Viktor Folliot de Crenneville
Viktor hrabě Folliot de Crenneville-Poutet | |
---|---|
Erb rodu Folliot de Crenneville | |
Rakousko-uherský vyslanec v Maroku | |
Ve funkci: 1901 – 1904 | |
Předchůdce | Gilbert Hohenwart |
Nástupce | Leopold Bolesta-Koziebrodzki |
Narození | 1847 |
Úmrtí | 1920 (ve věku 72–73 let) |
Rodiče | Franz Folliot de Crenneville a Hermine Chotková |
Děti | Hermine Isabella Folliot de Crenneville-Poutet |
Profese | diplomat |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Viktor hrabě Folliot de Crenneville (12. července 1847, Dolná Krupá – 28. září 1920, Gmunden) byl rakousko-uherský diplomat, syn vlivného dvořana a generála Franze Folliota de Crenneville, po matce byl potomkem českého šlechtického rodu Chotků. Po krátké službě v armádě působil dlouhodobě v diplomacii, v závěru kariéry byl rakousko-uherským vyslancem v Maroku (1901–1904).
Životopis
Pocházel ze staré francouzské šlechtické rodiny usazené po Velké francouzské revoluci v Rakousku. Narodil se jako nejstarší syn generála a dvořana hraběte Franze Folliota (1815–1888). Jeho rodištěm byl slovenský zámek Dolná Krupá, který patřil rodině jeho matky Hermíny Chotkové z Chotkova.[1] Původně sloužil v armádě, v hodnosti poručíka odešel v roce 1870 do státních služeb. Krátce pracoval jako úředník dolnorakouského místodržitelství, v roce 1875 přešel pod ministerstvo zahraničí. Zastával nižší posty v Káhiře, Smyrně, na Kypru, v Bukurešti, Stuttgartu, Bruselu, Madridu, Washingtonu, Aténách a Lisabonu. Od roku 1896 působil v severní Africe, v letech 1900–1901 byl generálním konzulem v Tunisu a nakonec v letech 1901–1904 vyslancem v Maroku. Od roku 1879 byl c.k. komořím a po odchodu do výslužby obdržel Řád Františka Josefa (1906). Na penzi se usadil v Gmundenu, kde rodina vlastnila zámeček Bergschlössl, známý též pod názvem Villa Crenneville.
V roce 1882 se oženil na zámku Trpísty s hraběnkou Isabelou Wydenbruckovou (1862–1920). Měli spolu dceru Hermínu (1883–1951), která byla dvakrát provdaná.
Viktorův mladší bratr Heinrich Folliot de Crenneville (1855–1929) působil též v diplomacii, byl generálním konzulem v Oděse, Tbilisi a Liverpoolu. Jejich švagr hrabě Christoph Wydenbruck (1856–1917) byl rakousko-uherským velvyslancem ve Španělsku.
Odkazy
Reference
- ↑ Rodokmen Chotků dostupné online
Literatura
- DEUSCH, Engelbert: Die effektiven Konsuln Österreich (-Ungarn) von 1825–1918. Ihre Ausbildung, Arbeitsverhätlnisse und Biographien.; Vídeň, 2017; s. 237–238 ISBN 978-3-205-20493-0
- KRÁLOVÁ, Hana: Ve službě monarchii. Rakouská a rakousko-uherská zahraniční služba v 19. století; Praha, 2012, 131 s. ISBN 978-80-86781-18-1