Doplněk stravy
Jako doplňky stravy se označují přípravky, které vypadají podobně jako léčivé přípravky (prodávají se v lékárnách i mimo ně), ale jsou zvláštní kategorií potravin. Jako účinné složky obsahují vitamíny, minerály a další látky, dříve označované jako tzv. potravní doplňky, řídce též nutraceutika. Doplňky stravy mají dodat organismu živiny, které potřebuje, ale nezískává je v dostatečné míře v běžné stravě, nebo jiné látky, které podle výrobců přípravku mají příznivý účinek na zdravotní stav. Často však také obsahují neprověřené či až škodlivé látky.[1]
Producenti doplňků stravy tvoří významnou část průmyslu – ročně obrat prodeje doplňků stravy s antioxidačními účinky dosahuje 40 až 50 miliard dolarů.[2] Novější výzkumy ukazují, že stárnutím organismu se sice snižuje schopnost využívat a produkovat obranné látky, což však neznamená zvyšovat jejich příjem z doplňků stravy, protože takto se jejich přirozená produkce ještě více oslabí.[2]
Legislativa
- Vyhláška č. 58/2018 Sb. o doplňcích stravy a složení potravin (nahradila vyhlášku č. 225/2008 Sb. a následnou vyhlášku č. 352/2009 Sb.)[3]
- Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin
Definice dle zákona
Doplněk stravy je potravina, jejímž účelem je doplňovat běžnou stravu a která je koncentrovaným zdrojem vitaminů a minerálních látek nebo dalších látek s nutričním nebo fyziologickým účinkem, obsažených v potravině samostatně nebo v kombinaci, určená k přímé spotřebě v malých odměřených množstvích.[4]
Uvádění na trh v ČR
Výrobce doplňku stravy má notifikační povinnost, tj. před uvedením výrobku na trh musí podat oznámení na Ministerstvo zemědělství. V oznámení se uvede text označení výrobku povinnými informacemi.[5]
Účinnost přípravku a zajištění kvality nejsou při schvalování doplňků stravy posuzovány. Nicméně výrobce nesmí deklarovat nepravdivá tvrzení o účinku přípravku (zákaz klamání spotřebitele). Deklarované účinky musí být schopen kdykoliv doložit. Doplňky stravy musí splňovat veškeré platné normy kladené na potraviny. Jejich dodržování kontroluje Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI).
Hraniční přípravky
Doplňky stravy se v mnohém podobají léčivým přípravkům. A to nejen svou vnější formou, ale i obsahem mnohdy stejných látek. Rozdíl však zpravidla je (ne však vždy) v použitých dávkách a zamýšleném způsobu použití. U tzv. hraničních přípravků často najdeme složením prakticky podobné v kategorii doplňků stravy i léčivých přípravků (typicky např. u multivitaminů, glukosamin sulfátu, chondroitin sulfátu atd.). Způsob uvedení na trh je v takových případech obvykle dán rozhodnutím výrobce. Orgánem, který je kompetentní rozhodnout, zda se ve sporném případě jedná o léčivo, či nikoliv, je dle zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Označování a propagace
Dle vyhlášky č. 58/2018 Sb. „Označování nesmí doplňkům stravy přisuzovat vlastnosti týkající se prevence, léčby nebo vyléčení lidských onemocnění nebo na tyto vlastnosti odkazovat“.
Rovněž se nesmí uvádět ani naznačovat, že vyvážená a různorodá strava nemůže poskytnout dostatečné množství živin.
Označení Bio kvality
Doplněk stravy, který je k nám přivezen ze zahraničí nebo je v České republice vyroben z BIO surovin musí mít platný český certifikát o BIO kvalitě. Certifikáty BIO kvality ze zahraničí můžou mít jiné parametry než ty v České republice a nemusí splňovat české normy.
Druhy potravních doplňků
Jako potravní doplňky se užívají např.:
- vitamíny, např. C, B6, B12, K2, zeaxantin atd.;
- minerály a stopové prvky, např. chrómium polynikotinát, zinek, selenometionin aj.;
- extrakty z léčivých rostlin, např. guarana, ginkgo, rhodiola, ženšen, česnek aj.
- antioxidanty a anti aging formule, např.: ECGC, ascorbyl palmitát, resveratrol a pterostilben, kyselina lipoová, karnosin, koenzym Q, PQQ, P5P, benfotiamin, fisetin, astaxantin, aj.
- anabolické suplementy pro růst a udržení svalů, např.: karnitin, BCAA, tribulus, lignans, Anti-Aromatase, lipoic acid, aj.
- další látky jako aminokyseliny, glukosamin, chitosan, inulin, jablečný ocet, koenzym Q10, kreatin, kvasnice apod.
Jsou zdokumentovány případy, kdy doplňky obsahovaly náhražky, například namísto vzácných bylin jen dostupnější složky.[6]
Odkazy
Reference
- ↑ MOZES, Alan. Many supplements contain unapproved, dangerous ingredients: study. medicalxpress.com [online]. 2018-10-13 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Doplňky stravy tělu spíše škodí, tvrdí vědci. Novinky.cz [online]. 2017-03-11 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
- ↑ 58/2018 Sb. Vyhláška o doplňcích stravy a složení potravin. Zákony pro lidi [online]. [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. § 1 odst. 1 písm. g).
- ↑ Zákon č. 110/1997 Sb., Zákon o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. § 3d odst. 1.
- ↑ Potravinové doplňky často neobsahují, co slibují. National Geographic Česko [online]. 2013-12-03 [cit. 2022-01-28]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu doplněk stravy na Wikimedia Commons - RoHy – registr rozhodnutí hlavního hygienika (zatím neúplná databáze)
- Rozlišení doplňků stravy od léčivých přípravků na webu SUKLu
