Přeskočit na obsah

APL (programovací jazyk)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
APL
Paradigmastrukturovaný, modulární, funkcionální
Vznik60. letech 20. století
AutorKenneth Iverson
První vydání27. listopadu 1966
Typová kontroladynamické typování
Ovlivněn jazykymatematický zápis
Ovlivnil jazykyGo, J, Mathematica, MATLAB, R

APL je programovací jazyk, vyvinutý v šedesátých letech Kennethem Iversonem; jeho hlavní datový typ je vícerozměrné pole. Pro reprezentaci většiny funkcí a operátorů využívá širokou škálu speciálních grafických symbolů, díky čemuž je zdrojový kód velmi hutný. Silně ovlivnil vývoj tabulkových procesorů, funkcionálního programování, balíčků pro matematické výpočty i několika dalších programovacích jazyků. Pro některé aplikace se APL používá ještě dnes.

Verze 10, vydaná roku 1991, přinesla rozhraní pro C (především pro MS C 5.1 i Turbo C 2.0) a Fortran (primárně MS Fortran 5.0). Ve Windows 3.0 podporovala spuštění APL programů ve více než jednom okně, výměnu dat mezi nimi, současný běh jiných programů či podporu práce s myší. Uživatel měl při provádění programů přímý nebo programem řízený přístup do procesoru uživatelských příkazů (User Command Processor), který byl nově umístěný přímo v interpretu APL.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku APL (programming language) na anglické Wikipedii.

  1. STSC vytvořil verzi 10 programového jazyka APL Plus PC. Software | Novinky. Chip. Petr Müller, březen 1991, roč. 1, čís. 3, s. 55. [cit. 2022-06-03]. ISSN 1210-0684.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]