Anaxandridas II.

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Anaxandridas II.
NarozeníDesetiletí do 560 př. n. l.
Sparta
Úmrtí520 př. n. l.
Povolánípolitik
Nábož. vyznánínáboženství ve starověkém Řecku
DětiKleombrotus
Leónidás I.
Kleomenés I.
Dorieus[1]
Rodičekrál León
PříbuzníPausaniás[2][3][4] a Nicomedes[2] (vnoučata)
Funkcespartský král
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anaxandridas II. nebo Anaxandridás II. (starořecky Ἀναξανδρίδας) byl král Sparty z královského rodu Agiovců přibližně od roku 560 př. n. l. Do roku 520 př. n. l. Jeho spolukrály z královského rodu Eurypontovců byly Agasikles (vládl cca 575–550 př. n. l.) a Aristón (vládl cca 550–515 př. n. l.).

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Anaxandridas byl podle historika Herodota synem a nástupcem León. Jeho manželství uzavřené s dcerou vlastního bratra bylo dlouho bezdětné a jelikož tím hrozilo vymření královského rodu Agiovcov, Eforie mu navrhli, aby se s ní rozvedl. On to odmítl, a proto mu i když to bylo proti spartský mravům dovolili uzavřít druhé manželství. Druhá manželka (Prinetades) mu porodila syna Kleomena. Zanedlouho však otěhotněla i první manželka a porodila syna Dóriea a později syny Kleombrota a Leonida.

Válka s Tegeou[editovat | editovat zdroj]

Válku s Tegeou neúspěšně vedli už jeho otec León a dědeček Eurykratides. Anaxandridovi se po dlouhých bojích přibližně v roce 554 př. n. l. Tegeu podařilo dobýt. Tegea si z rozhodnutí Sparty zachovala jistou nezávislost ve vnitrostátních záležitostech, ale stali se její závislými spojenci. Pro Spartu to byl přelomový čas a stává se tím nejmocnějším státem na Peloponésu.

Založení Peloponéského spolku[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 550 př. n. l. Pod vedením Sparty se peloponéské státy s výjimkou Argu a Achaja sdružili do ústředny řízeného vojenského svazu tzv. Peloponéského spolku. Tento vojenský spolek sehrál důležitou roli při dosažení hegemonie Sparty v Řeckem světě.

Vítězství nad Argom[editovat | editovat zdroj]

Pozici hegemona si na Peloponésu Sparta upevnila vítězstvím, které dosáhly Sparťané pod vedením Anaxandrida a jeho spolukráľa Ariston v roce 546 př. n. l. Nebylo to však konečné vítězství. Argos se stal pro Spartu iv blízké budoucnosti po Aténách jejich největším protivníkem.

Nástupnictví[editovat | editovat zdroj]

Po smrti Anaxadrida, který vládl dlouhých čtyřicet let se z rozhodnutí Eforie a Gerúsia stal následníkem kolem roku 520 př. n. l. Syn jeho druhé manželky Kleomenes. O nástupnictví Kleomena rozhodli na základě Lykurgových zákonů, podle kterých se dědicem stává nejstarší syn krále.

Poznámka[editovat | editovat zdroj]

V seznamech králů se Anaxandridas uvádí jako druhý, protože v seznamu králů z rodu Eurypontovcov je uveden u některých antických historiků také Anaxandridas, který vládl přibližně sto let před ním. V seznamu králů Eurypontovcov z těchto let vládne zmatek a někteří historici zpochybňují existenci Anaxandrida I., ale jelikož je v seznamech uváděn jeho existence není nemožná.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaxandridas II. na slovenské Wikipedii.

  1. Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ45182619. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. a b Cleombrŏtus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Pausanĭas. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. Marcus Niebuhr Tod: 1911 Encyclopædia Britannica/Pausanias. In: Encyklopedie Britannica 1911.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]