Alemanština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dialekty horní němčiny

Alemanština[1] (někdy psáno alemannština[2]) neboli alemanské dialekty je skupina dialektů němčiny (hornoněmčiny), kterými se mluví především ve Švýcarsku, Švábsku a Vorarlbersku; dále také v Lichtenštejnsku, Francii (Alsasko), Itálii a Venezuele (město Colonia Tovar). Zhruba se dělí na švýcarskou němčinu (v širším pojetí), kterou se mluví i v některých přilehlých oblastech (Alsasko, Vorarlbersko), a švábštinu. Celkem alemanskými dialekty hovoří na celém světě zhruba 10 miliónů lidí.

Dělení

Dialekty běžně rozšířené ve Švýcarsku jsou souhrnně označovány jako švýcarská němčina.

Reference

  1. Utvořeno podle jediného hesla databáze DEBDict obsahující řetězec „aleman/alemán“, hesla SSJČ „Aleman, Alaman, -a m. (1. mn. -é, -i) příslušník jednoho z germánských kmenů sídlících v jihozápadním Německu; alemanský, alamanský příd.: a-é kmeny“.
  2. Alena Šimečková: Úvod do studia jazykovědné germanistiky. Praha: Karolinum, 2004. S. 128.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Link FA