Přeskočit na obsah

Aileen Wuornosová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Aileen Wuornosová
policejní fotografie
policejní fotografie
Základní údaje
Rodné jménoAileen Carol Pittman
AliasSandra Kretsch
Susan Lynn Blahovec
Lee Blahovec
Cammie Marsh Greene
Lori Kristine Grody
Datum narození29. února 1956
Místo narozeníRochester, Michigan
Datum úmrtí9. října 2002 (ve věku 46 let)
Místo úmrtíFloridská státní věznice
Bradford County, Florida
Způsob dopadeníakce v motorskářském baru The Last Resort, Volusia County
Obvinění6 vražd I. stupně
Zatčení9. ledna 1991
Výše trestutrest smrti
Příčina smrtismrtící injekce
Oběť
Modus operandistřelba na zákazníka při prostituci
Počet obětí7
Období vraždění30. listopadu 1989
19. listopadu 1990
Stát vražděníSpojené státy americké
Místo vraždyFlorida
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Aileen Carol Wuornosová (29. února 1956, Rochester, Michigan9. října 2002) byla americká sériová vražedkyně, která v letech 1989–1990 na území Floridy zastřelila sedm mužů. Jako důvod těchto činů uvedla, že ji dotyční znásilnili nebo se ji pokusili znásilnit, a to v době, kdy pracovala jako prostitutka. K jejímu zadržení došlo v roce 1991 a v následném procesu byla shledána vinnou a za šest vražd odsouzena k trestu smrti. Poprava smrtící injekcí proběhla 9. října 2002 ve floridské státní věznici okresu Bradford County.

Narodila se v únoru 1956 jako Aileen Carol Pittman v michiganském Rochesteru.[1] Její matka Diane Wuornosová se vdala 3. června 1954, ve věku patnácti let, za Lea Dale Pittmana. Za necelé dva roky však požádala o rozvod. Aileen Wuornosová měla staršího bratra Keitha Pittmana (nar. v únoru 1955).

Svého otce, který byl v době jejího narození obžalován ze znásilnění a pokusu vraždy sedmileté dívky, nikdy nepoznala.[1] Leo Pittman byl diagnostikován jako schizofrenická osobnost a odsouzen za pohlavní zneužívání.[2] V roce 1969 se oběsil ve vězení.[3][4] Matka rodinu opustila v lednu 1960 a potomky ponechala v péči u svých rodičů Lauriho a Britty Wuornosových, kteří je osvojili legální cestou 18. března 1960.[4]

Jako jedenáctiletá se ve škole zapletla do sexuálních aktivit výměnou za cigarety, drogy a potraviny. Sexuální činnost provozovala také s bratrem.[2] Později uvedla, že ji děd alkoholik v dětství sexuálně zneužíval a fyzicky napadal.[2] V roce 1970, ve věku čtrnácti let, otěhotněla poté,[5] co ji znásilnil dědův přítel.[2] Porodila doma jako svobodná matka a novorozenec byl poskytnut k adopci.[4] Několik měsíců po porodu opustila školu[2] a babička v této době zemřela na jaterní selhání. V patnácti letech musela odejít z dědova domu a na živobytí si začala vydělávat prostitucí. Žila v přilehlých lesích.[4]

Rané kriminální období

[editovat | editovat zdroj]

27. května 1974 došlo v coloradském okrese Jefferson County k jejímu prvnímu uvěznění. Jako důvody byly shledány řízení pod vlivem, výtržnictví a střelba z jedoucího vozidla. Později přibylo obvinění z nedostavení se k soudu.[6]

Roku 1976 autostopem přicestovala na Floridu, kde se seznámila s šedesátidevítiletým prezidentem jachtařského klubu Lewisem Gratzem Fellem, za kterého se stejný rok provdala. Za napadení v místním baru však byla opět uvězněna. Následně zbila manžela jeho holí, což mělo za následek podání dalšího obvinění. Po návratu do Michiganu[7][8] byla 14. července 1976 v okrese Antrim County zadržena a uvězněna za porušování pořádku, když házela kulečníkové koule barmanovi na hlavu.[9] 17. července téhož roku zemřel bratr Keith na karcinom jícnu, což pro ni znamenalo zisk deseti tisíc dolarů z jeho životní pojistky. 21. července, po devíti týdnech společného života s Felem, bylo manželství anulováno.[10]

