Sophie Schollová
| Sophie Schollová | |
|---|---|
 Busta v národním památníku Walhalla | |
| Rodné jméno | Sophia Magdalena Scholl |
| Narození | 9. května 1921 Forchtenberg |
| Úmrtí | 22. února 1943 (ve věku 21 let) věznice Stadelheim |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Místo pohřbení | Friedhof am Perlacher Forst (48°5′50″ s. š., 11°35′58″ v. d.) |
| Alma mater | Mnichovská univerzita |
| Povolání | student univerzity a odbojářka |
| Nábož. vyznání | luteránství |
| Rodiče | Robert Scholl a Magdalena Scholl[1] |
| Příbuzní | Inge Aicher-Schollová, Werner Scholl a Hans Scholl[2] (sourozenci) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sophie Magdalena Schollová (v němčině Scholl, 9. května 1921 – 22. února 1943) byla německá studentka a křesťanská pacifistka, členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, kterou se svým bratrem Hansem Schollem posléze v podstatě vedla.
V únoru 1943 byla spolu s bratrem přistižena při distribuci protinacistických a protiválečných letáků. Po krátkém vyšetřování byla společně s bratrem a Christophem Probstem postavena před Lidový soud, kterému předsedal neslavně proslulý Roland Freisler, odsouzena k smrti pro velezradu a popravena gilotinou.
Náleží mezi nejuznávanější a nejoslavovanější hrdiny německého protinacistického odboje, bylo o ní napsáno několik knih a natočeno několik filmů. Nejznámějším a nejúspěšnějším filmem o ní je historická rekonstrukce jejích posledních dnů z roku 2005: Sophie Scholl - Poslední dny (německy Sophie Scholl – Die letzten Tage), v níž její postavu ztvárnila Julia Jentschová.
V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili spolu s bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa.
Život
Rodina
Sophie se narodila jako čtvrté z šesti dětí v protestantské rodině Roberta a Magdaleny Schollových. Otec byl křesťansko-liberální politik a odpůrce nacistů (v roce 1942 byl uvězněn pro urážku Vůdce, když mimo jiné nazval Hitlera Bičem Božím), matka byla hluboce věřící a před sňatkem zastávala pozici diakonky. V době Sophiina narození byl starostou městečka Forchtenberg. Jejími sourozenci byli sestra Inge (1917–1998), bratr Hans (1918–1943), sestra Elizabeth (1920–2020), bratr Werner (1922–1944) a sestra Thilde (1925–1926).
Sophie byla bezproblémové dítě, do školy nastoupila v sedmi letech a snadno prospívala. V roce 1930 se její rodina přestěhovala do Ludwigsburgu a v roce 1932 dále do Ulmu. Sophie podobně jako Hans a řada jejích spolužáků zpočátku podlehla nacistické propagandě a v roce 1932 vstoupila do BDM, její počáteční entusiasmus ale postupně upadal, když konfrontovala výchovu a program hnutí s protinacistickými stanovisky svých rodičů, některých učitelů a svojí křesťanskou vírou.
Posmrtné pocty
V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili i s jejím bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa, za Konrada Adenauera, Martina Luthera a Karla Marxe, před Willyho Brandta, Bacha, Goetheho a další.[3]
Na motivy jejího osudu a její skupiny byly natočeny filmy Bílá růže (orig. Die Weiße Rose, 1982), Pět posledních dnů (orig. Fünf letzte Tage, 1982) a Sophie Scholl - Poslední dny (orig. Sophie Scholl - Die letzten Tage, 2005).
Odkazy
Reference
- ↑ Nuremberg Trials Project.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2024-09-26].
- ↑ http://unserebesten.zdf.de/ZDFde/inhalt/31/0,1872,2085567,00.html?dr=1[nedostupný zdroj] Oficiální výsledky na stránkách ZDF
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sophie Schollová na Wikimedia Commons - (česky) Podrobné stránky o skupině Weisse Rose
