Theodor Körner

Theodor Körner
Theodor Körner
Stranická příslušnost
Členství	Sociálně demokratická strana Rakouska
Rodné jméno	Theodor Körner Edler von Siegringen
Narození	24. dubna 1873; Komárom
Úmrtí	4. ledna 1957 (ve věku 83 let); Vídeň
Příčina úmrtí	cévní mozková příhoda
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Profese	politik a voják
Ocenění	velkokříž speciální třídy Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1956); Vojenský záslužný kříž 3. třídy; Řád železné koruny; velkohvězda čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku; rytíř Císařského řádu Leopoldova; … více na Wikidatech
Commons	Theodor Körner (politician)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Theodor Körner šlechtic von Siegringen ( [ˈteːoˌdoːɐ̯ ˈkœʁnɐ]; 23. dubna 1873 Komárom – 4. ledna 1957 Vídeň) byl rakouský politik, rakouský prezident v letech 1951 až 1957.

Život

Jeho rodina pocházela z Chrastavy, kde se narodili i jeho sourozenci Rosa a Richard, a kde také několik let navštěvoval základní školu. Jeho otec byl důstojník v rakousko-uherské armádě, v době jeho narození sloužil v maďarském Újszőny (dnešní Komárom). Theodor Körner také nastoupil vojenskou kariéru, studoval na vojenských školách v Hranici a Vídni. V roce 1894 byl povýšen na poručíka, v roce 1904 na majora a stal se členem generálního štábu. Během první světové války působil na italské frontě, v roce 1924 svou vojenskou kariéru skončil již s hodností generála.

V roce 1924 se stal členem sociální demokracie^[1] a od toho roku byl poslancem horní komory rakouského parlamentu, kde zastupoval Vídeň. Po nástupu austrofašismu byl, stejně jako řada dalších sociálních demokratů, uvězněn. Propuštěn byl koncem roku 1934 s podmínkou, že nebude pokračovat v politické činnosti. Věnoval se tedy vojenské vědě, patřil k velkým odpůrcům války se Sovětským svazem. Krátce zadržen byl také po atentátu na Adolfa Hitlera v roce 1944, ale spojitost s atentátníky mu nebyla dokázána.

Po válce byl v dubnu 1945 jmenován vídeňským starostou. Po smrti prvního poválečného rakouského prezidenta Karla Rennera se stal kandidátem sociální demokracie na prezidenta v první přímé volbě (Karla Rennera i meziválečné prezidenty volil parlament) a celkem překvapivě zvítězil, když obdržel 51 % hlasů. Vzhledem k malým pravomocem prezidenta měl méně povinností než jako starosta Vídně.

V roce 1956 utrpěl mozkovou mrtvici, na jejíž následky v roce 1957 zemřel, stále v úřadu prezidenta. Až do své smrti zůstal svobodný.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Theodor Körner (Bundespräsident) na německé Wikipedii.

↑ Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Theodor Körner na Wikimedia Commons

[1] Die 7 Bundespräsidenten der Zweiten Republik vor Heinz Fischer [online]. salzburg24.at, 2016-04-22 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.

[1]

Prezidenti Rakouska

1918–1938	Karl Seitz (1919–1920) • Michael Hainisch (1920–1928) • Wilhelm Miklas (1928–1938)

od 1945	Karl Renner (1945–1950) • Theodor Körner (1951–1957) • Adolf Schärf (1957–1965) • Franz Jonas (1965–1974) • Rudolf Kirchschläger (1974–1986) • Kurt Waldheim (1986–1992) • Thomas Klestil (1992–2004) • Heinz Fischer (2004–2016) • Alexander Van der Bellen (od 2017)