Rus (národ)
Henryk Siemiradzki (1883)
Pojmem Rus (plurál Rusové, starorusky Рѹсь; rusky, ukrajinsky, bělorusky: Русь (Rus); staroseversky: Garðar; řecky: Ῥῶς (Rhos)) jsou obecně označováni etnickým původem nebo svými předky lidé skandinávského původu, kteří zhruba mezi osmým až jedenáctým stoletím n. l. obchodovali nebo podnikali nájezdy na říčních trasách mezi Baltským a Černým mořem. Proto jsou v pramenech v anglickém jazyce často označovány jako „Vikingští Rusové“ („Viking Rus“). Vědecký konsensus[1] je takový, že Rusové pocházeli okolo 8. století z východního pobřeží dnešního Švédska a že má jejich jméno stejný původ jako kraj Roslagen ve Švédsku (starším jménem Roden). Nicméně tento kraj byl podle všeho v 9. až 12. století pod vodou a jeho název pochází až z následující doby.[2][3] Jiní (zejména ruští) vědci je považují za Slovany či slavizované Roxolany (tj. původně sarmatské "Světlé Alany") na základě etymologie pojmenování Rus z pojmenování Rosomani ("Lidé Rusi") v kronice Getica od ostrogótského historika Jordanese ze 6. století.[4] Dle tohoto modelu pochází pojmenování Rus z 6. století od Rosomanů, slavizovaných Roxolanů a zakladatelů Ruského chanátu, a poté přešlo v 9. století na Varjagy, zakladatele Kyjevské Rusi, a nakonec na Švédsko. V 18. století němečtí historici a filologové Gottlieb Siegfried Bayer a August Ludwig von Schlözer, kteří oba pracovali na Petrohradské akademii věd, hovořili o skandinávském původu Rusů. Odkazovali se na Pověst dávných let (12. století) a Letopisy bertinské (9. století).
Skandinávští Rusové se usazovali mezi Slovany a Povolžskými Finy v oblasti horní Volhy a vytvářeli diasporu obchodníků a nájezdníků, kteří obchodovali s kožešinou a otroky za hedvábí, stříbro a jiné komodity dostupné na východě a na jihu. Kolem 9. století, na říčních trasách do Černého moře, měli nejasnou, ale významnou roli ve formování Kyjevské Rusi a postupně se asimilovali s místním slovanským obyvatelstvem. Rovněž rozšířili své pole působnosti mnohem dále na východ a na jih mezi Prabulhary a Chazary na trasách ke Kaspickému moře. Kolem 11. století bylo slovo Rus stále častěji spojováno s Kyjevským knížectvím a termín Varjagové (Varingové) se stal běžným termínem pro Seveřany, kteří cestovali po řekách.
O varingských Rusech je však málo skutečností jistých. Je to do značné míry proto, že ačkoli byli po dlouhou dobu a na velké vzdálenosti aktivní, písemné záznamy o jejich činnosti jsou velmi řídké a téměř nikdy nepocházejí od nich samotných. Předpokládá se, že písmo jim poskytli Slované z náboženských důvodů, ale k tomu došlo až po delší době od jejich rané historii. Slovo Rus v původních zdrojích však neznamená vždy totéž, jako mezi dnešními učenci. Jako obchodní diaspora se varingští Rusové intenzivně mísili s finským, slovanským a turkickým obyvatelstvem a je zřejmé, že se jejich zvyky a identita postupně značně lišily.
Dalším klíčovým důvodem sporů o původu Rusů je pravděpodobnost, že v 9. a 10. století hráli roli ve formování státu ve východní Evropě (nakonec dali své jméno Rusku a Bělorusku), což je učinilo podstatnými pro současnou národní historii Ruska, Ukrajiny, Švédska, Polska, Běloruska, Finska a pobaltských států.
Odkazy
Související články
- Seveřané
- Stará severština
- Vikingové
- Normané
- Varjagové
- Skandinávie
- Vinland
- Rus (oblast)
- Východní Slované
- Kyjevská Rus
- Rusové
- Cesta od Varjagů k Řekům
- Askold a Dir
- Rurik
- Oleg
- Normanská teorie
Reference
- ↑ The Vikings at home [online]. Dostupné online.
- ↑ Топонимические следы руссов-славян в Рослагене : Доисторическая история славян : Александр Козинский. web.archive.org [online]. 2019-08-14 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ Руслаген. web.archive.org [online]. 2019-08-14 [cit. 2022-05-04]. Dostupné online.
- ↑ BEDNAŘÍKOVÁ, Jarmila; MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. Stěhování národů a východ Evropy. Praha: Vyšehrad, 2013. 557 s. ISBN 978-80-7429-306-1. S. 239.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rus na Wikimedia Commons
