Jiří Sumín
| Amálie Vrbová | |
|---|---|
 Amálie Vrbová (pseudonym Jiří Sumín) | |
| Narození | 9. října 1863 Uhřičice  Rakouské císařství |
| Úmrtí | 11. listopadu 1936 (ve věku 73 let) Přerov  Československo |
| Příčina úmrtí | cévní mozková příhoda |
| Místo pohřbení | Městský hřbitov v Přerově |
| Pseudonym | Jar. Svitavská |
| Povolání | spisovatelka, dramatička, publicistka a prozaička |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Sumín, vlastním jménem Amálie Vrbová, (9. října 1863 Uhřičice[1] – 11. listopadu 1936 Přerov) byla česká spisovatelka.
Život
Pocházela z mlynářské rodiny. Otcem byl Jan Vrba, matka Apolonie Oralová, svatbu měli v roce 1863 a téhož roku se jim narodila Amálie. Prožila své mládí ve mlýně v Uhřičicích u Kojetína. Navštěvovala obecnou školu v Lobodicích a Tovačově, další vzdělání nabyla v klášterním ústavě ve Frýdlantě nad Ostravicí. Sama se pilně věnovala studiu němčiny a francouzštiny. Po rozpadu manželství rodičů (trvalo asi 10 let) se s matkou a sourozenci odstěhovala v roce 1882 do rostoucího Přerova a tam pak žila a plně se věnovala literární tvorbě. Se spisovatelskou obcí příliš nespolupracovala, výjimkou byl přerovský profesor z tamního gymnasia, literární kritik František Bílý[2]. Aktivně se zapojila do místního divadelního spolku Tyl. Zemřela na mrtvici ve svých 73 letech.
Literární činnost započala básničkami pod pseudonymem Serafína Svitavská (zkráceně také Fina Svitavská) v almanachu Zora. Pak pokračovala psaním článků pro Národní listy, kde používala pseudonym Jiří Sumín převzatý z Kraszewského románu Podivíni. Psala i pro časopisy Niva a Domácí hospodyně pod pseudonymem Jar. Svitavská, které byly přijaty kritikou (např. ji pochválil Svatopluk Čech)[3]. Roku 1886 se dobře uvedla v brněnském divadle s aktovkou Tajný sňatek.
Od roku 1895 začala se psaním románů už jako zralá spisovatelka, zejména z prostředí hanáckého venkova[4]. Snažila se psát objektivně, občas s trochou ironie, nezapírala svůj soucit s trpícími, reagovala i na rozpad manželství svých rodičů. V některých povídkách se projevují feministické rysy, prvky hrůzy, fantastiky, lidové pověrčivosti, a je proto zařazována mezi předchůdce české sci-fi literatury. Vyhýbala se lyrickým líčením moravské přírody, zato bezohledně popisuje dobu úpadku starých šlechtických rodů, bídu venkova, živelní pohromy.
Úmrtí
Amálie Vrbová zemřela 11. listopadu 1936 v Přerově ve věku 73 let a byla pohřbena na Městském hřbitově v Přerově.
Dílo
- Z doby našich dědů (1895), prvotina, vesnický příběh o sebevrahu a problému jej někde pohřbít
- Zapadlý kraj (1898), románová studie o úpadku šlechtického panství, které přebere židovský podnikatel
- Věště (1899), románová studie o nemilované dcerce statkářky, končící chřadem v klášteře
- Úskalím (1900), sbírka povídek
- V samotách duší (1902), sbírka čtyř povídek o příbězích různých žen
- Potomstvo (1903) Dostupné online
- Zrádné proudy (1904), předtím vydány v Květech jako Přeludy, vrcholové dílo autorky o proměnách venkova na Moravě
- Dvě novely (1907), v osobě hraběnky zde píše své vlastní názory na život
- Spása (1908), velký (proti)náboženský román z moravského venkova
- Podle cest (1909), povídková knížka
- Když vlny opadly (1910), povídky o ubohých ženách
- Kroky osudu (1912)
- Poupata (1912), pro mládež
- Trosečníci (1913)
- Příčina rozvodu a jiné povídky (1913)
- Zápas s andělem a jiné prózy (1917) Dostupné online
- Děti soumraku (1918)
- Bílý ďábel (1922)
- Martin Gaca (1936)
- Povídky skoro neuvěřitelné (1937), povídky, vydalo posmrtně Moravské kolo spisovatelů v Brně[3].
Galerie
-
Amálie Vrbová, pozdější portrét
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu
- ↑ AUTORSKÝ KOLEKTIV. Slovník českých spisovatelů. Praha: Československý spisovatel, 1964. Kapitola Jiří Sumín, s. 470.
- ↑ a b AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Jiří Sumín, s. 252–253.
- ↑ VAVROUŠEK, Bohumil; NOVÁK, Arne. Literární atlas československý. Díl 2. Praha: Prometheus, 1938. Kapitola Jiří Sumín, s. 100.
Literatura
- Česká literatura 19. století, vydal SPN roku 1990, autor prof. PhDr. Josef Polák, CSc.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jiří Sumín na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jiří Sumín
- Šablona:Kramerius autoři
- Na webu Legie
- Ulice Sumínka v Přerově[nedostupný zdroj]
- Památník národního písemnictví[nedostupný zdroj]
- Web rodiště autorky v Uhřičicích
