Agiovci
Agiovci nebo Ágidovci (řec .Δυναστεία Αγιαδών) byli jednou ze dvou královských rodin, z nichž se volili králové ve starověké Spartě.
Původ Agiovců
[editovat | editovat zdroj]Dle mýtů dovedl Dóry (předkové Sparťanů) do Sparty Heraklův potomek - Aristodémos. Jeho synové - dvojčata Eurysthenes a Prokles vládli společně, protože jejich matka Argeia prý neprozradila, který z nich se narodil první. Ve Spartě se takto pokoušeli vysvětlit vznik spartského dvojkrálí.
Historici se většinou domnívají, že tato Spartská instituce vznikla dohodou mezi vůdci dvou dórských kmenů po dobytí Lakónie nebo vůdcem dórských dobyvatelů a vládcem Achájských starousedlíků . Skutečné důvody vzniku diarchie ve Spartě nám však asi zůstanou neznámé.
Králové Sparty
[editovat | editovat zdroj]Seznam králů rodu Agiovců začíná Eurysthenem a jeho dvojče Prokles je prvním králem dynastie Eurypontovců. Jejich následníci se volili v rámci dynastie a měl to být vždy nejbližší příbuzný. Uzavírání sňatků mezi těmito královskými rody bylo zakázáno. Králové ve Spartě neměli absolutní moc. Jejich kontrolním subjektem byli Eforové, kteří se řídili Lykurgovými zákony.
Agiovci jsou celkově považováni za významnější rod (byly doby, kdy tomu tak nebylo) než Eurypotovci. Z jejich řad můžeme zmínit Kleomena I., reformátora Kleomena III. a hlavně se do dějin zapsal Leónidás I., který hrdinně bojoval proti ohromné početní převaze nepřítele až do svého hořkého konce v bitvě u Thermopyl.
Seznam králů rodu Agiovců
[editovat | editovat zdroj]Seznam nejstarších králů Sparty je uveden v seznamu historika Herodota. Králové od desátého století před Kr. do poloviny sedmého století před Kr. patří spíše do oblasti mýtů, protože nejsou známy žádné důkazy o jejich existenci. Letopočty uvedené o době jejich vlády jsou fiktivní.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Agiovci na slovenské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Herodotos, kniha VII, 204;
- ZAMAROVSKÝ, Vojtech. Grécky zázrak. [s.l.]: Perfekt, 2002. ISBN 80-8046-103-1. (slovenský)