20. května 1981 došlo ve floridském Edgewateru k dalšímu uvěznění za ozbrojenou loupež v obchodě, v němž odcizila 35 dolarů a dvě krabičky cigaret. 1. května 1984 byla zadržena za pokus zpeněžit padělané šeky v bance města Key West. 30. listopadu 1985 se její jméno citovalo v souvislosti s podezřením z krádeže revolveru a střeliva v Pasco County.[11]

4. ledna 1986 došlo v Miami k jejímu vzetí do vazby a obvinění z loupeže automobilu, kladení odporu při zatýkání a obstrukce při zjišťování totožnosti, když se identifikovala pod jménem své tety. Policie v kradeném autě nalezla revolver ráže .38 a bednu munice.[12]

V létě 1986 poznala v daytonském lesbickém baru hotelovou pokojskou Tyriu Mooreovou. Následně spolu navázaly vztah a cestovaly. Wuornosová získávala finanční prostředky prostitucí.[13] 4. července 1987 v baru na Daytona Beach pak policie obě zadržela za údajné napadení jistého člověka pomocí pivních lahví.[14]

Seznam uvádí věk, datum úmrtí a další informace osob, které Wuornosová zavraždila.

  • Richard Mallory,[3] 51 let, zavražděný 30. listopadu 1989, byl majitel obchodu s elektronikou ve floridském Clearwateru. Jednalo se o první oběť, která však sama byla dříve odsouzena za znásilnění. Wuornosová tvrdila, že Malloryho musela zastřelit v sebeobraně. Dva dny po činu zajistil zástupce šerifa opuštěný vůz oběti a 13. prosince se nalezlo tělo v zalesněné krajině několik mil od automobilu. Neslo známky několika střelných zranění. Za příčinu smrti byly označeny dvě kulky, které zasáhly levou plíci.
  • David Spears,[3] 43 let, byl stavební dělník ve floridském Winter Garden. 1. června 1990 bylo nalezeno jeho nahé tělo se šesti střelnými zraněními u dálnice č. 19 v okrese Citrus County.
  • Charles Carskaddon,[3] 40 let, zavražděný 31. května 1990, byl zaměstnanec rodea na částečný úvazek. 6. června 1990 došlo k nálezu těla v okrese Pasco County. Byl devětkrát střelen ze zbraně malého kalibru.
  • Peter Siems,[3] 65 let, byl zavražděn v červnu 1990 na cestě z floridského Jupiteru do New Jersey. 4. června 1990 došlo k objevení jeho vozu v Orange Springs. Mooreová a Wuornosová byly předtím spatřeny při vystupování z auta. Na klice vnitřní strany dveří byl sejmut otisk dlaně Wuornosové.
  • Troy Burress,[3] 50 let, byl obchodník s masem a uzeninou z města Oscala. Od 31. července 1990 byl pohřešován. 4. srpna 1990 došlo k nálezu jeho těla se dvěma střelnými zraněními v zalesněné krajině u státní silnice č. 19 okresu Marion County.
  • Charles „Dick“ Humphreys,[3] 56 let, zavražděný 11. září 1990, byl major amerických vzdušných sil ve výslužbě, bývalý státní vyšetřovatel v oblasti zneužívání dětí a také policejní šéf. 12. září 1990 bylo jeho oblečené tělo nalezeno v okrese Marion County. Neslo stopy šesti střelných zranění v oblasti hlavy a trupu. Vůz byl zajištěn v okrese Suwannee County.
  • Walter Jeno Antonio,[3] 62 let, byl policejní záložník, zavražděný 19. listopadu 1990. Téměř nahé tělo bylo objeveno nedaleko odlehlé lesní cesty v okrese Dixie County. Identifikace prokázala čtyři střelná zranění. Za dalších pět dnů došlo v okrese Brevard County k nálezu jeho vozu.

