Přeskočit na obsah

Šúr

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Národní přírodní rezervace
Šúr
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Panonský háj
Panonský háj
Základní informace
Vyhlášení1952, 2009
VyhlásilMinisterstvo životního prostředí Slovenské republiky
Nadm. výška130 m n. m.
Rozloha654,959 ha
Poloha
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
OkresPezinok, Senec
UmístěníSvätý Jur, Chorvátsky Grob
Souřadnice48°14′12″ s. š., 17°14′0″ v. d.
Geodata (OSM)OSM, WMF
Šúr
Šúr
Další informace
Kód168
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:

Šúr (označovaný též jako Jurský Šúr) je národní přírodní rezervace v oblasti Malé Karpaty nedaleko Bratislavy v katastrálním území obcí Svätý Jur a Chorvátsky Grob s rozlohou 655 ha a ochranným pásmem 145 ha. Na území rezervace platí 3., 4. a 5. stupeň ochrany. Je ve správě Státní ochrany přírody Malé Karpaty.

Předmětem ochrany je mokřad s výskytem vzácné flóry a fauny v prostředí izolovaného zbytku původního bažinatoslatinného olšového lesa s rašeliništěm. Součástí NPR je i řídký dubovojilmový les nazývaný Panonský háj. Lokalita byla 2. července 1990 zařazena do seznamu Ramsarských lokalit mezinárodního významu. [1]

Dějiny

Šúr je ojedinělým přírodním úkazem so zvláštním způsobem vzniku. Vznikl zhruba před deseti tisíci lety, v mladších čtvrtohorách, v prohlubni podél východních svahů Malých Karpat. Tato prohlubeň vznikla tektonickou činností a naplňovala se vodou přitékající z malokarpatských svahů a Dunaje. Vzniklo tu tak obrovské, ale velmi mělké jezero, které se naplňovalo nejen vodou, ale postupně se zanášelo štěrkem, pískem a hlínou. V mělké vodě se dařilo rostlinám, které postupně odumíraly a usazovaly se na dně. Tlením se z nich vytvářela rašelina. Tak postupně vznikl Šúr, neprůchodný močál zarostlý stromy a jiným rostlinstvem, v průběhu roku často zalitý vodou.

V tomto období sahal od Bratislavy po Modru a Bernolákovo. Močály tvořily přirozenou zásobárnu zvěřiny a ptactva pro obyvatele okolních obcí. Zároveň tvořily i rezervoár pitné vody, ale poněvadž byly překážkou pro rozšiřování zemědělských ploch, už ve středověku bylo usilováno o jejich vysušení. To se však dělo pouze v malém měřítku a Šúru to podstatně neublížilo.

V roce 1896 prokopali přes Šúr kanál, který přispěl k podstatnému snížení hladiny jeho vod. Kanál se však po čase zanesl a voda stoupla na původní výšku. Už tehdy přírodovědci upozorňovali na mimořádnou hodnotu jeho fauny i flóry. Navzdory úsilí o jeho záchranu vznikl v roce 1929 vládní projekt na úplnou likvidaci Jurského Šúru. Kvůli hospodářské krizi byl pozastaven, ale už v letech 1941 až 1943 byl vykopán další kanál, který odvedl vody z přitékajících potoků a Šúr téměř úplně vyschl. Začalo se zde dařit požárům.

Teprve v roce 1952 se ochranářům podařilo dosáhnout toho, že rezervace byla Vyhláškou ministerstva školství, věd a umění prohlášena za chráněné území. Šúr si to skutečně zasloužil. Vždyť i nyní představuje největší zbytek vysokokmenného bažinatoslatinného lesa, přičemž je pravděpodobně posledním a jediným původním biotopem - životním prostorem olšového lesa tohoto typu ve Střední Evropě.

Biologie a ekologie

Hodnotné jsou i zbytky mokrých a rašelinných luk po obvodě olšového lesa a teplomilné jilmové doubravy Panonského háje. Roste zde několik desítek vzácných, chráněných a existenčně ohrožených druhů rostlin.

Odborníci zde zjistili výskyt vícero druhů živočichů nových pro vědu nebo nově zjištěných pro území Slovenska: V roce 1972 to byly pijavice – Batracobella slovaca, roku 1991 mšice – Stomaphis bratislavensis. V rezervaci bylo nalezeno 82 druhů měkkýšů.

Šúr je významným nalezištěm chráněných druhů obojživelníků a plazů a neméně významným místem pro hnízdění ohrožených druhů ptáků. Většina z těchto druhů je chráněná Bernskou konvencí, kterou podepsala i Slovenská republika. Některé druhy jsou chráněné i podle dalších mezinárodních smluv. Na území rezervace žije např. vícero druhů netopýrů, které jsou chráněné Bonnskou konvencí a též Dohodou o ochraně netopýrů v Evropě (Slovensko ratifikovalo i tyto mezinárodní smlouvy).

Ramsarská konvence

Druhý únor je každoročně vyhlášen za Světový den mokřadů. V tento den byla v roce 1971 v íránském městě Ramsar podepsána Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva, známá pod názvem Ramsarská úmluva. Ramsarská úmluva je první z novodobých globálních mezinárodních smluv na ochranu a racionální využívání přírodních zdrojů. V současnosti se používá zkrácený název "Úmluva o mokřadech". Ochrana mokřadů se stala předmětem mezinárodní spolupráce zejména z toho důvodu, že velký úbytek a nerozumné využívání mokřadů způsobily na celém světě vážné ohrožení mokřadních ekosystémů, jakož i druhů, které jsou na ně existenčně vázané.

