Křečov
| Křečov | |
|---|---|
 Kostel sv. Petra a Pavla | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Štichovice |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°58′25″ s. š., 13°19′22″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 21 (2021)[1] |
| Katastrální území | Křečov (3,62 km²) |
| PSČ | 331 41 |
| Počet domů | 15 (2021)[2] |
  Křečov | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 163741 |
| Kód k. ú. | 763748 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Křečov je vesnice v severní části okresu Plzeň-sever, část obce Štichovice. Ve vsi žije okolo 22 obyvatel, její katastrální území je 361,59 ha a PSČ všech adres je 331 41. Křečov je součástí Mikroregionu Dolní Střela. V roce 2011 zde trvale žilo 28 obyvatel.[3]
Poloha
Ves leží 7 km jihovýchodně od Manětína v mírně kopcovitém terénu na svahu hřebenu mezi dvěma pravostrannými přítoky řeky Střely: Křečovským potokem a Chladnou. Jižně od vsi prochází silnice II/201.
Historie
Ves je poprvé písemně připomínána v 1. polovině 14. století, kdy ji od Jetřicha z Brda získala komenda johanitů v Manětíně. Ve 14. a 15. století byl ve vsi vladycký statek, který byl za husitských válek vypleněn a opuštěn. Roku 1420 získal od krále Zikmunda celé manětínské panství Bohuslav VI. ze Švamberka. V druhé polovině 15. století je Křečov v držení Jana z Rokycan. Roku 1587 byl Křečov koupen Jeronýmem Hrobčickým z Manětína. Za třicetileté války bylo z 8 usedlostí 6 zničeno.
Památky
Dominantou vsi je kostel svatého Petra a Pavla, který byl poprvé postaven v polovině 14. století. V průběhu náboženských válek byl pobořen, v letech 1550–67 opraven, ale za třicetileté války znovu zničen. Poslední přestavba byla provedena v letech 1680–83 nákladem Karla Maxmiliána Lažanského. Kostel tehdy získal předsíň přistavěnou k severní straně a věž s cibulovou bání přistavěnou k západnímu průčelí. V kostele je oltářní obraz od manětínského děkana a malíře samouka J. F. Händla. Kostel je obklopen hřbitovem.
Náves rozkládající se v drobné údolní nivě pod kostelem je obklopena několika zemědělskými usedlostmi. Na návsi stojí také pozdně barokní fara čp. 1, poblíž ní je velká patrová škola. V hasičské zbrojnici je uložena ruční kolová stříkačka z roku 1899. V usedlosti č. 6 je dochované roubené omítnuté obytné stavení.
Rodáci
Okolí
Křečov sousedí na severu za řekou Střelou se Strážištěm, na severovýchodě s Mladoticemi, na jihovýchodě s Ondřejovem a na západě s Vladměřicemi. Na sever od vsi začíná přírodní park Horní Střela.
Reference
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 252.
Literatura
- PODLAHA, Antonín. Posvátná místa království českého : Dějiny a popsání chrámů, kaplí, posvát. soch, klášterů i jiných pomníků katol. víry a nábožnosti v království Českém. Řada první : Arcidieceze pražská. Svazek 3. Vikariáty Kralovický, Vlašimský a Zbraslavský. Praha: Dědictví Svatojanské, 1909. Dostupné online. Kapitola Křečov, fara, s. 33-35.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Křečov na Wikimedia Commons
