Kramatorsk
| Kramatorsk Краматорськ | |
|---|---|
 Náměstí s Palácem kultury a techniky | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°43′12″ s. š., 37°31′48″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+2 |
| Stát |  Ukrajina |
| Oblast | Doněcká |
  Kramatorsk | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 356 km² |
| Počet obyvatel | 180 487 |
| Hustota zalidnění | 507 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1868 |
| Adresa obecního úřadu | пл. Леніна 2 84313 м. Краматорськ |
| Telefonní předvolba | 6264 |
| PSČ | 84313 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kramatorsk (ukrajinsky Краматорськ; rusky Краматорск) je průmyslové město v Donbasu na východní Ukrajině. Leží na severu Doněcké oblasti na řece Kazennyj Torec (přítok Severního Donce), zhruba 100 km severně od Doněcku. K 1. lednu 2020 zde žilo 152 120 obyvatel (s obcemi spadajícími pod Kramatorskou městskou radu celkem 201 950). Je tak druhým největším městem v Ukrajinou ovládané části Doněcké oblasti (po Mariupoli). Od října 2014 je správním centrem Doněcké oblasti.
Geografie
Kramatorsk a přilehlé obce leží v údolí řeky Kazennyj Torec a jeho přítoků, obklopené kopci, mezi kterými jsou rokle. Nejnižší nadmořská výška 60 metrů je v obci Jasnogorka. Na březích řeky a jejích přítoků při obci Biljanka se vypínaly strmé svahy Křídové hory (Крейдяна гора), nyní zčásti deformované dlouhodobou těžbou. Hranice města leží v nejvyšších nadmořských výškách od 177,3 m do 199,1 m ve vesnici Vasylivska Pustoš.
Historie
Sídlo vzniklo roku 1868 při tehdy budované železniční stanici. Současný název se vyvinul z původních verzí Krom-Torskij (Кром-Торський) a Kram-na-Tori (Крам-на-Торі). Vznik prvních obcí oblasti dnešní Kramatorské aglomerace od druhé poloviny 19. století zapříčinila potřeba pracovních sil při těžbě křídy, keramické hlína okrového zbarvení a pískovce (na písek i na stavební kámen), které se dosud zpracovávají ve zdejších závodech. Vzácnější je alabastr (sádrovec drahokamové odrůdy). Těžba si vyžádala zbudování železniční trati.
Již v roce 1887 zde založila belgická akciová společnost W. Sterzer a synové první strojírenský podnik. Roku 1892 otevřeli němečtí podnikatelé Fitzner a Gamper první strojírnu, v roce 1898 slévárnu oceli a železné litiny. Strojírny dodávaly zařízení pro hutní provozy a uhelné doly. V dílnách se opravovaly i lokomotivy a železniční vagóny. V roce 1917 se výroba zastavila a byla obnovena v roce 1920. V roce 1926 získal Kramatorsk statut sídla městského typu. V roce 1929 v rámci 1. pětiletky vznikl Novokramatorský závod těžkého strojírenství, který je v současnosti komplexem různých továren, po něm vznikl Starokramatorský závod.
Na začátku 20. století měl Kramatorsk přes 12 000 obyvatel, jednu nemocnici, dvě školy, poštu a šest kostelů. Město se postupně modernizovalo a mělo v předvečer první světové války mj. meziměstskou telefonní ústřednu, fotbalový klub a kino. Roku 1926 Kramatogorsk získal statut obce městského typu, městem byl prohlášen roku 1932. Postupně se stal důležitým průmyslovým centrem (především strojírenství) a železničním uzlem. Od roku 1928 je zde zavedena tramvajová a trolejbusová doprava.
Ruská agrese 2014–2015
Dne 12. dubna 2014 za války na východní Ukrajině obsadili ozbrojení proruští demonstranti místní radnici a policejní stanici.[1] Po měsících bojů se však 5. července 2014 vojenské jednotky separatistů stáhly[2] a umožnily návrat ukrajinské vojenské posádky i obyvatel. 7. února 2015 ruská střela Tornádo, vypálená od hranic z obce Gorlivka, zasáhla skupinu lidí, vyžádala si 15 mrtvých a nejméně 63 zraněných. 1. května 2015 ukrajinští demonstranti strhli Leninův pomník.
Ruská agrese 2022
Od čtvrtka 7. dubna 2022 čekaly na nádraží tisíce civilních obyvatel na evakuaci z důvodu ohrožení válečnou situací. Ruské rakety nádraží zasáhly. Zemřelo 50 lidí.[3]
Obyvatelstvo
| 1898 | 1912 | 1926 | 1928 | 1933 | 1939 | 1959 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 12 000 | 12 000 | 12 000 | 12 300 | 78 000 | 94 000 | 115 000 |
| 1970 | 1979 | 1989 | 1994 | 2001 | 2005 | 2008 |
| 150 500 | 178 163 | 198 094 | 202 700 | 181 025 | 174 892 | 173 700 |
Hospodářství
Novokramatorský závod těžkého strojírenství je v současnosti komplexem různých továren, druhým největším výrobním podnikem je Starokramatorský závod.
Památky
- Chrám sv. Pantelejmona ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu, největší ze čtyř chrámů
- Chrám řecké ortodoxní církve
- Dům kultury a techniky Novokramatorského strojírenského závodu (1950–1965, architekt D. M. Batalov)
- Pomníkyː obelisk obětem nacismu z let 1941–19̈43, Pomník vojákům Rudé armády z roku 1945 v podobě tanku, Pomník herci Leonidu Bykovovi (1928–1979), který se ve městě narodil.
Odkazy
Reference
- ↑ Ukraine crisis: Casualties in Sloviansk gun battles [online]. BBC.com, 2014-04-13 [cit. 2014-04-13]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Separatists cleared from Sloviansk and Kramatorsk. Kyiv Post. July 7, 2014. Dostupné online.
- ↑ Nádraží v Kramatorsku, kde tisíce Ukrajinců čekaly na evakuaci, zasáhly ruské rakety. 50 mrtvých. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-04-11]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kramatorsk na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