Na Slovensku je evidováno těchto 13 mokřadů mezinárodního významu, které jsou zapsány jako Ramsarské lokality (v závorce datum zápisu): Parížske močiare (2. 7. 1990), Senianske rybníky (2. 7. 1990), Šúr (2. 7 . 1990), Dunajské luhy (26. 5. 1993), Latorica (26. 5. 1993), Niva Moravy (26. 5. 1993), Alúvium Rudavy (17. 2. 1998), Mokřady Oravské kotliny (17. 2 . 1998), Mokřady Turce (17. 2. 1998), Poiplie (17. 2. 1998), Řeka Orava a její přítoky (17. 2. 1998), Domica (2. 2. 2001), Tisa (4. 12 . 2004).

Současnost

Přestože se NPR Šúr dostalo i takového mezinárodního uznání, čeká již přes šedesát let na zajištění odpovídající úrovně ochrany. Přírodní hodnoty tohoto jedinečného území byly totiž v minulosti narušeny již zmíněnými několika negativními faktory, z nichž většina působí dodnes. Rozhodujícím negativním faktorem z hlediska existence mokřadních společenství bylo narušení vodního režimu v důsledku odvodnění. Za posledních 60 let nebyla tomuto problému věnována dostatečná pozornost a mokřadní společenstva v rezervaci proto trpí nedostatkem vody. Je proto potěšitelné, že v roce 2003 začala realizace projektu na obnovu vodního režimu v Národní přírodní rezervaci (NPR) Šúr. Projekt realizuje Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP). [2]

Naučná stezka: Přírodní klenoty Šúru

  • Trasa: Svätý Jur - u Fanglovského potoka, prochází kolem rybníka, Biologické stanice Přírodovědecké fakulty UK, dále přes Panonský háj a končí u silniční komunikace v Čierné Vodě .
  • Délka: 4,1 km
  • Čas přechodu: 1 – 1,5 hod.
  • Počet zastávek: 6 a 3 vstupní IP ( Svätý Jur - začátek NCH, Vajnory a Čierna Voda )
  • Zaměření stezky: přírodovědné, environmentální
  • Typ stezky: samoobslužná, jednosměrná, pěší, letní, zimní
  • Náročnost terénu: nenáročný
  • Návaznost na turistickou značku: není
  • Přístup: začátek NCH je u Fanglovského potoka za novou budovou skladů Hypernovy nedaleko Svätého Juru
  • Rok otevření, garant: 2006, Asociace průmyslu a ochrany přírody (APOP) Bratislava
  • Textový průvodce: není, jen Sprievodca Šúrom – Obnova vodného režimu v národnej prírodnej rezervácii Šúr. Vydaný v rámci projektu "Obnova vodního režimu v NPR Šúr", který podporuje Evropská komise v rámci programu LIFE - Nature

Biologická stanice Šúr

Biologická stanice Šúr je předsunutým pracovištěm Katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.[3] Stanice poskytuje prostory pro realizaci skupinových terénních prací a exkurzí, jakož i na realizaci diplomových prací studentů. Kromě toho se zapojuje do pedagogické a vědeckovýzkumné práce Katedry ekologie. Nezanedbatelnou činností stanice je i odchov ohrožených druhů původní fauny Slovenska.

Fotogalerie

  • Vjezd do Šúru ze západu
    Vjezd do Šúru ze západu
  • Vjezd do Šúru ze severu
    Vjezd do Šúru ze severu
  • Pohled na Šúr ze severu
    Pohled na Šúr ze severu
  • Naučná stezka (severní konec)
    Naučná stezka (severní konec)
  • Kanál na severním okraji Šúru
    Kanál na severním okraji Šúru
  • Kanál na severním okraji Šúru
    Kanál na severním okraji Šúru
  • Železnice na severním okraji mezi Bratislavou a Svätým Jurem
    Železnice na severním okraji mezi Bratislavou a Svätým Jurem
  • Panelová cesta s topoly na severním okraji Šúru
    Panelová cesta s topoly na severním okraji Šúru
  • Odbočky na zastávky naučné stezky 1 a 2
    Odbočky na zastávky naučné stezky 1 a 2
  • Naučná stezka "Život v Šúrskom rybníku" (1. zastávka)
    Naučná stezka "Život v Šúrskom rybníku" (1. zastávka)
  • Jeden ze dvou rybníků (větší)
    Jeden ze dvou rybníků (větší)
  • Jeden ze dvou rybníků (větší)
    Jeden ze dvou rybníků (větší)
  • Naučná stezka "Bohatství olšového lesa" (2. zastávka)
    Naučná stezka "Bohatství olšového lesa" (2. zastávka)
  • V útrobách Šúru
    V útrobách Šúru
  • V útrobách Šúru
    V útrobách Šúru
  • Biologická stanice Přírodovědecké fakulty UK
    Biologická stanice Přírodovědecké fakulty UK
  • Naučná stezka "Národná prírodná rezervácia Šúr" (3. zastávka)
    Naučná stezka "Národná prírodná rezervácia Šúr" (3. zastávka)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šúr (národná prírodná rezervácia) na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Medzinárodne významné mokrade na Slovensku [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ Projekt LIFE 2003NAT/SK/000096 – „Obnova vodného režimu v NPR Šúr“ [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-05-06. 
  3. ↑ Biologická stanica Šúr [online]. [cit. 2021-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-31. 

Externí odkazy

Slovenské ramsarské mokřady Slovensko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šúr&oldid=21029199“