Karnitin
| Karnitin | |
|---|---|
strukturní vzorec | |
| Obecné | |
| Systematický název | 3-hydroxy-4-(trimethylamonio)butanoát |
| Triviální název | Karnitin |
| Ostatní názvy | β-hydroxy-γ-trimethylamoniumbutyrát, DL-Karnitin |
| Funkční vzorec | (CH3)3N+CH2-CH(OH)-CH2-COO− |
| Sumární vzorec | C7H15NO3 |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 461-06-3 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 162,207 g/mol |
| Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karnitin je kvarterní amoniová sloučenina a derivát aminokyselin lysinu a methioninu. Má důležitou roli v transportu mastných kyselin do mitochondrií.[1]
Vyskytuje ve dvou optických izomerech: D-karnitin a L-karnitin. Blíže nespecifikovaným označením karnitin se zpravidla míní L-antipod, který se v poslední době[kdy?] hojně používá jako potravinový doplněk (při hubnutí, sportování či v rámci prevence). D-antipod nemá v lidském těle žádnou fyziologickou funkci, ve velkých dávkách však inhibuje účinek L-karnitinu a působí proto toxicky. Přírodním izomerem je pouze L-karnitin, ten se podílí na přenosu mastných kyselin z cytosolu do mitochondrií, kde jsou oxidovány (tzv. beta-oxidace). Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem totiž nemohou procházet mitochondriální membránou samy o sobě. L-karnitin je syntetizován v játrech z aminokyselin lysinu a methioninu, obzvláště hojný je pak ve svalech. K syntéze je nutný askorbát - vitamín C.
Název „karnitin“ vznikl z latin. slova caro (gen. carnis) = maso, jelikož zde byl nalezen.
Funkce[editovat | editovat zdroj]
Mitochondrie mají dvojitou membránu, přes kterou nemohou volně procházet mastné kyseliny. Nejprve jsou proto přeměněny na acyl-CoA (tj. dlouhý uhlíkatý řetězec s navázaným koenzymem A) enzymem acyl-CoA-syntetázou. Ten se nachází ve vnější mitochondriální membráně. Acyl-CoA projde přes vnější mitochondriální membránu. Tam se v reakci katalyzované dalším membránovým enzymem, karnitinpalmitoyltransferázou I, naváže na karnitin za vzniku acylkarnitinu. Ve vnitřní mitochondriální membráně se nachází další enzym, karnitinacylkarnitintranslokáza, který směňuje acylkarnitin z mezimembránového prostoru za volný karnitin z mitochondriálního matrixu.
Uvnitř mitochondrie je pomocí enzymu karnitinpalmytoyltransferázy II karnitin opět uvolněn (a vrací se výše popsanými mechanismy zpět do mezimembránového prostoru), a zároveň uvnitř mitochondriálního matrixu vzniká acyl-CoA. Acylkoenzym A se následně degraduje β-oxidací, tedy jedním z pochodů, které zajišťují uvolnění energie pro syntézu redukovaných koenzymů a následně např. ATP.
Doplněk stravy[editovat | editovat zdroj]
L-karnitin bývá propagován jako „spalovač tuku“, doporučuje se sportovcům, při hubnutí či pacientům s onemocněním srdce nebo ledvin. V potravinových doplňcích se často kombinuje s dalšími látkami, které by údajně měly urychlovat β-oxidaci mastných kyselin. Obvykle používané denní dávky se pohybují od asi 500 mg denně výše.
Spolehlivé vědecké studie, které by potvrzovaly často proklamované účinky podávání karnitinu chybí.[2][3][4] Naopak dostupná data ukazují, že suplementace karnitinem není účelná ani při zátěži,[3] ani nezlepšuje utilizaci mastných kyselin u obézních jedinců. Karnitin je totiž v těle ve velkých zásobách a pro transport mastných kyselin není jeho koncentrace zdaleka limitující ani při enormní zátěži.[zdroj?] Navíc syntéza karnitinu je velmi rychlá a pokud je zajištěna dodávka lysinu a methioninu, je natolik výkonná, že další podávání karnitinu ztrácí smysl.
Karnitin proto také není považován za léčivo a není zařazen do lékopisu. Možný je přínos suplementace snad jen u výrazných deficitů karnitinu, např. u pacientů v chronickém dialyzačním programu se současným těžkým jaterním onemocněním, u pacientů v těžké podvýživě, v těžkém katabolismu s disbalancí aminokyselin, nebo u dětí s některými vrozenými metabolickými poruchami - tedy v těžkých stavech vyžadujících intenzivní metabolickou podporu - např. u fenylketonuriků.[zdroj?] Ani v těchto případech však účinek karnitinu nebyl prokázán v žádné kontrolované studii.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Office of Dietary Supplements - Carnitine. ods.od.nih.gov [online]. [cit. 2021-11-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Brass, E. P., & Hiatt, W. R. (1998). The role of carnitine and carnitine supplementation during exercise in man and in individuals with special needs. Journal of the American College of Nutrition, 17(3), 207–215. https://doi.org/10.1080/07315724.1998.10718750
- ↑ a b Brass E. P. (2000). Supplemental carnitine and exercise. The American journal of clinical nutrition, 72(2 Suppl), 618S–23S. https://doi.org/10.1093/ajcn/72.2.618S
- ↑ Brass E. P. (2004). Carnitine and sports medicine: use or abuse?. Annals of the New York Academy of Sciences, 1033, 67–78. https://doi.org/10.1196/annals.1320.006
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MURRAY, Robert K, et al. Harper's illustrated biochemistry. 27. vyd. New York: Lange Medical Publications, 2006. ISBN 978-0-07-125300-0. (anglicky)
- ZADÁK, Zdeněk. Výživa v intenzivní péči. Praha: Grada, 2002. ISBN 80-247-0320-3.
- MAREK, Josef, et al. Farmakoterapie vnitřních nemocí. Praha: Grada, 2005. ISBN 80-247-0839-6.
- HAINER, Vojtěch, et al. Základy klinické obezitologie. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-247-0233-9.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnitin na Wikimedia Commons - (anglicky) Natural Medicines Comprehensive Database (placený přístup)
- (anglicky) Carnitine – databáze PDR Health
