Eurypontovci

Eurypontovci (řec. Δυναστεία Ευρυποντιδών) byla královské rodina, z níž byli, společně s Agiovci voleni králové ve starověké Spartě.

Sparta a původ Eurypontovců

Nejstarší dějiny Sparty jsou velmi málo známé. Z vykopávek se dá usuzovat, že Sparta byla významným městem již v mykénském období. Kolem roku 1200 př. n. l. území Lakónie dobyli Dórové – (předkové Sparťanů) a původní Achájské obyvatelstvo si podrobili.

Podle mýtů Sparťané odvozují původ názvu Sparty (řec. Lakedaimón) od krále Lakedaimóna – (syna boha Dia), který dostal vládu nad krajinou od svého tchána říčního boha a krále Eurota. Sídelní město nazval Lakedaimón jménem své manželky. Po Lakedaimónovi vládl jeho syn Amyklas a po nich další jejich potomci. Slavná Trójská válka probíhala během vlády Menelaa. Po trojské válce za vlády Menelaova vnuka Tisamena napadli jejich království Dórové vedení Heraklovci.

Aristodémos pravnuk Hérakla a jeho bratři vedli poslední pátý útok na mykénský Peloponés. Během závěrečné bitvy byl Aristodemos zabit a dobyté území se mělo stát královstvím jeho syna, ale protože mu jeho manželka Argeia porodila dvojčata (Eurysthenes a Prokles) a nechtěla prozradit, že který z nich se narodil první, bylo rozhodnuto, že budou vládnout oba. Nástupci obou králů pak vládli v rámci svého rodu. Nástupci Eurysthena v linii rodu Agiovců a nástupci Proklea v linii rodu Eurypontovců. Takto se pokoušeli Sparťané vysvětlit vznik jejich dvojkrálí.

Králové Eurypontovců

Králové ve Spartě byli voleni ze dvou královských rodů Agiovců a Eurypontovců, mezi nimiž platil striktní zákaz uzavírat sňatky. Následníkem krále měl být vždy nejbližší příbuzný. Králové podléhali od nejstarších dob kontrole. Tou kontrolou byl pětičlenný sbor Eforů (dozorců), kteří vedle jiných povinnostech dohlíželi i na vládnutí králů. Herodotos napsal, že kontrolní institut vznikl již v době legendárního zákonodárce Sparty Lykurga, ale Díogenés Laertios nesouhlasí a tvrdí, že to bylo až v době spartského filozofa Chilona v šestém století př. n. l. Králové Eurypontovců od jejich mytického zakladatele Proklea, až do období kolem poloviny sedmého století př. n. l. nejsou historicky doloženi a s velkou pravděpodobností spadají do oblasti mýtů. Právě u těchto králů z rodu Eurypontovců jsou v seznamech na rozdíl od seznamu rodu Agiovců u antických historiků neshody. Jako příklad v seznamu Herodota se král Sóos jako následník Proklea nenachází, ale pozdější autoři např. Plútarchos nebo Pausaniás jej jako následníka uvádějí. Diodoros ve své knize poskytuje podle něj detailní chronologii nejstarších spartských králů, ve které však chybějí jména některých králů uvedených Hérodotem. Diodoros píše, že osmdesát let po tradiční Trojské válce (1104 př. n. l.) začal vládnout Prokles, který vládl 49 let a další jeho nástupci v pořadí Prytanis 49 let, Eunomos 45 let, Charilaos 60 let, Nikandros 38 let, a Theopompos 47 let. Diodoros tvrdí, že první olympiáda (776 př. n. l.) se konala za vlády posledně uvedeného krále. Těch neshod je v seznamech starších spartských králů více.

Z historicky doložených králů z rodu Eurypontovců se významněji zapsali do dějin mnozí králové – z nichž zmiňme vynikajícího stratéga a vzor spartské vytrvalosti krále Agésilaa II., jeho syna Archidama III. a nesporně významnou osobností byl i Agis IV., který za snahu o zavedení sociálních reforem ve Spartě zaplatil svým životem.

Některé chronologické údaje a jména králů Sparty z dynastie Eurypontovců jsou v následující tabulce upraveny tak, aby souhlasily s údaji od Pausania.

Seznam králů Eurypontovců

Jméno	Období vlády	Rodinný původ
Prokles		Syn Aristodema
Sóos	977–944 př. n. l.	Syn Proklea
Eurypón	944–911 př. n. p.	Syn Sóosa
Prytania	911–878 př. n. l.	Syn Eurypóna
Eunomos	878–845 př. n. l.	Syn Prytania
Polydektés	845–812 př. n. l.	Syn Eunomia
Charilaos	812–779 př. n. l.	Syn Polydekta
Nikandros	779–746 př. n. l.	Syn Charilaa
Theopompos	746–713 př. n. l.	Syn Nikandra
Anaxandridas I.	713–680 př. n. l.	Syn Theopompa
Archidamos I.	680–647 př. n. l.	Syn Anaxandrida I.
Anaxidamos	647–614 př. n. l.	Syn Archidama I.
Leótychidas I.	614–581 př. n. l.	Syn Anaxidama
Hippokratidas	581–570 př. n. l.	Syn Leótychida I.
Agasikles	570–548 př. n. l.	Jeho rodokmen: byl synem Archidama syna Anaxidama syna Zeuxidama syna Archidama syna Theopompa
Ariston	548–515 př. n. l.	Syn Agasikla
Démaratos	515–491 př. n. l.	Syn Aristona, sesazený – zemřel v roce 480 př. n. l.
Leótychidas II.	491–476 př. n. l.	Syn Menarea syna Hippokratida – zemřel v roce 469 př. n. l.
Archidamos II.	476–427 př. n. l.	Syn Zeuxidama syna Leótychida II.
Agis II.	427–398 př. n. l.	Syn Archidama II.
Agésilaos II.	398–361 př. n. l.	Syn Archidama II.
Archidamos III.	361–338 př. n. l.	Syn Agésilaa II.
Agis III.	338–331 př. n. l.	Syn Archidama III.
Eudamidas I.	331–305 př. n. l.	Syn Archidama III.
Archidamos IV.	305–275 př. n. l.	Syn Eudamida I.
Eudamidas II.	275–245 př. n. l.	Syn Archidama IV.
Agis IV.	275–241 př. n. l.	Syn Eudamida II. – popraven
Eudamidas III.	241–228 př. n. l.	Syn Agida IV.
Archidamos V.	228–227 př. n. l.	Syn Eudamida II.
Eukleidas	227–221 př. n. l.	Bratr Kleomena III. Z rodu Agiovcov
Sparta bez krále	221–219 př. n. l.
Lykúrgos	219–210 př. n. l.	Potomek Agida II. ?
Pelops	210–206 př. n. l.	Syn Lykurga
Nabis	206–192 př. n. l.	Potomek Démarata ?
Lakónikos	192–192 př. n. l.	Otec není znám, byl posledním králem Eurypontovců

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eurypontovci na slovenské Wikipedii.

Literatura

Herodotos, kniha VII, 204
Diodóros Sicilský, kniha VII, 8,2
Thukydides, III., 47
Pausanias, III.1 – 13

Externí odkazy

[1]
[2]^{[nedostupný zdroj]}