Anaxandridas II.
| Anaxandridas II. | |
|---|---|
| Narození | Desetiletí do 560 př. n. l. Sparta |
| Úmrtí | 520 př. n. l. |
| Povolání | politik |
| Nábož. vyznání | náboženství ve starověkém Řecku |
| Děti | Kleombrotus Leónidás I. Kleomenés I. Dorieus[1] |
| Rodiče | král León |
| Rod | Agiovci |
| Příbuzní | Pausaniás[2][3][4] a Nikomédés[2] (vnoučata) |
| Funkce | spartský král |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Anaxandridas II. nebo Anaxandridás II. (starořecky Ἀναξανδρίδας) byl král Sparty z královského rodu Agiovců přibližně od roku 560 př. n. l. Do roku 520 př. n. l. Jeho spolukrály z královského rodu Eurypontovců byly Agasikles (vládl cca 575–550 př. n. l.) a Aristón (vládl cca 550–515 př. n. l.).
Rodina[editovat | editovat zdroj]
Anaxandridas byl podle historika Herodota synem a nástupcem León. Jeho manželství uzavřené s dcerou vlastního bratra bylo dlouho bezdětné a jelikož tím hrozilo vymření královského rodu Agiovcov, Eforie mu navrhli, aby se s ní rozvedl. On to odmítl, a proto mu i když to bylo proti spartský mravům dovolili uzavřít druhé manželství. Druhá manželka (Prinetades) mu porodila syna Kleomena. Zanedlouho však otěhotněla i první manželka a porodila syna Dóriea a později syny Kleombrota a Leonida.
Válka s Tegeou[editovat | editovat zdroj]
Válku s Tegeou neúspěšně vedli už jeho otec León a dědeček Eurykratides. Anaxandridovi se po dlouhých bojích přibližně v roce 554 př. n. l. Tegeu podařilo dobýt. Tegea si z rozhodnutí Sparty zachovala jistou nezávislost ve vnitrostátních záležitostech, ale stali se její závislými spojenci. Pro Spartu to byl přelomový čas a stává se tím nejmocnějším státem na Peloponésu.
Založení Peloponéského spolku[editovat | editovat zdroj]
Kolem roku 550 př. n. l. Pod vedením Sparty se peloponéské státy s výjimkou Argu a Achaja sdružili do ústředny řízeného vojenského svazu tzv. Peloponéského spolku. Tento vojenský spolek sehrál důležitou roli při dosažení hegemonie Sparty v Řeckem světě.
Vítězství nad Argom[editovat | editovat zdroj]
Pozici hegemona si na Peloponésu Sparta upevnila vítězstvím, které dosáhly Sparťané pod vedením Anaxandrida a jeho spolukráľa Ariston v roce 546 př. n. l. Nebylo to však konečné vítězství. Argos se stal pro Spartu iv blízké budoucnosti po Aténách jejich největším protivníkem.
Nástupnictví[editovat | editovat zdroj]
Po smrti Anaxadrida, který vládl dlouhých čtyřicet let se z rozhodnutí Eforie a Gerúsia stal následníkem kolem roku 520 př. n. l. Syn jeho druhé manželky Kleomenes. O nástupnictví Kleomena rozhodli na základě Lykurgových zákonů, podle kterých se dědicem stává nejstarší syn krále.
Poznámka[editovat | editovat zdroj]
V seznamech králů se Anaxandridas uvádí jako druhý, protože v seznamu králů z rodu Eurypontovcov je uveden u některých antických historiků také Anaxandridas, který vládl přibližně sto let před ním. V seznamu králů Eurypontovcov z těchto let vládne zmatek a někteří historici zpochybňují existenci Anaxandrida I., ale jelikož je v seznamech uváděn jeho existence není nemožná.
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Anaxandridas II. na slovenské Wikipedii.
- ↑ Dorieus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ a b Cleombrotus. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Pausanias. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
- ↑ Marcus Niebuhr Tod: 1911 Encyclopædia Britannica/Pausanias. In: Encyklopedie Britannica 1911.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Pausanias (geograf), Periégésis TES Hellados
- Herodotos, Historia