Zaprešić
| Zaprešić | |
|---|---|
 | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 45°51′26″ s. š., 15°48′17″ v. d. |
| Nadmořská výška | 131 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 |
| Stát |  Chorvatsko |
| Župa | Záhřebská |
  Zaprešić | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 52,56 km² |
| Počet obyvatel | 25 226 (2011) |
| Hustota zalidnění | 479,9 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Željko Turk |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | {+385} 01 |
| PSČ | 10 290 |
| Označení vozidel | ZG |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zaprešić je město v Chorvatsku, 17 km severozápadně od hlavního města Záhřebu. Žije zde 19 644 obyvatel (v celé opčině 25 223 obyvatel) a patří pod záhřebskou příměstskou oblast. Jižně od něj protéká řeka Sáva, jihovýchodně se poté nachází její soutok s řekou Krapina.
Historie
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1334. V roce 1573 došlo v okolí dnešního města k selským bouřím. Během následujících století zde, stejně jako v nedalekém chorvatském Záhoří, vznikla řada reprezentativních sídel a zámků chorvatské šlechty.
V roce 1857 zde žilo 791 obyvatel.
V roce 1903 došlo na místním nádraží do protestů mezi místním chorvatským obyvatelstvem s Maďary. Na stanici byly umístěny nápisy v maďarském jazyce. Kritikové toto vnímali jako pokus o maďarizaci (Chorvatsko na rozdíl např. od Slovenska nebo Rumunska nebylo vystaveno tvrdé maďarizaci, až na spor o užití jazyka na železnici). Protesty se zvrhly v násilnosti, několik místních sedláků zahynulo a řada z nich byla následně četnictvem pozatýkána.
Během posledního Rakousko-uherského sčítání lidu z roku 1910 žilo v Zaprešići 1490 obyvatel.
Od roku 1920 sídlí v Zaprešići masný průmysl.
Původně několikatisícové město začalo rychle růst po druhé světové válce v souvislosti s rozšiřováním chorvatské metropole Záhřebu. Roku 1952 získal statut samostatné obce (chorvatsky općina). Jen mezi lety 1971 až 1991 se počet obyvatel Zaprešiće zvýšil z pěti tisíc na téměř dvacet tisíc. Střed Zaprešiće byl rozsáhleji přebudován, doplnily jej výškové budovy, panelové domy a na svoji dobu moderní obchodní centra. Od roku 1995 má původní obec i statut města.
Administrativní dělení
Samotné město je administrativně rozděleno na následujících 9 místních částí: Hruševec Kupljenski, Ivanec Bistranski, Jablanovec, Kupljenovo, Lužnica, Merenje, Pojatno, Šibice i Zaprešić.
Ekonomika
Kromě již zmíněného masného průmyslu je zastoupen i průmysl výroby stavebních hmot (např. keramické výrobky) a dále výroby kolejnic, výhybek a dalšího. Na přelomu první a druhé dekády nebylo město významněji poznamenáno hospodářskou krizí, především díky značnému růstu obyvatel a investicím do nových provozů rostoucího sídla.
V roce 2018 měl městský rozpočet celkovou výši 198 milionů HRK.
Značná část místního obyvatelstva je zaměstnána v obchodním centru West Gate Shopping Center, které přiléhá k nedaleké dálnici.
Pamětihodnosti
Ve městě a jeho okolí se nacházejí tyto památky a turisty navštěvovaná místa:
- Novi Dvori – ucelený komplex feudálního velkostatku, majetek bána Jelačiće s rodinnou hrobkou Jelačićů. V bývalém špýcharu je zřízeno muzeum (galerie) naivního malíře Matija Skurjeni. Jeho výstavbu inicioval rod Zrinských.
- Dvorac Lužnica – zámek z konce 18. století s parkem a jezírkem
- Dvorac Januševec – klasicistní zámek s parkem
- Jezero Zajarki – umělé jezero, nacházející se mezi městem a řekou Sávou. Jezdí se sem koupat mnoho místních obyvatel.
- 'Kaple zasvěcená sv. Antonínu Paduánskému byla postavena v roce 1933.
V rámci popularizace regionu byla zřízena turistická stezka (chorvatsky Staza dvoraca, trasa zámků), která propojuje uvedené pamětihodnosti a i některé další.
Od roku 1984 sídlí v Zaprešići také muzeum věnované chorvatskému malíři Matiji Skurjenimu.
Doprava
Zaprešić vlastní železniční stanici, která umožňuje spojení na sever do Kumrovce, na jihovýchod do Záhřebu a na západ do Slovinska (od hlavního železničního tahu z Lublaně do Záhřebu zde odbočuje lokálka Savski Marof – Kumrovec. Kromě hlavního nádraží, které je umístěno jižně od města, se zde nachází také stanice Zaprešić-Savska, nacházející se blíže středu Zaprešiće.
Východně od města probíhá Dálnice A2, která směřuje ze Záhřebu do slovinského Mariboru.
Zdravotnictví
V Zaprešići se nachází také poliklinika (chorvatsky Dom zdravlja).
Sport
První fotbalový tým v Zaprešići byl založen v roce 1926, druhý poté o tři roky později.
-
Novi Dvori – Hrobka Jelačićů -
Dvorac Lužnica -
Dvorac Januševec -
Muzeum Matija Skurjeni
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaprešić na Wikimedia Commons - Oficiální stránky města