Zatčení a trestní řízení

[editovat | editovat zdroj]

4. července 1990 Wuornosová s Mooreovou havarovaly s ukradeným vozidlem Siemse. Při jeho opuštění byly zpozorovány svědky, s jejichž pomocí následně policie vytvořila portréty hledaných. Na klice dveří byla také zajištěna daktyloskopická stopa dlaně. Wuornosová měla již z dřívější trestné činnosti na Floridě policejní záznam i s otisky prstů.[4]

9. ledna 1991 došlo k zatčení Wuornosové v motorkářském baru v The Last Resort, okresu Volusia County.[15] Mooreová byla zajištěna následujícího dne ve Scrantonu. Souhlasila s pomocí získat doznání od přítelkyně výměnou za svou imunitu. Vrátila se proto s policií na Floridu, kde byla držena v motelu. Pod policejním vedením uskutečnila telefonický hovor do věznice, v níž žádala Wuornosovou o pomoc k očištění svého jména. O tři dny později, 16. ledna 1991, se obviněná přiznala k vraždám. Zdůvodnila je jako akt sebeobrany, když se ji muži pokusili znásilnit.[16][17]

27. ledna 1992 byla odsouzena za vraždu Richarda Malloryho s pomocí svědectví Mooreové. Psychiatrická vyšetření ji klasifikovala jako duševně nestabilní s hraniční poruchou osobnosti. Čtyři dny poté byl vynesen rozsudektrest smrti.[17][18]

31. března 1992 využila práva obhajoby nolo contendere a u vražd Dicka Humphreyse, Troye Burresse a Davida Spearse sdělila, že chtěla „konat s Bohem“.[3] Rozsudek jí udělil další tři tresty smrti.

V červnu 1992 byla shledána vinnou z vraždy Charlese Carskaddona a v listopadu téhož roku došlo k vynesení pátého rozsudku smrti.[3]

V únoru 1993 byla usvědčena z vraždy Waltera Jeno Antonia a odsouzena k šestému trestu smrti. Obvinění vůči ní ovšem nebylo vzneseno v případu Petera Siemse, jehož tělo se nikdy nenašlo.[3]

Během natáčení rozhovoru s filmařem Nickem Broomfieldem ve chvíli, kdy se domnívala, že je kamera vypnuta, prohlásila, že se z její strany skutečně jednalo o sebeobranu. V cele smrti – v níž prožila uplynulých dvanáct let, dále nemůže vydržet a chce zemřít.[19]

Poté, co v letech 1996 a 2001 její žádosti zamítl Nejvyšší soud a nedošlo ani ke zmírnění trestu ze strany floridského guvernéra Jeba Bushe, byla 9. října 2002 přepravena do komory smrti ve floridské státní věznici okresu Bradford County. Poslední jídlo odmítla a namísto toho vypila šálek kávy. Zemřela po aplikaci smrtící injekce v 9.47 hod EDT. Stala se tak desátou americkou ženou, na které byl vykonán trest smrti od zrušení jeho zákazu Nejvyšším soudem v roce 1976[20] a druhou popravenou na Floridě.

Po kremaci těla byla urna s popelem předána Dawn Botkinsové, přítelkyni z mládí, která ji odvezla do Michiganu a popel rozprášila pod stromem.

Odraz v kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Vyšetřovatel FBI, který profiloval stíhané, Robert K. Ressler se o Wuornosové krátce zmínil ve své autobiografii. V roce 1992 napsal, že často nehovořil s ženami – sériovými vrahy, protože ony inklinují spíše k zabíjení v afektu než v podobě postupných kroků.[21] Poznamenal, že Wuornosová byla vzácnou výjimkou.[21] V roce 2002 novinářka Sue Russellová vydala knihu o jejím životě nazvanou Lethal Intent.

Filmař Nick Broomfield o ní natočil dva dokumentární filmy:

  • Aileen Wuornos: The Selling of a Serial Killer (1994)[22]
  • Aileen: Life and Death of a Serial Killer (2003)[19]

Wuornosová byla předmětem dílu televizního dokumentárního seriálu Biography.[23]

Objevila se také jako postava v epizodě „Predators“ třídílného seriálu Deadly Women.

Film a televize

[editovat | editovat zdroj]

O jejím příběhu byl v roce 2003 natočen film Zrůda, v němž ji ztvárnila Charlize Theronová a přítelkyni pak hrála Christina Ricci. Theronové přinesl herecký výkon řadu ocenění, včetně Oscara pro nejlepší herečku v hlavní roli a Zlatý glóbus[24] V televizním filmu Overkill: The Aileen Wuornos Story (1992) ji představovala herečka Jean Smartová. V páté řadě American Horror Story ji v díle týkajícím se halloweenské party sériových vrahů ztvárnila herečka Lily Rabe.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Aileen Wuornos na anglické Wikipedii.

