Sophie Schollová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Sophie Schollová
Sophie scholl bust.JPG
Rodné jméno Sophia Magdalena Scholl
Narození 9. května 1921
Forchtenberg
Úmrtí 22. února 1943 (ve věku 21 let)
Mnichov
Příčina úmrtí Gilotina a poprava stětím
Národnost Němci
Rodiče Robert Scholl
Příbuzní Hans Scholl
Inge Aicher-Schollová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sophie Magdalena Schollová (v němčině Scholl, 9. května 192122. února 1943) byla německá studentka a křesťanská pacifistka, členka nenásilné protinacistické skupiny Bílá růže, kterou se svým bratrem Hansem Schollem posléze v podstatě vedla.

V únoru 1943 byla spolu s bratrem přistižena při distribuci protinacistických a protiválečných letáků. Po krátkém vyšetřování byla společně s bratrem a Christophem Probstem postavena před Lidový soud, kterému předsedal neslavně proslulý Roland Freisler, odsouzena k smrti pro velezradu a popravena gilotinou.

Náleží mezi nejuznávanější a nejoslavovanější hrdiny německého protinacistického odboje, bylo o ní napsáno několik knih a natočeno několik filmů. Nejznámějším a nejúspěšnějším filmem o ní je historická rekonstrukce jejího posledních dnů z roku 2005: Sophie Scholl - Poslední dny (německy Sophie Scholl – Die letzten Tage), v níž její postavu ztvárnila Julia Jentschová.

V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili spolu s bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

Příbuzenstvo
otec Robert Scholl
sestra Inge Aicher-Scholl
bratr Hans Scholl

Sophie se narodila jako čtvrté z šesti dětí v protestantské rodině Roberta a Magdaleny Schollových. Otec byl křesťansko-liberální politik a odpůrce nacistů (v roce 1942 byl uvězněn pro urážku Vůdce, když mimo jiné nazval Hitlera Bičem Božím), matka byla hluboce věřící a před sňatkem zastávala pozici diakonky. V době Sophiina narození byl starostou městečka Forchtenberg. Jejími sourozenci byli sestra Inge (1917-1998), bratr Hans (1918-1943), sestra Elizabeth (* 1920), bratr Werner (1922-1944) a sestra Thilde (1925-1926).

Sophie byla bezproblémové dítě, do školy nastoupila v sedmi letech a snadno prospívala. V roce 1930 se její rodina přestěhovala do Ludwigsburgu a v roce 1932 dále do Ulmu. Sophie podobně jako Hans a řada jejích spolužáků zpočátku podlehla nacistické propagandě a v roce 1932 vstoupila do BDM, její počáteční entusiasmus ale postupně upadal, když konfrontovala výchovu a program hnutí s protinacistickými stanovisky svých rodičů, některých učitelů a svojí křesťanskou vírou.

Posmrtné pocty[editovat | editovat zdroj]

V roce 2003 ji diváci německé veřejnoprávní televize ZDF v anketě Naši nejlepší svými hlasy umístili i s jejím bratrem na 4. místě v žebříčku největších osobností z řad německého národa, za Konrada Adenauera, Martina Luthera a Karla Marxe, před Willyho Brandta, Bacha, Goetheho a další.[1]

Na motivy jejího osudu a její skupiny byly natočeny filmy Bílá růže (orig. Die Weiße Rose, 1982), Pět posledních dnů (orig. Fünf letzte Tage, 1982) a Sophie Scholl - Poslední dny (orig. Sophie Scholl - Die letzten Tage, 2005).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://unserebesten.zdf.de/ZDFde/inhalt/31/0,1872,2085567,00.html?dr=1 Oficiální výsledky na stránkách ZDF

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]