Přeskočit na obsah

Alfonso María de Borbón y Borbón

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfonso de Borbón y Borbón
Portrét
Alfonso, cca 1876
Narození15. listopadu 1866
Madrid, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Úmrtí28. dubna 1934 (ve věku 67 let)
Madrid, Španělská republikaŠpanělská republika Španělská republika
ManželkaJulia Mendez y Morales ​(sňatek 1929; rozvod 1931)​
RodBourboni
OtecSebastian Portugalský a Španělský
MatkaMarie Kristýna Španělská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfonso de Borbón y Borbón (15. listopadu 1866, Madrid28. dubna 1934, Madrid) byl španělský šlechtic a pra-pravnuk krále Karla III. Španělského. Je známý tím, že měl 88 křestních jmen,[pozn. 1][1] což je rekord pro historickou královskou osobu zapsaný v Guinessově knize rekordů.[2]

Alfonso byl synem infanta Sebastiana Portugalského a Španělského a jeho druhé manželky, infantky Marie Kristýny. V roce 1929 se morganaticky oženil s Julií Méndez y Morales, čímž ztratil veškeré nároky na španělský trůn; manželství zůstalo bezdětné a skončilo rozvodem.[3]

Alfonso de Borbón y Borbón se narodil 15. listopadu 1866 v Madridu. Byl čtvrtým dítětem infanta Sebastiana de Borbón y Braganza a infantky Marie Kristýny de Borbón y Borbón. Navzdory tomu, že se narodil do španělské královské rodiny prostřednictvím manželství lidí ze stejné společenské vrstvy, nebyl mu při narození udělen titul infant, protože byl vzdáleným princem královské krve španělské královské rodiny. Jeho mládí bylo poznamenáno politickými otřesy. V roce 1868 ho revoluce donutila s rodinou odejít do exilu. Usadili se ve francouzském městě Biarritz. Po návratu jeho bratrance krále Alfonse XII. na trůn v roce 1875 se vrátili do Španělska.[4]

Kvůli smrti jeho otce v Biarritzu několik měsíců před jejich návratem byli Alfonso a jeho sourozenci svěřeni pod poručnictví krále Alfonse XII. Vzdělání získali na prestižní Theresianum ve Vídni. Poté, co dokončil své vzdělání a vrátil se do Španělska, odmítl vévodský titul nabízený královnou regentkou, protože věřil, že by to snížilo význam jeho šlechtického původu jako dítěte dvou španělských infantů a zastínilo by to důležitost jména Borbón.[4]

Alfonso de Borbón byl zasvěcen jako začínající rytíř v řádu alcántarských rytířů a byl také rytířem portugalského řádu Kristův a řádu avizských rytířů. Působil jako předseda španělského Červeného kříže.[4]

V roce 1929 se Alfonso v San Sebastiánu oženil s Julií Méndez Morales, ale manželství skončilo rozvodem s příchodem druhé Španělské republiky. V roce 1933 obdržel od karlistického pretendenta Alfonse Carlose I. titul bórbonského prince a bylo mu uděleno oslovení Alteza (Výsost). Zemřel v Madridu dne 28. dubna 1934 bez potomků. Byl uložen k odpočinku na hřbitově San Isidro.[4]

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Gabriel Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
Pedro Carlos Španělský a Portugalský
 
 
 
 
 
 
Petr III. Portugalský
 
 
Marie Anna Viktorie Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie I. Portugalská
 
 
Sebastian Portugalský a Španělský
 
 
 
 
 
 
Petr III. Portugalský
 
 
Jan VI. Portugalský
 
 
 
 
 
 
Marie I. Portugalská
 
 
Marie Tereza z Braganzy
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Šarlota Joaquina Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
Alfonso de Borbón y Borbón
 
 
 
 
 
Karel III. Španělský
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
 
 
 
 
Marie Amálie Saská
 
 
František de Paula Španělský
 
 
 
 
 
 
Filip I. Parmský
 
 
Marie Luisa Parmská
 
 
 
 
 
 
Luisa Alžběta Francouzská
 
 
Marie Kristýna Španělská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský
 
 
František I. Neapolsko-Sicilský
 
 
 
 
 
 
Marie Karolína Rakouská
 
 
Luisa Šarlota Neapolsko-Sicilská
 
 
 
 
 
 
Karel IV. Španělský
 
 
Marie Isabela Španělská
 
 
 
 
 
 
Marie Luisa Parmská
 
  1. Některé zdroje uvádějí nesprávně 94 jmen. Těchto 88 jmen obsahuje několik s více než jedním slovem, která jsou rozdělena pomlčkou. Celkem 115 slov předchází příjmení de Borbón y Borbón. Jeho celé jméno, jak bylo zaznamenáno v Guinessově knize rekordů, bylo Alfonso María Isabel Francisco Eugenio Gabriel Pedro Sebastián Pelayo Fernando Francisco de Paula Pío Miguel Rafael Juan José Joaquín Ana Zacarías Elisabeth Simeón Tereso Pedro Pablo Tadeo Santiago Simón Lucas Juan Mateo Andrés Gerónmo Bernard Cándido Gerardo Luis-Gonzaga Filomeno Camilo Cayetano Andrés-Avelino Bruno Joaquín-Picolimini Felipe Luis-Rey-de-Francia Ricardo Esteban-Protomártir Genaro Nicolás Estanislao-de-Koska Lorenzo Vicente-de-Koska Lorenzo Vicente Crisólemente-Ja Cristano Francisco-Vicente Crisólemente I Cristano Cristano Esteban-de-Hungría Ladislado Enrique Ildefonso Hermenegildo Carlos-Borromeo Eduardo Francisco-Régis Vicente-Ferrer Pascual Miguel-de-los-Santos Adriano Venancio Valentín Benito José-Oriol Domingo Florencio Alfacio Benére Domingo-de-Silos Tomuto Antoniovi Ramuónovi -Santos de Borbón y Borbón.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Alfonso de Borbón y Borbón na anglické Wikipedii.

  1. Taalrecorddag - het grootste aantal voornamen (1 maart 2004). www.onzetaal.nl [online]. 2008-10-23 [cit. 2024-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. Bureaucrats Refuse To List 140 Names. apnews.com [online]. 2020-07-25 [cit. 2024-09-04]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  3. ESPAÑOL BOUCHE, Luis. Nuevos y viejos problemas en la Sucesión de la Corona Española. Madrid: Hidalguia, 1999. S. 70. (španělsky) 
  4. a b c d Alfonso de Borbón y Borbón | Real Academia de la Historia. dbe.rah.es [online]. [cit. 2024-09-04]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]