930; Villa Mairea, 19381939, radnice, 19501952, a sídliště v Säynätsalu; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957); a Helsinskou technickou univerzitu v Espoo, 19491974. Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940 projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu). Navrhoval také nábytek.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Alvar Aalto. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (česky) 
  2. Alvar Aalto | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]