Nabis (král Sparty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nabis
NabisCoin.jpg
Narození 3. století př. n. l.
Sparta
Úmrtí 192 př. n. l.
Sparta
Funkce regent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nabis (starořecky Νάβις) byl poslední král Sparty přibližně od roku 206 před Kr. do roku 192 před Kr.

Vládce Sparty[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Machanida, který byl opatrovníkem mladého krále Pelopa, se přibližně v roce 207 před Kr. jeho dalším opatrovníkem stal Nabis. Není známo z jakého titulu a jak dostal tuto funkci. Nabis byl velitelem žoldnéřů Sparty, proto je možné, že toho dosáhl pomocí svého vojenského vlivu. Po krátkém čase se zmocnil trůnu a aby tuto uzurpaci legitimizoval, prohlásil, že svůj původ odvozuje od Démaráta z královské rodiny Eurypontovů. Mnohými svými současníky byl však považován za nelegitimního panovníka. Státní instituce eforát a gerúsii nerespektoval a rozhodoval sám. Po převzetí moci začal zavádět reformy, o které se pokoušeli již jeho předchůdci Agis IV. a Kleoménés III. a co se týče rozsahu reforem, daleko je překonal.

Čtyřdrachmová mince s podobiznou krále Nabida.

Zavedení reforem[editovat | editovat zdroj]

Sparta za krále Kleoména III. ztratila v roce 222 před Kr. v bitvě u Sellasie většinu svého vojska a aby Nabis tuto ztrátu nahradil, neváhal se opřít i o ty nejchudší příslušníky Sparty. Přidělil jim pozemky a zapsal je do seznamu občanů. Spartu prohlásil za azyl pronásledovaných. Podle některých historiků dokonce nedělal rozdíly mezi občany a heilóty, proto ze svých třídních pozic o Nabidovi psali převážně v nepříznivém světle. Plutarchos ho popisuje jako "nejopovážlivějšího a nejkrutějšího lakedaimonského tyrana", Polybios píše, že "vyháněl občany, pouštěl na svobodu otroky a dával jim za ženy dcery jejich pánů". Polybios dále zdůraznil Nabisovu krutost a zálibu v mučení vězňů, k němuž údajně jako první používal železnou pannu[1]. Zavedení reforem bylo pro Spartu nesporně úspěchem. Nabis dosáhl obliby mezi lidem a poté, co rozšířil řady svého vojska ve snaze o dosažení někdejší slávy Sparty, začal dobývát její ztracená území.

Makedonské války[editovat | editovat zdroj]

Nabis se během první makedonské války v roce 205 před Kr. stal podle mírové smlouvy z Foiniké spojencem Říma a nepřítelem Makedonie. Ovládnutím Messénie se dostal do konfliktu s achajským spolkem, vedeným nadaným stratégem Filopoiménem. Po dlouhých bojích o územní převahu na Peloponésu požádal achajský spolek v roce 200 před Kr. makedonského krále Filipa V. o pomoc, ale ten ji odmítl poskytnout. Nabis byl poražen v bitvě u Tegeje, ale po krátkém čase se boje obnovily. V následujících letech obratně využíval konflikt mezi Římany a Makedonií. Za spojenectví, které uzavřel s králem Makedonie Filipem V. získal Argos, když se však makedonská válka vyvíjela v neprospěch Makedonie, rozhodl se opět uzavřít spojenectví s Římem a ten ho uznal za krále a spojence římského lidu. Po skončení druhé makedonské války roku 196 před Kr. achajský spolek požádal římského konzula Tita Quinctia Flaminia aby jednal s Nabidem o navrácení města Argos a ostatního území, které spolku Sparta zabrala.

Válka s Římem[editovat | editovat zdroj]

Nabis tento požadavek odmítl s odůvodněním, že toto území vlastnil během spojenectví s Římem. Římané nakonec tento spor vyřešili silou zbraní. K Římanům se přidali Atény, aitólský spolek a Pergamské království, kterým byla vláda krále Nabida trnem v oku. Po těžkých bojích se Nabis v roce 195 před Kr. vzdal Římanům a musel přijmout podmínky, které mu uložil konzul Flaminius. Králem zůstal jen na malém území Lakónie, což zahrnovalo jen samotné město Spartu a jeho blízké okolí.

Poslední roky vlády[editovat | editovat zdroj]

Nabis se s tím nesmířil a stále doufal, že se situace změní a on si opět dobude bývalou moc. Tato možnost se mu naskytla, když v roce 192 před Kr. bojovali Římané a achajský spolek proti králi seleukovské říše Antiochovi III. a aitólskému spolku. Nabis se pokusil dobýt přístav Gytheion na pobřeží Lakónie. Zpočátku byl úspěšný, ale pak ho zastavil achajský spolek, proto Nabis požádal o vojenskou pomoc aitólský spolek, a ten mu ji poskytl zasláním asi tisíce mužů pěchoty a kolem tří set jezdců. Aitólové však Nabida zradili. Ve snaze připojit Spartu k aitólskému spolku zavraždil Nabida důstojník spolku Alexaménos. Jejich úmyslu připojit Spartu k aitólskému spolku zabránilo lidové povstání. Zmatek, který v Spartě zavládl, využil achajský spolek, jehož četné vojsko vedené Filopoiménem donutilo Spartu vstoupit do achajského spolku a protože poté monarchii ve Spartě zrušili, Nabis byl jejím posledním králem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nabis na slovenské Wikipedii.

  1. Polybius, 13.7. The thrust of Polybius' anecdote is the extent to which the tyrannical cruelty of Nabis would drive him. Neither F. W. Walbank (A Historical Commentary on Polybius, vol. II, 1967:420f) nor P.A. Cartledge and A.J.S. Spawforth, Hellenistic and Roman Sparta: A Tale of Two Cities London 1989:72) believe this story. Sarah B. Pomeroy, Spartan Women 2002:90

Literatura[editovat | editovat zdroj]