Alvar Aalto
| Alvar Aalto | |
|---|---|
 Alvar Aalto (1960) | |
| Narození | 3. února 1898 Kuortane |
| Úmrtí | 11. května 1976 (ve věku 78 let) Helsinky,  Finsko |
| Příčina úmrtí | kardiovaskulární onemocnění |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Bydliště | Villa Aalto |
| Alma mater | Helsinská technická univerzita Jyväskylän Lyseon lukio |
| Povolání | architekt, designér a urbanista |
| Ocenění | čestný královský průmyslový designér (1947) medaile prince Evžena (1954) Royal Gold Medal (1957) Zlatá medaile AIA (1963) čestný doktor Technické univerzity Vídeň (1965) … více na Wikidatech |
| Manžel(ka) | Aino Aalto (1924–1949) Elissa Aalto (1952–1976) |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hugo Alvar Henrik Aalto (3. února 1898 Kuortane – 11. května 1976 Helsinky) byl finský architekt.
Značnou část svého života prožil ve finském městečku Jyväskylä, kde lze také nalézt velkou část jeho staveb, konkrétně 37 budov (navrhl jich pro město ovšem asi 70). Roku 1927 se přestěhoval do Turku, kde si otevřel kancelář spolu s architektem Erikem Bryggmanem. K sedmistému výročí města Turku spolu navrhli roku 1929 výstavu. V roce 1933 odešel do Helsinek. Po rusko-finské válce byl postaven do čela úřadu, který měl řídit obnovu poničených měst. K jeho hlavním úkolům patřila obnova válkou zcela zdevastovaného města Rovaniemi, ale také výstavba úplně nových měst, například Säynätsalo. V letech 1946–1948 přednášel na Massachusettském technologickém institutu. V letech 1963–1968 byl prezidentem Finské akademie věd.[1]
Od funkcionalismu dospěl k integrované architektuře, stávající se součástí okolí a využívající kvalit přírodních materiálů (tuberkulózní sanatorium v Paimiu, 1929–1930; Villa Mairea, 1938–1939, radnice, 1950–1952, a sídliště v Säynätsalu; kulturní komplex Finlandia v Helsinkách, 1952–1957); a Helsinskou technickou univerzitu v Espoo, 1949–1974. Věnoval se projektům velkých stavebních celků (1940 projekt experimentálního města, 1943 plán nového centra v Oulu). Navrhoval také nábytek.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Alvar Aalto. www.archiweb.cz [online]. 1997-01-01 [cit. 2018-05-24]. Dostupné online. (česky)
- ↑ Alvar Aalto | ARTMUSEUM.CZ. www.artmuseum.cz [online]. [cit. 2018-05-24]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Galerie Alvar Aalto na Wikimedia Commons- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alvar Aalto na Wikimedia Commons
Osoba Alvar Aalto ve Wikicitátech- Alvar Aalto : architect.architecture.sk
- Příběh vázy Savoy od Alvara Aalta, 1936
