Gepard indický
 Gepard indický | |
|---|---|
 Gepard indický | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 kriticky ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Podčeleď | malé kočky (Felinae) |
| Rod | gepard (Acinonyx) |
| Druh | gepard štíhlý (Acinonyx jubatus) |
| Trinomické jméno | |
| Acinonyx jubatus venaticus (Griffith, 1821) | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Gepard indický (Acinonyx jubatus venaticus) je poddruh geparda štíhlého (Acinonyx jubatus) patřící do čeledi kočkovití (Felidae) a podčeledi malé kočky (Felinae). Poddruh popsal Edward Griffith v roce 1821. Žije pouze v Íránu (stav k roku 2018). Jedná se o kriticky ohroženou šelmu, jejíž populace čítá jen několik desítek jedinců.
Výskyt
Tato kočkovitá šelma se dříve vyskytovala v pásu suchých oblastí Asie od Předního východu a Arabského poloostrova až po Indii. V současnosti (2018) žije s jistotou jen v Íránu a to v počtu maximálně okolo 50 jedinců.[2][3]
Popis
Gepard indický je štíhlejší, menší a o něco kratší, než jeho africký příbuzný. Na délku měří 112 až 135 cm (plus cca 65 až 85 cm měří ocas) a váží 34 až 54 kg. Samci jsou o něco větší než samice.
Život
Živí se masem, které získávají aktivním lovem. Na kořist utočí na vzdálenost několika desítek metrů prudkým zrychlením po předchozím opatrném přiblížení. Gepardi jsou velice rychlí a dovedou vyvinout rychlost až okolo 100 km/h, nicméně nejsou schopni příliš dlouhého pronásledování (maximálně několik set metrů). Po lovu jsou obvykle velmi vyčerpaní resp. přehřátí a musejí si odpočinout, aby se ochladili, jinak mohou i uhynout. Jejich oblíbenou kořistí jsou různé menší antilopy a gazely např. činkara (gazela indická), džejran, dále pak muflon, koza bezoárová a zajíc africký (Lepus capensis). V nouzi loví i hlodavce.
Ohrožení
Na počátku 20. století začal být gepard v Indii a na Blízkém východě vzácný. Ve 40. letech 20. století nastal vinou člověka masivní úbytek populace. Postupně šelma vymizela ze všech zemí kromě Íránu. V Indii a Kuvajtu se tak stalo ve 40. letech, v Saúdské Arábii, Afghánistánu, Pákistánu a sovětských středoasijských republikách nejspíše v 70. letech či nejpozději začátkem 80. letech.[4] V Íránu se mu v 50. letech dostalo oficiální ochrany. Ještě v 70. letech 20. století se populace tohoto poddruhu držela v místních rezervacích na poměrně stabilní výši přibližně 400 jedinců. Pak došlo k revoluci a Oddělení životního prostředí ztratilo kontrolu nad chráněnými oblastmi, kam začali jezdit místní lidé ozbrojení střelnými zbraněmi a masakrovali divoce žijící zvířata. Populace gepardů se rychle snižovala a udržela se jen na špatně přístupných místech. Poslední průzkumy provedené v desátých letech 21. století konstatovaly přítomnost asi 40 až 50 posledních jedinců.[2][3] V důsledku tak malého počtu jim hrozí extrémně vysoké riziko vyhynutí a IUCN proto geparda indického zařadilo mezi kriticky ohrožené taxony.[5][6]
Společně s tímto poddruhem žil v Asii ještě gepard středoasijský, ale ten již s největší pravděpodobností vyhynul. Většina odborníků však tento poddruh nevyděluje a všechny asijské gepardy řadí do jedné subspecie.
Synonyma
- Acinonyx jubatus raddei, Hilzheimer, 1913
- Acinonyx jubatus venator Brookes, 1828
- Gepard středoasijský [7]
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Asiatic cheetah na anglické Wikipedii.
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22].
- ↑ a b KHALATABARI, Leili. Status of Asiatic cheetahs in their last refuge - Iran. Cat News Spacial Issue. Autumn 2018, čís. 12, s. 23–25.
- ↑ a b FARHADINIA, Mohammad S.; HUNTER, Luke T.B.; JOWKAR, Houman. Asiatic Cheetahs in Iran: Decline, Current Status and Threats. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-12-804088-1. DOI 10.1016/b978-0-12-804088-1.00005-8. S. 55–69. (anglicky) DOI: 10.1016/B978-0-12-804088-1.00005-8.
- ↑ NOWELL, Kristin; JACKSON, Peter. Wild Cats: status survey and conservation action plan. Gland: IUCN, 1996. Dostupné online. S. 41–44.
- ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Velký atlas živočichů – jedinečný obraz života na Zemi. české vydání: 2005. vyd. [s.l.]: Příroda 208 s. ISBN 80-07-01395-4.
- ↑ JOWKAR, H. Acinonyx jubatus ssp. venaticus [online]. IUCN, 2008 [cit. 2020-07-21]. Dostupné online.
- ↑ Gepard indický na biolib.cz [online]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu gepard indický na Wikimedia Commons 
Taxon Acinonyx jubatus venaticus ve Wikidruzích
