Josef Matoušek
Doc. PhDr. Josef Matoušek | |
---|---|
Narození | 13. ledna 1906 Hořice |
Úmrtí | 17. listopadu 1939 (ve věku 33 let) kasárna Ruzyně nebo Praha |
Místo pohřbení | Hřbitov Malvazinky |
Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy Právnická fakulta Univerzity Karlovy |
Povolání | historik, pedagog a archivář |
Zaměstnavatel | Univerzita Karlova |
Rodiče | Josef Matoušek |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Josef Matoušek (13. ledna 1906 Hořice[1] – 17. listopadu 1939 Praha) byl český historik a vysokoškolský pedagog popravený 17. listopadu 1939.
Život
Josef Matoušek byl synem JUDr. Josefa Matouška (v té době soudního adjunkta v Hořicích, pozdějšího národně demokratického ministra průmyslu, obchodu a živností) a jeho manželky Marie, rozené Jínové.[1]
Vystudoval Vančurovo reálné gymnázium[2] na Smíchově a poté historii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl žákem Josefa Šusty; promován byl 13. 2. 1929.[3] V roce 1931 začal pracovat v Archivu země České. Badatelsky se zajímal zejména o 15. a 16. století a české dějiny v 19. století.
Politicky byl činným v Československé národní demokracii a poté v Národním sjednocení. Kritizoval Benešovu politiku a požadoval lepší vztahy s tehdejším Polskem a Itálií. V mnoha svých názorech se shodoval s Karlem Kramářem. Během Mnichovské krize jednoznačně podporoval obranu země a byl i spoluautorem manifestu českých historiků, který byl adresován historikům francouzským.
Po německé okupaci se stal členem Národního souručenství a Českého svazu pro spolupráci s Němci, který však na rozdíl od kolaborantské Česko-německé společnosti odmítal proněmecký aktivismus. Ve svých článcích se Matoušek zastával Čechů v okupovaném pohraničí, kladl důraz na ochranu českého jazyka, národního hospodářství a kultury a taktéž požadoval větší míru autonomie. Měl i podíl na vydání Balbínovy Obrany jazyka slovanského, zvláště českého. Ve svých politických názorech byl pořád českým nacionalistou. Vedl korespondenci se svými známými ze studií v Římě, kteří byli fašisticky zaměření, ale nesouhlasili s italským spojenectvím s nacistickým Německem.
V listopadu 1939 se podílel na přípravě Opletalova pohřbu, 16. listopadu vymohl studentům audienci u prezidenta Háchy, ke které však vzhledem k následujícím událostem již nedošlo. 17. listopadu 1939 byl okolo čtvrté ráno zatčen gestapem v bytě svých rodičů a téhož dne bez soudu popraven v ruzyňských kasárnách. Popraven byl jako první z popravených toho dne.
Dílo
- Úsilí o český deník roku 1860 a založení Národních listů (1928)
- Karel Sladkovský a český radikalismus za revoluce a reakce (1929)
- Kurie a boj o konsistoř pod obojí za administrátora Rezka (1931)
- Cancellaria Arnesti a dvě sbírky formulářového století patnáctého (1933)
- Z nejnovějších studií o italských o risorgimentu (1933)
- Turecká válka v evropské politice v letech 1592-1594 (1935)
Odkazy
Reference
- ↑ a b Matrika narozených, Hořice, 1902-1910, snímek 321, Záznam o narození a křtu. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2018-11-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-18.
- ↑ Škola nyní existuje pod názvem Gymnázium Na Zatlance.
- ↑ Promoce. Národní listy. 10. 2. 1929, s. 4. Dostupné online.
Literatura
- Pasák, Tomáš: 17. listopad 1939 a Univerzita Karlova, Univerzita Karlova, Praha, 1997 ISBN 80-7184-255-9
- Leikert, Jozef: Černý pátek sedmnáctého listopadu, Univerzita Karlova, Praha, 2001 ISBN 80-238-7632-5
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Josef Matoušek na Wikimedia Commons
- Autor Josef Matoušek ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Josef Matoušek
- Josef Matoušek – životopis na stránkách Valka.cz
- Pedagogové vysokých škol v Česku
- Čeští historikové
- Česká meziválečná historiografie
- Popravení 17. listopadu 1939
- Narození v Hořicích
- Narození 13. ledna
- Narození 1906
- Úmrtí 17. listopadu
- Úmrtí 1939
- Úmrtí v Praze
- Pohřbení na hřbitově Malvazinky
- Absolventi Státní archivní školy
- Nositelé Československého válečného kříže 1939
- Historikové 20. století
- Popravení v kasárnách Ruzyně