Opatija
Opatija | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 45°20′5″ s. š., 14°18′25″ v. d. |
Nadmořská výška | 0 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
Stát | Chorvatsko |
Župa | Přímořsko-gorskokotarská |
Opatija | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 11 659 (2011) |
Správa | |
Starosta | Ivo Dujmić |
Oficiální web | www |
Telefonní předvolba | (+385) 051 |
PSČ | 51 410 |
Označení vozidel | RI |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Opatija (italsky Abbazia, německy Sankt Jakobi) je chorvatské město a turistické letovisko na východním pobřeží Istrie u Kvarnerského zálivu na úpatí pohoří Učka, 11 km západně od Rijeky. V roce 2011 zde žilo přes 11 500 obyvatel.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Město stává z deseti místních částí: Dobreć, Ičići, Ika, Mala Učka, Opatija, Oprič, Pobri, Poljane, Vela Učka a Veprinac, volněji se k němu váže osada Volosko.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Jméno města Opatija vzniklo v 15. století díky benediktýnskému opatství (chorvatsky opatija), které zde bylo. Dnešní Opatija byla do roku 1844 malou a nevýznamnou. V tomto přelomovém roku ji objevil bohatý obchodník z Rijeky Iginio Scarpa. Nechal zde pro sebe postavit luxusní letní vilu jménem Angiolina. Měla velmi rozlehlý subtropický a přímořský park. Zde ho pak v letních měsících navštěvovali bohatí přátelé z habsburské monarchie. Rekreační centrum se z Opatije stalo v roce 1882 díky tehdejšímu řediteli železnice Friedrichu Schüllerovi, který si zde tehdy koupil vilu.
Netrvalo dlouho a začaly se tu stavět luxusní hotely: hotel Kvarner z roku 1884 byl prvním hotelem na Jadranu, soukromé vily (vila Angiolina) a sanatoria rakousko-uherské šlechty. Status klimatických lázní získalo město v roce 1899 (tehdy byl postaven hotel Imperial), a tím se stalo velmi vyhledávaným místem evropské společenské smetánky, především v zimních měsících.
Úpadek města začal hlavně za italské správy, kam se Istrie a Kvarner dostaly. Návrat města nastal v 60. letech 20. století. V této době zde bylo postaveno několik nových budov. Zároveň se rekonstruovaly staré hotely, které ještě slouží k ubytování. Opatija je jedno z měst, kde se hotely opravovaly, i díky tomu se stala známou oblastí, kterou začínají vyhledávat turisté. Město se zároveň může pyšnit kongresovou halou, která slouží nejen pro konání kongresů, ale i různých besed. Opatija dnes patří k poměrně dosti navštěvovaným kongresovým místům Chorvatska.
Památky
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Zvěstování P. Marie
- Kostel sv. Jakuba
- Kristův kostel
- Hotel Kvarner z roku 1884 - první na Jadranu
- Císařská villa Amalia
Slavné osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Andrija Mohorovičić (1857–1936), chorvatský seismolog a geofyzik, narodil se ve Volosku-Opatiji
- Frank Horvat (1857–1936), fotograf, zdejší rodák
- Český houslista Jan Kubelík zde vlastnil vilu Rosalia, kde v letech 1922–1932 trávil s rodinou vždy značnou část roku.[1] Před vilou Angiolina stojí jeho socha.
- Leo Sternbach (1908–1997), americký chemik a farmaceut, zdejší rodák; vynalezl valium
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kostel Zvěstování Panny Marie
-
Kostel sv. Jakuba
-
Villa Angiolina
-
Hotel Kvarner
-
císařská Villa Amalia
-
Noční Opatija
-
Přístav
-
Socha Jana Kubelíka
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KRAFTOVÁ, Nikol. Estetické postoje Rafaela Kubelíka ve světle mnichovských pramenů. 2014 [cit. 2020-08-13]. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. Vedoucí práce PhDr. Marta Ottlová. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Opatija na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Abbazia v 11. vydání Encyclopædia Britannica ve Wikizdrojích
- PERGLER, Jan. Lázně Opatija - Nikdy neztracený lesk. Hospodářské noviny [online]. 2005-06-15 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online.