  1. a b www.trutv.com [online]. [cit. 28-02-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 29-05-2012. 
  2. a b c d e Silvio, H., McCloskey, K., & Ramos-Grenier, J. (2006). Theoretical consideration of female sexual predator serial killers in the United States. Journal of Criminal Justice, 34(3), 251-259.
  3. a b c d e f g h i j k Aileen Carol Wuornos [online]. The Clark County Prosecuting Attorney [cit. 2008-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-14. 
  4. a b c d e HOWARD, Amanda, Martin Smith. River of Blood: Serial Killers and Their Victims. [s.l.]: Universal-Publishers, 2004. ISBN 978-1-58112-518-4. S. 332. 
  5. www.trutv.com [online]. [cit. 28-02-2012]. Dostupné v archivu pořízeném dne 30-09-2012. 
  6. Reynolds, 2003, s. 116
  7. RUSSELL, Sue. Lethal Intent. [s.l.]: Pinnacle Books, 2002. Dostupné online. ISBN 0-7860-1518-7. S. 97. 
  8. GRIFFIN, Ayanna M., Dr. Bruce Arrigo. The Phenomenon of Serial Murders and Women [online]. University of North Carolina at Charlotte [cit. 2008-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-21. 
  9. Reynolds, 2003, s. 116–117
  10. Notorious Crime Profiles Aileen Wuornos [online]. Biography.com [cit. 2008-10-27]. Dostupné online. 
  11. Reynolds, 2003, s. 117
  12. Reynolds, 2003, s. 117–118
  13. VENTURA, Varla. The Book of the Bizarre: Freaky Facts and Strange Stories. [s.l.]: Red Wheel Weiser Conari, 2008. Dostupné online. ISBN 978-1-57863-437-8. S. 132. 
  14. Reynolds, 2003, s. 119
  15. KENNEDY, Dolores, Robert Nolin. On a Killing Day: The Bizarre Story of Convicted Murderer Aileen Lee Wournos [sic]. [s.l.]: S.P.I. Books, 1994. ISBN 1-56171-293-0. S. 48. 
  16. DWYER, Kevin, Jure Fiorillo. True Stories of Law & Order: SVU. [s.l.]: Penguin Group/Berkley, 2007-11-06. Dostupné online. ISBN 978-0-425-21735-1. S. 53–54. 
  17. a b Timeline Of Aileen Wuornos' Crimes. Local 6 News. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-03. 
  18. DWYER, Kevin, Jure Fiorillo. True Stories of Law & Order: SVU. [s.l.]: Penguin Group/Berkley, 2007-11-06. Dostupné online. ISBN 978-0-425-21735-1. S. 54–55. 
  19. a b Aileen: Life and Death of a Serial Killer [online]. [cit. 2008-09-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-09-27. 
  20. Hall, K, ed. The Oxford Guide to the Supreme Court of the United States, s 323–4. Oxford University Press.
  21. a b Ressler, Robert K. and Tom Schachtman. Whoever Fights Monsters: My Twenty Years Hunting Serial Killers for the FBI. New York: St. Martin's Press, 1992, at p. 83. ISBN 0-312-07883-8.
  22. Aileen Wuornos: The Selling of a Serial Killer [online]. NickBroomfield.com [cit. 2008-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-03. 
  23. A&E Biography: Episode Guide [online]. A&E [cit. 2009-08-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-09. 
  24. Monster (2003) [online]. IMDB [cit. 2008-10-03]. Dostupné online. 
  25. Welcome to the operatic world of Wuornos! [online]. [cit. 2008-09-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-10-02. 
  26. Lyricstime.com: Combichrist - God Bless. www.lyricstime.com [online]. [cit. 2012-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-12-21. 
  27. Diskografie.cz: Combichrist - God Bless. www.diskografie.cz [online]. [cit. 2012-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-09-03. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HICKEY, Eric, 2010. Serial Murderers and their Victims. [s.l.]: Wadworth. ISBN 978-0-495-60081-7. 
  • REYNOLDS, Michael, 2003. Dead Ends: The Pursuit, Conviction and Execution of Female Serial Killer Aileen Wuornos, the Damsel of Death. [s.l.]: St. Martin's True Crime Library. Dostupné online. ISBN 0-312-98418-9. 
  • RUSSELL, Sue, 2002. Lethal Intent: The Shocking True Story of One of America's Most Notorious Female Serial Killers. [s.l.]: Pinnacle. Dostupné online. ISBN 0-7860-1518-7. 
  • WUORNOS, Aileen, Christopher Berry-Dee, 2004. Monster: My True Story. [s.l.]: John Blake. ISBN 1-84454-237-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]