Askold a Dir
Askold († 882) a Dir († 882) byli legendární švédští varjagové, doložení pouze v jediném písemném prameni, a to nejstarším ruském letopisu, známém pod názvem Povesť vremennych let. Skandinávské prameny včetně ság je neznají, proto nelze jejich konkrétní existenci prokázat.
Letopis o nich k roku 862 vypráví, že přišli na Rus v Rurikově družině, ale požádali ho, že potáhnout dál na Konstantinopol. Cestou "uzřeli na hoře městečko hražené", Kyjev, jehož obyvatelé platili daně Chazarům, a zmocnili se zde vlády.[1]
Podle Povesti vremennych let podnikli Askold a Dir se svými muži roku 866 první historicky známý nájezd Rusů na Konstantinopol a oblehli ji.[2] Byzantské prameny, z nichž nejdůvěryhodnější jsou dvě dochovaná kázání tehdejšího konstantinopolského patriarchy Fótia,[3] kladou tuto událost již do prvních letních dní roku 860. Město samo se Rusům sice dobýt nepodařilo, jejich bojovníci však několik týdnů pustošili pobřeží, dokud se císař Michael III. nevrátil z výpravy proti Arabům a útočníky nezahnal. Jde o první v pramenech doloženou vojenskou výpravu varjagů-Rusů proti Byzanci. Jména jejich velitelů nejsou ve Fótiových kázáních ani v jiných pramenech doložena.
Roku 882 „přitáhl k horám Kyjevským Oleg a shledal, že tu panují Askold a Dir.“ Vylákal je lstí z města a když k němu přišli, řekli jim: „Vy nejste knížata, ani rodu knížecího, ale já jsem rodu knížecího a tento jest syn Rurikův,“ a ukázal jim malého Igora. Tak byli Askold a Dir zabiti a vlády v Kyjevě se ujal jménem Rurikova následníka Igora Oleg.[4] Tato událost je považována za počátek státnosti Kyjevské Rusi.
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Picková, D., O počátcích státu Rusů, in: Historický obzor 18 (2007)
- Lášek, J.B., Počátky křesťanství u východních Slovanů, Praha 1997
- Dvorník, F., Byzantské misie u Slovanů, Praha 1970
- Schramm, G., Altrusslands Anfang: Historische Schlüsse aus Namen, Wörtern und Texten zum 9. und 10. Jahrhundert, Freiburg 2002
